ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ

ÚSTAV ŘÍZENÍ A EKONOMIKY PODNIKU

DIPLOMOVÁ PRÁCE

HODNOCENÍ INVESTICE V MALÉM STROJÍRENSKÉM PODNIKU EVALUATION OF AN INVESTMENT IN A SMALL ENGINEERING COMPANY

AUTOR: Xx. XXXXXX XXXXXXXX

STUDIJNÍ PROGRAM: STROJNÍ INŽENÝRSTVÍ VEDOUCÍ PRÁCE: Xxx. XXXXXXXX XXXXX

PRAHA 2020

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně a to výhradně s použitím pramenů a literatury, uvedených v seznamu citovaných zdrojů.

V Praze dne: …………………….

……………………………

Xxxxxx Xxxxxxxx

Anotace

Předmětem této diplomové práce je hodnocení efektivnosti investice do výrobního stroje ve strojírenském podniku CNC Xxxxxxxx, s.r.o. První část této práce je teoretická a je zaměřena na problematiku investic a investičního rozhodování, na hodnocení technicko- ekonomických studií. Práce dále obsahuje výčet nejpoužívanějších statických a dynamických metod hodnocení investičních projektů a také problematiku hodnocení rizik. Druhá část této diplomové práce je analytická, v jejíž první části je představena společnost CNC Xxxxxxxx, s.r.o. Následuje komplexní řešení investičního projektu, jehož předmětem je investice s podporou dotace do CNC obráběcího stroje. V poslední, návrhové části, jsou shrnuty výsledky a výstupy vytvořeného modelu a jsou zde představeny výsledky hodnocení investice. Jednotlivé výstupy jsou v práci doplněny o analýzu investičních a celopodnikových rizik a citlivostní analýzu nejdůležitějších vstupů. Součástí práce je také simulační metoda Monte Carlo, která pomáhá řešený projekt poznat ještě lépe.

Klíčová slova

Investice, Investiční projekt, Čistá současná hodnota, Vnitřní výnosové procento, Analýza rizik, Citlivostní analýza, CNC obrábění, Obráběcí stroj, Monte carlo simulace

Annotation

The topic of this diploma thesis is the efficiency evaluation of the investmet in a CNC milling machine at engineering company called CNC Xxxxxxxx, s.r.o. The first part of this thesis is theoretical and focuses on the issue of investment, decision-making and on the evaluation of technical and economic studies. The work also contains a list of the most popular evaluation methods of investment projects and it also deals with the issue of risk assessment. The second part of this diploma thesis is analytical, beginning with the presentation of CNC Xxxxxxxx,

s.r.o. This is followed by a comprehensive layout of an investment project, the subject of which is the investment to a CNC machine with the support of a subsidy. In the last part the results and outputs of created model are summarized and the results of the investment evaluation are presented. The individual outputs are supplemented by an analysis of investment and company-wide risks and sensitivity analysis of the most important inputs. In the thesis there is also included the Monte Carlo simulation method, which helps to get to know the adressed project even better.

Keywords

Investment, Investment project, Net present value, Internal rate of return, Risk analysis, Sensitivity analysis, CNC machinig, CNC milling machine, Monte Carlo simulation

Poděkování

Na tomto místě bych rád poděkoval Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxxx za jeho vstřícný přístup a cenné rady a připomínky, které napomohly vzniku této práce. Dále xxxx chtěl moc poděkovat své snoubence, rodině a všem přátelům za jejich vytrvalou podporu při mém studiu. Velký dík patří také podniku CNC Xxxxxxxx, s.r.o. - především pak mému otci Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxxxx a paní Evě Orctové za poskytnutá firemní data, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

Obsah

1. Úvod

93

1. Úvod

Tato diplomová práce se věnuje problematice investičního rozhodování se zaměřením na technickou investici do výrobního zařízení pro malý strojírenský podnik. Společnost CNC Xxxxxxxx, s.r.o. dostala od vítězného dodavatele konkrétní nabídku dodávky stroje, který splňuje všechny technické požadavy společnosti, a tak se rozhodla vytvořit investiční projekt s cílem posoudit efektivnost této inestice. Společnost využila příležitosti, které nabízí program OP PIK 2014-2020 umožňující čerpat finanční prostředky z Evropského fondu. Tento program je pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu.

Tato diplomová práce se skládá ze tří částí a to z teoretické, analytické a návrhové. V teoretické části práce je rozebrána toerie investic a investičního rozhodání. V rámci investičního rozhodování je zařazena kapitola o investičních projektech, kde se práce zabývá především čtyřmi základními fázemi těchto projektů. Jednotlivé části jsou blíže charakterizovány, v rámci té předinvestiční se naráží na pojem studie proveditelnosti, která je určitým vzorem i pro tuto práci. Vzorem ve smyslu, že diplomová práce využívá její jednotlivá doporučení a kroky, na které je pak aplikován reálný problém. V dalších kapitolách jsou představeny metody hodnocení investic, zde je především kladen důraz na zásadní rozdíl mezi statickými a dynamickými metodami. Poté už následuje kapitola, který rozebírá varianty financování a kapitola řízení rizik v podniku.

Prostřední částí práce je část analytická. V rámci analytické části se nejprve práce věnuje představení podniku jako celku, představení produktů a výrobních strojů. V rámci analytické části je možné objevit provedené marketinové analýzy. Pro diplomovou práci byly vybrány nejznámější metody jako PESTLE analýza, analýza konkurence, analýza a představení dodavateů a odběratelů. Tyto analýzy byly určitým námětem pro SWOT analýzu, kde byly analyzovány silné a slabé stránky podniku a také příležitosti a hrozby.

Třetí a závěrečnou fází je fáze návrhová, která obsahuje komplexní řešení investičního projektu. Návrhová část se věnuje aplikaci představených technik a metod s využitím MS Excel. Součástí je podrobná citlivostní analýza, analýza investičních a celopodnikových rizik a celý projekt je zakončen simulací čisté současné hodnoty při uvažování třech nejrizikovějších faktorů za pomoci metody Monte Carlo. Poté jsou

představeny jednotlivé výsledky a výstupy a jsou navrhnuta doporučení pro vedení podniku CNC Xxxxxxxx, s.r.o.

1.1 Cíle práce

Hlavním cílem této diplomové práce je vytvořit komplexní model pro investiční rozhodování. Nově vytvořený model by měl být plně funkční, a tudíž by měl obsáhnout kompletní hodnocení efektivnosti investice do CNC obráběcí frézky pro společnost CNC Xxxxxxxx, s.r.o. Navržený model by měl obsahovat veškeré důležité kroky prováděné při hodnocení technických investičních projektů. Dalším stanoveným cílem je správné pochopení a interpretace jednotlivých postupů, metod v rámci hodnocení investičních projektů. Součástí hodnocení by měla být podrobná citlivostní analýza kritických vstupů a analýza investičních rizik. Kromě samotného hodnocení investice, což je hlavní náplní této práce, je cílem také představit profil firmy CNC Xxxxxxxx, s.r.o. Současně je úkolem této práce vypracovat komplexní marketingovou analýzu jak mikroprostředí, tak analýzu makroprostředí, které tak mohou výrazně pomoci řešenému investičnímu projektu.

1.2 Zdůvodnění zadání práce

Problematika investic a investičního rozhodování je základním stavebním kamenem snad pro všechny oblasti podnikání na celém světě. Jedná se o velmi složité a aktuální téma, které si žádá zkušenosti odborníků a manažerů z daného oboru, protože je zatíženo velkým množstvím rizik a nejistoty. Má-li být podnikem zvažovaná nebo realizovaná investice úspěšná, je potřeba se na celý projekt důkladně připravit. A právě tvorba komplexního a uceleného modelu je jedna z nejnáročnějších, ale zároveň nejdůležitějších částí každého investičního projektu. Proto jsem hluboce přesvědčen, že má cenu se zabývat a vytvářet tyto podpůrné investiční modely, které mohou velmi dobře posloužit jednatelům společnosti jako podpůrný materiál pro budoucí rozhodování.

2. Investice a investiční rozhodování

Každý podnik, chce-li být i nadále konkurenceschopný, se musí zabývat řešením problematiky řízení a hodnocení investic, protože jsou základní otázkou jeho fungování v delším časovém horizontu. Investice jsou nepostradatelné pro budoucí perspektivu podniku. Jen správně řízené investiční projekty do smyslupných výrobků, výrobních zařízení nebo služeb znamenají u firmy opravdový podnikatelský úspěch. Jednou

pořízené výrobní prostředky se během času opotřebovávají, tj. ztrácí v čase svoji původní hodnotu – a to jak fyzicky (zastaralé produkty vlivem opotřebení), tak morálně (málo progresivní nebo nevyužívaná a nemoderní technologie), proto je potřeba provádět investice do nových prostředků i jen pro pouhé zachování její činnosti. Velké množství podniků navíc směřuje k dalšímu růstu a rozvoji, proto při rozšiřování činnosti přestávají stačit stávající kapacity a je třeba investovat do pořízení nových produktů. [8]

2.1 Charakteristika investice

Abychom mohli skutečně porozumět problematice investic, je potřeba si je nejdříve charakterizovat. Je důležité zmínit, že každá oblast ekonomie definuje a charakterizuje investice trochu jiným způsobem. Pro nás bude důležité seznámit se s charakteristikou investice z hlediska makroekonomie, protože nám pomůže s pochopením, jak investice fungují a jak se s nimi pracuje. Makroekonomické pojetí investic je následující: „Jedná se o aktiva, která nejsou určena pro bezprostřední spotřebu, ale jsou určena pro užití ve výrobě spotřebních statků nebo dalších kapitálových statků“. [9] [10]

Tématu investicím a investičnímu rozhodování se pro jejich důležitost věnuje mnoho uznávaných odborníků a v podnicích celý vrcholový management. Na podnikové investice, jejichž znalost bude v této práci tak důležitá, lze nahlížet podobným způsobem jako je charakterizuje makroekonomie. Jedná se v tomto případě o odloženou spotřebu do budoucna. Z finančního hlediska si pod podnikovými investicemi většinou představíme jednorázové či krátkodobé obětování většinou finančních prostředků, které mohly být v současnosti použity na spotřebu za účelem získání především peněžních přijmů v delším časovém období. [8] [9]

2.2 Investiční rozhodování

Investiční rozhodování, které patří do ekonomických a manažerských disciplín zásadním způsobem ovlivňuje budoucí stav podniku. Náplní investičního rozhodování je rozhodování o efektivnosti připravovaných a navržených investičních projektů. Čím většího rozsahu projekty nabývají, tím větší dopady na podnik a jeho okolí v případě úspěchu, ale i v případě neúspěchu mají. Důležité je mít na paměti, že investiční rozhodování je rozhodování v zásadě dlouhodobého charakteru, tudíž by mělo vycházet z firemních strategií a cílů, tak aby realizované investice zvyšovaly hodnotu podniku. Mezi těmito cíli hrají logicky nezastupitelnou roli cíle finanční, jako jsou například cíle

dosažení určité míry zisku, tržeb, rentability vlastního kapitálu, rentability prodejů, stanovení určité míry provozních i jiných nákladů apod. [3] [8]

Ovšem pro hodnocení a případný výběr investičního projektu by se podnik neměl omezit pouze na výše uvedené firemní strategie a finanční cíle. V rámci firemních strategií totiž existují další podsložky tvořící jednotlivé kategorie strategií jako jsou především: výrobkové, marketingové, inovační, personální nebo zásobovací strategie. Kromě interních faktorů, které jsou spojovány s firemní strategií je nezbytné sledovat působení vnějších faktorů. Externí faktory a vlivy jsou spojené s podnikatelským okolím. Obecně je daleko složitější externí vlivy predikovat, analyzovat a čelit jim než faktorům interním. Mezi takové faktory můžeme zařadit nečitelné chování konkurence, tržní situaci, ceny základních surovin a materiálů, měnové kurzy, politickou nestabilitu, virovou pandemii COVID-19, která zachvátila svět zejména v prvním čtvrtletí roku 2020 a znamenala a bude znamenat pro většinu podniků veliký faktor rizika a nejistoty pro budoucí podnikání. [3]

2.3 Plánování investic

Protože je plánování investic velmi náročnou a komplexní činností často s velmi nejistým a rizikovým výsledkem, je potřeba v podniku vést dlouhodobé (strategické) plánování. Toto plánování by se mělo řídit prostřednictvím investičního plánu, který je součástí plánu podnikatelského, který je známější pod názvem strategic business plan. Investiční plán by měl vznikat postupně a měl by hlavně obsahovat kompletní vymezení investičního projektu, o kterém se bude rozhodovat a také způsob jeho financování. Tvorbu investičního plánu by v podnicích měli vždy zajišťovat odborníci z jednotlivých odděleních. Samotné schvalování i s ohledem na rozpočet a harmonogram spadá do kompetence vrcholového managementu podniku. Náplně a záměry jednotlivých investičních projektů se většinou liší, stejně tak jako jejich významnost nebo rizikovost, a proto je potřeba to při jejich přípravě mít na paměti. [2] [9]

2.4 Dělení investičních projektů

Investiční projekty je možné klasifikovat podle více hledisek. Obvykle je možné setkat se i s více jak pěti hledisky dělení. V publikacích a odborné litaratuře bývá často uváděno dělení podle: vztahu k rozvoji podniku, věcné podoby investičního projektu, velikost, míry závislosti investičních projektů, formy realizace a charakteru peněžních

toků. Pro potřeby této práce bude zcela dostačující zabývat se podrobněji pouze prvními třemi hledisky:

1. Klasifikace investičních projektů dle vztahu k rozvoji podniku: [7]

• Rozvojové – jsou charakteristické tím, že cílí na expanzi. Typicky jde o investiční projekty mající za cíl maximalizovat své tržby, a to například zvýšením objemu produkce. K dalším rysům patří například zavádění stávajích výrobků na nové trhy, závádění nových výrobků do výroby nebo poskytování nových služeb. Dalšími příklady těchto projektů je zvyšování kapacitních možností své výroby, případně racionalizace výrobních procesů nebo automatizace a robotizace výroby.

• Obnovy – tyto projekty jsou charakteristické obnovou případně náhradou výrobního zařízení, kdy se tak ve většině případů stane proto, že současný stroj je u konce své fyzické životnosti. Zde je pak klíčové snažit se dosáhnout maximální nákladovou úsporu provozních nákladů spojenou s chodem stroje, případně starý stroj vhodnou investicí nahradit úplně s ohledem na úsporu provozních nákladů.

• Kombinované – tyto projekty jsou charakteristické určitou provázaností obou přístupů uvedených výše. V podnikové praxi se může jednat například o investiční projekt řešící úzké místo ve výrobním procesu, díky kterému může dojít k úspoře provozních nákladů. Po zajištění dostatečného počtu zakázek a využití disponibilní kapacity stroje může dojít v budoucnu k nárůstu tržeb

2. Klasifikace investičních projektů dle jejich věcné náplně: [3]

• Zavedení nových produktů nebo technologií – zde jde o investiční projekty zaměřené na již existující produkty a technologie na trhu, ale nikoliv v podniku, pro podnik je tedy velikou příležitostí rozšířit si prostřednictvím této investice portfolio svých produktů a služeb, případně schopnost moci nabídnout svým zákazníkům využití nové moderní technologie

• Výzkumu a vývoje nových výrobků a technologií – tyto projekty patří mezi vůbec ty nejrizikovější, jsou složité také pro své obtížné hodnocení, většina z tich je totiž v úzké vazbě s jinými výzkumnými a vývojovými

projekty, z nichž některé nebyly dosud ukončeny nebo nejsou k dispozici všechny výsledky a závěry

• Inovace informačních systémů a zavádění nových informačních technologií

3. Klasifikace investičních projektů dle jejich velikosti: [3]

• Velikost kapitálových výdajů – je zde jasným a jediným klasifikačním hlediskem, podle výše těchto výdajů lze rozdělit investiční projekty na velké projekty, střední projekty a malé projekty, ovšem je třeba doplnit také velikost kapitálového rozpočtu (pro různě velké podniky z hlediska výše kapitálového rozpočtu je situace jiná), rozlišování projektů podle velikosti nám může dávat užitečné informace o stylu a úrovni jejich řízení.

2.5 Proces přípravy a realizace projektů

Vlastní přípravu a realizaci investičních projektů od základní vize projektu až po jeho zhodnocení a ukončení lze chápat jako posloupnost čtyř fází. Mezi tyto fáze se řadí:

1. Předinvestiční

• identifikace projektů

• identifikace příležitostí

• předběžný výběr

• studie providitelnosti

2. Investiční

• úvodní projektová dokumentace

• prováděcí projektová dokumentace

• nákup služeb a zařízení

• výstavba

3. Provozní (operační)

• spuštění a najetí

• údržba zařízení

• využívání zařízení

4. Ukončení provozu a likvidace

• zastavení provozu zařízení

• likvidace zařízení

Každá ze zmíněných fází má svou nezastupitelnou roli. Často se stává, že nebývá kladen příliš veliký důraz na předinvestiční fázi, ovšem absence vstupních informací z oblastí marketingu, technického popisu a řešení investice mající finanční a ekonomickou povahu může být snadnou příčinou investičního neúspěchu.

2.5.1 Předinvestiční fáze (přípravná fáze)

Předinvestiční příprava je klíčovou fází celého investičního procesu. Jde o fázi přípravnou, ve které se projekt připravuje a následně se rozhoduje o jeho přijetí nebo zamítnutí. Její součástí je výběr vhodných investičních projektů na základě stanovených investičních cílů a komplexní posouzení investice zejména z hlediska technického a ekonomického. Do předinvestiční fáze se řadí plánování peněžních toků, většinou se sem řadí náklady na technickou dokumentaci, administrativní náklady nebo náklady na přípravu investičního projektu. Předinvestiční příprava má tři základní fáze: [3] [12]

• Studie příležitosti – anglicky nazývaná Opportunity study – jedná se o dokument, v rámci kterého si management podniku zpracovává a analyzuje všechny potenciální investiční projekty. Tyto projekty se hodnotí, vyhotoví se důkladné analýzy, které by měly přinést výsledky a doporučit jen ty nejlepší a nejúspěšnější investiční projekty. Posuzuje se zejména kapitálová náročnost, potenciální ziskovost, míra rizika apod. Výstupem tohoto dokumentu je první selekce potenciálních investic. [12]

• Předběžná technicko-ekonomická studie – anglicky známá jako Pre- feasibility study – je studie, která bývá charakterizována jako předstupeň před vlastní studií proveditelnosti. Obsahem se tato studie od té finální prakticky neliší, liší se pouze v míře propracovanosti. Hlavními přínosem této studie by měla být kompletní strategie podniku, techcnické a technologické řešení, marketingové pojetí a kapacita projektového provozu. Tato studie by měla v ideálním případě nabízet variantní řešení s různými scénáři. Na základě této studie by se mělo vedení podniku umět správně rozhodnout, který z projektů se jeví jako ten nejlepší, a pro který se následně vyhotoví vlastní studie proveditelnosti. [12]

• Vlastní technicko-ekonomická studie (studie proveditelnosti) – anglicky nazývaná feasibility study je finální studií, která se používá jako podpůrný podklad pro rozhodování o efektivnosti zvoleného investičního projektu. Tato studie je v této práce detailněji popsána v následujcí kapitole. [12]

2.5.2 Investiční fáze

Investiční fáze se věnuje samotné realizaci řešeného projektu. Z hlediska výše hotovostních toků je pro toto období charakteristická jednoznačná převaha výdajů nad příjmy. Investiční fáze zahrnuje větší počet činností, které společně tvoří vlastní náplň projektu. Základním stavebním kamenem pro vytvoření investiční fáze je vytvoření právního, finančního a organizačního rámce pro realizaci investičního projektu. Mezi nejdůležitější části, které by neměly být opomenuty jsou: zajištění financování projektu, vytvoření projektového týmu a stanovení projektového manažera, získání nezbytných informací a dat pro realizaci projektu, uzavření příslušných smluv s příslušnými orgány apod. [3] [12]

2.5.3 Provozní fáze

Provozní fáze se týká celé etapy od zahájení realizace projektu až po jeho ukončení. Nepodceněná předinvestiční fáze je sice správným příslibem ke zdárnému procesu realizace, včetně provozní fáze, ale nikdy nemůže poskytovat plnou záruku. Může se stát, že vývoj v okolí podniku nebude správný, a tudíž bude třeba přistoupit ke korekci, která může být obtížná a nákladná. Zejména v případě, jestliže se ukáže, že nereálné nebo zcela špatné byly základní strategické předpoklady, pak je na místě zvážit poměr dalších nákladů k možným efektům z pokračování v realizaci korigovaného projektu. [6] [12]

2.5.4 Poprovozní (likvidační) fáze

Poprovozní fáze je taková fáze, ve které se již projekt nevyužívá, ovšem může se stát, že stále ovlivňuje příjmy a výdaje investora/jednatele podniku. Je důležité i tyto příjmy a výdaje do hodnocení investice zahrnout, pokud existují. V praxi se s takovými důsledky můžeme setkat například ve formě nákladů na likvidaci zařízení apod. [12]

3. Technicko-ekonomická studie projektu

Technicko-ekonomická studie je dokument, jehož cílem je rozpracovat technické, ekonomické, finanční, sociální a jiné aspekty realizovaného investičního projektu. Tato studie by měla předložit dostatečné informace o charakteristice projektu. Informace musí respektovat povahu zvoleného problému a měly by být úplné a srozumitelné. Čím lépe a podrobněji je technicko-ekonomická studie vypracována, tím snažší je vyhodnocení

samotného projektu o tom zda bude realizován nebo zamítnut. Z hlediska náplně by měla technicko-ekonomická studie obsahovat následující položky: [3] [6] [8] [10]

• Analýza trhu – stanovit cílový trh produktů, analyzovat budoucí segment zákazníků a vývoj budoucí poptávky, analyzovat tržní konkurenci a její vývoj

• Marketingová strategie – z hlediska geografického zaměření, cílení tržního podílu, cílové skupiny zákazníků, cenové a nákladové politiky, volby distribučních kanálů

• Popis technologie a velikost výrobní jednotky – pořizovací cena technologie, provozní náklady, životnost, spolehlivost a bezpečnost stroje

• Materiálové vstupy a energie – v této části se analyzují nároky na materiály, hodnotí se situace na trhu s materiály, posuzuje se vhodnost použití jednotlivých materiálů, stanovují se cenové podmínky, hodnotí se zpracování materiálů ve vztahu k životnímu prostředí

• Umístění výrobní jednotky – lokalita, plošná výměra, způsob výběru lokality, stavba nové haly na zelené louce

• Pracovní síly – stanovení množství a klasifikaci lidských zdrojů, motivace, stimul, systém ohodnocení, pracovní doba

• Organizace a řízení – vliv změny na stávající klima v podniku, zařazení jednotky do správné organizační struktury, vymezení a odpovědnosti

• Finanční analýza a hodnocení – hodnocení výkonnosti a hodnoty podniku

• Analýza rizik – identifikace rizik, kvantifikace rizik, celopodniková rizika, rizika investiční, rizika procesní, matice rizik

• Plán realizace – stanovení úkolů, odpovědných osob a termínů vyhotovení nebo splnění dílčích i větších úkolů, stanovení kritických činností, rozpočty potřebných finančních zdrojů

3.1 Analýza trhu a marketingová strategie

Zakládními cíli všech realizovaných projektů je využití disponibilních zdrojů, případně uspokojení existující či potenciální poptávky. Ovšem pro samotné rozhodování o základních parametrech projektu je nezbytné provést analýzu trhu. Analýzou trhu se rozumí provést detailní rozpracování trhu, analýzu a prognózu poptávky, mapování

konkurence apod. V rámci analýzy trhu se obvykle stanovují marketingové strategie projektu a při analyzování je vhodné používat známé marketinové nástroje. [3]

3.2 Materiálové vstupy a energie

Výrobní program, výrobní proces či velikost výrobní kapacity to vše umožňuje stanovit potřebné vstupy (základní suroviny a materiály, polotovary, pomocné materiály, náhradní díly, energie apod.), a to jak v naturálním, tak v hodnotovém vyjádření. Hlavní pozornost je třeba věnovat zejména základním materiálům a surovinám pro výrobu produktů. Je třeba myslet na to, že základní materiál a suroviny mnohdy činí vysoké procento výrobních nákladů. U mnoha projektů lze použít pro zajištění stejného výrobního programu různé materiály a suroviny. Z tohoto důvodu je třeba volbu základního materiálu a suroviny založit na posuzování možných variant z hlediska určitých faktorů. Mezi důležité faktory, které při posuzování volby materiálu nebo suroviny hrají významnou roli jsou: [3] [10]

• Dostupnost – materiál by měl být k dispozici během celé doby životnosti projektu

• Možnosti využití substituce v případě nedostupnosti materiálu původního náhradou materiám novým, rizika z hlediska nákladů, z hlediska implementace do výrobní technologie apod.

• Kvalita – posouzení zejména z hlediska souboru fyzikálních a chemických vlastností a vhodnost použití pro daný projekt z hlediska trvanlivosti a životnosti

• Vzdálenost – zdrojů materiálů, která ovlivňuje náklady na přepravu, zde se hodnotí i možnosti přepravy, jejich nákladnost, přednosti a omezení

• Míra rizika – znamená vyjádření možného nebezpečí poruch při přepravě materiálů a surovin zejména ze vzdálených míst (obchodně-politická omezení)

• Cenová úroveň – výše ceny není možné posuzovat izolovaně, nývrž posuzovat ji v souvislosti s kvalitou materiálu a suroviny

I přesto, že základní suroviny a materiály patří mezi nejvýznamější vstupy projektu, nelze v technicko-ekonomické studii zapomenout na další složky těchto vstupů. Mezi tyto složky patří zejména pomocné materiály a energie:

• Pomocné materiály – chemikálie, barvy, čistící prostředky, balící materiály

• Energie – elektřina, voda, stlačený vzduch, pára, technický plyn

3.3 Umístění výrobní jednotky

Dle odborné litaratury jde v rámci kroku umístění výrobní jednotky o schopnosti zajistit dvě základní skutečnosti. V první fázi je třeba zvolit vhodnou lokalitu a po výběru vhodné lokality zvolit také správné místo pro výstavbu. Tyto dvě skutečnosti jsou naprosto klíčové zejména pro nově vznikající stavby na zelené louce a pro realizaci staveb obecně. V našem případě, kde řešíme investici do výrobního zařízení, je potřeba řešit otázku vhodného umístění nového stroje do výrobní haly z hlediska materiálového toku. Této problematice se věnuje nová disciplína, která se nazývá průmyslové inženýrství, která má za cíl navrhnout pro stroj vhodné místo, pracuje se zde s plošnou výměrou haly

– kapacitními možnostmi, s materiálovým tokem, s ergonomií pracoviště a s dalšími faktory. [3]

3.4 Technologie a výrobní zařízení

Volba technologických procesů a výrobního zařízení spolu úzce souvisí, a proto je nemožné je řešit odděleně. Při jejich výběru je třeba stanovit hodnotící kritéria pro nákup zařízení a zároveň stanovit vzájemné vazby, tak aby vybraná technologie odpovídala požadavkům kladené na procesy v podniku. Variatnost technologie je tím nižší, čím technicky náročnější je výroba a tím pádem i výrobní zařízení. Výběr technologie do průmyslového podniku ovlivňují určité aspekty, kde ty nejvýznamější jsou: [3] [10]

• Dostupnost – například kvalita určité oceli může zásadním způsobem ovlivnit pozdější tepelné zpracování výrobku či jeho jinou povrchovou úpravu

• Disponibilní zdroje finančních prostředků – které mohou ovlivnit dostupnost získání i třeba high-tech technologie, především ve fázi vývoje a testování

• Disponibilita technologie – zde se nehodnotí možnost použití, ale napříkald situace mezi dvěma konkurenty, kdy jedna strana má zájem koupit si technologie od druhé strany (ta na to ale nemusí z hlediska know-how i z jiných důvodů přistoupit)

• Kvalita vlastního vývoje a technologické know-how – kvalita a znalosti technických řešení, schopnost rozpoznat vhodné výrobní zařízení pro firemní výrobní program může zásadně zjednodušit náběh výroby i výrobní náklady

• Legislativní podmínky a předpoklady

• Šíře výrobního sortimentu – větší sortiment dokáže technologický proces lépe zabezpečit i v době výkyvů poptávky

• Výše nákladů – zde tvoří hlavní položku investiční náklady, které jsou doplněny licenčními poplatky, případně náklady na získání průmyslových práv

• Výše výrobních nákladů – jedná se o náklady režijní povahy, mzdové náklady, náklady na opravy a údržby strojů

• Náročnost technologie na pracovní síly – zde se hodnotí míra automatizace a robotizace technologie, lidská kvalifikanost pro výkon určité činnosti, hodnocení vztahu mzdových nákladů k těm investičním

• Míra novosti a inovací v rámci zavedené technologie – znamená jakým způsobem podnik inovuje, zda využívá například nejmodernější technologie a nástroje spjaté například s Průmyslem 4.0 nebo zda stále používá tradiční a konvenční technologie

• Znečištění životního prostředí – zde se hodnotí celá řada ekologických aspektů, mezi nejdůležitější patří bezpochyby emise škodlivých látek do ovzduší, odpadních vod, poškození půdy, dochází ke zpřísňování podmínek ochrany životního prostředí, je snahou zavádět šetrnější technologie, které zároveň nebudou znamenat vysoké investiční náklady na pořízení stroje

3.5 Lidské zdroje

Úspěšná realizace a fungování projektu vyžaduje zajištění vhodných pracovních sil s vyhovující kvalifikací, dovednostmi a zkušenostmi. Technicko-ekonomická studie by měla specifikovat jak kvantitativní, tak kvalitativní požadavky. Mezi asi nejčastější kvantitativní požadevek je možné uvažovat potřebné počty pro obsazení pracovních pozic v rámci projektu. Pokud jde o kvalitativní požadavky, myslí se jimi například dovednosti, zkušenosti, osvědčení a další skutečnosti dokazující odbornost pracovníka v rámci projektu. [3]

3.6 Organizace a řízení

Organizace a řízení je velmi důležitá část technicko-ekonomické studie. V této fázi by se mělo nastavit organizační uspořádání jednotky, která vznikne realizací investičního projektu. Jednotkou je v tomto případě myšleno příslušné oddělení, kde bude třeba určit řídící úrovně, pravomoce, úkoly a odpovědnosti ve vztahu k projektu. Dále se posuzuje například organizační uspořádní ve výrobě, zásobování, technickém rozvoji, hodnotí se situace na pracovním trhu – nabídka volných míst, mzdové požadavky, požadavky na směnný provoz. [3] [10]

3.7 Plán realizace projektu

Realizační fáze vždy může začít až rozhodnutím o přijetí investičního projektu, což většinou hlavně závisí na zajištění zdrojů financování a na výsledcích ekonomicko- technických studií a hodnocní celého investičního projektu z hlediska výnosnosti, rizika a doby splacení investice. Aby mohla být realizace úspěšná, musí být k dispozici podrobný plán činností a aktivit, které je potřeba koordinovat. Počet činností a aktivit se odvíjí od složitosti a komplexnosti řešeného investičního projektu. Příprava takového plánu by měla respektovat zásady projektového řízení, vždy by měl být kladen důraz na aktualizaci plánu. Při rozsáhlejších a náročnějších projektech je vhodné využít výpočetní techniku a metody projektového řízení. Mezi dvě základní, které bývají autory nejčastěji uváděny jsou metody CPM – metoda kritické cesty a stochastická metoda PERT. Mezi nejdůležitější milníky každého plánu realizace investičního projektu by měly patřit: [3]

• jednotlivé činnosti (úkoly), které je třeba splnit a zabezpečit

• termíny, do kterých je třeba úkoly dokončit (případně zahájit)

• osoby (lidské zdroje), které je třeba povolat na jednotlivé úkoly

• zdroje (hmotné, nehmotné, finanční prostřeky) potřebné k realizaci

• výsledky, které by měly být prostřednictvím správné řízení dosaženy

• vzájemné vazby, vztahy a závislosti jednotlivých činností v projektu

• podpůrné činnosti, kterým je potřeba pro svoji důležitost a rizikovost věnovat zvýšenou pozornost

4. Hodnocení ekonomické efektivnosti investic

Hodnocení ekonomické efektivnosti investic patří jistě mezi nejnáročnější část celého investičního rozhodování. Pro hodnocení efektivnosti každé investice je nutné používat vhodná kritéria hodnocení, která pomohou určit, zda daná investice naplní základní finanční cíle. Samotné hodnocení by mělo ukázat, zda realizovaná investice maximalizuje tržní hodnotu firmy, protože to by měl být cíl každé investice v každém podniku. Nejdůležitější kritéria, která se pro hodnocení používají jsou ekonomického charakteru, ta se nejčastěji dělí na dvě velké skupiny – na nákladová a finanční kritéria. Vedle těchto kritérií se doporučuje zvážit použití i kritérií neekonomických, která mohou výrazně změnit nahlížení na celý proces hodnocení a mohou odhalit skutečnosti, které pomocí ekonomických kritérií odhalit nelze. [5] [9]

V praxi je pak možné setkat se s vícekriteriálním rozhdováním, kde se investiční projekt posuzuje podle více hodnotících kritérií, kde každé z kritérií má stanovenou určitou váhu důležitosti. V poslední době se se velmi často vícekriteriální hodnocení používá pro srovnávání více investičních projektů, mezi kterými je potřeba vybrat ten nejlepší. Volba kritérií bude vždy spjata se stanovenými strategickými cíli, kterých se má prostřednictvím hodnocení dosáhnout. [5] [9]

Rozhodujícími kritériemi pro posuzování investice jsou: [9]

• výnosnost – (rentabilita), tj. vztah mezi výnosy (přesněji – čistými peněžními příjmy, tj. cash flow), které investice za dobu své existence přinese, a náklady, které její pořízení a provoz stojí

• rizikovost – tj. stupeň nebezpečí, že nebude dosaženo očekávaných výnosů

• doba splacení – (tzv. stupeň likvidity investice), tj. doba (rychlost) přeměny investice zpět do peněžní formy

4.1 Podstata a postup

Ideální investice by byla taková, kdyby měla vysokou výnosnost, a zároveň byla bez rizika, a současně s tím by se zaplatila takřka hned po svém uvedení do podniku. Tento scénář je v podnikové praxi v podstatě nereálný, je to dáno tím, že tato tři rozhodující kritéria jsou vůči sobě protikladná. Proto podstatou hodnocení investic je porovnávání vynaloženého kapitálu s generovanými výnosy z investice. Celý postup

propočtů začíná u rozpočtování jednorázových investičních nákladů a ročních výnosů. Za výnos se bere přírůstek zisku po zdanění a odpisy, které se vracejí podniku v ceně prodaných výrobků. Souhrně tyto dvě položky tvoří peněžní tok (cash flow), který je základem pro rozhodování o investičních projektech. V poslední části by na základě výsledků a hodnocení mělo přijít závěrečné rozhodnutí o tom, zda management podniku investici uskuteční nebo ne. [9]

Postup hodnocení efektivnosti investic se řadí do několika kroků: [7]

• Kvantifikace kapitálových výdajů včetně nákladů na instalaci

• Určení generovaných výnosů/přínosů/úspor investice

• Určení provozních nákladů spojených s investicí

• Stanovení a výpočet daňových odpisů

• Výpočet hrubého zisku

• Určení daňových dopadů

• Výpočet čistého zisku z investice

• Výpočet cash-flow z investice

• Stanovení a výpočet statických ukazatelů

• Role a význam diskontování cash-flow

• Stanovení a výpočet dynamických ukazatelů

• Analýza rizik, citlivostní analýza

• Simulační metody (Monte Carlo)

• Komplexní vyhodnocení investice – doporučení/zamítnutí investice

4.2 Kvantifikace kapitálových výdajů

Peněžní toky z investice jsou představovány kapitálovými výdaji a peněžními příjmy z investice. Mimo tyto dva termíny je třeba ještě porozumět pojmu cash flow z investice, které v příslušném roce bude představováno právě kapitálovým výdajem nebo peněžním příjmem z investice. Jestliže se ve sledovaném roce objeví obě tyto veličiny, pak bude příslušné cash flow stanoveno rozdílem mezi peněžními příjmy a kapitálovými výdaji. [5]

Kapitálový výdaj z investice je definován podle [10] takto: „Kapitálové výdaje jsou veškeré peněžní výdaje většího rozsahu, které by se měly přeměnit na peněžní příjmy v delším časovém horizontu“. Za časový horizont je považovaná lhůta jednoho roku.

Kapitálové výdaje je možné pojímat z hlediska dvou metodik – metodika mezinárodní nebo metodika platné v České republice. Rozdíl v metodikách tvoří obsah kapitálových výdajů, kdy v mezinárodní je možné nalézt v kapitálových výdajích všechny položky spojené s prvotním investičním výdajem, v české tomu tak není. Pro potřeby této práce se dále bude uvažovat metodika mezinárodní. Kapitálový výdaj v mezinárodní metodice je definován tímto způsobem: [5] [10]

𝐾 = 𝑃𝐶 + Č𝑃𝐾 − 𝑃𝐶𝑁𝑍 + (−)𝐷𝐸

(4.1)

𝐾 … 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑜𝑣ý 𝑣ý𝑑𝑎𝑗

𝑃𝐶 … 𝑝𝑜ř𝑖𝑧𝑜𝑣𝑎𝑐í 𝑐𝑒𝑛𝑎 𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒

Č𝑃𝐾 … 𝑝ří𝑟ů𝑠𝑡𝑒𝑘 č𝑖𝑠𝑡éℎ𝑜 𝑝𝑟𝑎𝑐𝑜𝑣𝑛íℎ𝑜 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑢

𝑃𝐶𝑁𝑍 … 𝑝𝑟𝑜𝑑𝑒𝑗𝑛í 𝑐𝑒𝑛𝑎 𝑝ří𝑝𝑎𝑑𝑛éℎ𝑜 𝑛𝑎ℎ𝑟𝑎𝑧𝑜𝑣𝑎𝑛éℎ𝑜 𝑧𝑎ří𝑧𝑒𝑛í

𝐷𝐸 … 𝑑𝑎ň𝑜𝑣ý 𝑒𝑓𝑒𝑘𝑡 𝑠𝑝𝑜𝑗𝑒𝑛ý 𝑠 𝑝𝑟𝑜𝑑𝑒𝑗𝑒𝑚

Peněžní příjem z investice představuje širší pojem než zisk, protože obsahuje ještě minimálně jednu další důležitou položku, a sice odpisy. Odpisy jsou nákladem, avšak nikoliv výdajem, proto by měly být k peněžnímu příjmu připočítány. Vedle odpisů však peněžní příjem může obsahovat další veličiny, jako například přírůstek ČPK, příjem z prodeje daného zařízení koncem životnosti a daňový efekt s tímto prodejem spojený. Výsledný výpočtový vztah má tuto podobu: [5] [10]

𝑃 = č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 + 𝑜𝑑𝑝𝑖𝑠𝑦 − (+)Č𝑃𝐾 + 𝑃𝐶𝐷𝑍 + (−)𝐷𝐸

(4.2)

Č𝑃𝐾 … 𝑝ří𝑟ů𝑠𝑡𝑒𝑘 č𝑖𝑠𝑡éℎ𝑜 𝑝𝑟𝑎𝑐𝑜𝑣𝑛íℎ𝑜 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑢

𝑃𝐶𝐷𝑍 … 𝑝𝑟𝑜𝑑𝑒𝑗𝑛í 𝑐𝑒𝑛𝑎 𝑑𝑎𝑛éℎ𝑜 𝑧𝑎ří𝑧𝑒𝑛í 𝑘𝑜𝑛𝑐𝑒𝑚 ž𝑖𝑣𝑜𝑡𝑛𝑜𝑠𝑡𝑖

𝐷𝐸 … 𝑑𝑎ň𝑜𝑣ý 𝑒𝑓𝑒𝑘𝑡 𝑠𝑝𝑜𝑗𝑒𝑛ý 𝑠 𝑝𝑟𝑜𝑑𝑒𝑗𝑒𝑚

Při identifikaci peněžních toků z investičních projektů je třeba brát do úvahy následující principy: [5]

• vždy vycházet z přírůstkových veličin

• veškeré veličiny, které podléhají zdanění, by měly být po zdanění

• do úvahy by neměly být brány utopené náklady

• pracovat i s vedlejšími důsledky financování

• pracovat s inflací

• zohledňovat alternativní náklady kapitálu

• nezohledňovat prvotně způsob financování

4.3 Plánování peněžních příjmů z investičního projektu

Plánování peněžních přijmů z investičního projektu je vedle identifikace diskontní úrokové míry k diskontování budoucích pěněžních příjmů, popřípadě kapitálových výdajů, klíčovým aplikačním problémem celého investičního rozhodování. Je to díky tomu, že ani sebelepší kritérium nebo metoda nám nepomohou řešit tuto problematiku, bez kvalitních vstupních údajů, které by měly být relevantní, mít dostatečnou informační hodnotu a měly by být úplné. Přesnost plánování peněžních příjmů tedy zásadním způsobem ovlivňuje přesnost finálního rozhodnutí. Z teorie investičního rozhodování vyplývá, že nejjednodušší rozhodování bude pravděpodobně u investičních projektů řešící obnovu daného předmětu na stávajícím trhu. Případ, který je předmětem této práce, bude zařazen do kategorie nových investic na stávající trhy, které jsou už na plánování příjmů náročnější. Zde se bude jednat o investici do CNC obráběcího centra – konkrtétně tříosé CNC frézky VMP 65A. Mezi nejsložitější investiční projekty se řadí ty, kde se pracuje na nových investicích a působí na zahraničních trzích. [5]

4.4 Odpisy

Odpisy lze charakterizovat jako peněžní vyjádření opotřebení pořízeného majetku za určité časové období. Také vyjadřují snižování hodnoty investičního majetku, který si podnik pořídil. Tvoří poměrně velikou část nákladů, snižují zisk a tím i odváděnou daň, ale nejsou výdajem. Jednotlivé propočty odpisů jsou závislé na výši pořizovací ceny majetku, na zařazení majetku do odpisových skupin a také na zvoleném způsobu odepisování. V praxi se pracuje se dvěma základními druhy odpisů – a to s účetními a daňovými. Stanovení účetních odpisů je plně v kompetenci podniku a předpokládá se, že vycházejí ze skutečného opotřebení pořizovaného majetku, které je ovlivněno mírou jeho užívání. Ovšem účetní odpisy nejsou daňově uznatelné náklady, proto je potřeba vytvořit propočet daňových odpisů, kde je jejich výše stanovena zákonem o daních z přijmu. Podle zákona o daních z příjmu je dlouhodobý majetek rozdělen do šesti odpisových skupin podle druhů majetku. [6]

4.4.1 Lineární způsob odepisování

Při lineárním způsobu odepisování je první rok odpisová sazba zhruba poloviční oproti ostatním sazbám v dalších letech. Další roky je již stejná. Je zřejmé, že na konci doby odepisování musí být odepsáno 100% dlouhodobého investičního majetku. Roční odpis se stanoví jako součin odpisové sazby a pořizovací ceny majetku. [6]

4.4.2 Zrychlený způsob odepisování

U tohoto typu odepisování se propočet odpisů v prvním roce vyjádří jako podíl pořizovací ceny dlohodobého investičního majetku a koeficientu odpisování pro první rok, v následujících letech se pak výše odpisu vypočítá jako podíl dvojnásobku jeho zůstatkové ceny a rozdílu mezi koeficientem pro další roky a počtem let, po který byl dlouhodobý majetek odepisován. [6]

𝑜𝑛 = 2 ∙ 𝑍𝐶𝑛/(𝑘 + 1 − (𝑛 − 1))

(4.3)

𝑛 … 𝑟𝑜𝑘 𝑜𝑑𝑝𝑖𝑠𝑜𝑣á𝑛í

𝑘 … 𝑝𝑜č𝑒𝑡 𝑙𝑒𝑡, 𝑝𝑜 𝑘𝑡𝑒𝑟é 𝑠𝑒 𝑑𝑎𝑛é 𝑠𝑘𝑢𝑝𝑖𝑛ě 𝑜𝑑𝑝𝑖𝑠𝑢𝑗𝑒

𝑍𝐶 … 𝑧ů𝑠𝑡𝑎𝑡𝑘𝑜𝑣á 𝑐𝑒𝑛𝑎 𝑣 𝑟𝑜𝑐𝑒 𝑛

4.5 Další kroky hodnocení efektivnosti investice

V teoretické části byly představeny první dva kroky pro hodnocení investičních projektů, byly zpracovány v teoretické části proto, protože jsou dle mého názoru nejsložitější a časově nejnáročnější. Ostatní fáze včetně prvních dvou kroků jsou součástí dalších kapitol této diplomové práce. Pro každou z fází je vždy uvedena základní charakteristika, v analytické části této práce pak postup řešení s vysvětlením, jak byly aplikovány při zpracování tohoto projektu. V rámci této kapitoly se ještě seznámíme s metodami hodnocení efektivnosti investic.

4.6 Metody hodnocení efektivnosti investic

K hodnocení efektivnosti investic je možné použít celou řadu metod. Některé z nich jsou velmi jednoduché, protože se při jejich výpočtu počítá pouze s výsledkem, který vznikne podílem dvou čísel. Jiné jsou daleko složitější, při výpočtu se používá například úrokový počet, u jiných potřebujeme tabulkový editor či jiný výpočtový software. V odborné literatuře autoři a odborníci rozdělují investice na dvě základní skupiny: [3] [9] [11]

• Metody statické – které neberou v úvahu působení faktoru času

• Metody dynamické – které berou v úvahu působení aktoru času a jejich základem je aktualizace (diskontování) vstupních dat do výpočtů

Statické metody se používají u méně vyznamných projektů, u projektů s krátkou dobou životnosti a v případech, kdy je diskontní faktor velmi nízký. Ve všech ostatních případech se doporučuje používat metody dynamické, které jsou většinou závislé na

vhodné výpočetní technice s programem nebo softwarem pro hodnocení investic. Většinou řešitelům postačí tabulkovým procesor MS Excel, případně Quattro, Lotus apod. Pro hodnocení investic se používají nejčastěji následující metody: [3] [9] [11]

• Metoda výnosnosti investic (Return on Investment – ROI)

• Metoda doby návratnosti (Payback method – PP)

• Metoda čisté současné hodnoty (Net present value – NPV)

• Metoda vnitřního výnosového procenta (Internal Rate of Return – IRR)

Je třeba doplnit, že první dvě uvaděné metody jsou metody statické a metody čisté současné hodnoty a vnitřního výnosového procenta jsou metody dynamické, u kterých se pro zjednodušení při výpočtech dodržují následující předpoklady: [3] [9] [11]

• kapitál je půjčován i vypůjčován za stejnou úrokovu míru

• všechny peněžní toky se uskutečňují na konci nebo na začátku období, nikoliv v průběhu sledovanéh období

• výnosy jsou jisté, bez rizika

4.7 Metoda výnosnosti investic

V této metodě se za efekt z investice považuje zisk. Vychází se jak ze změn v objemu výroby, tak ze změn v nákladech, které investice vyvolá, ty se následně promítnou do zisku, který dostatečným způsobem charakterizuje přínos investice. Významnost investice ROI (Return on Investment) se počítá podle vzorce: [3] [9] [11]

Č̅̅𝑍̅̅

𝑅𝑂𝐼 = 𝜄 [%]

𝐼𝑁𝑉

(4.4)

𝜄

Č̅̅𝑍̅̅ … 𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛ý 𝑟𝑜č𝑛í č𝑖𝑠𝑡ý 𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑧 𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 [𝐾č]

𝐼𝑁𝑉 … 𝑣ýš𝑒 𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 [𝐾č]

Protože se ve vzorci používá průměrný roční zisk, lze tímto způsobem srovnávat i projekty s různou dobou životnosti a s různou výší investičních nákladů a objemu výroby. Jako zisk se bere čistý zisk (zisk po zdanění), který je považován za skutečný efekt pro podnik. Jako investiční náklady se někdy doporučuje brát průměrnou zůstatkovou hodnotu investice. Vypočtená rentabilita se srovnává s investorem požadovanou mírou zúročení: je-li výpočtená rentabilita vyšší, investice je výhodná, ovšem je-li nižší, investici bychom neměli realizovat. [3] [9] [11]

Metoda nebere do úvahy všechny peněžní příjmy (celý cash flow), ale pouze jednu jejich část a to zisk, zde se vůbec nepočítá s odpisy. Jak už je uvedeno výše, tato metoda nebere v úvahu faktor času a také nepřihlíží k rozložení zisku v čase. I přesto, že jde o metodu statickou, tak se v podnikové praxi používá, protože ukazatel ziskovosti má podobnou podobu vztahu jako ukazatele výnosnosti kapitálu ROE, ROA, se kterými se počítá převážně v rámci finanční analýzy podniku. [3] [9] [11]

4.8 Metoda doba návratnosti

Dobou splacení repektive dobou návratnosti se rozumí takové časové období (většinou roky), za které tok přijmů (cash flow) přinese hodnotu rovnající se původním nákladům na investici. Jsou-li příjmy v každém roce životnosti investice stejné, pak dobu splacení PP zjistíme dělením investičních nákladů roční částkou očekávaných čistých peněžních příjmů (cash flow). Výpočtový vztah má tuto podobu: [3] [9] [11]

𝐼𝑁𝑉

𝑃𝑃 = [𝑟𝑜𝑘𝑦]

𝐶̅̅̅𝐹̅𝜄

(4.5)

𝐼𝑁𝑉 … 𝑣ýš𝑒 𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 [𝐾č]

𝐶̅̅̅𝐹̅𝜄 … 𝑝𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛é 𝑟𝑜č𝑛í 𝑐𝑎𝑠ℎ − 𝑓𝑙𝑜𝑤 𝑧 𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 [𝐾č]

Čím je kratší doba návratnosti, tím je investice výhodnější. Je jisté, že doba splacení musí být kratší, než je doba životnosti investice. Pokud by bylo třeba srovnávat dva nebo více investiční projekty podle této metody, volí se ten investiční projekt, který má dobu splacení nejkratší. Nedostatkem této metody je, že nebere v úvahu výnosy, které vzniknou až po době splacení a také nepočítá s časovým rozlišením těchto výnosů v době splácení. Z tohoto důvodu nemůže tato metoda nikdy být všeobecným měřítkem pro posuzování investic, může však poskytovat velmi důležité informace o riziku investice hlavně z hlediska času a likvidity. [3] [9] [11]

4.9 Metoda čisté současné hodnoty

Metoda čisté současné hodnoty (ČSH) anglicky známá pod názvem Net present value (NPV) je dynamická metoda určená pro hodnocení efektivnosti investice, která je založena na metodice diskontovaných peněžních toků. Slouží pro vyhodnocování rozdílů mezi současnou hodnotou očekávaných celkových příjmů a současné hodnoty všech výdajů vynaložených na investiční projekt – zde se řadí výdaje na investici a výdaje

provozní, u kterých může hrát roli postupnost. Výpočtový vztah pro metodu ČSH je následující: [3] [9] [11]

𝑛

𝐶𝐹𝑖

Č𝑆𝐻 = −𝐼𝑁𝑉 + ∑

(1 + 𝑟)𝑖

𝑖=1

(4.6)

𝐶𝐹𝑖 … 𝑐𝑎𝑠ℎ 𝑓𝑙𝑜𝑤 𝑣 𝑖 − 𝑡é𝑚 𝑟𝑜𝑐𝑒 [𝐾č]

𝐼𝑁𝑉 … 𝑣ýš𝑒 𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 [𝐾č]

𝑟 … 𝑑𝑖𝑠𝑘𝑜𝑛𝑡𝑛í 𝑠𝑎𝑧𝑏𝑎 [%]

𝑛 … ž𝑖𝑣𝑜𝑡𝑛𝑜𝑠𝑡 𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 [𝑟𝑜𝑘𝑦]

Metodě čisté současné hodnoty se věnuje veliká pozornost, jedná se o jednu z nejpoužívanějších metod pro hodnocení investice. ČSH je charakteristická tím, že je založena na cash-flow, nikoliv na zisku, který je snadno napadnutelný a manipulovatelný. Další důležitou skutečností je, že bere v úvahu načasování jednotlivých peněžních toků, což znamená, že respektuje časovou hodnotu peněz. Naopak mezi omezení této metody patří to, že v některých případech se velmi obtížně stanovuje diskontní sazba. [3] [9]

Interpretace výsledků obdržených při výpočtech pomocí této metody je následující:

• ČSH > 0 (diskontované peněžní příjmy přvyšují kapitálový výdaj), je investiční projekt pro podnik přijatelný, zaručuje požadovanou míru výnosu a zvyšuje tržní hodnotu firmy

• ČSH = 0 je investiční projekt z hlediska podniku indiferentní (diskontované peněžní příjmy se rovnají kapitálovému výdaji, projekt tak nezvyšuje ani nesnižuje tržní hodnotu firmy)

• ČSH < 0 (diskontované peněžní příjmy jsou menší než kapitálový výdaj), je investiční projekt pro podnik nepřijatelný, protože nezajišťuje požadovanou míru výnosu a jeho přijetí by snižovalo tržní hodnotu firmy

4.10 Metoda vnitřního výnosového procenta

Vnitřní výnosové procento anglicky internal rate of return je chápáno jako výnosnost, kterou investiční projekt poskytuje během své doby životnosti. Číselně je vnitřní výnosové procento rovno takové diskontní sazbě, při které je čistá současná hodnota rovna nule. Stanovení a výpočet vnitřního výnosového procenta je mnohem obtížnější než v případě čisté současné hodnoty. Je to dáno řešením rovnice n-tého stupně, kde paramter n představuje dobu života projektu. [3] [9] [11]

Uvádí se, že pokud má investiční projekt kratší dobu životnosti než dva roky, není možné algebraicky stanovit přesný výpočet. Z toho důvodu se používají většinou tzv. iterační metody, na jejichž základě fungují tabulkové i jiné výpočetní programy. Při výpočtu je pak žádoucí, aby hodnota vnitřního výnosového procenta byla co nejvyšší, tím totiž úměrně roste i její relativní výhodnost. [3] [9] [11]

𝑛

𝐶𝐹𝑖

0 = −𝐼𝑁𝑉 + ∑

(1 + 𝑉𝑉𝑃)𝑖

𝑖=1

(4.7)

𝐶𝐹𝑖 … 𝑐𝑎𝑠ℎ − 𝑓𝑙𝑜𝑤 𝑣 𝑖 − 𝑡é𝑚 𝑟𝑜𝑐𝑒 [𝐾č]

𝐼𝑁𝑉 … 𝑣ýš𝑒 𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 [𝐾č]

𝑉𝑉𝑃 … 𝑣𝑛𝑖𝑡ř𝑛í 𝑣ý𝑛𝑜𝑠𝑜𝑣é 𝑝𝑟𝑜𝑐𝑒𝑛𝑡𝑜 [%]

𝑛 … ž𝑖𝑣𝑜𝑡𝑛𝑜𝑠𝑡 𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 [𝑟𝑜𝑘𝑦]

4.10.1 Iterační způsob výpočtu VVP

Počítat VVP má smysl pouze v situaci, kdy jsme zaznamenali konvenční průběh závislosti ČSH diskontní sazbě, tzn. za předpokladu, že ČSH je klesající funkcí diskontní sazby. Poté je postup tohoto výpočtu následující: [6] [11]

• Nejprve je třeba vybrat libovolnou diskontní sazbu 𝑟 a spočítat hodnotu

Č𝑆𝐻

• Následně ověříme výsledek Č𝑆𝐻 a pokud je vypočtená hodnota kladná, pak námi zvolená hodnota 𝑟 je nižší než 𝑉𝑉𝑃, označíme je 𝑟𝑛 a příslušnou Č𝑆𝐻𝑛; v opačném případě rovnou přejdeme k bodu pět

• Ve třetí fázi zvolíme vyšší hodnotu 𝑟 a spočítáme příslušnou Č𝑆𝐻, vyjde-li nám Č𝑆𝐻 znovu kladná, budeme muset zvyšovat 𝑟 tak dlouho, dokud obdržíme Č𝑆𝐻 zápornou, diskontní sazba, pro kterou je Č𝑆𝐻 záporná, je vyšší než 𝑉𝑉𝑃, tudíž ji označíme jako 𝑟𝑣 a odpovídající Č𝑆𝐻 označíme jako Č𝑆𝐻𝑣

• Přibližnou hodnotu 𝑉𝑉𝑃 pak lze spočítat podle následujícího vzathu: [6]

Č𝑆𝐻𝑛

𝑉𝑉𝑃 = 𝑟𝑛 + Č𝑆𝐻 − Č𝑆𝐻 ∙ (𝑟𝑣 − 𝑟𝑛)

𝑛 𝑣

(4.8)

• Jestliže nám vyšla první Č𝑆𝐻 záporně, tak o znamená, že jsem našli hodnotu z bodu tři (Č𝑆𝐻𝑣 a 𝑟𝑣), nalezené 𝑟 pak budeme snižovat tak dlouho, až

dostaneme Č𝑆𝐻 kladnou (Č𝑆𝐻𝑛 a 𝑟𝑛), následně zjištěné hodnoty dosadíme do vzorce pro výpočet přibližné hodnoty 𝑉𝑉𝑃

4.11 Index ziskovosti

Index ziskovosti anglicky Profilability Index – PI je relativním měřítkem, které může hrát významnou roli v rozhodování o investičních projektech. Tento index vyjadřuje poměr přínosů (vyjádřených v současné hodnotě prognózovaných budoucích toků hotovosti) a počátečních kapitálových výdajů. Index ziskovosti nám podává informaci o tom, kolikanásobně nám řešený investiční projekt přinese vzhledem k vynaložené počáteční investici. Z hlediska ekonomické efektivity může být projekt přijat pouze za předpokladu, že je index ziskovosti větší než 1, což je v přímé souvislosti s požadavkem na kladné ČSH. Index ziskovosti hraje důležitou roli ať už se jedná o jákykoli investiční projekt, navíc může hrát významné kritérium při srovnávání více investičních projektů společnosti. Tento index spočítáme podle tohoto vztahu: [6] [7]

∑𝑛 1 𝑑𝐶𝐹𝑖

𝑃𝐼 = 𝑖=

𝐼𝑁𝑉

(4.9)

𝑑𝐶𝐹𝑖 … 𝑑𝑖𝑠𝑘𝑜𝑛𝑡𝑜𝑣𝑎𝑛é 𝑐𝑎𝑠ℎ − 𝑓𝑙𝑜𝑤 𝑣 𝑖 − 𝑡é𝑚 𝑟𝑜𝑐𝑒 [𝐾č]

𝐼𝑁𝑉 … 𝑣ýš𝑒 𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 [𝐾č]

𝑛 … ž𝑖𝑣𝑜𝑡𝑛𝑜𝑠𝑡 𝑖𝑛𝑣𝑒𝑠𝑡𝑖𝑐𝑒 [𝑟𝑜𝑘𝑦]

5. Zdroje financování investičních projektů

Vývoj, výroba produktů, inovace do stávajících a nových výrobních strojů a expedice výrobků podniku si vyžaduje příslušné finanční zdroje potřebné na financování provozních i investičních výdajů. Tyto výdaje se většinou v podniku financují dvěma základními způsoby: [2] [6]

• pomocí finančních zdrojů získaných z vlastní činnosti firmy

• pomocí finančních zdrojů získaných z okolí firmy

Při rozhodování o způsobu financování se posuzuje vhodnost jednotlivých druhů finančních zdrojů pomocí řady hledisek. Velmi důležité jsou především tyto aspekty: [6]

• množství potřebných finančních zdrojů

• doba, po kterou mají být finanční zdroje k dispozici

• nákladovost finančních zdrojů

• daňové zatížení spojené s finančními zdroji

5.1 Vlastní zdroje

K interním zdrojům řadíme zisk a odpisy. Financování z interních zdrojů se nazývá jako samofinancování. Externí zdroje jsou převážně vklady vlastníků a to buď v rámci základního kapitálu nebo v rámci tzv. kapitálových fondů, kam se většinou řadí dary, emisní ážio a dotace. Dary a dotace obvykle tvoří okrajovou část externích zdrojů financování podniku. Smyslem dotací je obvykle podpora podniků ve vybraných regionech zejména na podporu výzkumu, vývoje a konkurenceschopnosti. Výhodou zisku je, že nedochází ke zvyšování množství závazků a posílením vlastního kapitálu ziskem snižuje riziko podniku plynoucí ze zadlužení. Naopak nevýhodou často bývá to, že zisk není vždy zcela stabilním zdrojem, navíc je zdrojem relativně dražším. [5] [6]

5.2 Cizí zdroje

5.2.1 Dlouhodobý úvěr (investiční)

Investiční úvěry jsou poskytovány účelově na financování investičních projektů. Pokud je poskytovatelem úvěru banka, jedná se o bankovní úvěr, který v dlouhodobém časovém horizontu může nabývat hypotečního úvěru. Účel se prokazuje vypracováním podnikatelského záměru, ve kterém by měl být uveden především popis pořizovaných investic, jejich objem, způsob, jakým investice ovlivní obchodní aktivity firmy budoucnosti, kalkulací plánovaných efektů z investice. [2] [5]

Typická splatnost investičních úvěrů je 5 – 10 let. Splácení bývá rovnoměrné (může být i degresivní a progresivní), nejčastěji čtvrtletní, někdy bývá akceptován odklad splátek. Je třeba dbát na nutnost současného financování provozu. [2]

5.2.2 Leasing

Leasing představuje jednu z možností financování podnikových investic. V rámci leasingové operace pořizuje leasingová společnost předmět leasingu (věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu), požadovaný a často již i vybraný příjemcem leasingu. Předmět leasingu je příjemci poskytován do dlouhodobého úplatného užívání. Nájemce a pronajímatel uzavřou smlouvu, ve které jsou stanovena práva nájemce na užívání s pronajatým majetkem. Podle zvoleného leasingového produktu přechází na konci

leasingu vlastnictví daného předmětu na příjemce nebo je tento předmět posyktován poskytovateli leasingu. Předmět leasingu zůstává ve vlastnictví poskytovatele leasingu po celou dobu leasingu. [2] [6]

V leasingové praxi jsou používány především dva základní druhy leasingu – finanční a operativní. Oba druhy se od sebe liší v mnoha aspektech, především pak v základních hlediscích, v hledisku časovém, v hledisku přechodu vlastnictví a v hledisku odpovědnosti za technickou stránku předmětu. [2] [5]

5.2.3 Finanční leasing

Příjemce leasingu (nájemce) si vybere předmět leasingu a jeho dodavatele a po podpisu leasingové smlouvy převezme věc do užívání. Po dobu trvání leasingové smlouvy je předmět leasingu ve vlastnictví leasingové společnosti, která po uplynutí leasingové smlouvy a po zaplacení všech splátek nájemcem převede vlastnické právo k předmětu leasingu na nájemce za podmínek uvedených ve smlouvě. V rámci finančního leasingu je na nájemce přenášena plná odpovědnost za využívání předmětu leasingu, včetně rizik s ním spojených. Doba finančního leasingu bývá většinou stanovena ve vazbě na daňové předpisy a většinou se moc neliší od doby odepisování příslušné věci. [2] [5]

5.2.4 Operativní leasing

Operativní leasing se na rozdíl od finančního leasingu využívá na kratší dobu pronájmu. Předmět leasingu je nakupován leasingovou společností většinou bez součinnosti se zákazníky. Doba pronájmu bývá sjednána dle požadavků zákazníka. Po ukončení řádné doby leasingu zůstává předmět leasingu dále ve vlastnictví pronajímatele. [2] [5]

6. Řízení rizika projektů

Rizika a nejistoty jsou neoddělitenou součástí každého realizovaného investičního projektu menšího nebo většího rozsahu. Riziko není možné jednoznačně charakterizovat, je totiž různými autory a odborníky vnímáno různými způsoby. Obecně můžeme říci, že riziko je na jedné straně spojováno s nadějí na dosažení zvláště dobrých hospodářských výsledků, ovšem na straně druhé bývá velmi často spjato se strachem a nebezpečím podnikatelského neúspěchu, zvláště u projektů, které jsou připravovány začínajícími podniky. Rizikovým stránkám je tak třeba věnovat vždy zvýšenou pozornost. Riziko a

nejistota je vnímáno jako jeden ze tří stěžejních faktorů mající obrovský vliv na výsledky a výstupy celého řešeného projektu. Mezi jednotlivými faktory platí vzájemná vazba. [4]

Obrázek 1 Faktory ovlivňující výsledky projektu - Zpracování vlastní dle [7]

6.1 Pojetí rizika

V podnikatelském prostředí se chápe riziko především jako určité nebezpečí, které negativně působí na všechny články systému. Zde mezi typická podniková rizika patří porucha výrobního zařízení, špatná kvalita výrobků, silné konkureční prostředí v regionu, výpadek významného dodavatele materiálu apod. Riziko investičních projektů vyplývá tedy do značné míry z toho, že nejsme schopni spolehlivě stanovit budoucí hodnoty těchto faktorů, které ovlivňují určité složky pěněžních toků (investiční výdaje, provozní příjmy a výdaje) řešených projektů. Naše neschopnost spolehlivých odhadů vývoje faktorů rizika a nejistoty má více důvodů. Patří mezi ně především: [3] [4]

• nedostatek informací

• nedostatečné poznání procesů

• použití nevhodných zdrojů a nespolehlivých nebo neověřených dat

• uplatnění nevhodných metod odhadu budoucího vývoje faktorů rizika a nejistoty

• náhodný charakter procesů, jejichž výsledkem jsou hodnoty rizikových faktorů

Z hlediska variatnosti je možné na riziko nahlížet následujícími třemi způsoby: [3] [4]

• Riziko jako možnost vzniku ztráty

• Riziko ve smyslu výskytu událostí, které ohrozí vytyčené cíle podniku

• Riziko jako nebezpečí vzniku negativních odchylek od stanovených hodnot

Především dlouhodobý charakter některých investic je zdrojem mnoha nejistot a rizik, které je potřeba vhodným zpsůobem analyzovat. Proto abychom riziko dokázali eliminovat, je základem nastavit určitý systematický postup, který se bude sestávat z několika logických kroků. Základní proces analýzy rizik je u většiny řešených projektů tvořen následujícími třemi kroky: [4] [7]

Obrázek 2 Základní proces analýzy rizik – Zpracování vlastní dle [7]

6.1.1 Identifikace rizik

Identifikace rizik je prvním a zároveň nejdůležitějším krokem v rámci celé analýzy rizik, protože následující fáze pracují pouze s faktory, které byly dopředu rozpoznány. Cílem identifikace rizik je stanovit co možná nejobsáhlejší soubor rizikových faktorů, které by svým působením mohly ovlivnit hospodářské i jiné výsledky podniku. Při identifikaci rizik je dobré zpětně nahlédnout na vstupní veličiny hodnotícího modelu. V podstatě každý ze vstupú může být určitým zdrojem nejistoty a tím i rizikovým faktorem. Je proto vhodné zamyslet se nad možnými příčinami a důvody, které mohou způsobit změnu sledovaného rizika. Vlastní proces identifikace rizikových faktorů je dále členěn do několika fází, kde každá z nich analyzuje zvlášť některou z činností posuzovaného faktoru, samozřejmostí je použití what-if analýz a dalších podpůrných nástrojů. [4] [7]

6.1.2 Posouzení míry rizikového faktoru

V další fázi je zapotřebí posoudit míru rizikového faktoru, která je vymezena dvěma hlavními aspekty. Těmi aspekty je pravděpodobnost výskytu, která je v některé literatuře chápána jako míra měnlivosti a druhým aspektem je význam posuzovaného rizika. Posouzení pravděpodobnosti výskytu i míry závažnosti je důležité předat expertním skupinám – specialistům v příslušných oborech, kteří by měli pracovat s historickými daty, které tak naznačí vývoj sledovaného znaku. Kromě práce s

historickými daty mohou experti použít celou řadu nástrojů jako například citlivostní analýzu, what if analýzu, BEP analýzu, FMEA apod. [7]

Určitý faktor rizika je pak z hlediska ohrožení úspěchu projektu tím významější, čím vyšší je pravděpodobnost jeho výskytu a čím vyšší je intenzita negativního vlivu tohoto faktoru. Pomocí expertního hodnocení význmnosti faktorů je možné stanovit i číselné hodnocení těchto význmností. Číselné hodnocení má obrovskou výhodu v tom, že je velmi jednoduché a názorné, navíc je pak možné vytvořit odpovídající matici rizik. V některých publikacích je možné se setkat s postupem, kdy se jednotlivým stupňům pravděpodobnosti výskytu rizikového faktoru i stupňům negativního dopadu přiřazují čísla 1, 2, 3, 4, 5 kde číslo 1 odpovídá velmi malé pravděpodobnosti výskytu rizikového faktoru, respektivě intenzitě negativního dopadu. Naopak číslo 5 vyjadřuje velmi vysokou míru výskytu, respektive vysokou intenzitu negativního dopadu. Číselné vyjádření každého rizikového faktoru se poté stanoví jako součin obou dílčích ohodnocení. Hodnocení nejvýznamějšího faktoru rizika z hlediska obou aspektů je pak 5*5 = 25. [3]

Ovšem tento způsob není příliš vhodný především proto, že v praxi se hodně často vyskytují faktory s hodnocením, které značí, že má faktor například velmi vysokou pravděpodobnost výskytu a malý význam nebo naopak. Znamená to, že tyto faktory mají výsledný součin nejčastěji v rozmezí 5-10 a v rámci některé matice rizik spadají tím pádem do bezpečné oblasti, i přesto, že mají jeden z paramtrů nejvyšší možný. [3]

Z výše uvedených důvodů je vhodné použít alespoň pro jeden z aspektů nelineární stupnici, která je schopna přesněji zobrazit ohodnocení obou aspektů do matice rizik. Pokud se ponechá pro pravděpodobností ohodnocení stupnice 1, 2, 3, 4, 5, je třeba pro

hodnocení intenzity negativního dopadu navrhnout stupnici 1, 2, 4, 8, 16. Stupnice pro ohodnocení významnosti faktorů rizika je uvedna v následujcí tabulce: [3]

Ohodnocení dopadů	Ohodnocení pravděpodobnosti
Ohodnocení dopadů	1	2	3	4	5
16	16	32	48	64	80
8	8	16	24	32	40
4	4	8	12	16	20
2	2	4	6	8	10
1	1	2	3	4	5

Obrázek 3 Matice rizik – Zdroj Vlastní tvorba dle [3]

6.1.3 Opatření na snížení rizika

Opatření a typů strategií mající za cíl snížit míru rizika posuzovaného projektu existuje poměrně velké množství. Pro snažší charakteristiku je lze rozdělit na dvě základní skupiny, jsou jimi: [3]

• Odstranění, resp. oslabení příčin rizika – cílem této skupiny je vytvořit jakési preventivní opatření, spočívající hlavně v ovlivnění vlastních zdrojů rizik, tak aby nedocházelo k nepříznivým situacím ohrožující projekt (například vlivem poklesu prodejů apod.)

• Snížení nepříznivých důsledků rizika – cílem těchto opatření je snížit nepříznivé vlivy určitých rizik na určitou ekonomicky přijatelnou míru (například zajistit alternativní plnění zakázky vlivem výpadku předního dodavetele materiálu atd.)

6.1.4 Opatření zaměřená na příčiny rizika

Mezi opatření zaměřená na příčiny vzniku rizka patří zejména:

• Využívání síly – k oslabení nebo eliminaci rizik například prosazováním požadavků na získání státních dotací apod.

• Přesun rizika – přesun rizika na jiné subjekty (kooperace, dodavatelé apod.) z hlediska přímé odpovědnosti za určité procesy, přesun rizika v rámci kontroly kvality a dalších podnikových procesů

• Kvalita informace – kvalitní a férová komunikace a obchodní jednání mezi partnery, důležité znát potřeby a přání svých zákazníků, znát nákupní zvyklosti svých odběratelů

• Získávání dodatečných informací – eliminace rizika dostatečným poznáním, především za pomocí analýzy trhu, analýza mikroprostředí apod.

• Zvyšování kvality a kvantity zdrojového zabezpečení – napřklad prostřednictvím počtu a kvalifikací pracovníků v podniku, školení, ochota učit se novým věcem, kariérní posuny schopných pracovníků, vývoj a inovace do nového výrobního zařízení

6.2 Klasifikace rizika

Členit rizika lze podle více hledisek. Pro povahu tohoto projektu je důležité umět správně rozčlenit a charakterizovat zejména rizika z hlediska věcné náplně: [3] [4]

• Technicko-technologická – spojená s aplikací výsledků vědecko- technického rozvoje, nezvládnutí technologického procesu spojeného s poklesem výrobní kapacity, špatné projektování výrobní linky, nebezpečí v objevení nových technologií a zařízení, které předčí ta stávající a budou znamenat pro dosavadní zařízení morální stárnutí

• Výrobní – tato rizika mají často podobu omezenosti, respektive nedostatku zdrojů, například nedostatek surovin, materiálů, energií, pracovních sil, kvalifikace apod. které mohou ohrozit průběh výrobního procesu, další rizika pramení ze špatných technických řešení, zejména pak z nespolehlivosti výrobního zařízení, narůst nákladů na opravu a údržbu

• Ekonomická – zahrnují především skupinu týkající se nákladových rizik, která jsou vyvolána především pohybem cen surovin, materiálů, energií, služeb a dalších nákladových položek. Vlivem působení těchto rizik může poměrně snadno dojít k nečekanému překročení plánovaných provozních nákladů a tím pádem nemožnosti dosažení stanoveného hospodářsého výsledku

• Tržní – ta jsou přímo spojena s úspěšností výrobků nebo služeb v tuzemsku nebo i na zahraničních trzích, mají především podobu rizik prodejních, projevují se například tím, jak se chová konkurence ve smyslu zavádění nových produktů na trh, cenová politika konkurence, změny spotřebitelských preferencí

• Finanční – tato rizika bývají spojována obvykle s dostupností a možností financování investičních projektů, dále spojená s nepříznivými změnami

úrokových sazeb při užití úvěrů s pohyblivými úrokovými sazbami, změny měnových kurzů

• Legislativní – vyvolaná vládními nařízeními a ustanoveními jako například změny daňových zákonů, zákonů na ochranu životního prostředí, změny celní politiky, změny rozpočtové a investiční politiky

• Politická – mohou sem patřit například rizika spjatá s podnikáním v zahraničí, problémy s přístupem ke zdrojů surovin, energiím, problémy s odmítnutím původně odsouhlasených dotací

• Enviromentální – rizika charakteristická vynaloženými náklady na ochranu životního prostředí, na náklady související s efektivní ekologickou likvidací starých produktů nebo zbylých surovin, či materiálů

• Rizika spojená s managementem podniku – zde jde o rizika spojená s lidskými zdroji, významná rizika mohou vznikat ve chvíli špatných rozhodnutí managementu, špatné strategie managementu podniku

• Informační – týkají se zejména informačních systémů a dat, které podnik pro řízení a výrobu používá, důležité je zálohování a ochrana dat

• Zásahy vyšší moci – tato rizika mohou mít ty nejhorší důsledky, jsou těžko předvídatelná, většinou se jedná o rizika spojená s přírodními katastrofami typu požárů, povodní, zemětřesení, sopečných výbuchů, tajfunů, výrazné změny klimatu apod.

6.3 Analýza citlivosti

Účelem této analázy je, jak již z názvu vyplývá, zjišťovat citlivost určitého kritéria investičního projektu. Analýza citlovosti se používá nejen u ekonomických kritérií, ale také u technických, technologických, energetických nebo ekologických kritérií, které reprezentují vstupy (faktory), které přímo ovlivňují další položky modelu. Základem citlivostní analýzy je zvolit u klíčových vstupních veličin jako je například objem produkce, investiční náklady, ceny surovin a materiálů, měnové kurzy apod. určitou odchylku (například 10%) od hodnoty předpokládané, a na základě výše vyvolané změny analyzovat míru významnosti změny u zvolené kritéria. [3] [7]

7. Profil podniku

7.1 Vývoj a historie podniku

Společnost CNC Xxxxxxxx, s.r.o. je malá rodinná firma sídlící ve východočeské Jaroměři. Společnost se zabývá především přesným třískovým obráběním, na které využívá jak konvenční technologie, tak CNC soustruhy a CNC frézky. Historie společnosti sahá zhruba do roku 1994, kdy současní spolumajitelé započali podnikatelskou činnost na základě živnostenského oprávnění. Rodinná firma se věnovala v samých začátcích kovovýrobě a také výrobě a distribuci drobných dřevěných hraček, které byly na přelomu tisíciletí velmi oblíbené a žádané. Postupem času ovšem strojírenská kovovýroba zastínila svými objemy a tržbami dřevěné hračky a s pořízením prvního CNC stroje se jednatelé rozhodli, že se budou naplno věnovat pouze třískovému obrábění. Dalším důvodem tohoto rozhodnutí byly časové a kapacitní možnosti jednatelů a kapacitní možnosti předešlé provozovny v Jaroměři-Josefově. [14]

Podnik tak v prvních dvaceti letech tj. do roku 2014 – 2015 fungoval jako sdružení podnikatelů. Mezi roky 2014 – 2015 došlo ke dvěma zasádním proměnám – transformace podnikání fyzických osob na společnost s ručením omezeným a také přestěhování kompletní výroby, skladů i kanceláří do zakoupeného areálu v Jaroměři. Hlavním výrobním programem společnosti je výroba rotačních a kubických součástí a výroba forem. V současnosti se firma neustále rozrůstá, pořizuje další stroje a zařízení, z nichž poslední investice je právě ta, která je předmětem této práce. Základní informace o podniku včetně generovaných tržeb a zisků jsou uvedeny v následující tabulce: [14]

Tabulka 1 Základní informace o podniku - Zdroj vlastní zpracováí dle [32]

Základní informace o podniku
Název společnosti	CNC Xxxxxxxx, s.r.o.
Právní forma	Společnost s ručením omezeným
Předmět podnikání	Přesné CNC obrábění
Sídlo společnosti	Jaroměř
Základní kapitál	200 000 Kč
Jednatelé	Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx (50%) a Xxxx Xxxxxxxx (50%)

Počet zaměstnanců (2018)	15
Roční obrat (0000)	00 000 000 Kč
Roční zisk (0000)	0 000 000 Kč
Web	xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/

7.2 Ukázky produktů společnosti

Obrázek 4 Ukázka produktů společnosti – Zdroj [14]

7.3 Technologie

Jak již je uvedeno výše, společnost CNC Xxxxxxxx, s.r.o. se zabývá především kusovou a malosérivou výrobou rotačních, kubických dílců, komponent a výrobou forem. V současné době firma pro svoji výrobu používá šest CNC frézek a čtyři CNC soustruhy a několik dalších konvenčních strojů. Při CNC obrábění využívají seřizovači a programátoři firmy program Alphacam Advanced.

Obrázek 5 Dosavadní nejnovější CNC obráběcí centra firmy - Zdroj [14]

7.4 Hlavní dodavatelé materiálu

První skupinou dodavatelů materiálů podniku CNC Xxxxxxxx, s.r.o. tvoří především tuzemské podniky zabývající se dodávkami ocelí, mědi, bronzu, nerezu, hliníku a dalších materiálů různých jakostí a polotovarů. Další skupinu dodavatelů tvoří dodavatel zejména technických plastových materiálů. Společnost CNC Xxxxxxxx, s.r.o. preferuje dlouhodobou spolupráci se svými dodavateli. Tato spolupráce přináší nejen spolehlivost dodaných materiálů z hlediska kvality a času, ale také využívaní skonta za dlouhodobou spolupráci případně za množství objednaného materiálu.

7.4.1 Ferona HK, Olomouc

Základním předmětem podnikání společnosti Ferona, a.s. je skladový velkoobchod, zaměřený především na nákup, skladování, úpravu a prodej výrobků, hutních druhovýrobků, neželezných kovů nebo železářského sortimentu. Obchodní činnosti a orientace na potenciální zákazníky jsou soustředěny především na poli tuzemského trhu. Okruhy stálých odběratelů a zákazníků tvoří tisíce především středních a menších průmyslových podniků, které působí zejména ve stavebnictví, strojírenství nebo zemědělství. Pro tyto firmy je nevýhodné a neefektivní odebírat potřebný materiál přímo od výrobců. Společnost je schopna ve svých prodejních jednotkách – velkoobchodních skladech či prodejnách reagovat velmi pružně a také je schopna obsluhovat nejširší spektrum zákazníků na trhu, od velkých průmyslových firem až po drobnou klientelu. [16]

Společnost je organizačně členěna do devíti poboček, kde téměř všechny tyto pobočky sídlí v krajských městech České republiky. Mezi další výrobní a obchodní jednotky společnosti patří tzv. Steel servis centra, která jsou většinou součástí dané pobočky. Tato Steel servis centra zajišťují například příčné a podélné dělení válcovaných ocelových svitků za studena a také za tepla nebo výrobu svařovaných trubek a profilů. Pobočky včetně Steel servis center jsou rozmístěny takřka po celé České republice, což umožňuje přímý styk se zákazníky. [16]

7.4.2 Schmolz Bickenbach Kladno

Společnost SCHOMLZ+BICKENBACH, s.r.o. je předním dodavatelem zejména ocelí a nerezu různých jakostí patřící do německé skupiny Schmolz Bickenbach sídlící v německém Düsseldorfu. Dceřinná společnost SCHOMLZ+BICKENBACH, s.r.o. je dodavatelem zmíněných materiálů na českém a slovenském trhu od roku 1996. Za tuto dobu už společnost vybudovala rozlehlé čtyři skladové a logistické objekty a to na Kladně, v Hustopečích, v Moravském Písku a v Trenčianske Stankovce. Společnost na svých webových stránkách uvádí, že zajišťuje a dodává materiál zhruba pro 2500 odběratelů. Tento dodavatel vlastní od roku 2003 kapitálové podíly švýcarského výrobce ocelí SWISS STEEL s roční produkcí zhruba 1 mil. tun oceli ročně. Hlavní specializací této skupiny je produkce ušlechtilých konstrukčních ocelí včetně světové značky vysokopevnostních ocelí pod názvem ETG. Další činnosti skupiny S + B jsou spojeny s majetkovým převzetím výroby nástrojových, rychlořezných, nerezových a jiných ocelí od koncernu Thyssen Krupp během let 2004-2005. Od roku 2005 tak společnost rozšířila své produktové portfolio o další skupiny ocelí s celkovou produkcí více jak 2,5 mil. tun ocelí ročně a s ročním obratem přesahujícím 3 mld. eur. [17]

7.4.3 Alupa Pardubice

Společnost Alupa s.r.o. je rodinná firma zabývající se prodejem hliníkovým polotovarů. Mezi hlavní položky sortimentu společnosti patří zejména hliníkové profily standardních tvarů převáně ze slitin hliníku AlMgSi dále potom hliníkové desky, plechy a kulatiny v hlavní nabídce slitiny duralu. Společnost se kromě dodávek hliníkových polotovarů zabývá i zakázkovou výrobou, která spočívá v tom, že na základě technické dokumentace a specifikace je možné vyrobit matrici pro konkrétní požadavek zákazníka a pomocí ní pak zhotovit výrobek z připravených hliníkových profilů nebo jiných polotovarů. Mezi novinky společnosti patří nový objednávkový systém, který je

zákazníkům k dispozici na webu společnosti a také internetový obchod, který je vhodné využít pro nepravidelné odběry. [19]

7.4.4 Solar Jaroměř

Společnost Solar, s.r.o. sídlící v Jaroměři je ryze obchodní společností. Hlavním zaměřením společnosti je prodej a distrbuce hutních materiálů. Společnost spolupracuje jak s tutemskými průmyslovými podniky, tak s podniky v zahraničí nejen v Evropě. Společnost CNC Xxxxxxxx, s.r.o. patří k pravidelným odběratelům zejména tyčových ocelí kruhových průřezů a šestihranných průřezů tažených za studena, což jsou velmi často používané polotovary pro soustružení. [18]

7.4.5 Alcometal

Společnost Alcometal, s.r.o. sídlící v Praze a v Hradci Králové nabízí svým odběratelům širokou paletu možností výběru v rámci hutních materiálů. Společnost se zaměřuje na všechny odběratele používající zejména meď, hliník, mosaz nebo bronz. Mimo tyto materiály nabízí i vysoce legovanou ocel a také přesné CNC obrábění. Společnost CNC Xxxxxxxx, s.r.o. nejčastěji odebírá slitiny mědi – především pak CuCrZr, což je slitina mědi s chromem a zirkonem, která je známá svou vysokou odolností s dobrou elektrickou vodivostí. Je pro ni charakteristická vysoká provozní stálost a odolnost, vhodná zejména na svařování a obrábění. [20]

7.4.6 INPOZ HK

Společnost INPOZ spol, s.r.o. sídlící v Hradci Králové působí na trhu více jak 25 let. Firma se zabývá především dodávkami nerezových a hutních materiálů pro energetický, strojírenský, potravinářský, chemický a farmaceutický průmysl, dále kompletací potrubních rozvodů a tvarovým dělením plechů. Společnost disponuje vlastními rozsáhlými sklady, odkud je možné si objednat různé rozměry bezešvých a svařovaných trubek, příslušenství potrubí, nerezových kulatin, profilů a plechů jak nerezových, tak ocelových. Firma je držitelem certifikátu managementu jakosti ČSN EN ISO 9001:2015 a je schopna tak garantovat kvalitu dodávaných polotovarů. Společnost CNC Xxxxxxxx, s.r.o. nejčastěji odebírá složité výpalky především pro operativní zpracování objednávky a možnosti dodávky výpalků do druhého dne. [21]

7.4.7 KAJMAN K

Hlavním předmětem podnikání výrobní společnosti KAJMAN K CZ, s.r.o. sídlící v Mělicích u Přelouče je výroba a distribuce technických plastů, stretch fólií, lepících

pásek a čistících hadrů. Společnost zajišťuje mimo dodávek technických plastů jako je například polyamid – PA 6, teflon – PTFE, POM C – Derlin, Ertacetal, Tecaform atd. ve formě desek a tyčí také zakázkovou výrobu technických plastů. Zakázková výroba probíhá na základě dohody se zákazníkem, většinou zákazník zašle výrobní dokumentaci požadovaného dílu spolu s požadavky na jeho výrobu a kvalitu. Podnik v rámci zakázkové výroby nabízí následující výrobní technologie: zajišťování přířezů materiálů z desek, soustružení, vrtání, frézování a řezání vodním paprskem. [22]

7.5 Hlavní dodavatel obráběcích nástrojů a nářadí

7.5.1 CKP Chrudim

Mezi největšího dodavatele obráběcích nástrojů a nářadí pro společnost CNC Xxxxxxxx, s.r.o. patří společnosti CKP Chrudim, a.s. sídlící v Chrudimi. Společnost nabízí svým zákazníkům a odběratelům širokou nabídku produktů a služeb. Profil firmy je především zaměřen na strojírenský a elektrotechnický průmysl. Společnost nabízí dodávky obráběcích nástrojů – jak monolitních nástrojů, tak nástrojů s výměnnými břitovými destičkami a to od předních českých i zahračních výrobců jako jsou: Inova tools, Dormer Pramet, SANDVIK Coromant a WIDIA. Mimo to společnost CKP Chrudim, a.s. nabízí vlastní výrobu obráběcích nástrojů dle požadavků zákazníka především z tvrdokovů. Mezi další služby společnosti patří broušení nástrojů, poskytování CAM softwaru pracující se systémem HSMWorks, dále pak společnost nabízí ruční nářadí, elektrické nářadí a zahradní techniku, u které provádí i servis. [23]

7.6 Hlavní zahraniční odběratelé

7.6.1 AWL Techniek

AWL Techniek je bezpochyby největším odběratelem analyzovaného podniku. Jedná se o významnou holandskou společnost, která má několikaletou historii a za tu dobu vybudovala šest poboček po celém světě včetně České republiky. Tato společnost se zabývá průmyslovou automatizací, robotikou, nejmodernějšími technologiemi zejména v oblastech obrábění, svařování, lepení či systémech vidění apod. [25]

7.6.2 Rodomach

Rodomach je dalším významným zahraničním partnerem analyzované společnosti. Společnost Rodomach se v posledních letech vypracovala v inovativního výrobce strojů, který se zaměřuje na vývoj, konstrukci a dodávky specializovaných strojů, robotických

svařovacích systémů a robotických manipulačních systémů. Společnost má ve svém týmu více jak 30 kvalifikovaných inženýrů, kteří hledají nové způsoby optimalizace v inovativních řešeních. Společnost si zakládá na tvorbě spolehlivých a kvalitních řešeních, počínaje technickým poradenstvím, přes vývoj a konstrukci až po organizované uvedení výrobního systému do provozu zákazníka. [26]

7.7 Hlavní čeští odeběratelé

7.7.1 TMW

Jedním z předních tuzemských odběratelů je společnost TMW, a.s. sídlící ve Dvoře Králové nad Labem. Firma se zabývá výrobou bezpečnostních kabin pro vysokozdvižné vozíky a také výrobou svařenců. Při výrobě kabin společnost zajišťuje celý výrobní proces, od návrhu a vývoje kabiny až po montáž kabiny u zákazníka. Společnost pro svou výrobu využívání moderní technologie – tvářecí lisy, robotizované svařovací pracoviště a CNC stroje. Firma klade veliký důraz na kvalitu svých výrobků a spokojenost svých zákazníků. Společnost kvalitu svých produktů dokládá certifikací na systém řízení kvality dle ČSN EN ISO 9001:2016. [24]

7.7.2 Signal Mont

Společnost Signal Mont, s.r.o. patří mezi další významné zákazníky analyzovaného podniku. Signal Mont, s.r.o. se sídlem v Hradci Králové je zaměřena na výrobu zabezpečovací a sdělovací techniky. Společnost má velmi rozsáhlý výrobní program, ten lze rozdělit na tři hlavní části a to: elektronika, zámečnická výroba a kovovýroba a také truhlářská výroba. Společnost CNC Xxxxxxxx, s.r.o. je dodavatelem především strojírenských výrobků, které jsou pak součástí montáže a finálních produktů společnosti. Mezi hlavními produkty z hlediska kovovýroby a zámečnické výroby společnosti patří především kolejové propojky, soupravy stykového bodu lanové propojky či stojanové řady. [27]

7.8 Analýza potenciální konkurence

Potenciálními konkurenty pro CNC Xxxxxxxx, s.r.o. mohou být především šikovní živnostníci podnikající řadu let ve strojírenství, dále pak malé a střední firmy, které se zabývají především zakázkovou a malosériovou výrobou strojních součástí a výrobou forem. Za potenciální konkurenci lze označit i nově vznikající firmy, které může při začátku vzniku firmy vázat prvotní vysoká kapitálová náročnost a vysoké provozní

náklady, které jsou spojeny s provozem kvalitních obráběcích CNC strojů. Náročnost se může lehce projevit pro potenciální konkurenty i v osobních nákladech, kde průměrný seřizovač dosahuje částky více jak 400 000 Kč ročně. To také souvisí s tím, že na trhu je pořád nedostatek kvalifikovaných technicky vzdělaných pracovníků, kteří většinou preferují stabilní a dlouhodobé zázemí v prosperujícím podniku. Společnost CNC Xxxxxxxx, s.r.o. má ve svém regionu velmi dobré jméno, disponuje rozlehlými vlastními výrobními i skladovacími prostory, zaměstnanci společnosti mají nadprůměrné mzdy, společnost nemá žádné dlouhodobé závazky.

7.9 Analýza významné nepřímé konkurence

7.9.1 Kratzer

Společnost Xxxxxxx, s.r.o. je v rámci Jaroměře poměrně významným hráčem v oblasti přesného třískového obrábění. Společnost vznikla původně před 25 jako dceřiný podnik německé mateřské společnosti Kratzer GmbH. Dceřiná společnost je v současnostni středně velkým strojírenským podnikem, které preferuje velkosériovou a malosérivovou výrobu před výrobou kusovou. Společnost zaměstnává asi 70 zaměstnanců v rámci obchodního oddělení, technického oddělení, oddělení kvality a oddělení logistiky a údržby. Ve spoelčnosti se pracuje ve třísměnném provozu, firma klade veliký důraz na využití kapacity strojů, což je vzhledem k sériovosti výroby vhodné. V roce 2008 společnost vybudovala novou výrobní halu na zelené louce. Společnost je držitelem certifikátu kvality ISO 9001:2015, kromě toho společnost v rámci servisu zajišťujě podporu CAD technologií a tepelnou a povrchovou úpravu dílů. [28]

7.10 PESTLE Analýza podniku

7.10.1 Politické – legislativní faktory

Tuzemské i zahraniční politické a legislativní faktory mají bezpochyby silný dopad na podnikatelskou činnost všech podniků. Podnikatelé musí být neustále ve střehu, protože každou chvílí vznikají nová nažízení, předpisy, směrnice, zákony či jiná legislativa. Značný vliv na podnikání má také česká vláda, respektive její stabilita a členství v mezinárodních institucích. Obecně je zaznamenatelné, že vláda svými nařízeními zpřísňuje předpisy týkající se ochrany životního prostředí, hygieny, certifikaci apod. V analyzovaném podniku má také negativní dopad změna mzdových předpisů, respektive navyšování minimální mzdy. Další věc, která zasáhla zaměstnavatele, se týká

skutečnosti ohledně způsobu náhrad za nemocenskou, kdy se opět první tři dny nemoci musí proplácet. V neposlední řadě zaměstnavatelé trápí vysoká daňová zatížení, která jsou v roce 2020 nejvyšší za posledních 25 let.

7.10.2 Ekonomické faktory

Inflaci je možné obecně charakterizovat jako růst cenové hladiny, respektive snížení kupní síly peněz v určitém časovém horizontu. Míra inflace je vyjadřována jako procentní přírůstek indexů spotřebitelských cen. Je-li míra inflace vysoká, znamená to pro firmu obecně vyšší náklady, protože dochází ke zdražování materiálů, surovin – obecně všech vstupů. Na růst míry inflace podniky většinou musí reagovat navýšením prodejní ceny svých výrobků a služeb. Tato skutečnost se poté může promítnout poklesem poptávky ze strany odběratelů a zákazníků, kteří změnu nemusí akceptovat. V následujícím grafu je uvedeny průběhy meziroční míry inflace a průměrné roční míry inflace v ČR v období od 01/2014 do 05/2020.

Graf 1 Vývoj Míry inflace v ČR za posledních pět let – Zdroj [33]

Nezaměstnanost je možné identifikovat jako velmi významný makroekonomický faktor. Jedná se o stav na trhu práce, kdy určitý poměr obyvatelstva České republiky není schopen nalézt zaměstnání nebo není ochoten pracovat. Jelikož jde o ukazatel z makroprostředí, je důležité vyjádřit počet nezaměstnaných v rámci celé České republiky a také v rámci kraje, kde podnik sídlí. Z grafu 2 je patrné, že za sledované období, tj. mezi

roky 2014 – 2019 docházelo téměř vždy k meziročnímu snížení nezaměstnanosti ať už v rámci celé České republiky tak v rámci královehradeckého kraje. Z grafu 2 je možné také vyčíst, že královehradecký kraj v porovnání s celorepublikovým průměrem zaznamenává velmi dobrý výsledek, což jen dokazuje fakt, že v kraji v posledních letech vzniklo plno pracovních pozic. I přes tato nízká procenta v kraji zaznamenal podnik CNC Xxxxxxxx, s.r.o. velmi nízký počet nově technicky vzdělaných lidí, kteří by se po dokončení svého studia stali zaměstananci podniku. Toto je jeden z důvodů, proč společnost zatím nemohla uskutečnit dvousměnný provoz v plném rozsahu. V rámci této analýzy je důležité zamyslet se nad dalším vývojem míry nezaměstnanosti v ČR i v kraji. První dvě čtvrtletí současného roku 2020 znamenala v souvislosti s pandemií koronaviru nárůst míry nezaměnanosi o více jak jeden procentní bod. Podle aktuálních čísel, které uveřejnil na svém webu ČSÚ se v měsíci květnu letošního roku objevila hodnota 3,6% v rámci celorepublikového průměru.

Graf 2 Srovnání míry nezaměstnanosti v ČR a v královehradeckým kraji – Zdroj [33]

7.10.3 Sociální faktory

Asi nejdůležitější roli v rámci skupiny sociálních faktorů hrají demografické vlivy. Demografie obecně zkoumá ukazatele, které charakterizují obyvatelstvo jako celek. Zabývá se počtem obyvatel v jednotlivých částí republiky, hustutou osídlení, věkem, pohlavím, zaměstnáním a dalšími faktory. Velmi důležitým tématem v rámci sociálních faktorů je výše průměrné hrubé mzdy. [1]

Graf 3 Vývoj průměrné měsíční hrubé mzdy na zaměstnance – Zdroj [33]

Z grafu 3 je možné vidět, že během let 2014-2019 kdy panovala hospodářská konjunktura, průměrná měsíční mzda přepočtená na počty zaměstnanců stabilně rostla. Jednalo se o období s nejnižší nezaměstnaností. Následně jsou v grafu patrné první důsledky hospodářské a koronavirové krize, kde lidé buď ztratili práci úplně nebo zůstávali doma za 60% hrubé měsíční mzdy. V analyzovaném podniku nedošlo k přerušení nebo zastavení provozu, zaměstnanci firmy docházeli do práce i v krizových měsících za přísnějších hygienických podmínek, které schválila vláda.

7.10.4 Technické a technologické faktory

Technické a technologické faktory jsou zejména pro průmyslové podniky v posledních několika letech naprosto klíčové. Pokud nechce podnik ztratit konkurenceschopnost, je potřeba vynaložit mnohdy velké finanční prostředky na výzkum, vývoj nebo inovací ať už stávajících výrobních zařízení nebo nákupu zcela nového stroje. S tímto souvisí stále se zrychlující tempo technických a technologických změn s přispěním moderních nástrojů výrobních systémů. Vzrůstající technické a technologické změny znamenají v průmyslové praxi pro některé současné produkty určitý úpadek, stává se totiž, že v některých případech po velmi krátkém čase novější produkty absolutně překonají ty staré svou užitnou hodnotou a spokojeností zákazníků. [1]

Další z faktorů, které byl pro společnost zároveň velikou píležitostí, a který se později podařilo zrealizovat je zúčastnění se Operačního programu Podnikání a inovací pro konkurenceschopnost. Tento program svým usnesením v roce 2014 schválila vláda České republiky. Tento Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 je základním programovým dokumentem Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj podnikání. Ve vztahu k analyzovanému podniku, program řeší druhý bod, ve kterém se uvádí následující: „Finanční prostředky napomohou rozvoji podnikání a inovací malých a středních podniků v oborech s nižší znalostní intenzitou, kde se tato podpora zaměřuje, zejména na realizaci nových podnikatelských záměrů, včetně rozvoje služeb“. [30]

7.10.5 Ekologické faktory

Ekologické faktory mají se vzrůstající modernizací technologií a využívání chemických látek stále větší a větší význam. Na ekologii je kladen velký důraz, s čímž souvisí vznik nových norem vztahující se k určité oblasti v rámci větší ochrany životního prostředí. V rámci strojírenského průmyslu je možné potkat spousty ekologických vlivů. Dnes je velý důraz kladen na snížení emisní zátěže, s čímž souvisí snižování energetické náročnosti budov. Také se hodně mluví o využívání alternativních paliv v rámci vytápění budov.

Analyzovaná firma se setkává s různými druhy odpadů, od běžného komunálního odpadu, přes nebezpečný odpad až po kovový odpad (šrot). Podnik klade důraz na včasný odvoz odpadů a jeho následné zpracování, to pro společnost zajišťuje sjednaná odborná firma. Z hlediska nebezpečných odpadů analyzovaná společnost produkuje zejména oleje, emulze (řezné kapaliny), činidla, rozpouštědla, obaly chemických látek nebo nebezpečné látky obsažené ve zbytkách plastů. [1]

7.11 SWOT Analýza podniku

Tabulka 2 SWOT Analýza podniku - Zdroj vlastní

SWOT ANALÝZA
SILNÉ STRÁNKY	SLABÉ STRÁNKY
Stabilní společnost	Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců
Zkušenost vedoucích zaměstnanců v oboru	Absence výdejny nástrojů
Dlouhodobý zisk	Firma nevlastní certifikát normy ISO 9001:2015
Rozsáhlé vlastní výrobní prostory	Jednosměnný provoz
Kvalita výrobků	Společnost nevyrábí koncový produkt
Dostupné peněžní prostředky pro investice
PŘÍLEŽITOSTI	HROZBY
Možnost navštívit zahraniční veletrhy a wokshopy	Hospodářská krize
Investice do nových výrobních zařízení	Koronavirová krize
Možnost navázaní nových partnerských vztahů	Vysoké daňové zatížení
Možnost využití podnikových IS	Ztráta klíčových zákázek ze zahraničí
Možnost využití cloudových řešení	Vzrůstající ceny surovin a materiálů
Inovace stávajících i nových výrobních systémů	Silné konkurenční prostředí v tuzemsku
	Rychlý rozvoj alternativních technologií

7.11.1 Silné stránky

Společnost staví svůj úspěch v podnikání s třískovým obráběním především na zkušenosti svých zaměstananců, z nichž někteří soustružníci a frézaři pracují ve společnosti více jak 15 let. Dalšími aspekty úspěchu společnosti je kvalitní výroba součástí, dodržení rozměrových i geometrických tolerancí, odpovídající kvalita povrchu a požadavek na smontovatelnost, kterou společnost reflektuje u svých tuzemských i zahraničních zákazníků. Majitelé před pěti lety zrealizovali stěhování celého podniku do nových prostor, které mají dostatek kapacity pro další rozrůstání firmy. Společnost má v okrese dobré jméno, je stabilní, za více jak 25 let činnosti se nepotkala s většími finančními problémy. Majitelé podniku si zakládají na dlouhodobé strategii rozvíjet a řídit rodinnou firmu bez dlouhodobých závazků.

7.11.2 Slabé stránky

Mezi nejvýznamější slabou stránkou společnosti patří nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců (soustružníků a frézařů), což v případě firmy znamená nemožnost pracovat kompletně v dvousměnném provozu. S tím souvisí skutečnost, že v poslední době společnost zaměstnala pracovníky, kteří nebyli vyučeni v oboru nebo neměli případné středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou. Takovým nově přijatým zaměstnancům je potřeba věnovat mnohem více času při zaškolování s programováním CNC strojů a s hlubším seznámením se s technologií třískového obrábění.

Další identifikované slabé stránky se vztahují na provoz. Podnik stále nezřídil výdejnu nástrojů, výměnných břitových destiček, sond a dalšího vybavení pro obrábění. Nedochází k hlubší evidenci hospodaření s nástroji. V současné době se hospodaření s nástroji řeší přes vedoucího výroby, který zajistil úložné prostory pro tyto nástroje a přípravky. Proces odebrání nástroje v současnosti funguje proti podpisu zaměstance v příslušném formuláři, který je k dispozici u výdejových boxů. Další významným bodem je nevlastnění certifikátu systému managementu kvality ISO ČSN EN 9001:2015, který by mohl být klíčový v možnosti navázání obchodních vztahů a kooperace s novými odběrateli a zákazníky v ČR i v Evropě.

7.11.3 Příležitosti

Příležitosti podniku jsou především v rozšiřování své vlastní výroby, ať už investicemi do nového výrobního zařízení, případně inovacemi stávajích výrobních procesů a systémů. Dalšími příležitostmi je účast na mezinárodních veletrzích a workshopech, což znamená začít více sledovat nejnovější trendy v oblasti obrábění a snažit se přinést do firmy nové podněty pro zlepšení nastavených podnikových procesů. V neposlední řadě se začít více zajímat o nově vznikající příležitosti, moderní nástroje výrobních systémů, metody řízení ve formě řízení kvality, řízení podnikových procesů prostřednictvím jednoduchého ERP systému a to vše spravovat pomocí cloudové aplikace.

7.11.4 Hrozby

Z identifikovaných hrozeb jsou pro podnik nejvíce nebezpečné první dvě jmenované. Jsou jimi hospodářské krize a koronavirová krize, což jsou faktory, které spolu velmi úzce souvisí, společně pak vytváří hrozby pro průmyslové podniky, pro subdodavatele velkých společností. Pokud jde o hospodářskou krizi a o ochladnutí

ekonomiky tak to je jev, který byl očekáván a bylo s ním možné počítat. Ovšem v prvním čtvrtletí roku 2020, kdy přišla první vládní nařízení díky pandemii COVID-19, začal stoupat počet nakažených, se postupně začaly objevovat první problémy v českém průmyslu zejména s dodávkami náhradních dílů či se získáváním nových zakázek zejména v automobilovém průmyslu.

7.11.5 Rozvojová strategie SW

Rozvojové strategie by měly vždy vycházet z aktuální SWOT analýzy podniku. Vzhledem k tomu, že má společnost vlastní prostory, volné finanční prostředky bylo by určitě vhodné investovat peníze do řízení managementu kvality s cílem získat certifikát ISO 9001:2015, v souvislosti s tím a vzhledem ke strojírenské výrobě, která musí být velmi přesná, je na místě zřídit metrologické stanoviště a vybavit ho potřebnými měřidly a pomůckami. Díky této rozvojové strategii je veliká šance oslovit nové zákazníky a kooperanty z jiných oblastí než doposud.

8. Představení vlastního investičního projektu

8.1 Stručný popis předmětu

Předmětem plnění zakázky je dodávka v souvislosti s realizací investičního projektu „Pořízení technologií do začínajícího podniku CNC Xxxxxxxx, s.r.o“. Konkrétně se jedná o dodávku CNC frézovacího centra. Tento projekt je spolufinancován z dotačních fondů EU s úmyslem zvýšit konkurenceschopnost podniku na dynamickém trhu. Společnost si nechala externě vyhotovit v rámci předinvestičních příprav zadávací dokumentaci, která sloužila jako podklad pro výběr dodavatelů v rámci progamu OP PIK. Předpokládaný termín zahájení doby plnění, tj. odeslání objednávky byl stanoven na 09/2019. Zadávací lhůta začala běžet ve chvíli ukončení lhůty pro podání nabídek pro dodání a instalaci stroje. Délka zadávací lhůty činila 90 kalendářních dní. [31]

Následně byly stanoveny požadavky na zpracování nabídkové ceny. Nabídková cena je cena, která v sobě zahrnuje dodání všech technologií včetně technologických přípravků, specifikací a vybavení, které jsou k dispozici v tabulkách 6 a 7. Dále v sobě nabídková cena musí obsahovat náklady na dopravu, instalaci, oživení apod. Nabídková cena mohla být buď v české měně nebo v jiné evropské měně. Závazný a rozhodující byl kurz ČNB posledního dne uplynulé lhůty. [31]

Zadavatelská společnost si vyhrazovala právo na zrušení výběrového řízení. Dodavatelé by v tomto případě museli na tuto skutečnost přistoupit bez nároku na náhradu škody nebo ušlého zisku z realizované dodávky. Realizace zakázky byla závislá na získání finančních prostředků z fondů EU. Zúčastnění účastníci museli dále prokázat, že splńují základní způsobilosti a profesní způsobilosti. [31]

Každá z nabídek byla hodnocena dvoukriteriálním hodnocením, které bylo doplněno požadavky - list technických specifikací a list výbavy obráběcího centra, kde jsou stanoveny minimální hodnoty přípustnosti. V rámci vícekriteriálního rozhodování byla stanovena kritéria ekonomické výhodnosti, jednalo se o: nejnižší nabídkovou cenu bez DPH s váhou 0,8 a rychlost servisního zásahu v řádů hodin s váhou 0,2. Doplňujícím požadavkem v rámci servisu bylo, aby započetí opravy bylo sjednáno do 48 hodin od nahlášení vady nebo závady na stroji. Následně je aplikována metoda bodovací, která přiřazuje u nákladových kritérií nejvyšší počet bodů vždy nejnižší hodnotě. V případě výnosového kritéria je nejvyšší bodové ohodnocení přiřazeno nabídce s nejvyšší hodnotou. Bodové hodnoty budou následně násobeny jednotlivými váhami kritérií. Následně se sečtou dílčí hodnoty provedeného hodnocení. A na závěr je možné stanovit celkové pořadí variant dle absolutní bodové hodnoty. [31]

8.2 Charakteristika investice

Tabulka 3 Přehled základních informací k realizované investici – Zdroj vlastní dle [7]

Charakteristika investice
Stroj – obráběcí centrum VMP– 65A	2 700 000	Kč
Další zařízení	55 000	Kč
Doprava	20 000	Kč
Instalace	50 000	Kč
Oživení	25 000	Kč
Cena pořízení bez dotace	2 850 000	Kč
Dotace	1 000 000	Kč
Cena pořízení s dotací	1 850 000	Kč
Předpokládaná doba životnosti	10	let
Odpisová skupina	2	-
Doba odepisování	5	let

Výše odpisu první rok	11	%
Výše odpisu další roky	22,25	%
Daň z příjmů právnických osob	19	%
Diskontní sazba	9	%

Životnost této investice se předpokládá 10 let. Jednorázové investiční výdaje se budou projevovat ve fázi provozu jako opakující se nákladová položka – odpisy. V rámci hodnocení investic budeme u většiny metod pracovat s cash-flow čili na bázi přijmů a výdajů. Odpisy jsou v daném období nákladem, který pouze vyjadřuje poměrnou spotřebu (opotřebení) stroje a nikomu je neplatíme. Do výpočtů hodnotících investiční projekty je řadíme pouze proto, abychom realisticky zohlednily daňové dopady. Z tohoto důvodu pracujeme při hodnocení investic s odpisy daňovými, které jako daňově uznatelné náklady snižují daňový základ. Naše obráběcí CNC frézka patří do druhé odpisové skupiny s dobou odpisování 5 let. Pro hodnocení investice využijeme rovnoměrné odepisování, ovšem pro srovnání a pro názornost uvedeme i odpisování zrychlené.

Tabulka 4 Stanovení rovnoměrného odepisování stroje zahrnující dotaci – Zdroj vlastní dle [6]

Stanovení rovnoměrného odpisování stroje zahrnující dotaci
Rok	Rovnoměrný odpis
1	203 500 Kč
2	411 625 Kč
3	411 625 Kč
4	411 625 Kč
5	411 625 Kč
Celkem	1 850 000 Kč

Tabulka 5 Stanovení zrychleného odepisování stroje zahrnující dotaci – Zdroj vlastní dle [6]

Stanovení zrychleného odpisování stroje zahrnující dotaci
Rok	Vstupní cena	Odpis	Oprávky	Xxxxxxxxx cena
1	1 850 000 Kč	370 000 Kč	370 000 Kč	1 480 000 Kč
2	1 850 000 Kč	592 000 Kč	962 000 Kč	888 000 Kč
3	1 850 000 Kč	444 000 Kč	1 406 000 Kč	444 000 Kč

4	1 850 000 Kč	296 000 Kč	1 702 000 Kč	148 000 Kč
5	1 850 000 Kč	148 000 Kč	1 850 000 Kč	0 Kč
Celkem		1 850 000 Kč

Graf 4 Srovnání lineárního a zrychleného odpisování stroje – Zdroj vlastní zpracování dle [6]

8.3 Technické specifikace předmětu plnění

Tabulka 6 Souhrn požadovaných veličin na předmět plnění – Zdroj vlastní zpracování dle [14]

CNC obráběcí centrum
Požadovaný parametr (kritérium)	Požadovaná hodnota
Posuv v ose X	min. 1 620 mm
Posuv v ose Y	min. 800 mm
Posuv v ose Z	min. 700 mm
Pracovní posuv všech os	min. 15 000 mm/min
Upínací plocha stolu	min. 1 600 x 700 mm
Rychloposuv v osách X a Y	min. 30 mm/min
Rychloposuv v ose Z	min. 20 mm/min
Počet otáček vřetene	min. 10 000 ot/min
Výkon hlavního motoru	min. 18 kW
Výkon servopohonů	min. 4 kW
Maximální zatížení stolu	min. 1 300 kg
Počet míst v zásobníku nástrojů	min. 26 ks
Čas výměny nástroje	max. 2,5 s
Délka nástroje	min. 250 mm
Upínací kužel	ISO 40
Upínací systém nástrojů	ISO 40

LCD nebo PLC displej	min. 10 palců
Hmotnost	min. 10 tun
CNC řídící systém v ČJ	Ano
Programovací jazyk na bázi ISO kódu	Ano
Možnost využít 3D simulace	Ano
Vřeteno s olejovým chladičem	Ano
Ložiska s keramickými kuličkami	Ano
Dopředné načítání	min. 200 bloků
Bubnový zásobník s výměnnou rukou	Ano
Elektronické ruční ovládací kolečko	Ano
Souvislé CNC řízení všech os	Ano
Kluzné vedení v ose Z	Ano

8.4 Požadavky na vybavení předmětu plnění

Tabulka 7 Souhrn požadované výbavy na předmět plnění – Zdroj vlastní zpracování dle [14]

CNC obráběcí centrum
Vybavení (kritérium)	Požadavek
Závitování bez vyrovnávacího pouzdra	Ano
Ofukovací tryska řízená M kódem	Ano
Chlazení středem vřetena	min. 20 bar
Chladící trysky na kapalinu po obvodu vřetena	Ano
Vynašeč třísek se zásobníkem	Ano
Pomocné vynášecí šrouby na třísky uvnitř stroje	Ano
Trysky pro oplach třísek uvnitř stroje	Ano
Odlučovač oleje z chladící kapaliny	Ano
Vodní pistole pro oplach třísek	Ano
Plně krytovaný stroj	Ano
Automatické ofukování upínače nástroje	Ano
Předepjaté kuličkové šrouby v osách X, Y, Z	Ano
Olejový automatický mazací systém	Ano
Prachostěná elektrická skříň	Ano

8.5 Charakteristika dodavatele stroje

Dodávku stroje získala a později zrealizovala včetně dopravy, instalace a oživení stroje partnerská společnost XXXXXXXX A PETRŽÍK, PNEUMATICKÉ VÁLCE, spol.

s.r.o. Společnost, jak už z názvu plyne, se zabývá především výrobou pneumatických prvků, jako jsou například pneumatické válce, bezkontaktní snímače polohy, upínací příslušenství k válcům, ventily pro řízení, prvky na úpravu stlačeného vzduchu, hydraulické tlumiče apod. Další část produktového portfolia tvoří vývoj a výroba

jednoúčelových strojů a zařízení. Součástí služeb podniku je i obchodní činnost spojená s obráběcími stroji, rozvody stlačeného vzduchu, zařízeními pro potravinářský průmysl, elektrickými pohony a systémy automatických bezpečnostních zarážek. Velikou výhodou společnosti je, že zajišťuje vlastní vývoj, výrobu, kontrolu kvality i montáž ve své vlastní řežiji. Společnost je v oblastech vlastní produkce, tj. pneumatické prvky a jednoúčelové stroje a zařízení držitelem certifikátu kvality ISO 9001.

8.6 Charakteristika stroje VMP-65A

Předmětem této investice je vysoce přesné vertikální tříosé obráběcí centrum řady VMP-65A určené i pro velmi náročné obrábění s lineárním vedením. Výrobce stroje je thaj-wanská společnost Fair Friend Group, která se zabývá výrobou obráběcích strojů, stavební techniky, pneumatického nářadí a příslušentví, PCB, LCD monitorů, vysokozdvižných vozíků a mnoho dalšího. Společnost má svoji hlavní výrobní provozovnu na Tchaj-wanu, vyrábí ale i v Japonsku a Číně.

Obrázek 6 CNC obráběcí centrum VMP-65A – Zdroj [14]

8.6.1 Základní technické parametry stroje

Tabulka 8 Základní technické parametry stroje – Zdroj vlastní zpracování dle [14]

CNC obráběcí centrum VMP-65A
Parametr	Hodnota
Posuv v ose X (pracovní stůl)	1 650 mm
Posuv v ose Y (saně)	800 mm
Posuv v ose Z (vřeteník)	800 mm
Pracovní posuv všech os	min. 15 000 mm/min
Upínací plocha stolu	min. 1 600 x 700 mm
Rychloposuv v osách X a Y	36 mm/min
Rychloposuv v ose Z	24 mm/min
Počet otáček vřetene	10 000 ot/min
Výkon hlavního motoru	18,5 kW
Čas výměny nástroje (nástroj/nástroj)	2 s
Typ zásobníku nástrojů	bubnový s výměnnou rukou
Počet míst v zásobníku	24 ks
Maximální hmotnost nástroje	8 kg
Maximální délka nástroje	300 mm
Maximální průměr nástroje	80 mm
Maximální průměr nástroje bez sousedních nástrojů	150 mm
Půdorys stroje	4 400 x 3 500 mm
Hmotnost stroje	11 000 kg
Provozní příkon stroje	25 kVA

8.7 Určení kritických vstupů pro stanovení přínosu investice

U každého investičního projektu se postup odvození přínosů může značně lišit. Je to způsobeno především povahou a předmětem investice, o které se rozhoduje. Asi je každému jasné, že jinak se budou určovat přínosy z investice do výrobních zařízení, jinak tomu bude u informačních technologií (tím spíše pokud půjde například o softwarovou podporu) a jiným způsobem tomu taky bude v medicíně nebo farmacii. Proto tento bod představuje jeden z nejdůležitějších kroků, kde je častno nutné se opírat o expertní zkušenosti a znalosti řešitelů z daných oborů z předchozích období. Prakticky vždy je v tomto kroku skryta vysoká míra nejistoty a rizika nesprávného odhadu vstupních parametrů. Proto je tento bod často kritický pro vytvoření realistického obrazu o ekonomické efektivitě investice.

Před samotným určením přínosů investice je nezbytné ujasnit si povahu investičního projektu. V našem případě se jedná o investiční rozhodování v malé rodinné firmě, která se zabývá především kusovou a malosériovou výrobou produktů pro jednoúčelové stroje a robotizované linky. Předmětem investice je pořízení nového

výkonného CNC obráběcího centra řady VMP-65A, díky kterému podnik chce rozšiřovat své výrobní možnosti v souvislosti s velikostí obráběných ploch (možnost obrábět mnohem větší díly než doposud). Vzhledem k tomu, že se jedná o kusovou a malosérivou výrobu, podnik v současné době nemá nastavené dlouhodobější plány výroby, a tím pádem ani plány tržeb, které by mohly posloužit jako vstup pro určení přínosů investice za určené časové období.

Díky skutečnostem uvedeným výše bylo potřeba stanovit přínosy investice jiným způsobem. Ke stanovení přínosů investice jsou v tomto případě klíčové tři kritické faktory, které si blíže specifikujeme. Prvním kritickým faktorem potřebným pro stanovení generovaných výnosů z investice je disponibilní časová kapacita. Disponibilní časová kapacita je míra časového využití z celkového teoretického ročního časového fondu. Vzhledem k tomu, že se v současné době v podniku pracuje pouze na jednosměnný provoz, byl teoretický časový hodinový fond stanoven na 2004 hodin ročně. Této hodnoty nelze v reálných podmínkách téměř dosáhnout. Je to dáno prostoji ve výrobě, opravami stroje, údržbou stroje, dovolenými a dalšími faktory. Naproti těmto prostojům figurují přesčasy, které se v podniku praktikují v případě, že je velké množství zakázek a je potřeba mít výsledné produkty připravené včas, aby mohly být převezeny na tepelné zpracování nebo povrchovou úpravu, kterou společnost zajišťuje u odborných firem. Poté jsou výrobky označeny pomocí gravírování, zabaleny a následně jsou expedovány k zákazníkovi. Plánovaná roční kapacita stroje je uvedena v následující tabulce:

Tabulka 9 Plánovaná kapacita stroje – Zdrojvlastní zpracování dle [7]

Plánováná kapacita stroje
Popis	Hodnota	Jednotky
Počet směn	1	Směny
Teoretická roční kapacita	2 004	hod/rok
Prostoje	36	hod/rok
Dovolená	50	hod/rok
Plánované opravy a údržba ve směně	36	hod/rok
Neplánované opravy	50	hod/rok
Technicko-organizační prostoje	60	hod/rok
Přesčasy	160	hod/rok
Disponibilní kapacita	1 968	hod/rok

Koeficient disponibilní kapacity	86	%
Uvažovaná efektivně využitá kapacita	1 692	hod/rok

Druhým kritickým faktorem, který je v tabulce rovněž uveden, je koeficient disponibilní kapacity. Jedná se o vstupní faktor, který je nejtěžší stanovit, tím spíše v malém strojírenském podniku, který se zabývá především zakázkovou výrobou, a kde tedy především množství zakázek přímo ovlivňuje využití kapacity obráběcího stroje. Koeficient byl stanoven především na základě odhadu efektivně využitelné disponibilní kapacity a na základě historických zkušeností z podniku, který neuvažuje koronavirou krizi a pokles zakázek během roku 2020.

Třetím a posledním vstupním kritickým faktorem pro stanovení přínosů investice je prodejní hodinová práce stroje, což je ukazatel, který v sobě zahrnuje rozpočtové náklady a zisk. Strojní hodinovou práci stroje je možné si představit jako účtovací sazbu, která udává náklady na stroj vztažené k jeho hodinovému využití. Cílem tohoto výpočtu je, aby náklady, které se přímo vztahují ke stroji, byly oddělené a samostatně účtované podle stupně využití. Ve strojních hodinových sazbách jsou zahrnuty veškeré náklady vztažené ke CNC stroji. Přehled nákladů a stanovení této sazby uvádí následující tabulka:

Tabulka 10 Stanovení prodejní hodinové ceny práce stroje – Zdroj vlastní zpracování dle [27]

Stanovení prodejní hodinové ceny práce stroje
Položka - popis	Hodnota	Jednotka
Kalkulované odpisy stroje	185 000	Kč
Pořizovací náklady po odečtení dotace	1 850 000	Kč
Doba životnosti	10	let
Roční energetické náklady	38 918	Kč
Cena za kWh	4	Kč
Plánované opravy a údržba stroje	35 000	Kč
Neplánované opravy ročně	10 000	Kč
Roční potřeba nástrojů	95 600	Kč
Roční čas využití (teoretický)	2 004	hod/rok
Počet odpracovaných hodin za rok	1 968	hod/rok
Prostoje	36	hod/rok

Mzdové náklady včetně odvodů	532 797	Kč
Ostatní náklady	379 722	Kč
Základní hodinová sazba stroje	649	Kč
Zisk	40,00%	%
Prodejní hodinová cena práce stroje	908	Kč

𝑆𝐻𝑆 = 𝑍𝐻𝑆 + 𝑍𝐻𝑆 ∙ 0,4 = 649 + 649 ∙ 0,4 = 908 𝐾č/ℎ

(8.1)

8.8 Určení výnosů/přínosů z investice

Nyní už máme stanoveny všechny potřebné vstupní veličiny pro výpočet přínosů investice. Všechny potřebné údaje zobrazuje následující tabulka 11. Nyní je ještě otázka, jakým způsobem uvažovat plán generovaných výnosů na další roky. Tento úkol je velmi složitý a rizikový. Pro tento projekt budeme uvažovat výši generovaných výnosů vždy stejnou.

Tabulka 11 Výnosy/přínosy uvažované investice – Zdroj vlastní zpracování dle [13]

Generované výnosy/přínosy investice
Disponibilní časová kapacita	1 968	hod/rok
Koeficient disponibilní kapacity	86	%
Prodejní hodinová cena práce stroje	908	Kč/hod
Výnosy celkem	1 537 552	Kč/rok

𝐶𝑉 = 𝑄𝑠 ∙ 𝑘 ∙ 𝑆𝐻𝑆 = 1968 ∙ 0,86 ∙ 908 = 1 537 552 𝐾č

(8.2)

8.9 Určení provozních nákladů spojených s investicí

V další fázi projektu je nutné kvantifikovat provozní náklady spojené s investicí. V zahraniční literatuře jsou tyto náklady známé jako OPEX – Operational Expenditures. V případě naší invesice půjde o kvantifikaci těchto nákladů:

• Náklady na obsluhu

• Náklady na údržbu a opravy stroje (plánované i neplánované)

• Náklady na elektrickou energii

• Náklady na roční spotřebu nástrojů a dalšího vybavení

• Náklady na materiál

• Náklady na vodné a stočné, olej, řezná kapalina (emulze), stlačený vzduch

• Náklady na pojištění

• Náklady na prostor

8.9.1 Náklady na obsluhu

Náklady na obsluhu patří jednoznačně mezi nevyšší položku mezi náklady vůbec. Jedná se o fixní náklady, to znamená, že seřizovač má fixní odměnu v případě plného chodu stroje, i v případě například údržby nebo opravy stroje, na které se může částečně podílet. V tomto projektu uvažujeme průměrně zdatného seřizovače s hrubou mzdou 30 000 Kč měsíčně pracujícího na pouze ranní směně s využitím možnosti přesčasů, v případě většího počtu zakázek. Součástí těchto osobních nákladů jsou dále tyto položky: jednorázové odměny, školení, příspěvky na jídlo a dopravu apod. Stanovení měsíčních a ročních nákladů na obsluhu je uvedeno v následující tabulce:

Tabulka 12 Náklady na obsluhu stroje Zdroj – vlastní zpracování dle [7]

Náklady na obsluhu stroje
Položka - popis	Měsíčně	Ročně	Jednotka
Hrubá mzda	30 000	360 000	Kč
Soc. pojištění odvedené zaměstnavatelem	7 440	89 280	Kč
Zdr. pojištění odvedené zaměstnavatelem	2 700	32 400	Kč
Superhrubá mzda	40 140	481 680	Kč
Jednorázové odměny		10 000	Kč
Příplatek za práci presčas	10	10	%
Osobní náklady přesčasu (hodinové)	198	198	Kč/hod
Délka přesčasů	10	160	hod
Náklady přesčasů	1 976	31 617	Kč
Příspěvky	500	6 000	Kč
Pracovní pomůcky		1 000	Kč
Školení		2 000	Kč

Ostatní náklady		500	Kč
Počet pracovníků obsluhují stroj	1	1	Pracovník
Náklady celkem na pracovníka	42 616	532 797	Kč

8.9.2 Náklady na údržbu a opravy stroje

Oblast údržby bývá v celé řadě průmyslových podniků značně zanedbaná. To vede velice často k tomu, že neexistuje žádný přehled o tom, jaké náklady si údržba na daném stroji vyžádala. V našem případě zde vystupují tyto hlavní položky: náklady na náhradní díly, náklady na pracovníky externí údržby a náklady na interní opravy a údržbu stroje. V rámci nákladů na údržbu a opravy stroje je potřeba rozlišovat preventivní opravy a údžby, které bývají plánované a pak také neplánované údržby a opravy, které mohou hrát svou závažností významnou roli, přestože je v prvních letech od pořízení stroje jejich výskyt méně pravděpodobný. Tím, že nový stroj je od stejného výrobce a od stejného českého dodavatele, je možné na základě historických dat stanovit tyto náklady poměrně přesně. Stanovené náklady na opravy a údržbu stroje jsou zachyceny v následující tabulce:

Tabulka 13 Náklady na údžbu a opravy stroje – Zdroj vlastní zpracování dle [7]

Náklady na údržbu stroje
Položka - popis	Ročně	Jednotka
Preventivní opravy a údržba stroje	35 000	Kč
Neplánované opravy	10 000	Kč
Celkem	45 000	Kč

8.9.3 Náklady na elektrickou energii

Ke zjišťování nákladů na elektrickou energii spotřebovanou strojem se dá přistoupit více způsoby, avšak skoro žádný nezaručuje přesnou hodnotu. Hlavní důvod, proč jen velmi obtížně stanovíme spotřebu energie a tím i náklady na ni je ten, že obráběcí centrum je tvořeno několika pohony, z nichž každý má jiný příkon a žádný z nich nepracuje po celou dobu provozu stroje. Někteří odborníci na obrábění se shodují na tom, že jedno z řešení by mohlo být maximálně se zaměřit na příkon vřetena stroje, protože je v průběhu obráběcího procesu nejdéle v provozu a následně stanovit míru využití jeho výkonu a na základě toho stanovit náklady na elektrickou energii.

Mezi jistě nejpřesnější a nejspolehlivější způsob, jak zajistit správnou tvorbu nákladů vztažené na výrobní zařízení je monitorování celého obráběcího procesu za pomoci vhodného měřícího přístroje. Data naměřená přístrojem jsou následně ukládána do počítače stroje a je možné s nimi dále pracovat. V podmínkách malého rodinného podniku tyto měřící přístroje nejsou používány, proto bylo potřeba náklady stanovit jinou cestou. Pro stanovení nákladů byly stanoveny tři režimy, které dostatečným způsobem popisují a kvantiikují míru využívání elektrické energie. Byly vybrány tyto tři režimy: [7]

• Režim stand-by – tento režim je nejméně náročný na spotřebu elektrické energie. Je charakteristický neproduktivním časem, což znamená, že stroj nepracuje, nevytváří přidanou hodnotu. V rámci režimu stand-by dochází k výměně polotovarů, instalace magnetické desky, výměna břitové destičky apod. Cílem každého podniku by mělo být, aby tento režim byl co nejkratší.

• Režim posuv – režím posuv je středně náročným režimem pokud jde o spotřebu elektrické energie. Jak již z názvu plyne, tento režim se týká hlavně procesu posuvu a rychloposuvu, používá se když se seřizuje stroj na referenční pozici nebo například při výměně nástrojů ze zásobníku.

• Režim řez – režim řez je nejnáročnější na spotřebu elektrické energie. Kromě práce posuvů a rychloposuvů zde hrají roli řezné síly a další řezné podmínky. V rámci tohoto režimu stroj provádí veškeré operace odebírání materiálu.

Následně se pracovalo se stanovenými hodinovými tarify pro jednotlivé režimy stroje. Jednoduchým vynásobením ceny energie s příslušnou spotřebou jsme obdrželi hodinovou sazbu energie pro příslušný režim. Poté bylo potřeba na základě historických dat a zkušeností s procesem obrábění stanovit poměry jednotlivých režimů. Poměry byly stanoveny následujícím způsobem: 60% hodinového fondu tvoří režim řez, 25% hodinového fondu režim posuv a 15% hodinového fondu režim stand-by.

Tabulka 14 Náklady na elektrickou energii – Zdroj – vlastní zpracování dle [7]

Náklady na elektrickou energii
Položka - popis	Hodnota	Jednotka
Cena energie	4,0	Kč/kWh
Spotřeba stand-by	3,2	kWh/h

Spotřeba posuv	4,3	kWh/h
Spotřeba řez	5,5	kWh/h
Energie stand-by	12,8	Kč/h
Energie posuv	17,2	Kč/h
Energie řez	22,0	Kč/h
Počet hodin v režimu stand-by	300,6	h
Počet hodin v režimu posuv	501,0	h
Počet hodin v režimu řez	1 202	h
Roční náklady na reřim stand-by	3 848	Kč/rok
Roční náklady na reřim posuv	8 617	Kč/rok
Roční náklady na reřim řez	26 453	Kč/rok
Roční náklady celkem	38 918	Kč/rok

8.9.4 Ostatní provozní náklady

Mezi ostatní náklady, které tvoří druhou nejvyšší položku provozních nákladů patří náklady na materiál, nástroje, náklady na řezné kapaliny a oleje, náklady na vodné a stočné a také náklady prostoru a náklady na pojištění. Tyto náklady byly zařazeny do skupiny ostatních, zejména proto, protože v podniku nejsou tyto náklady přímo přiřazeny ke konkrétnímu stroji. K jejich stanovení se muselo přistupovat na základě historických dat, které společnost spravuje jako celek – pro všechny stroje a s určitou dávkou předvídavosti a odhadů k rokům budoucím. Na základě těchto skutečností se dospělo k následujícím hodnotám ostatních provozních nákladů:

Xxxxxxx 00 Ostatní provozní náklady – Zdroj vlastní

Ostatní provozní náklady
Položka - popis	Hodnota	Jednotka
Náklady na materiál	305 000	Kč/rok
Náklady na nástroje	95 600	Kč/rok
Náklady na řezné kapaliny	5 397	Kč/rok
Vodné, stočné, stlačený vzduch, oleje	12 325	Kč/rok
Náklady na pojištění	25 000	Kč/rok
Náklady prostoru	32 000	Kč/rok
Náklady celkem	475 322	Kč/rok

8.9.5 Sumarizace provozních nákladů

Na základě jednotlivých struktur všech provozních nákladů teď provedeme součet všech skupin. Pokud máme připravené jednotlivé skupiny nákladů, následně můžeme provést sumarizaci nákladů všech vyjmenovaných skupin a dostáváme následující:

Tabulka 16 Celkové provozní náklady investice –Vvlastní zpracování podle [7]

Provozní náklady (OPEX)
Náklady na obsluhu	532 797	Kč/rok
Náklady na údržbu a opravy	45 000	Kč/rok
Náklady na elektrickou energii	38 918	Kč/rok
Roční potřeba nástrojů	95 600	Kč/rok
Ostatní náklady (mimo náklady na nástroje)	379 722	Kč/rok
Provozní náklady celkem (OPEX)	1 092 037	Kč/rok

8.10 Výpočet cash-flow generovaného investicí

8.10.1 Výpočet hrubého zisku

Výpočet hrubého zisku provedeme jednoduše tak, že od generovaných výnosů postupně odečteme provozní náklady a odpisy. Zde ukážeme příklad výpočtu hrubého zisku v prvním roce tohoto projektu:

𝐻𝑍1 = 𝐶𝑉1 − 𝑂𝑃𝐸𝑋1 − 𝑂𝐷𝑃1 [𝐾č/𝑟𝑜𝑘]	(8.3)
𝐻𝑍1 = 1 537 552 − 1 092 037 − 203 500 = 242 016 𝐾č/𝑟𝑜𝑘	(8.4)

8.10.2 Určení dańových dopadů

Z vypočteného hrubého zisku je zapotřebí vypočítat a odvést daň. Výše dańové sazby je 19%. Když máme stanovenou daňovou sazbu, mužeme přejít k samotnému výpočtu, který je velmi jednoduchý. Při výpočtu pokračujeme s výší hrubého zisku z prvního roku projektu:

𝑉ýš𝑒 𝑑𝑎ň𝑜𝑣ý𝑐ℎ 𝑑𝑜𝑝𝑎𝑑ů1 = 𝐻𝑍1 ∙ 𝑑𝑎ň𝑜𝑣á 𝑠𝑎𝑧𝑏𝑎 [𝐾č/𝑟𝑜𝑘]

(8.5)

𝑉ýš𝑒 𝑑𝑎ň𝑜𝑣ý𝑐ℎ 𝑑𝑜𝑝𝑎𝑑ů1 = 242 016 ∙ 0,19 = 45 983 𝐾č/𝑟𝑜𝑘

(8.6)

8.10.3 Výpočet čistého zisku z investičního projektu

Čistý zisk z investice spočítáme tak, že od hrubého zisku odečteme výší daňových dopadů. Pro náš projekt bude výpočet následující:

Č𝑍1 = 𝐻𝑍1 − 𝑉ýš𝑒 𝑑𝑎ň𝑜𝑣ý𝑐ℎ 𝑑𝑜𝑝𝑎𝑑ů1 [𝐾č/𝑟𝑜𝑘]	(8.7)
Č𝑍1 = 242 016 − 45 983 = 196 033 𝐾č/𝑟𝑜𝑘	(8.8)

8.10.4 Výpočet cash-flow z investice

Pro výpočet cash-flow z investice je potřeba k čistému zisku přičíst odpisy.

V našem případě dostaneme následující hodnoty cash-flow:

𝐶𝐹1 = Č𝑍1 + 𝑂𝐷𝑃1 [𝐾č/𝑟𝑜𝑘]	(8.9)
𝐶𝐹1 = 196 033 + 203 500 = 399 533 𝐾č/𝑟𝑜𝑘	(8.10)

8.11 Výpočet statických ukazatelů

8.11.1 Rentabilita investice (ROI)

Prvním ukazatelem, který se bude počítat, je rentabilita investice (ROI). Jedná se o statický a velmi jednoduchý poměrový ukazatel, který neuvažuje proměnnou hodnotu peněz v čase. Tento ukazatel je dán podílem průměrného ročního zisku za dobu životnosti stroje, který je generován naší investicí a výši kapitálových výdajů vynaložených na investici. Po dosazení hodnot dostáváme výsledný ROI = 11,4% což je kladný výsledek a na základě hodnocení pomocí této metody je možné investici doporučit k realizaci. [7]

̅Č̅𝑍̅̅̅̅ 211 018 𝐾č

𝑅𝑂𝐼 = 10 = = 11,4%

𝐼𝑁𝑉 1 850 000 𝐾č

(8.11)

8.11.2 Statická doba návratnosti (PP)

Statická doba návratnosti je další z řady statických metod, které pomáhá odhalit to, zda posuzovaný projekt může být úspěšný nebo ne. V této metodě jde o to, kdy se nám investice vrátí, požaduje se, aby výsledek byl menší než stanovená doba životnosti investice. Kdyby tomu tak nebylo, investice by nebyla ekonomicky efektivní. Ovšem při používání tohoto výpočtu je třeba dávat pozor na výši jednotlivých cash-flow po dobu projektu, stává se, že vlivem velkých změn cash-flow dostáváme zavádějící výsledky. [7]

𝐼𝑁𝑉 1 850 000 𝐾č

𝑃 = ̅Č̅𝐹̅̅̅̅ = 396 018 𝐾č = 4,67 𝑙𝑒𝑡

(8.12)

Druhá možnost, jak lépe spočítat statickou dobu návratnosti je způsob využívající funkci kumulovaného cash-flow. Způsob výpočtu je takový, že se v pvré řadě musí najít v modelu v řádku kumulovaných cash-flow přechod ze záporných hodnot do kladných. Poté se provede součet těchto hodnot s tím, že hodnota záporná se uvažuje v absolutní hodnotě. Tímto součtem obdržíme nárůst cash flow v přechodovém roce – v našem projektu je přechodový pátý rok. Následně stanovíme měsíční přírůstky tím, že obdrženou hodnotu vydělíme počtem měsíců v kalendářním roce. V posledním kroku potřebujeme stanovit výpočet na měsíce a to uděláme tak, že podělíme nárůst CF v pátem roce s měsíčním přírůstkem CF. Stanovená hodnota je v našem projektu 4 roky a 4 měsíce.

