Odstoupení od pracovní smlouvy Vzorová ustanovení

Odstoupení od pracovní smlouvy. V souvislosti se zánikem pracovní smlouvy upravuje zákoník práce jen institut odstoupení od pracovní smlouvy. Zaměstnavatelův důvod odstoupení od smlouvy je zakotven v ustanovení § 36 odst. 2 zákoníku práce: „jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupí do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.“ V důsledku tohoto ustanovení má zaměstnavatel dvě alternativy. První z nich je ta, že na další existenci pracovního poměru bude nadále trvat, byť zaměstnanec nenastoupením do práce porušil (závažně) své pracovní povinnosti, tedy záleží pak na zaměstnavateli jak danou věc se zaměstnancem vyřeší. Druhou z možností je ta, že zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupí a pracovní smlouva se tak ruší s účinky ex tunc, což znamená, že na tuto pracovní smlouvu se hledí, jako by vůbec nevznikla. V obou případech musí ale platit podmínka, že od pracovní smlouvy může zaměstnavatel odstoupit jen do okamžiku, než začne zaměstnanec pracovat. Pokud zaměstnanec začne vykonávat práci a odpracuje třeba jen kousek pracovní směny, tak zaměstnavatel odstoupit již nemůže a pracovní poměr trvá dál. V minulosti bylo možno odstoupit od pracovní smlouvy podle dikce ustanovení § 48 a § 49 občanského zákoníku, na které odkazovalo ustanovení § 18 zákoníku práce. Právě tento způsob odstoupení od pracovní smlouvy byl však odbornou veřejností značně prodiskutováván, až skupinka poslanců a senátorů podala návrh k Ústavnímu soudu, aby ustanovení § 18 zákoníku práce zrušil. Někteří představitelé právní teorie uváděli, že sjednávání odstoupení od pracovní smlouvy není možné, neboť by se tím rozšiřovaly formy a důvody skončení pracovního poměru, jiní se zase odvolávali na zásady dobrých mravů.20 V této souvislosti se plnohodnotně ztotožňuji s názory autorů,21 že alternativa odstoupení od smlouvy podle výše uvedených ustanoveních občanského zákoníku způsobovala právě právní nejistotu účastníků pracovněprávních vztahů, kteří si tak odstoupení mohli dohodnout v pracovní smlouvě, což mělo za následek zrušení pracovní smlouvy a zánik pracovního poměru. 20 XXXXX, L. Princip delegace občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích. Bulletin a advokacie, 1- 2/2008, s. 47.
Odstoupení od pracovní smlouvy. Odstoupení je tedy v obecné rovině upraveno ustanoveními občanského zákoníku. Konkrétně jsou to ustanovení § 48 a § 49. Zvláštní důvod pro odstoupení zaměstnavatele je pak dán v § 36 odst. 2 zákoníku práce. Vzhledem k těmto ustanovením lze od smlouvy odstoupit: - je-li tato možnost sjednána ve smlouvě - za podmínek stanovených zákonem Odstoupením se pracovní smlouva ruší od samého počátku. To znamená, že se na tuto smlouvu hledí, jako kdyby nebyla nikdy uzavřena. Na rozdíl od předcházející úpravy tak není důvodem pro odstoupení od smlouvy podstatný omyl, protože dle ustanovení § 49a občanského zákoníku, na které také zákoník práce odkazuje, je podstatný omyl důvodem neplatnosti právního úkonu. V souvislosti s ustanovením § 49 občanského zákoníku, které umožňuje odstoupit od smlouvy z důvodu tísně, je nutné zmínit, že neexistuje právní definice pojmu „tíseň“. Tísní se obecně rozumí objektivní stav ekonomický, sociální, zdravotní, příp. jiný stave, který svojí existenci deformuje vůli jednajícího. Ten potom činí právní úkon za nápadně nevýhodných podmínek. Ustanovení § 36 odst. 2 zákoníku práce upravuje podobně jako předchozí úprava situaci, kdy zaměstnanec nenastoupí ve sjednaný den nástupu do práce.
