Rada Evropy. Ve dnech 10. – 11. 5. 2007 se ve Štrasburku uskutečnilo 117. zasedání Výboru ministrů. Předsednictví VM se na půlroční období ujalo Srbsko, které bylo v listopadu 2007 vystřídáno Slovenskem. Českou delegaci na zasedání vedl velvyslanec ČR při Radě Evropy. Hlavními body agendy byly 1) konsolidace systému ochrany lidských práv, respektive úvahy nad reformou kontrolního systému Evropské úmluvy o lidských právech ve světle zprávy Výboru moudrých, a 2) vztahy mezi Radou Evropy a EU, zejména Memorandum o porozumění, následné akce k doporučením tzv. Xxxxxxxxxx zprávy a spolupráce mezi Radou Evropy a Agenturou EU pro základní práva. Dalším tématem byly 3) následné aktivity k dalším prioritám 3. summitu RE“, tedy především plnění Akčního plánu v oblasti strukturální reformy a reformy pracovních metod organizace a rozvoj mezikulturního dialogu. Ministři přijali komuniké, jehož ústředním motivem je provádění rozhodnutí 3. summitu Rady Evropy. V rámci 117. zasedání VM byla slavnostně přijata Černá Hora za 47. členský stát Rady Evropy a bylo podepsáno Memorandum o porozumění mezi RE a EU. V listopadu 2007 ukončila téměř dvouletou práci odborná skupina RE pro sociální kohezi (ČR v ní byla zastoupena expertkou z Ministerstva práce a sociálních věcí), která vznikla z rozhodnutí 3. summitu s cílem zrevidovat dosavadní strategii RE na podporu a rozvoj sociální koheze a definovat případné nové potřeby v dané oblasti v souvislosti s trendy 21. století. Skupinou připravená zpráva nastiňuje jednotlivé přístupy k problematice sociální koheze a krátkodobé i dlouhodobé cíle a obsahuje řadu doporučení členským státům. Česká republika se prostřednictvím dvou pozorovatelů účastnila volební pozorovatelské mise Rady Evropy při volbách v Kosovu (17.11. 2007). Ve dnech 13. – 15. 6. 2007 se ve Stockholmu/Sigtuně uskutečnilo 3. zasedání Fóra Rady Evropy pro budoucnost demokracie. Jeho nosným tématem byla „Moc a její delegace: provázanost demokracie a lidských práv“, předmětem diskuse bylo zejména fungování zastupitelské a přímé demokracie a ovlivňování politického rozhodování občanskou společností nad rámec výkonu volebního práva. Ve dnech 18. – 19. 6. 2007 navštívil Štrasburk ministr zahraničních věcí
Rada Evropy. Rada Evropy je regionální organizace sdružující evropské státy. Jedná se o nejstarší politickou organizaci v Evropě. Působí ve všech oblastech spadajících do veřejného života, mimo obranu. Pokud jde o členství v této organizaci, tak členem může být pouze ten stát, jež uznává a dodržuje zásady právního státu a zaručuje všem osobám, na jeho území žijícím, dodržování lidských práv a svobody. 32 Jedním z nejvýznamnějších dokumentů této organizace je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, která byla přijata roku 1950. Tato Úmluva se zaměřuje zejména na občanská a politická práva, pouze dva články se věnují právům sociálním.33 Evropská sociální charta představuje mezinárodní smlouvu, jež byla roku 1961 podepsána vládami členských zemí Rady Evropy v Turínu. Charta je jakýmsi katalogem evropských sociálních a hospodářských práv a na její přípravě se podílela také Mezinárodní organizace práce. Charta se dělí na pět částí. Charta je specifická v tom, že nemusí být ratifikována jako celek, ale pouze v určitých částech. Jednotlivá práva jsou zde uvedena ve čtyřech článcích, a to „právo na rovné příležitosti a rovné zacházení v zaměstnání a povolání, právo na informace a konzultace, právo na účast při stanovování a zlepšování pracovních podmínek a právo starých osob na sociální ochranu.“ Tento dokument je významný v souvislosti se vznikem pracovního poměru a pracovní smlouvy, čl. 2, který zaručuje právo na práci, čl. 4 zaručuje právo na spravedlivou odměnu za práci a také čl. 7, který zajišťuje právo dětí a mladistvých
