XXXXXX, Xxxxx. Smluvní vztahy ve veřejných za- kázkách a jejich změny. 1. vydání. Praha: X. X. Xxxx, 2014, 263 s. ISBN 978-80-7400-518-3. S. 152.
XXXXXX, Xxxxx. In MELZER, Xxxxx, XXXX, Xxxx a kolektiv. Občanský zákoník § 419-654. Velký komentář. Svazek III. Praha: Leges, 2014, s. 468.
XXXXXX, Xxxxx. 100 XXXXX XXXXX
XXXXXX, Xxxxx. 100% 70% 100% 100%
XXXXXX, Xxxxx. Nekalé obchodní praktiky mezi podnikateli a smluvní svoboda. Časopis pro právní vědu a praxi, Brno: Masarykova univerzita, 2015, roč. 23, č. 1, s. 3-8. 32 XXXXXX, Xxxxx. Soukromoprávní ochrana slabšího obchodního partnera. Bulletin advokacie, Praha: Česká advokátní komora, 2015, roč. 2015, 7-8, s. 24-36. 33 XXXXX, Xxxxx, XXXXXXX, Xxxxx Xxxxxx, XXXXXXX, Xxx. Kupní smlouva v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: Nakladatelství X. X. Xxxx, 2014, s. 386. V literatuře můžeme najít na tuto otázku jasný názor, tedy že postavení spotřebitele je čistě objektivní záležitostí a znalost či neznalost druhé strany o postavení, a potažmo i ochraně druhé smluvní strany, není v zásadě podstatná. Tento pohled je následně možné upravovat zásadou zákazu zneužití práva a postupem při omylu.34 Naproti tomu je však možné nalézt i názor, který při posouzení postavení osoby upřednostňuje jako rozhodující stav ten, který musel být při uzavírání smlouvy oběma stranám zjevný, a to nahlíženo objektivně.35 Tyto dva názory jsou odlišné a lze si představit situace, kdy by v určité situaci byla osoba nazírána z každého pohledu jinak, což by zásadně ovlivnilo její následnou ochranu. Konkrétně si můžeme představit situaci, kdy spotřebitel působí na svou protistranu jako podnikatel, může tak činit i záměrně, aby došlo k hladšímu uzavření smlouvy bez ohledu na ochrano-spotřebitelské klauzule. Následně by se však takové ochrany dovolával, a to na základě výkladu, že objektivně spotřebitelem byl. Podnikatel by se tak ocitl ve složité situaci, kdy by musel u soudu dokazovat zneužití práva či omyl. Lze však říci, že pouze posouzení podle stavu, který se zdál stranám zjevný, je v souladu se základní zásadou občanského práva podle § 4 odst. 2 občanského zákoníku. V uvedeném příkladu by tak byla chráněna dobrá víra jednající strany a osoba, jež byla objektivně spotřebitelem a vystupovala dobrovolně jako podnikatel, by se ochrany spotřebitele nedovolala. Tento názor je navíc podpořen evropskou judikaturou, která zamezuje osobě vyvolávající dojem, že jedná podnikatelsky, následné dovolání se ochrany spotřebitele.36 Jednoznačné však je, že pokud podnikající fyzická osoba vstupuje do vztahů, v nichž se jako podnikatel nechová, aplikují se ustanovení chránící spotřebitele. Pokud by se takové fyzické osobě vystupující mimo rámec svého podnikání nedostalo takové ochrany, jednalo by se o porušení práva na spravedlivý proces.37 Problematickým se však jeví případ, kdy podnikající fyzická osoba v závazko...
XXXXXX, Xxxxx. Metodologie nalézání práva: úvod do právní argumentace. 2. vyd. V Praze: C.H. Xxxx, 2011,
XXXXXX, Xxxxx. Postavení a úkoly pracovní smlouvy v současnosti. 1. vydání. Brno: Univerzita J. E. Purkyně v Brně – právnická fakulta, 1985.
XXXXXX, Xxxxx na základě pověření AGROTEC a.s. Tabulka Specifikace předmětu plnění na veřejnou zakázku s názvem: „Svozové auto pro klienty s mentálním a kombinovaným postižením – II.“ Zadavatel určuje účastníkům speciální technické podmínky pro předmět veřejné zakázky. Zadavatel technickými podmínkami vymezuje charakteristiku poptávaného předmětu plnění, které musí splňovat nabízený předmět plnění dodavatelů. Účastník v technických podmínkách uvede, zda jím nabízené plnění splňuje požadavky uvedené ve sloupcích tak, že ve sloupci „Splňuje“, vybere hodící se variantu, „Ano“ v případě, že nabízené plnění splňuje tento požadavek a „Ne“ v případě, že nabízené plnění tento požadavek nesplňuje. V případě, že dodavatel uvede v technických podmínkách alespoň jednou „Ne“ bude vyloučen z důvodu jejich nesplnění. V případě, že dodavatel uvede „Ano“ a při posouzení nabídek bude zjištěno, že nabízené zboží tento požadavek nesplňuje, může být vyloučen z důvodu jeho nesplnění a porušení zadávacích podmínek. V případě, že účastník nevyplní ani variantu „Ano“ ani variantu „Ne“ může být vyloučen pro nesplnění zadávacích podmínek. Do sloupce „Účastník nabízí“ pak uvede konkrétní hodnotu parametru (ve stejných jednotkách, v jakých je stanoven požadavek) nebo bližší specifikaci jím nabízeného plnění ve vztahu k požadavku. V případě, že účastník nevyplní sloupec „Účastník nabízí“ a ve sloupci „Splňuje“ zaškrtne variantu „Ano“ má se za to, že účastníkem nabízené plnění přesně odpovídá požadavku zadavatele, stanoveném ve sloupci „Zadání“. Dodavatel vyplní technické podmínky dle instrukcí v nich uvedených včetně druhu a typu zboží. Vyplnění těchto druhů a typů zboží je pro dodavatele závazné a bude přílohou kupní smlouvy, to znamená, že dodavatel bude povinen dodat přesně to plnění, ke kterému se zavázal v nabídce. Dodavatel dodá 2 ks nových a nepoužitých elektrických automobilů blíže specifikovaných níže. Elektrický osobní automobil 2 ks Obchodní název nabízeného plnění: OPEL VIVARO-e Zadání parametru Zadavatel požaduje Splňuje Účastník nabízí Automobil o celkové hmotnosti do 3,5t ANO / NE ANO Kapacita baterií min. 70 kWh ANO / NE ANO, 75 kWh Minimální dojezd na jedno nabití podle WLTP 300 km ANO / NE ANO, maximální dojezd na jedno nabití podle WLTP - 329 km Elektrický motor o výkonu min. 95 kW ANO / NE ANO, 100 kW Záruka na baterie výrobcem 60 měsíců ANO / NE ANO Palubní nabíječka 3- fázová, min 10 kW ANO / NE ANO, 3- fázová 11 kW Celková délka vozidla min. 5 000 mm ANO / NE ANO, 5 309 mm Pal...
XXXXXX, Xxxxx. Živnost fiakristická a drožkářská v Praze v 19. a 20. století. Praha, 2011. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze. Fakulta filosofická, s. 84.
XXXXXX, Xxxxx. Správní řád: nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami. Praha: Linde, 2005. ISBN 80- 7201-523-0., str. 73. v souladu s § 160 odst. 5 rovněž všechny veřejnoprávní smlouvy, jejichž předmětem je výkon státní správy. Schválení krajským úřadem vyžaduje například dohoda o oddělení části obce podle § 22 odst. 6 zákona o obcích. Za situace, kdy by veřejnoprávní smlouva byla uzavřena se souhlasem správního orgánu, je tento souhlas, jak stanovuje § 166 odst. 1 správního řádu, nezbytný také k uzavření dohody o změně veřejnoprávní smlouvy. Je však otázkou, jaké důsledky může zrušení uděleného souhlasu správním orgánem mít, například v rámci mimořádných nebo dozorčích opravných prostředků. Ve správním řádu tuto situaci nenajdeme, vyjma zrušení souhlasu k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 160 v § 165 odst. 4. Pokud na tento problém pohlížíme ze zásady právní jistoty, lze se domnívat, že ani zrušením tohoto souhlasu veřejnoprávní smlouva automaticky nezaniká. Zániku smlouvy by bylo možné dosáhnout pouze způsoby uvedenými ve správním řádu, zejména tedy jejím zrušením v přezkumném řízení podle § 165 SpŘ. Za zajímavou problematiku také považuji ustanovení § 164 odst. 4, které řeší národnostní menšiny žijící na území České republiky a situaci, kdy je veřejnoprávní smlouva vyhotovena v jazyce příslušníků národnostní menšiny. Stanoví, že vyžaduje-li správní orgán překlad takové smlouvy, která se týká záležitostí národnostní menšiny, náklady na překlad nehradí příslušníci této menšiny, ale za splnění podmínek § 16 odst. 4 správní orgán. Aby však mohly tyto podmínky být splněny, musí se jednat o národnostní menšinu, která žije na území České republiky tradičně a dlouhodobě. Příslušníci těchto menšin mají v souladu s § 16 správního řádu i čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod právo jednat před správním orgánem a činit mu podání v jazyce své menšiny. Pokud správní orgán nemá úřední osobu, která je znalá jazyka národnostní menšiny, musí příslušníkovi této menšiny obstarat tlumočníka, který je zapsaný v seznamu tlumočníků. Náklady tlumočení a náklady na pořízení překladu v tomto případě nese právě správní orgán.13