Odstoupení od pracovní smlouvy. Ve svém rozsudku ze dne 5. 11. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4779/2018, se Nejvyšší soud věnoval otázce odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky dle ustanovení § 310 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“). V té souvislosti se zabýval též obecným výkladem právní úpravy odstoupení od smlouvy dle ustanovení § 2001 a násl. zákona č. 89/2013 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též „OZ“). Dovodil přitom, že „odstoupením od pracovní smlouvy a od dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se pracovněprávní vztah ruší vždy s účinky od nynějška (ex nunc)". Učinil tak s odkazem na ustanovení § 2004 odst. 3 OZ, dle kterého „zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam.“. • Jak takovému závěru rozumět, mj. s ohledem na pravidlo obsažené v ustanovení § 34 odst. 4 ZP, dle kterého je od pracovní smlouvy možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce (ať už je důvodem k odstoupení důvod pro zaměstnavatele uvedený v ustanovení § 34 odst. 3 ZP, nebo jiný důvod založený smluvně)? Dle předchozí právní úpravy a dosavadních výkladů (viz např. též stanovisko Kolegia expertů AKV č. XXII./35 ze dne 4. 11. 2017 o úhradě nákladů spojených s provedením vstupní lékařské prohlídky ve vazbě na odstoupení od pracovní smlouvy) se mělo za to, že odstoupením se pracovní smlouva ruší od počátku a pracovní poměr na jejím základě tedy nakonec nevznikl. Je to nyní jinak? • Kolegium je toho názoru, že výše citovaný závěr Nejvyššího soudu není správný a přehlíží speciální právní úpravu odstoupení od pracovní smlouvy včetně vymezení časového rámce, ve kterém tak lze učinit. Z ustanovení § 4 ZP vyplývá, že použití občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích nutno poměřovat se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Mezi ně řadí zákoník práce ve svém ustanovení § 1a odst. 1 písm. d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. • Účelem právní úpravy odstoupení od pracovní smlouvy dle ustanovení § 34 odst. 3 a 4 ZP je, aby mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nevznikl závazek v podobě existujícího pracovního poměru tam, kde nedojde ze strany zaměstnance k žádnému výkonu práce (k jeho nástupu do práce). Pokud by tím, kdo hodlá odstoupit od pracovní smlouvy, byl zaměstnavatel, je zaměstn...
Odstoupení od pracovní smlouvy. Odstoupení od pracovní smlouvy je možné pouze zaměstnavateli. Podmínky pro odstoupení ze strany zaměstnance zákoník práce neupravuje. “Jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastopí do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo do týdne neuvědomí zaměstnavatele o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy ustoupit.”26 Zaměstnavatel může se zaměstnance zrušit pracovní poměr pouze do doby, než začně zaměstnanec znovu vykonávat svoji práci. Pokud zaměstnanec začal pracovat, nemůže již zaměstnavatel odstoupit od pracovní smlouvy a tento pracovní poměr trvá dál. Odstoupení od pracovní smlouvy je upraveno také občanským zákoníkem. Tímto úkonem se smlouva ruší od počátku, pokud není ujednáno jinak. Zrušení od počátku 26 Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 36 odst. 2 znamená, že se na smlouvu pohlíží, jako by nikdy nebyla uzavřena. Odstoupit od smlouvy mohou jen účastníci, kteří si to sjednali v pracovní smlouvě. Při uzavření pracovní smlouvy v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek, má právo účastník od smlouvy odstoupit. Tísní se považuje stav, ve kterém by člověk takový pracovněprávní úkon neučinil (vliv psychických, sociálních tlaků).