Rada Evropy. Rada Evropy byla zřízena v roce 1949 jako regionální organizace se zaměře- ním na politickou spolupráci. Radu Evropy, jejímž sídlem je Štrasburk, je tře- ba odlišit od Evropské unie. Na rozdíl od Evropské unie, která má v současné době 28 členů (stav ke konci roku 2018), sdružuje Rada Evropy 47 členů včetně např. Ruska, Ukrajiny, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžánu a Moldavska. Evropská unie a Rada Evropy koordinují některé své aktivity na základě vzájemných politických dohod. Obě organizace používají stejnou hymnu a stejnou vlajku. Z právního hlediska se jedná o zcela samostatné mezinárodní organizace. Hlavními orgány Rady Evropy jsou Výbor ministrů, ve kterém jsou člen- ské státy zastoupeny na úrovni ministrů zahraničních věcí, a Parlamentní shromáždění, které se skládá ze zástupců vyslaných národními parlamen- ty členských států. Kromě toho disponuje Rada Evropy také sekretariátem (v čele s generálním tajemníkem) a od roku 1994 Kongresem místních a re- gionálních samospráv. Pro Xxxx Evropy pracuje zhruba 1 800 zaměstnanců. Kritériem členství v Radě Evropy je podle čl. 3 zakládacího statutu z roku 1949 přijetí zásady právního státu a dodržování základních práv a svobod. O přijetí nového členského státu rozhoduje Výbor ministrů dvoutřetinovou většinou, a to po konzultaci s Parlamentním shromážděním. Čl. 8 zakláda- cího statutu Rady Evropy počítá též s možností vyloučení členského státu. Výbor ministrů této možnosti dosud nikdy nevyužil. V roce 1969, dva roky po vojenském převratu, zabránilo Řecko svému vyloučení z Rady Evropy tím, že před hlasováním ve Výboru ministrů samo vystoupilo z organizace. Nejvýznamnějším přínosem Rady Evropy je přijetí řady klíčových regio- nálních úmluv, z nichž nesporně nejdůležitější je Evropská úmluva o ochra- ně lidských práv a základních svobod z roku 1950, která byla doplněna 16 do- datkovými protokoly. Mezi další významné úmluvy Rady Evropy se řadí např. Evropská sociální charta z roku 1961 (revidovaná verze je z roku 1996), 🡻 🡻 🡻 636 členů (318 zástupců a 318 náhradníků) – za ČR 7 47 ministrů zahraničí (stálí zástupci/velvyslanectví ve Štrasburku) skládá se ze dvou komor (Sně- movny místních orgánů a Sně- movny regionů) celkem 730 zá- stupců (315 plnoprávných členů a 315 náhradníků) 🡾 🡻 🡿 v čele s Generálním tajemníkem (jmenovaným Par- lamentním shromážděním na základě doporučení Výboru ministrů na 5 let), cca 1800 zaměstnanců Komisař pro lidská práva (od roku 1999) Evropský soud pro lidský práva vykonává návštěvy člensk...
Rada Evropy. Pracovní skupina Akčního plánu Rady Evropy pro zdravotní postižení Odborná skupina pro komunitní život (odstranění ústavní péče dětí se zdravotním postižením) Poradní rada pro mládež Evropský hospodářský a sociální výbor Výbor pro spolupráci s občanskou společností Organizace spojených národů ad hoc výbor pro přípravu úmluvy OSN Skupina města Washington pro opatření v oblasti zdravotního postižení ČLENSKÁ SÍŤ EDF je tvořena řadou organizací. Většina z nich tvoří vlastní sítě, což EDF pomáhá vytvořit pevný řetězec zastoupení osob se zdravotním postižením v celé Evropě.
Rada Evropy. Dodatkový protokol k Antidopingové úmluvě
Rada Evropy. Mezivládní konference 2003 – setkání hlav států a vlád členských států v Bruselu – závěry ze zasedání včetně přijetí nové Ústavní smlouvy: xxxx://xx.xx.xxx/xxXxxx/xxx_Xxxx/xxxx/ pressData/en/misc/81109.pdf. Evropská komise Studie na téma Zahraniční obchod a růst – kde jsou politická doporučení? a studie Fiskální efekty vstupu do EU pro nové členské státy: xxxx://xxx.xxxxxx.xx.xxx/xxxx/xxxxxxx_xxxxxxx/ publications/economic_papers/economicpapers204_en.htm. xxxx://xxx.xxxxxx.xx.xxx/xxxx/xxxxxxx_xxxxxxx/xxxxxxxxxxxx/ economic_papers/economicpapers203_en.htm. Evropské společenství se připojuje k dohodě o mezinárodních obchodních známkách: xxxx://xxx.xxxxxx.xx.xxx/xxxx/ internal_market/en/indprop/news/index.htm. Evropský investiční fond EIF oslavuje 10. výroční vzniku – “EIF, 10 let, 10 miliard euro, 10 nových členských států”: xxxx://xxx.xxx.xxx/xxxx/xxxxx/xxxxx.xxx?xxxxx=00. Evropský ombudsman “Na první pohled“ – nový leták informující o tom, co Ombudsman může a nemůže udělat pro občany EU: