Úrokové riziko. Investor by si měl být vědom, že ceny dluhopisů a velikost tržní úrokové míry se chovají protichůdně. Pokud dojde k poklesu úrokových měr, dojde zároveň k růstu cen dluhopisů na trhu a naopak. Vlastníky Dluhopisu (pokud budou úročeny pevnou úrokovou sazbou) tak může postihnout riziko poklesu ceny Dluhopisu, pokud by se zvýšily tržní úrokové sazby. V případě Dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou by nominální úroková sazba Dluhopisů byla po dobu existence Dluhopisů neměnná, avšak aktuální úroková sazba by se na finančním trhu obvykle denně měnila. Tím, že by se změnila tržní úroková sazba, by se v opačném směru měnila cena Dluhopisu s pevnou úrokovou sazbou. To znamená, že pokud by se tržní úroková sazba zvýšila, snížila by se cena Dluhopisu s pevnou úrokovou sazbou. střední
Úrokové riziko. Investor by si měl být vědom, že ceny dluhopisů a velikost tržní úrokové míry se chovají protichůdně. Pokud dojde k poklesu úrokových měr, dojde zároveň k růstu cen dluhopisů na trhu a naopak. Držitele dluhopisu s pevnou úrokovou sazbou tak může postihnout riziko poklesu ceny takového dluhopisu, pokud by se zvýšily tržní úrokové sazby. Nominální úroková sazba stanovená v Doplňku dluhopisového programu je po dobu existence Dluhopisů neměnná, avšak aktuální úroková sazba se na finančním trhu obvykle denně mění. Tím, že se změní tržní úroková sazba, se v opačném směru mění cena Dluhopisu s pevnou úrokovou sazbou. To znamená, že pokud se tržní úroková sazba zvýší, sníží se cena Dluhopisu s pevnou úrokovou sazbou. Platí také pravidlo, že čím je splatnost dluhopisu delší, tím citlivější je cena Dluhopisu na růst tržních úrokových měr. Cena Dluhopisu by měla odrážet vnitřní hodnotu Dluhopisu, která představuje současnou hodnotu všech příjmů plynoucích z Dluhopisu diskontovanou tržní úrokovou sazbou. S rostoucí vnitřní hodnotou Dluhopisu roste cena Dluhopisu a naopak. Pokud bude tržní cena Dluhopisu vyšší než jeho vnitřní hodnota, je Dluhopis nadhodnocen. Pokud bude tržní cena Dluhopisu nižší než jeho vnitřní hodnota, bude Dluhopis podhodnocen. Držitel Dluhopisu s výnosem na bázi diskontu je vystaven riziku snížení ceny takového Dluhopisu v důsledku růstu tržních úrokových sazeb. Ceny Dluhopisů s výnosem na bázi diskontu jsou pohyblivější než ceny Dluhopisů s pevnou úrokovou sazbou a lze očekávat jejich větší reakce na změnu tržních úrokových sazeb než u úročených Dluhopisů se stejnou splatností.
Úrokové riziko. Fond může přijímat a poskytovat úvěry a zápůjčky, přičemž úroková sazba u těchto úvěrů a zápůjček může být stanovena s pohyblivou úrokovou sazbou, Fond tak může být vystaven kurzovému riziku. S poklesem úrokových sazeb tak hrozí, že úrokové výnosy z poskytnutého úvěru či zápůjčky budou nižší, než bylo původně očekáváno, a naopak úrokové náklady spojené s přijatými úvěry a zápůjčkami budou vyšší, než bylo původně kalkulováno.
Úrokové riziko. Společnost přijala úvěrovou politiku, která plně kryje úrokové riziko a stanoví podmínky převodu externích finančních prostředků na společnosti ve skupině. Tyto externí finanční prostředky jsou převáděny za obdobných podmínek a úrokových sazeb včetně marže (viz bod 24). Společnost nemá žádné úročené úvěry, které by používala pro vlastní potřebu. Společnost má stanovenou úvěrovou politiku a úvěrové riziko je průběžně monitorováno. Půjčky poskytnuté dceřiným společnostem (body 14 a 17) převážně obsahují částky splatné od společností ve skupině. Společnost nepožaduje záruky na tyto finanční aktiva. K rozvahovému dni byla společnost vystavena významné koncentraci úvěrového rizika popsaného v bodech 14 a 17. Vedení společnosti monitoruje nejvýznamnější dlužníky a posuzuje jejich bonitu. Maximální míru úvěrového rizika představuje účetní hodnota jednotlivých finančních aktiv vykázaných v rozvaze.
Úrokové riziko. Úroveň výnosů na maďarském trhu státních dluhopisů, a tím i náklady na financování podniků a investiční aktivity, je zásadně ovlivňována makroekonomickým vývojem v zemi, zejména inflací. Růst výnosů spojený s rostoucí inflací má negativní dopad na cenu dluhových cenných papírů s pevnou úrokovou sazbou a snižuje ziskovost podniků tím, že omezuje investice. Výše uvedené faktory nepřímo ovlivňuje také stav platební bilance země a bilance veřejných financí (vnější a vnitřní rovnováha). V důsledku toho je Fond vystaven úrokovému riziku.
Úrokové riziko. Emitent je vystaven úrokovému riziku z důvodu časového nesouladu úrokově citlivých aktiv, pasiv a některých položek podrozvahy. Aktivity v oblasti řízení úrokového rizika mají za cíl optimalizovat čistý úrokový výnos Emitenta v souladu se strategií a s limity úrokového rizika schválenými představenstvem Emitenta. Ke snížení úrokového rizika Emitent používá úrokové deriváty, tzv. úrokové swapy (interest rate swaps).
Úrokové riziko. Společnost přijala úvěrovou politiku, která plně kryje úrokové riziko a stanoví podmínky převodu externích finančních prostředků na společnosti ve skupině. Tyto externí finanční prostředky jsou převáděny za obdobných podmínek a úrokových sazeb včetně marže (viz bod 23 a 25). Společnost nemá žádné úročené úvěry, které by používala pro vlastní potřebu.
Úrokové riziko. Riziko vyplývající z pohybu tržních úrokových sazeb. V souvislosti se zapojením fondu do smluvního cash-poolingového vztahu se společností ČEZ, a.s., využívá fond výhodnějších úrokových podmínek než v případě individuálního přístupu na finanční trh. Výše úrokové sazby z kreditních zůstatků je stanovena v souladu s podmínkami smlouvy o cash- poolingu aktuálně ve výši 0,00 % p.a. Výše úrokové sazby z debetních zůstatků je stanovena v souladu s podmínkami smlouvy o cash- poolingu nejvýše však jako součet sazby O/N PRIBOR a marže ve výši 0,40 % p.a.(jednodenní sazba PRIBOR se zvýšením o přirážku). Vzhledem k poměru výše pohledávek a závazků k majetku je fond vystaven nízkému úrokovému riziku. Úrokové riziko hodnotí fond jako nízké
Úrokové riziko. Primárně realizuje Fond investice z vlastních zdrojů. Úvěr, který má Fond v současné době, na něj přešel v rámci fúze s dceřinou společností. Úvěr je poskytován za výhodných podmínek a jeho výše nepředstavuje pro Fond významné riziko. Pokud by došlo k významné změně této politiky, pak pravděpodobně až v roce 2019 či ještě později. Ostatní rizika uvedená ve statutu Fondu se buď vůbec v roce 2018 neprojevila či jejich dopad by byl i v případě, že by se objevila, marginální. V letech 2016-2018 došlo díky výsledkům referenda o Brexitu k určitému zpochybnění predikovatelnosti dalšího vývoje v Evropské unii, jejímž je Česká republika členem. Vzhledem k tomu, že Fond nemá žádná aktiva ve Velké Británii a všechny příjmy získává od českých právnických osob, které nemají britské akcionáře, je dopad této skutečnosti na Fond zanedbatelný, a to i v případě tzv. tvrdého Brexitu.
Úrokové riziko. Skupina má k 31. 12. 2018 pouze jeden přijatý bankovní úvěr, který je úročen pohyblivou úrokovou sazbou vycházející ze sazeb PRIBOR za referenční období 1 měsíc navýšený o fixní marži. Tento bankovní úvěr je Skupina schopna vykrýt svými vlastními finančními prostředky.