Related to Odstoupení od pracovní smlouvy

  • ODSTOUPENÍ OD KUPNÍ SMLOUVY 6.1. Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení § 1837 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), nemůže spotřebitel mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy na dodávku zboží upraveného podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu, jakož i zboží, které podléhá rychlé zkáze a zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím, od kupní smlouvy na dodávku zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel vyňal a z hygienických důvodů jej není možné vrátit, od kupní smlouvy na dodávku zvukové nebo obrazové nahrávky nebo počítačového programu, porušil-li spotřebitel jejich původní obal, a od kupní smlouvy na dodávku novin, periodik a časopisů. 6.2. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. 6.1 či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má spotřebitel v souladu s ustanovením § §1829 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to ve lhůtě čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu prokazatelně doručeno do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, a to na adresu servisního střediska prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího xxxx@x0xxxxx.xx. 6.3. V případě odstoupení od smlouvy dle čl. 6.2 obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být prodávajícímu vráceno do 14 dnů od odeslání odstoupení od smlouvy prodávajícímu. Zboží musí být prodávajícímu vráceno nepoškozené a neopotřebené a, je-li to možné, v původním obalu. 6.4. Ve lhůtě deseti (10) dnů od vrácení zboží spotřebitelem dle čl. 6.3 obchodních podmínek je prodávající oprávněn přezkoumat, zda byl spotřebitel oprávněn od smlouvy odstoupit, tedy zda se nejedná o některý z případů uvedený v § 1837 občanského zákoníku. 6.5. Pokud je spotřebitel oprávněn od smlouvy odstoupit, tedy v případě odstoupení od smlouvy dle čl. 6.2 obchodních podmínek vrátí prodávající kupní cenu (spotřebitele nejpozději do deseti (10) dnů od skončení lhůty na přezkoumání oprávněnosti odstoupení od smlouvy dle čl. 6.4 obchodních podmínek, a to bezhotovostně na účet určený kupujícím. Prodávající je taktéž oprávněn vrátit kupní cenu v hotovosti již při vracení zboží spotřebitelem. 6.6. Spotřebitel bere na vědomí, že odpovídá kupujícímu za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím. Dále bere spotřebitel na vědomí, že náklady na vrácení zboží, jestli toto zboží nemůže být pro svou povahu vráceno obvyklou poštovní cestou. 6.7. Podnikatel je oprávněn od kupní smlouvy odstoupit v souladu s § 2001 občanského zákoníku.

  • Odstoupení od smlouvy 1. Mimo jiných případů uvedených v této smlouvě nebo příslušných ustanoveních občanského zákoníku má objednatel právo odstoupit od smlouvy jestliže: a) bude zahájeno insolvenční řízení na majetek zhotovitele nebo bylo takové řízení z důvodu nedostatečného majetku zhotoviteli odmítnuto nebo bylo takové řízení ze strany soudu staženo z důvodů nedostatečného krytí majetkem zhotovitele, b) existují skutečnosti, které zřejmě znemožňují řádné plnění smlouvy, pokud je objednatel nezavinil, c) zhotovitel bezdůvodně přerušil provádění prací na díle na dobu delší než 3 týdny, d) zhotovitel používá na zhotovení díla materiály a zařízení, které jsou v rozporu s požadovanou kvalitou díla a projektem a nezjedná nápravu ani přes písemné varování zástupce objednatele (postačí zápis do stavebního deníku stavby), e) zhotovitel bude v prodlení s předáním dokončeného a úplného díla o více jak 30 dnů, ačkoliv na toto prodlení byl zhotovitel upozorněn, a to písemně s poskytnutím přiměřené lhůty k nápravě. 2. Mimo jiných případů uvedených v této smlouvě má zhotovitel právo odstoupit od smlouvy v těchto případech: a) existují skutečnosti, které zřejmě znemožňují řádné plnění smlouvy, pokud je zhotovitel nezavinil, b) objednatel bezdůvodně přerušil provádění prací na díle na dobu delší než 2 týdny, c) objednatel je v prodlení s placením dle této smlouvy oprávněné platby zhotoviteli o více než 15 dnů, ačkoliv na toto prodlení byl objednatel písemně upozorněn, pokud nebude dohodnuto jinak. V takovém případě má zhotovitel právo na úhradu prokazatelně účelně vynaložených nákladů na realizaci díla. 3. Odstoupí-li objednatel od této smlouvy o dílo, je zhotovitel povinen předat staveniště v termínu do 14 dnů od obdržení oznámení o odstoupení od smlouvy. 4. Zmaří-li objednatel provedení díla dle této smlouvy z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli pouze cena díla odpovídající pracím a dodávkám na díle do okamžiku zmaření provedeným. 5. Zhotovitel dále prohlašuje, že proti němu nebyl podán návrh na nařízení exekuce nebo výkonu rozhodnutí a zavazuje se zajistit, aby tato prohlášení byla pravdivá. 6. Pro případ, že by prohlášení zhotovitele v předešlém bodě č. 5 tohoto článku smlouvy ukázalo jako nepravdivé, je objednatel oprávněn od této smlouvy odstoupit.

  • Důsledky odstoupení od smlouvy Smlouva zaniká odstoupením od smlouvy, tj. doručením projevu vůle o odstoupení druhému účastníkovi. Odstoupení od smlouvy se však nedotýká nároku na náhradu škody, ledaže důvodem vzniku škody byly okolnosti, které je možno v souladu s touto smlouvou považovat za "vyšší moc", a smluvních pokut vzniklých porušením smlouvy; odstoupení od smlouvy se nedotýká ani řešení sporů mezi smluvními stranami a jiných ustanovení této smlouvy, která podle projevené vůle stran nebo vzhledem ke své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy. Je-li však smluvní pokuta závislá na délce prodlení, nenarůstá její výše po zániku smlouvy. Xxxxxxxxxxxxx závazky, pokud jde o jakost, odstraňování vad a nedodělků, a také záruky za jakost prací, které byly zhotovitelem provedeny do doby jakéhokoliv odstoupení od smlouvy, platí i po takovém odstoupení, a to pro tu část díla, kterou zhotovitel do takového odstoupení realizoval. Odstoupí-li některá ze stran od této smlouvy na základě ujednání z této smlouvy vyplývajících, smluvní strany vypořádají své závazky z předmětné smlouvy takto: zhotovitel provede soupis všech provedených prací a činností oceněných způsobem, kterým je stanovena cena díla; zhotovitel provede finanční vyčíslení provedených prací, poskytnutých záloh a zpracuje "dílčí“ konečnou fakturu; zhotovitel vyzve objednatele k "dílčímu předání díla" a objednatel je povinen do 3 dnů od obdržení výzvy zahájit "dílčí přejímací řízení"; objednatel uhradí zhotoviteli práce provedené do doby odstoupení od smlouvy na základě vystavené faktury.

  • Náležitosti odstoupení od smlouvy Pokud v této smlouvě není dohodnuté jinak, je každá ze smluvních stran oprávněna odstoupit od této smlouvy vždy jen po předchozí písemné výstraze. Odstoupení od smlouvy i jemu předcházející písemná výstraha musí být učiněno textovým oznámením druhému účastníkovi. Obě strany této smlouvy berou na vědomí, že odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon, jehož účinky nastávají doručením projevu vůle oprávněné strany odstoupit druhé straně. Odstoupením není dotčena platnost ani účinnost ujednání této smlouvy, která se týkají záruk a zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvních povinností ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy.

  • Způsob odstoupení od smlouvy 1) Kterákoliv smluvní strana je oprávněna od smlouvy odstoupit na základě ujednání ze smlouvy vyplývajících. Svoje odstoupení je povinna písemně oznámit druhé straně. 2) V oznámení odstoupení od smlouvy musí být uveden důvod, pro který strana od smlouvy odstupuje a přesná citace toho ustanovení smlouvy, které ji k takovému kroku opravňuje. Bez těchto náležitostí je odstoupení neplatné. 3) Odstoupením od smlouvy smlouva zaniká dnem doručení oznámení o tom druhé smluvní straně, pokud tato strana nepopře písemně důvod k odstoupení od smlouvy ve lhůtě nejpozději do deseti dnů po obdržení oznámení o odstoupení od smlouvy.

  • Odstoupení od smlouvy, výpověď IX. 1) Smluvní strany se dohodly, že závazky vzniklé z této smlouvy mohou zaniknout výpovědí, a to za níže uvedených podmínek: IX. 1) a) Objednatel je oprávněn závazky kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Smluvní strany pro případ výpovědi ze strany objednatele sjednávají 3 (slovy: tří) měsíční výpovědní dobu, která počíná běžet od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď objednateli doručena. IX. 1) b) Poskytovatel je oprávněn závazky částečně nebo v celém rozsahu vypovědět v případě podstatného porušení smlouvy objednatelem. Smluvní strany pro případ výpovědi ze strany poskytovatele sjednávají 3 (slovy: tří) měsíční výpovědní dobu, která počíná běžet od počátku kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď objednateli doručena. IX. 1) c) Výpověď musí mít písemnou formu. IX. 2) Smluvní strany se dohodly, že závazky vzniklé z této Smlouvy mohou zaniknout odstoupením, a to za níže uvedených podmínek: IX. 2) a) Poskytovatel je oprávněn od Smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení Smlouvy Objednatelem. IX. 2) b) Objednatel je oprávněn od Xxxxxxx odstoupit: 1. v případě byť nepodstatného porušení Smlouvy Poskytovatelem, 2. bez zbytečného odkladu poté, co z chování Poskytovatele nepochybně vyplyne, že poruší Smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu objednatele přiměřenou jistotu, 3. v případě vydání rozhodnutí o úpadku Poskytovatele dle § 136 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, 4. v případě, že poskytovatel v nabídce do zadávacího řízení k veřejné zakázce uvedl informace nebo předložil doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výsledek tohoto zadávacího řízení. IX. 2) c) Smluvní strany sjednávají, že za podstatné porušení Xxxxxxx se mimo výslovně uvedených případů považuje rovněž takové porušení povinnosti Smluvní strany, o němž již při uzavření Smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá Smluvní strana Smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. IX. 3) Xxxxxxx, u kterých ze smlouvy nebo z příslušného právního předpisu vyplývá, že by měly trvat i po zániku smlouvy, trvají i přes zánik smlouvy.

