Rada Evropy. Aktivity v politické agendě Ministr zahraničních věcí České republiky a předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy (ER) v únoru 2006 uspořádali v Praze mezinárodní konferenci o Bělorusku. Cílem konference bylo podpořit běloruskou veřejnost i opozici během připravovaných prezidentských voleb. Pořadatelé konference vydali společné prohlášení, ve kterém mj. vyzývají členské země RE k podpoře demokratických sil a k prolomení izolace běloruských občanů podporou jejich přístupu k pluralistickým médiím prostřednictvím vysílání ze zahraničí, usnadněním vydávání víz pro běloruské občany a větší nabídkou stipendií a výuky pro běloruské studenty. Ve dnech 18. - 19. 5. 2006 proběhlo ve Štrasburku 116. zasedání Výboru ministrů Rady Evropy. Vedoucí delegace ČR, náměstek ministra zahraničních věcí P. Svoboda, vystoupil s projevem na téma vztahy Rady Evropy a EU, ve kterém se zaměřil zejména na spolupráci v lidskoprávní agendě a otázky související se vznikající Agenturou pro lidská práva. Ministři přijali komuniké, rozdělené do prioritních okruhů, které mají základ v Akčním plánu 3. summitu RE: konsolidace systému ochrany lidských práv, resp. reforma kontrolního systému Evropské úmluvy o ochraně lidských práv; nastavení nového rámce spolupráce mezi RE a EU v intencích sjednávaného memoranda o porozumění mezi oběma organizacemi; podpora opatření RE k posílení demokracie a dobrého vládnutí, spolupráce při vytváření nové strategie k rozvoji mezikulturního dialogu a pokračování v reformě pracovních metod organizace v duchu mandátu daného Akčním plánem. Přijata byla také deklarace o opatřeních k posílení výkonů rozsudků Evropského soudu pro lidská práva na národní a celoevropské úrovni. Ministři rovněž vzali na vědomí nová Pravidla pro jednání Výboru ministrů při dohledu nad výkonem rozsudků Soudu a podmínek smírných urovnání. Jedním z praktických naplnění výstupů 3. summitu bylo vyhlášení kampaně RE zaměřené na boj proti násilí na ženách. Kampaň byla zahájena konferencí věnovanou tomuto tématu, která se uskutečnila v listopadu 2006 v Madridu. V rámci kampaně bylo nominováno osm národních expertů v oblasti prevence a boje proti násilí na ženách, jejichž úkolem bude hodnocení pokroku na národní úrovni a vytvoření nástrojů pro dosažení zlepšení situace v této oblasti. V prosinci 2006 vláda znovu jmenovala C. Svobodu členem Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva a E. Wagnerovou jeho náhradnicí. Komise je nezávislým poradním orgánem Rady Evropy v ústavních otázká...
Rada Evropy. Evropská charta sportu. 1987
Rada Evropy. Úmluva Rady Evropy o komplexním přístupu k ochraně, bezpečnosti a poskytování služeb při fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích. 2019. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2019-39 https://net.jogtar.hu/jogszabaly?docid=a0400001.tv,%20resp.%20anglick%C3%A9 %20zn%C4%9Bn%C3%AD%20http://www.aikido- %20szakszovetseg.hu/doc/lawonsport.pdf Code du Sport. Dostupné také z: https://www.legifrance.gouv.fr/codes/section_lc/LEGITEXT000006071318/LEGISC TA000006096664/#LEGISCTA000006096664 Code du Sport. Dostupné také z: https://www.legifrance.gouv.fr/codes/section_lc/LEGITEXT000006071318/LEGISC TA000006096664/#LEGISCTA000006096664 Sport Ireland Act 2015. Dostupné také z: https://www.irishstatutebook.ie/eli/2015/act/15/enacted/en/print.html https://www.mext.go.jp/a_menu/sports/kihonhou/attach/1336024.html National Sports Act. Anglické znění. Dostupné také z: https://law.moj.gov.tw/ENG/LawClass/LawAll.aspx?pcode=H0120001 Rozsudek soudního dvora EU ze dne 12.12.1974, Walrave a Koch v. Association Union Cycliste Internationale a další, C-36/74 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.7.2017, č.j. 6 Afs 278/2016-54 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.04.2020, sp. zn. 23 Cdo 2515/2019 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.05.2005, sp. zn. 25 Cdo 1274/2004 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29.11.2011, č.j. 2 Afs 16/2011-78 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.05.2022, č.j. 21 Cdo 3061/2020-338 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13.02.2014, č.j. 6 Ads 46/2013-35 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.03.2008, sp. zn. 22 Cdo 163/2007 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.01.2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 Nález Ústavního soudu ČR ze dne 29.12.2004. sp.zn. I. ÚS 670/02 Komise evropských společenství. Bílá kniha o sportu. 2007 PERUŠIČ, Ondřej. Sportovec jako podnikatel [online]. Praha, 2022 [cit. 2023-10-17]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/178477. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta. JUDr. Tomáš Horáček Ph.D. ČESKÝ SVAZ LEDNÍHO HOKEJE Z.S. Stanovy. In: 2022. Dostupné také z: https://www.ceskyhokej.cz/data/document/file/1-stanovy-cslh.pdf ČESKÝ SVAZ LEDNÍHO HOKEJE Z.S. Soutěžní a disciplinární řád. In: 2022. Dostupné také z: https://www.ceskyhokej.cz/data/document/file/2022-11-16- soutezni-a-disciplinarni-rad-zmeny-.pdf ČESKÝ SVAZ LEDNÍHO HOKEJE Z.S. Přestupní řád pro kluby extraligy a I. ligy. In: 2022. Dostupné také z: https://www.ceskyhokej.cz/data/document/file/2022-06- 18-prestupni-rad-pro-...
Rada Evropy. Evropský výbor pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT). Informační přehled (factsheet): Imigrační detence. CPT/Inf(2017)3 [online], 2017. [cit 29. května 2023], str. 8.
Rada Evropy. Dodatkový protokol k Antidopingové úmluvě
Rada Evropy. Mezivládní konference 2003 – setkání hlav států a vlád členských států v Bruselu – závěry ze zasedání včetně přijetí nové Ústavní smlouvy: xxxx://xx.xx.xxx/xxXxxx/xxx_Xxxx/xxxx/ pressData/en/misc/81109.pdf. Evropská komise Studie na téma Zahraniční obchod a růst – kde jsou politická doporučení? a studie Fiskální efekty vstupu do EU pro nové členské státy: xxxx://xxx.xxxxxx.xx.xxx/xxxx/xxxxxxx_xxxxxxx/ publications/economic_papers/economicpapers204_en.htm. xxxx://xxx.xxxxxx.xx.xxx/xxxx/xxxxxxx_xxxxxxx/xxxxxxxxxxxx/ economic_papers/economicpapers203_en.htm. Evropské společenství se připojuje k dohodě o mezinárodních obchodních známkách: xxxx://xxx.xxxxxx.xx.xxx/xxxx/ internal_market/en/indprop/news/index.htm. Evropský investiční fond EIF oslavuje 10. výroční vzniku – “EIF, 10 let, 10 miliard euro, 10 nových členských států”: xxxx://xxx.xxx.xxx/xxxx/xxxxx/xxxxx.xxx?xxxxx=00. Evropský ombudsman “Na první pohled“ – nový leták informující o tom, co Ombudsman může a nemůže udělat pro občany EU:
Rada Evropy. Pracovní skupina Akčního plánu Rady Evropy pro zdravotní postižení Odborná skupina pro komunitní život (odstranění ústavní péče dětí se zdravotním postižením) Poradní rada pro mládež Evropský hospodářský a sociální výbor Výbor pro spolupráci s občanskou společností Organizace spojených národů ad hoc výbor pro přípravu úmluvy OSN Skupina města Washington pro opatření v oblasti zdravotního postižení ČLENSKÁ SÍŤ EDF je tvořena řadou organizací. Většina z nich tvoří vlastní sítě, což EDF pomáhá vytvořit pevný řetězec zastoupení osob se zdravotním postižením v celé Evropě.
Rada Evropy. Rada Evropy byla zřízena v roce 1949 jako regionální organizace se zaměře- ním na politickou spolupráci. Radu Evropy, jejímž sídlem je Štrasburk, je tře- ba odlišit od Evropské unie. Na rozdíl od Evropské unie, která má v současné době 28 členů (stav ke konci roku 2018), sdružuje Rada Evropy 47 členů včetně např. Ruska, Ukrajiny, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžánu a Moldavska. Evropská unie a Rada Evropy koordinují některé své aktivity na základě vzájemných politických dohod. Obě organizace používají stejnou hymnu a stejnou vlajku. Z právního hlediska se jedná o zcela samostatné mezinárodní organizace. Hlavními orgány Rady Evropy jsou Výbor ministrů, ve kterém jsou člen- ské státy zastoupeny na úrovni ministrů zahraničních věcí, a Parlamentní shromáždění, které se skládá ze zástupců vyslaných národními parlamen- ty členských států. Kromě toho disponuje Rada Evropy také sekretariátem (v čele s generálním tajemníkem) a od roku 1994 Kongresem místních a re- gionálních samospráv. Pro Xxxx Evropy pracuje zhruba 1 800 zaměstnanců. Kritériem členství v Radě Evropy je podle čl. 3 zakládacího statutu z roku 1949 přijetí zásady právního státu a dodržování základních práv a svobod. O přijetí nového členského státu rozhoduje Výbor ministrů dvoutřetinovou většinou, a to po konzultaci s Parlamentním shromážděním. Čl. 8 zakláda- cího statutu Rady Evropy počítá též s možností vyloučení členského státu. Výbor ministrů této možnosti dosud nikdy nevyužil. V roce 1969, dva roky po vojenském převratu, zabránilo Řecko svému vyloučení z Rady Evropy tím, že před hlasováním ve Výboru ministrů samo vystoupilo z organizace. Nejvýznamnějším přínosem Rady Evropy je přijetí řady klíčových regio- nálních úmluv, z nichž nesporně nejdůležitější je Evropská úmluva o ochra- ně lidských práv a základních svobod z roku 1950, která byla doplněna 16 do- datkovými protokoly. Mezi další významné úmluvy Rady Evropy se řadí např. Evropská sociální charta z roku 1961 (revidovaná verze je z roku 1996), 🡻 🡻 🡻 636 členů (318 zástupců a 318 náhradníků) – za ČR 7 47 ministrů zahraničí (stálí zástupci/velvyslanectví ve Štrasburku) skládá se ze dvou komor (Sně- movny místních orgánů a Sně- movny regionů) celkem 730 zá- stupců (315 plnoprávných členů a 315 náhradníků) 🡾 🡻 🡿 v čele s Generálním tajemníkem (jmenovaným Par- lamentním shromážděním na základě doporučení Výboru ministrů na 5 let), cca 1800 zaměstnanců Komisař pro lidská práva (od roku 1999) Evropský soud pro lidský práva vykonává návštěvy člensk...
Rada Evropy. Rada Evropy je regionální organizace sdružující evropské státy. Jedná se o nejstarší politickou organizaci v Evropě. Působí ve všech oblastech spadajících do veřejného života, mimo obranu. Pokud jde o členství v této organizaci, tak členem může být pouze ten stát, jež uznává a dodržuje zásady právního státu a zaručuje všem osobám, na jeho území žijícím, dodržování lidských práv a svobody. 32 Jedním z nejvýznamnějších dokumentů této organizace je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, která byla přijata roku 1950. Tato Úmluva se zaměřuje zejména na občanská a politická práva, pouze dva články se věnují právům sociálním.33 Evropská sociální charta představuje mezinárodní smlouvu, jež byla roku 1961 podepsána vládami členských zemí Rady Evropy v Turínu. Charta je jakýmsi katalogem evropských sociálních a hospodářských práv a na její přípravě se podílela také Mezinárodní organizace práce. Charta se dělí na pět částí. Charta je specifická v tom, že nemusí být ratifikována jako celek, ale pouze v určitých částech. Jednotlivá práva jsou zde uvedena ve čtyřech článcích, a to „právo na rovné příležitosti a rovné zacházení v zaměstnání a povolání, právo na informace a konzultace, právo na účast při stanovování a zlepšování pracovních podmínek a právo starých osob na sociální ochranu.“ Tento dokument je významný v souvislosti se vznikem pracovního poměru a pracovní smlouvy, čl. 2, který zaručuje právo na práci, čl. 4 zaručuje právo na spravedlivou odměnu za práci a také čl. 7, který zajišťuje právo dětí a mladistvých
Rada Evropy a. Úmluva č. 108 z roku 1981