Obecný postup Vzorová ustanovení

Obecný postup. V rámci posouzení splnění podmínek účasti zadavatel posoudí, zda dodavatelé splňují podmínky účasti stanovené v této zadávací dokumentaci.

Obecný postup. Posouzení splnění podmínek účasti bude probíhat pro každou část veřejné zakázky odděleně. V rámci posouzení splnění podmínek účasti zadavatel posoudí, zda dodavatelé splňují podmínky účasti dle ust. § 37 zákona stanovené zákonem a v této zadávací dokumentaci. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy. V souladu s ust. § 39 odst. 5 zákona je zadavatel oprávněn ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů a dokladů a může si je také opatřovat sám. V souladu s ustanovením § 46 odst. 1 zákona může zadavatel po účastníkovi zadávacího řízení požadovat, aby v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje nebo doklady, nebo doplnil další nebo chybějící údaje nebo doklady.

Obecný postup. Obecný postup pro přijímání dohod popisuje čl. 218 SFEU: „dohody mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi se sjednávají a uzavírají podle následujícího postupu.“122 Podnět ke sjednání dohody, který je adresován Radě, může podat Komise, popřípadě vysoký představitel Evropské unie, pokud se jedná o dohody v oblasti společné obchodní a zahraniční politiky. Rada samotná pak po obdržení takového podnětu jmenuje vyjednavače nebo vedoucího vyjednavačského týmu Unie. Zajímavé je, že SFEU ani jiný legislativní dokument Evropské unie blíže nespecifikuje „vyjednavače“ mezinárodních smluv. Lze však říct, že vyjednavač Unie je v celém procesu klíčovou postavou, přičemž většinou jde o jednoho z představitelů Unie, který se věnuje problematice, jež je obsahem sjednávané dohody. V momentě, kdy je znění dohody úspěšně konzultováno každou její budoucí stranou, „Rada rozhodne o zmocnění k podpisu dohody, o jejím prozatímním provádění i o jejím uzavření.“123 ▇▇▇▇▇▇▇▇ je také forma, kterou Rada schvaluje návrh vnější formy. Činí tak „buď formou nařízení, anebo rozhodnutí sui generis bez adresáta, přičemž přednost je dávána spíše formě nařízení, aniž by bylo možné přesně vystopovat důvod této přednosti.“124 Ke schválení dohody je ve většině případů zapotřebí dosažení kvalifikované většiny (v celém procesu). Aby byla podepsaná dohoda platná a závazná pro členské státy, musí projít ještě procesem ratifikace. Vzhledem k tomu, že mezi okamžikem podpisu dohody a jejím vstupem v platnost může být značná časová prodleva, je ▇▇▇▇ dána pravomoc rozhodnout o jejím prozatímním provádění. Do celého procesu sjednávání mezinárodních smluv je vtažen i Evropský parlament, který musí být okamžitě informován o všech úkonech s tím spojených.125 V některých případech, pokud se nejedná o dohody spojené se společnou zahraniční a bezpečností politikou, je zapotřebí souhlasu Evropského parlamentu pro uzavření dohody. Jedná se o následující oblasti – dohody o přidružení, dohoda o přistoupení Unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, dohody vytvářející zvláštní institucionální rámec zavedením postupů spolupráce, dohody mající významný dopad na rozpočet Unie a konečně dohody v oblastech, na něž se vztahuje buď řádný legislativní postup, nebo zvláštní legislativní postup, v němž je vyžadován souhlas Evropského parlamentu. „V naléhavých případech se mohou Evropský parlament a Rada dohodnout na lhůtě pro vydání souhlasu.“126 V ostatních případech Evropský parlamen...

Obecný postup. U veřejných zakázek malého rozsahu a výjimek postupuje správce zakázky podle této ▇▇▇▇▇▇▇▇, není-li uvedeno jinak. Pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu správce zakázky použije: otevřenou výzvu u veřejných zakázek s hodnotou od 500 tis. Kč do 2 000 000 Kč u dodávek a služeb a od 500 tis. Kč do 6 000 000 Kč u stavebních prací, uzavřenou výzvu u veřejných zakázek s hodnotou od 300 tis. Kč do 499 999 Kč, přímé evidované zadání u veřejných zakázek s hodnotou od 50 tis. Kč do 299 999 Kč, přímé neevidované zadání u veřejných zakázek s hodnotou do 49 999 Kč. Pro zadání výjimek správce zakázky použije: přímé evidované zadání u veřejných zakázek s hodnotou od 50 tis. Kč, přímé neevidované zadání u veřejných zakázek s hodnotou do 49 999 Kč. V případě, že správce zakázky bude zadávat výjimku, svůj postup písemně odůvodní. U veřejných zakázek s hodnotou od 50 tis. Kč toto odůvodnění vloží do Tender areny v souladu s čl. 19 této Metodiky. Správce zakázky může pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu a výjimky zvolit přísnější postup, než který mu ukládá tato Metodika. V tom případě je povinen dodržet pravidla zadávacího postupu, který zvolil, po celý životní cyklus veřejné zakázky.