  • Podmínky odstoupení od smlouvy 1. Smluvní strany jsou oprávněny odstoupit od smlouvy v případech výslovně stanovených touto smlouvou nebo zákonem. 2. Pokud v této smlouvě není dohodnuto jinak, je každá ze smluvních stran oprávněna odstoupit od této smlouvy vždy jen po předchozí písemné výstraze. Odstoupení od smlouvy i jemu předcházející výstraha musí být učiněno písemným oznámením druhému účastníkovi. Obě strany této smlouvy berou na vědomí, že odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon, jehož účinky nastávají doručením projevu vůle oprávněné strany odstoupit druhé straně. Odstoupením ani výpovědí této smlouvy není dotčena platnost ani účinnost ujednání této smlouvy, která se týkají záruk a zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy. Odstoupením se ruší smlouva s účinky od počátku, ledaže smluvní strana odstoupí jen ohledně neplněného zbytku plnění; to neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro objednatele či dodavatele význam. 3. Objednatel je oprávněn od této smlouvy okamžitě odstoupit, bude-li proti dodavateli zahájeno insolvenční řízení dle zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění, jehož předmětem bude úpadek nebo hrozící úpadek dodavatele; dodavatel je povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně objednateli; 4. Dodavatel je oprávněn odstoupit od smlouvy okamžitě v těchto případech: a) bude-li zahájeno proti objednateli insolvenční řízení dle zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění, jehož předmětem bude úpadek nebo hrozící úpadek objednatele; objednatel je povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně dodavateli; b) pokud bude objednatel v prodlení s úhradou plateb dle této smlouvy po dobu delší než 30 dní.

  • Ukončení smlouvy, odstoupení od smlouvy 1. Smluvní vztah bude ukončen řádným splněním závazků obou smluvních stran, vyplývajících z ujednání této smlouvy. 2. Příkazce je oprávněn příkaz kdykoliv odvolat. V takovém případě uhradí příkazníkovi odměnu, která mu náleží do okamžiku ukončení této smlouvy, resp. odvolání příkazu. 3. Smlouvu lze rovněž ukončit dohodou obou smluvních stran. 4. Příkazce je oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, že dojde závažnému porušení smlouvy ze strany příkazníka. Závažné porušení smlouvy představuje zejména: - neprovádění AD řádným způsobem, tedy zejména v rozporu s právními předpisy, projektovou dokumentací či správními rozhodnutími, - příkazník neoprávněně přerušil nebo zastavil provádění činnosti, - v ostatních případech porušení povinnosti příkazníka ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku, jiné platné legislativy, technických norem, apod. 5. Příkazce je oprávněn odstoupit od této smlouvy také v případě, nepodaří-li se mu zajistit financování díla. 6. Příkazník je oprávněn odstoupit od smlouvy v případě, že příkazce je opakovaně v prodlení s úhradou odměny po dobu delší než 30 kalendářních dnů, aniž byla dohodnuta delší lhůta splatnosti. 7. Účinky odstoupení nastávají dnem doručení druhé smluvní straně, pokud v dokumentu o odstoupení od smlouvy není uvedeno jiné datum odstoupení. 8. Po odstoupení od smlouvy je příkazník povinen písemně upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo škodám, hrozícím příkazci či třetím osobám nedokončením sjednané činnosti, jinak je příkazník odpovědný za takto vzniklou škodu.

