XXXXXX, Xxxxx. Smluvní vztahy ve veřejných za- kázkách a jejich změny. 1. vydání. Praha: X. X. Xxxx, 2014, 263 s. ISBN 978-80-7400-518-3. S. 152.
XXXXXX, Xxxxx. Postavení a úkoly pracovní smlouvy v současnosti. 1. vydání. Brno: Univerzita J. E. Purkyně v Brně – právnická fakulta, 1985.
XXXXXX, Xxxxx. 100% 70% 100% 100%
XXXXXX, Xxxxx. Nekalé obchodní praktiky mezi podnikateli a smluvní svoboda. Časopis pro právní vědu a praxi, Brno: Masarykova univerzita, 2015, roč. 23, č. 1, s. 3-8. 32 XXXXXX, Xxxxx. Soukromoprávní ochrana slabšího obchodního partnera. Bulletin advokacie, Praha: Česká advokátní komora, 2015, roč. 2015, 7-8, s. 24-36. 33 XXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxx Xxxxxx, XXXXXXX, Xxx. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: Nakladatelství X. X. Xxxx, 2014, s. 386. V literatuře můžeme najít na tuto otázku jasný názor, tedy že postavení spotřebitele je čistě objektivní záležitostí a znalost či neznalost druhé strany o postavení, a potažmo i ochraně druhé smluvní strany, není v zásadě podstatná. Tento pohled je následně možné upravovat zásadou zákazu zneužití práva a postupem při omylu.34 Naproti tomu je však možné nalézt i názor, který při posouzení postavení osoby upřednostňuje jako rozhodující stav ten, který musel být při uzavírání smlouvy oběma stranám zjevný, a to nahlíženo objektivně.35 Tyto dva názory jsou odlišné a lze si představit situace, kdy by v určité situaci byla osoba nazírána z každého pohledu jinak, což by zásadně ovlivnilo její následnou ochranu. Konkrétně si můžeme představit situaci, kdy spotřebitel působí na svou protistranu jako podnikatel, může tak činit i záměrně, aby došlo k hladšímu uzavření smlouvy bez ohledu na ochrano-spotřebitelské klauzule. Následně by se však takové ochrany dovolával, a to na základě výkladu, že objektivně spotřebitelem byl. Podnikatel by se tak ocitl ve složité situaci, kdy by musel u soudu dokazovat zneužití práva či omyl. Lze však říci, že pouze posouzení podle stavu, který se zdál stranám zjevný, je v souladu se základní zásadou občanského práva podle § 4 odst. 2 občanského zákoníku. V uvedeném příkladu by tak byla chráněna dobrá víra jednající strany a osoba, jež byla objektivně spotřebitelem a vystupovala dobrovolně jako podnikatel, by se ochrany spotřebitele nedovolala. Tento názor je navíc podpořen evropskou judikaturou, která zamezuje osobě vyvolávající dojem, že jedná podnikatelsky, následné dovolání se ochrany spotřebitele.36 Jednoznačné však je, že pokud podnikající fyzická osoba vstupuje do vztahů, v nichž se jako podnikatel nechová, aplikují se ustanovení chránící spotřebitele. Pokud by se takové fyzické osobě vystupující mimo rámec svého podnikání nedostalo takové ochrany, jednalo by se o porušení práva na spravedlivý proces.37 Problematickým se však jeví případ, kdy podnikající fyzická osoba v závazko...
XXXXXX, Xxxxx. Metodologie nalézání práva: Úvod do právní argumentace. Praha: C. H. XXXX, 2009. 304s.
XXXXXX, Xxxxx. Živnost fiakristická a drožkářská v Praze v 19. a 20. století. Praha, 2011. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze. Fakulta filosofická, s. 26.
XXXXXX, Xxxxx. Změny smluv ve veřejných zakázkách. In Europenization of the national law, the Lisbon Treaty and some other legal issues (CD ROM). 1. vydání. Brno: Tribun EU s.r.o., 2008. od s. 1193–1205, ISBN 978-80-210-4630-6.
XXXXXX, Xxxxx. Zákon o veřejných zakázkách: komentář. 3. vydání. Praha: X. X. Xxxx, 2012, 832 s. ISBN 978-80-7179-222-2.
XXXXXX, Xxxxx. Změny smluv uzavřených na základě postupu podle zákona o veřejných zakázkách. Obchodní právo. 2011, č. 7-8, ISSN 1210-8278.
XXXXXX, Xxxxx. Public Procurement in the EU: a Practitioner‘s Guide. 2. vydání. New York: Oxford University Press, 2007. 704 s. ISBN 978-0-19-928691-1.