Obecný postup. V rámci posouzení splnění podmínek účasti zadavatel posoudí, zda dodavatelé splňují podmínky účasti stanovené v této zadávací dokumentaci. Zadavatel je oprávněn ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů a dokladů a může si je také opatřovat sám. Obdobně dle ustanovení § 46 odst. 1 zákona může zadavatel po účastníkovi zadávacího řízení požadovat, aby v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje nebo doklady, nebo doplnil další nebo chybějící údaje nebo doklady. O posouzení úplnosti nabídky a hodnocení bude sepsán „Zápis o posouzení a hodnocení nabídek“.

Obecný postup. Správce zakázky postupuje v souladu s příslušnými ustanoveními zákona, pokud tato Metodika neupravuje přísnější postup. Při zadávání zákonných zakázek může správce zakázky využít vzor Listiny přítomných osob (Příloha č. 4 této Metodiky), Protokolu o otevírání obálek (Příloha č. 6 této Metodiky), Zprávy o hodnocení (Příloha č. 7 této Metodiky), Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele (Příloha č.11a a 11b této Metodiky), Rozhodnutí a oznámení/sdělení zrušení zadávacího řízení (Příloha č. 12a a 12b této Metodiky), Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka (Příloha č. 10 této Metodiky) a Písemné zprávy zadavatele (Příloha č. 13 této Metodiky). Pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může správce zakázky použít: otevřené řízení (§ 56 a násl. zákona), užší řízení (§ 58 a násl. zákona), jednací řízení s uveřejněním (§ 60 a násl. zákona), jednací řízení bez uveřejnění (§ 63 a násl. zákona), řízení se soutěžním dialogem (§ 68 a násl. zákona), řízení o inovačním partnerství (§ 70 a násl. zákona). Pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může správce zakázky použít: zjednodušené podlimitní řízení do výše předpokládané hodnoty 50 mil. Kč (§ 53 a násl. zákona), druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim (§ 52 písm. b zákona) Pro zadání veřejné zakázky, jejíž předmět je uveden v příloze č. 4 zákona, může správce zakázky použít zjednodušený režim (§ 129 zákona). Pro zadání koncesí správce zakázky použije koncesní řízení (§ 174 a násl. zákona). Pokud správce zakázky plánuje zadat nadlimitní veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění nebo na základě výjimky, informuje o této skutečnosti (po projednání v Pracovní skupině pro transparentní veřejné zakázky nebo ▇▇▇▇ vlády pro informační společnost) vládu. Pokud správce zakázky plánuje v daném kalendářním roce zadat veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou vyšší než 300 mil. Kč, předá odboru právnímu do 28. února daného kalendářního roku zpracovaný materiál do vlády tak, aby odbor právní mohl vypracovat souhrnný seznam těchto veřejných zakázek.

Obecný postup. V průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě a) posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a b) hodnocení nabídek. V souladu s ust. § 39 odst. 4 zákona provede zadavatel hodnocení nabídek před posouzením splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy. Zadavatel může k provádění úkonů podle tohoto zákona pověřit komisi. Úkony komise se považují za úkony zadavatele. Zadavatel může pro své rozhodování použít i vyjádření přizvaných odborníků. Posouzení nabídek provádí zadavatel samostatně pro každou z částí veřejné zakázky.

Obecný postup. ODDÍL I Oblast působnosti 1. Konzultace podle postupu stanoveného v ▇▇▇▇▇▇ ▇▇ se konají tehdy, když stát nebo jiný veřejnoprávní subjekt nebo státní instituce úvěrového pojištění či financí navrhne poskyt- nout nebo úplně či částečně zaručit zahraniční úvěry, a) které souvisí s vývozem zboží nebo služeb;