  • Odstoupení od smlouvy, výpověď smlouvy Objednatel si vyhrazuje právo na odstoupení od Xxxxxxx v případě, že zhotovitel bude v prodlení s plněním Smlouvy z důvodů na straně zhotovitele delším než 15 kalendářních dnů, nebo pokud bude provádět Dílo nekvalitně v rozporu s platnými právními předpisy nebo Smlouvou. V případě provádění Díla v rozporu s touto Smlouvou nebo pokyny objednatele je objednatel oprávněn dožadovat se toho, aby zhotovitel odstranil vady vzniklé vadným prováděním Díla a prováděl Dílo řádným způsobem. Jestliže zhotovitel tak neučiní ani ve lhůtě mu k tomu poskytnuté a postup zhotovitele by vedl nepochybně k podstatnému porušení Smlouvy, je objednatel oprávněn odstoupit od Smlouvy. Objednatel je oprávněn dále písemně odstoupit od Smlouvy, pokud: probíhá insolvenční řízení proti majetku zhotovitele, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo byl konkurs zrušen proto, že majetek zhotovitele byl zcela nepostačující, nebo zhotovitel vstoupí do likvidace; v případě podstatného porušení této Smlouvy zhotovitele, zejména v případě prodlení s řádným zahájením prací, předáním dílčího plnění či zhotovení Díla, po dobu delší než 3 kalendářních dnů, prodlení s řádným protokolárním předáním díla delším než 15 kalendářních dnů, neoprávněného zastavení či přerušení prací na Díle na dobu delší než 10 kalendářních dnů v rozporu s touto Smlouvou, kdy zhotovitel využil k plnění předmětu této Smlouvy poddodavatele v rozporu s nabídkou zhotovitele v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku nebo bez předchozího souhlasu objednatele, kdy vyjde najevo, že zhotovitel uvedl v rámci zadávacího řízení nepravdivé či zkreslené informace, které by měly zřejmý vliv na výběr zhotovitele pro uzavření této Smlouvy, jiného porušení povinnosti dle této Smlouvy, které nebude odstraněno ani v dostatečné přiměřené lhůtě 14 kalendářních dnů. Odstoupení od Smlouvy musí být učiněno písemným oznámením o odstoupení od této Smlouvy druhé straně, účinky odstoupení nastávají dnem doručení oznámení druhé straně. Odstoupení od Smlouvy může být učiněno i prostřednictvím datové schránky. V případě zániku účinnosti Smlouvy odstoupením je zhotovitel povinen učinit veškerá opatření k tomu, aby zabránil vzniku škody hrozící objednateli v důsledku ukončení činností zhotovitele a o těchto opatřeních objednatele bezodkladně informovat. V opačném případě odpovídá zhotovitel za škodu způsobenou v důsledku porušení této povinnosti. Objednatel se zavazuje převzít a zhotovitel se zavazuje předat dosud provedené práce i nedokončené dodávky do 5 kalendářních dnů ode dne účinnosti odstoupení od této Smlouvy a o takovém předání a převzetí sepsat zápis s náležitostmi protokolu o předání a převzetí Díla. V protokolu bude podrobně popsán stav rozpracovanosti Díla, provedeno jeho ohodnocení, vymezeny vady a nedodělky a sjednán způsob jejich odstranění. Objednatel má v případě odstoupení od této Smlouvy i u odstranitelných vad právo požadovat slevu z ceny, namísto odstranění takových vad. V případě, že se smluvní strany na finanční hodnotě Díla neshodnou, nechají vypracovat příslušný znalecký posudek soudním znalcem. Smluvní strany se zavazují přijmout tento posudek jako konečný ke stanovení finanční hodnoty Díla. K určení znalce, jakož i k úhradě ceny za zpracování posudku je příslušný objednatel. Případné vzájemné pohledávky smluvních stran, vzniklé ke dni odstoupení od Smlouvy, se vypořádají vzájemným zápočtem, přičemž tento zápočet provede objednatel. Odstoupením od Smlouvy nejsou dotčena práva smluvních stran na úhradu splatné smluvní pokuty a na náhradu škody. Objednatel je oprávněn tuto Smlouvu vypovědět i bez uvedení důvodu na základě písemné výpovědi. Výpovědní doba činí 30 kalendářních dnů a počíná běžet od prvního kalendářního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi zhotoviteli.

  • Zvláštní ustanovení o odstoupení zhotovitele Zhotovitel je oprávněn odstoupit od smlouvy také v případě, bude-li zahájeno insolvenční řízení dle zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění, jehož předmětem bude úpadek nebo hrozící úpadek objednatele; objednatel je povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně zhotoviteli.