8.12 Výpočet dynamických ukazatelů

8.12.1 Diskontování cash flow a diskontní sazba

Doposud jsme se zabývali metodami statickými, které mají oproti dynamickým metodám jedno naprosto zásadní zjednodušení – a to zanedbávání časové hodnoty peněz. Velikost změny hodnoty peněz v čase zaznamenáváme pomocí diskontní sazby, které zohledňuje následující tři faktory: [7]

• Alternativní výnos – představuje ekonomický benefit, který bychom realizovali při investování do alternativní investiční příležitosti

• Inflace – představuje znehodnocení peněz v čase díky postupnému snižování jejich kupní síly

• Riziko – představuje nebezpečí, že v podniku nebude dosaženo požadovaných ekonomických výsledků

Diskontní sazba je pro každý investiční projekt úplně jiná. Velmi závisí na předmětu investice, na oboru podnikání, na míře rizikovosti projektu, na životnosti investice a na mnoha dalších faktorech. V odborné litaratuře je možné setkat se s následujícím členěním diskontních sazeb dle řešených projektů:

Tabulka 17 Rizikové třídy investic – Zdroj Vlastí tvorba dle [13]

Kategorie investice	Riziko	Diskontní sazba
Obnova starých strojů	velmi nízké	8%
Zavedení nových strojů	mírné	9%
Rozšíření stávající výroby	normální	10%
Nové výrobky na stávající trh	vyšší	12%
Nové výrobky na nový trh	vysoké	16%
Nové výrobky na zahraniční trh	velmi vysoké	20%
Výzkum a vývoj	nejvyšší	25%

Dle tabulky volíme pro tento investiční projekt diskontní sazbu 9% - jde o projekt závádění nového stroje do výrobního procesu podniku. Při modelování je vhodné diskontní sazbu přeměnit na podobu tzv. diskontního faktoru. Diskontní faktor nám vyjadřuje, jaká je dnešní hodnota v n-tém roce obdržené určité finanční částky. Diskontní faktor se stanovuje v nultém roce, kde je jeho hodnota 1,00. V dalších letech je diskontní faktor právě vlivem stanovené diskontní sazby postupně snižován. Diskontní faktor můžeme vyjádřit pomocí vzorce takto:

1 1

𝐷𝐹𝑖 = (1 + 𝑟)𝑖 ; 𝐷𝐹1 = (1 + 0,09)1 = 0,917

(8.13)

𝑟 … 𝑣ýš𝑒 𝑑𝑖𝑠𝑘𝑜𝑛𝑡𝑛í 𝑠𝑎𝑧𝑏𝑦

𝑖 … 𝑖 − 𝑡ý 𝑟𝑜𝑘

8.12.2 Metoda čisté současné hodnoty (NPV)

Čistou současnou hodnotou spočítáme jako součet současných hodnot v jednotlivých letech a od nich odečteme hodnotu investice. V navrženém modelu najdeme výslednou čistou současnou hodnotu v součtovémn sloupci v rámci diskontovaného cash-flow v posledním roce životnosti investice. Pro hodnotu ČSH se z hlediska ekonomické efektivity požaduje kladná hodnota. V našem projektu nám ČSH vyšla 733 851 Kč a investici lze tedy vedení podniku doporučit. Závěrem můžeme říci, že nám investice pokryje veškeré provozní náklady, investiční výdaje, požadovaný výnos o hodnotě 9% a navíc přináší 733 851 Kč.

𝑛

𝐶𝐹𝑖

Č𝑆𝐻 = −𝐼𝑁𝑉 + ∑ (1 + 𝑟)𝑖 = 733 851 𝐾č

𝑖=1

(8.14)

8.12.3 Výpočet vnitřního výnosového procenta

V případě výpočtu vnitřního výnosového procenta se nabízí vycházet z rovnice (4.7). Ovšem pokud budeme chtít vyjádřit neznámou proměnnou VVP půjde nám to analyticky jen velmi obtížně. Z tohoto důvodu je určitě vhodné použít metodu lineární interpolace, která je rovněž součástí teoretické části této práce. Další velmi dostupným nástrojem, který nám umožňuje spočítat vnitřní výnosové procento je funkce MÍRA.VÝNOSNOSTI, která je součástí MS Excel. Pomocí této funkce dostáváme v našem projektu hodnotu VVP = 17,73%. Nyní je potřeba umět získaný výsledek správně vyhodnotit. Výsledná hodnota je o 8,73% vyšší než stanovená diskontní sazba, a proto můžeme vedení podniku investici z hlediska své výnosnosti doporučit.

8.12.4 Dynamická doba návratnosti

Metodu doby návratnosti je možné použít jak v rámci statických metod, tak v rámci dynamických metod. Dynamická doba návratnosti stejně jako ostatní dynamické metody zohledńuje časovou hodnotu peněz po dobu životnosti investice. Je tedy jasné, že pro její výpočet budeme muset použít kumulované diskontované cash-flow. Postup je analogický jako v případě metody statické doby návratnosti, i zde hledáme přechový rok mezi zápornou a kladnou hodnotou kumulovaného diskontovaného cash-flow. Za pomocí excelovského modelu dostáváme pro dynamickou dobu návratnosti naší investice 5 let a 10 měsíců. Vývoj kumulovaného cash-flow a kumulovaného diskontovaného cash-flow včetně znázornění statické a dynamické doby návratnosti je v následujícím grafu:

Graf 5 Porovnání kumulovaných CF a dCF - Zdroj vlastní

8.12.5 Vyjádření indexu výnosnosti

V dalším kroku diplomové práce spočítáme index výnosnosti, u kterého potřebujeme dostat hodnotu větší než 1, aby byla naše investice efektivní. Výpočet je uveden v rovnici (8.13) z které je zřejmé, že i při použití této dynamické metody je náš investiční projekt vnímán jako ekonomicky vydařený.

∑𝑛 1 𝑑𝐶𝐹𝑖 2 583 851

𝑃𝐼 = 𝑖= = = 1,40

𝐼𝑁𝑉 1 850 000

(8.15)

8.13 Analýza citlivosti

Pro snažší pochopení celého modelu a rozsahu vlivu změny jednotlivých vstupů na sledované výstupy a tím i závažnosti jednotlivých rizikových faktorů použijeme citlivostní analýzu. Pomocí ní budeme sledovat, jaké vstupy a do jaké míry ovlivní nejvíce ČSH a index výnosnosti. Výsledky budeme sledovat při změně vstupních paramterů o +10% a o -10%. Níže je uvedna vzorová tabulka pro procentuální změny u kritické veličin Výše investice, kde jsou spočteny hodnoty ČSH a hodnoty PI pro obě procentuální změny:

Tabulka 18 Výpočet procentuálních změn u vstupních veličin - Zdroj vlastní

Výše investice
Ukazatel		Změna výše investice
Ukazatel		-10,00%	0,00%	10,00%
XXX	Xxxxxxx (Kč)	918 851 Kč	733 851 Kč	548 851 Kč
XXX	Procentuální změna	25,21%	0,00%	-25,21%
PI	Hodnota	1,55	1,40	1,27
PI	Procentuální změna	11,11%	0,00%	-9,09%

Pro spočítání procentuálních změn všech vstupních parametrů, byla stanovena tabulka s hodnotami procentuálních změn zvlášť pro čistou současnou hodnotu a zvlášť pro inde výnosnosti. Obě tabulky jsou zde:

Tabulka 19 Přehled vypočtených procentuálních změn ve vztahu k ČSH - Zdroj vlastní

ČSH
Změna	-10,00%	10,00%
Náklady na elektrickou energii	2,76%	-2,76%
Náklady na údržbu a opravy	3,19%	-3,19%
Daň z přijmů PO	3,75%	-3,75%
Náklady na roční spotřebu nástrojů	6,77%	-6,77%
Diskontní sazba	13,84%	-13,04%
Výše investice	25,21%	-25,21%
Ostatní náklady	26,90%	-26,90%
Osobní náklady	37,74%	-37,74%
OPEX	77,36%	-77,36%
Celkové výnosy	-108,91%	108,91%

Graf 6 Vliv změny vstupních veličin na ČSH - Zdroj vlastní

Tabulka 20 procentuální změna indexu výnosnosti - Zdroj vlastní

Index výnosnosti (PI)
Změna	-10,00%	10,00%
Náklady na elektrickou energii	0,78%	-0,78%
Náklady na údržbu a opravy	0,91%	-0,91%
Daň z přijmů PO	1,07%	-1,07%
Náklady na roční spotřebu nástrojů	1,92%	-1,92%
Diskontní sazba	3,93%	-3,70%
Ostatní náklady	7,64%	-7,64%
Osobní náklady	10,72%	-10,72%
Výše investice	11,11%	-9,09%
OPEX	21,97%	-21,97%
Celkové výnosy	-30,93%	30,93%

Graf 7 Vliv změny vstupních veličin na PI - Zdroj vlastní

8.14 Analýza rizik – aplikace

8.14.1 Analýza rizik vstupů pro hodnocení investice

Na základě podrobné citlivostní analýzy, které ukázala závažnost jednotlivých vstupních veličin pro posuzovanou ČSH a index výnosnosti můžeme identifikovat a hodnotit jejich rizikovost. Analýz rizik bude v této práci uvedeno více, avšak nejdůležitější pro hodnocení investičního projektu je hodnocení vstupních kritických veličin. Při analýze rizik budeme vycházet z teoretické kapitoly o rizicích. Budeme v této práci používat nelineární stupnici, abychom zabránili některým nepřesným výsledkům a rizika nepodceňovali. Na základě citlivostní analýzy byla vytvořena vstupní tabulka se vstupy, které jsou řazeny vzestupně dle procentuální změny. Tabulka obsahuje ID vstupu, závažnost rizika, pravděpodobnost výskytu rizika a rizikový koeficient, který je roven součinu obou parametrů. Na základě dat z tabulky byla vytvořena matice rizik, která respektuje nelineární stupnici a i příslušné barevné přechody.

Z tabulky 21 je zřejmé, že nejvíce rizikovým investičním faktorem jsou celkové výnosy, které jsou závislé na dílčích veličinách, které je tvoří. Vstupními hodnotami pro výnosy je efektivně využitá disponibilní kapacita, koeficient disponibilní kapacity a prodejní hodinová cena práce stroje. Výchylka byť jen jednoho z těchto faktorů má obrovský dopad na celkové výnosy. Z tabulky 21 je možné vidět, že tento rizikový faktor je zároveň velmi pravděpodobný, zejména tím, že se neudrží koeficient disponibilní kapacity na současných 86%.

Dalšími dvěma velmi rizikovými faktory jsou celkové provozní náklady a také náklady osobní. Narozdíl od vstupních veličin generovaných výnosů, míra závažnosti jednotlivých provozních nákladů je rozdílná, a to byl také důvod, proč se posuzovaly náklady celkové i náklady dílčí po jednotlivých skupinách. Citlivostní analýzou byly tyto faktory shledány jako druhý a třetí nejzávažnější, proto i v těchto případech je těmto faktorům přisouzeno vysoké bodového hodnocení. Na základě některých ekonomických faktorů, zmíněných v PESTLE analýze lze očekávat vysokou pravděpodobnost výskytu těchto skupin nákladů i v letech budoucích.

V rámci celopodnikových rizik bylo podrobeno hodnocení deset rizik. Mezi nejvážnější tří patřila následující rizika: riziko ze vzrůstající konkurence s koeficientem 48, riziko výpadku váznamného dodavate s koeficientem 36 a riziko vzniklé špatným strategickým rozhodnutím s koeficientem 30. Nyní tato rizika více rozebereme. Pokud jde o riziko ze vzrůstající konkurence, tak závažnost byla hodnocena 12 body a pravděpodobnost výskytu 4 body. V dnešní době je konkurence v regionu opravdu velká, stačí se podívat na počet firem zabývající se obrábění například k poměru obyvatel ve městě. Firmy mají problémy s naplněním kapacit, na trhu stále není dostatek kvalifikovaných pracovníků, což pro malé firmy je nebezpečné v tom, že je větší a úspěšná firma přeplatí.

Druhým rizikem byl případný výpadek jednoho z hlavních dodavatelů materiálu nebo nástrojů. Výpadek by byl skutečným problémem zejména proto, že má společnost nasmlouvané ceny a skonta při větších nákupech materiálu. Toto riziko bylo ohodnoceno body za závažnost 12 a body za pravděpodobnost výskytu 3, což naznačuje fakt, že se nejedná o nepravděpodobnou situaci. V hodnocení bylo přihlédnotu k tomu, že společnost už takový problém s dodavatelem měla. Třetí rizikem je riziko plynoucí ze špatných strategických rozhodnutí. Obecně to vyvolává důležitost, je samozřejmé, že záleží na konkrétních důsledcích, závažnost je hodnocena opět 12, což je na stejné rovině jako předchozí dvě rizika. Rozdíl je zde v pravděpodobnosti výskytu, kde je hodnocení 2,5 která vychází z toho, že strategická rozhodnutí jsou ve firmě mezi zainteresovanými osobami dlouhodobě probírány.

Matice rizik vstupů pro hodnocení investice

16

15

14

13

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

10

9

8

7

4

6

5

3

1

2 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5

Míra výskytu

Tabulka 21 Hodnocení rizik pro investici - Zdroj vlastní

Hodnocení rizik vstupů pro investici
Vstupní veličina	ID	Závažnost	Pr. výskytu	Rizikový koeficient
Stupnice		1…16	1…5	1…80
Náklady na elektrickou energii	1	2	2,5	5
Náklady na údržbu a opravy	2	2	3	6
Daň z přijmů PO	3	3,5	2	7
Náklady na roční spotřebu nástrojů	4	9	3	27
Diskontní sazba	5	7	3	21
Výše investice	6	8,5	3,5	29,75
Ostatní náklady	7	10,5	3,5	36,75
Osobní náklady	8	12	4	48
OPEX	9	13	4,5	58,5
Celkové výnosy	10	15	4,5	67,5

Závažnost

Obrázek 7 Matice rizik pro vstupy k hodnocení investice - Zdroj vlastní

Tabulka 22 Hodnocení celopodnikových rizik - Zdroj vlastní

Hodnocení celopodnikových rizik
Vstupní veličina	ID	Závažnost	Míra výskytu	Rizikový koeficient
Stupnice		1…16	1…5	1…80
Riziko vzniklé strategickým rozhodnutím	1	12	2,5	30
Riziko z pozdních plateb zákazníků	2	10	2	20
Riziko ztráty hlavních zahraničních zákazníků	3	15	1,5	22,5
Riziko nezískávání zakázek	4	13	2	26
Riziko poruchy výrobního stroje	5	6	2	12
Riziko nedodržení požadované kvality výrobků	6	10	1,5	15
Riziko většího propouštění zaměstnanců	7	9	2,5	22,5
Riziko zadlužení (neschopnost splácet závazky)	8	12	1,5	18
Riziko výpadku významného dodovatele	9	12	3	36
Riziko ze vzrůstající konkurence	10	12	4	48

Matice celopodnikových rizik

16

15

14

13

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

3

4

8

1

9

10

6

2

7

5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5

Míra výskytu

Závažnost

Obrázek 8 Matice celopodnikových rizik – Zdroj vlastní

8.15 Simulace investičních projektů metodou Monte Carlo

V případě, že řešíme náročné rozhodovací problémy nebo rozsáhlé investiční projekty, do kterých vstupuje mnoho počátečních kritických faktorů, které přímým způsobem ovlivňují jejich výstupy, je vhodné zamyslet se nad použitím simulační metody Monte Carlo. Monte Carlo je asi nejznámější používaná metoda aplikovaná při řešení simulačních modelů. Tato metoda je přibližná stochastická (náhodná, pravděpodobnostní) výpočetní metoda. Principem této metody je generování velkého počtu (obvykle v řádu stovek až tisíců) scénářů a následný propočet zvoleného kritéria hodnocení pro každý jeden scénář. Tento propočet následně umožňuje stanovit rozdělení pravděpodobnosti kritéria hodnocení pro jednotlivé řešené projekty. [3] [4] [7]

Metoda Monte Carlo je známá také pro své široké využití. S touto metodou se můžeme setkat nejen v operační a systémové analýze, ale také například v logistice, projektovém řízení, ekonomice, matematice nebo fyzice. Tato metoda byla dokonce aplikována v rámci jaderné fyziky, a to při vývoji atomové bomby. V rámci této diplomové práce bude tato simulační metoda použita pro simulaci čisté současné hodnoty řešeného investičního projektu a to na základě tisíce simulací. Vlivem časové náročnosti jednotlivých výpočtů a počtu simulovaných scénařů se pro aplikaci této metody používá počítačový program. Pro naše podmínky řešení nám skvěle poslouží vytvořený model v prostředí MS Excel. [3] [4] [7]

8.15.1 Postup řešení metody Monte Carlo

Pokud jsme se rozhodli pro vytvoření simulačního modelu Monte Carlo je potřeba si na začátku definovat řešený problém a kvantifikovat veškeré vstupní kritické veličiny, které se významně podílí na výsledcích celého projektu. Jestliže máme připravené vstupní veličiny, můžeme stanovit výběr kritéria hodnocení, tj. co bude předmětem nově vytvořeného simulačního modelu. V případě investičních projektů se nejčastěji pracuje s čistou současnou hodnotou nebo vnitřním výnosovým procentem. Následně je potřeba stanovit vztah zvoleného kritéria na vstupních veličinách. Zde se jedná o určení výpočtových vztahů pro výpočet dynamických ukazateů, je možné pracovat i s dlouhodobými finančními plány, případně s plány bilance cash-flow, pokud existují. [3] [4]

V další fázi je potřeba stanovit nejvýznamější faktory rizika a nejistoty celého problému. K tomu nám by nám měla dopomoci citlivostní analýza a analýza rizik, které jsou součástí předchozích podkapitol. Důvod, proč se vybírají pouze nejkritičtější faktory je ten, že program u těchto vybraných dokáže respektovat nejistotu těchto faktorů, u málo rizikových faktorů předpokládá s nejpravděpodobnějším scénářem, takže pro zjednodušení málo rizikové faktory do simulace nevstupují nebo jsou součástí například provozních nákladů či generovaných výnosů jako je tomu i v této práci. Nejvíce rizikové veličiny jsou často velmi úzce spjaty s povahou řešeného problému, tj. že řešíme-li investiční projekt, kde obnovujeme a nahrazujeme starý stroj novým zařízením, budou nejvíce kritické faktory na straně nákladů, na straně úspor a ty také podrobíme simulaci. [3] [4]

Posledním důležitým krokem je stanovit odpovídající pravděpodobnostní rozdělení klíčových faktorů rizika. Toto rozhodnutí si žádá určitých znalostí a zkušeností s pravděpodobnostními modely a situacemi, které se běžně modelují. Každé pravděpodobnostní rozdělení má svoji charakteristiku, své grafické vyjádření a své výpočtové vztahy, kam se zadávají příslušné parametry. Pro řešení těchto simulačních modelů se tedy předpokládají určité matematické a statistické znalosti řešitelů. [3] [4]

8.15.2 Odhad hodnot – první krok vlastní simulace

Pro simulaci v této diplomové práci bylo uvažováno u všech kritických vstupních faktorů, že pravděpodobnost jejich vstupů je vyjadřována prostřednictvím trojúhelníkového rozdělení. Dále se pro zjednodušení předpokládá, že jednotlivé průběhy vstupů budou na sobě vzájemně nezávislé, stejně tomu tak bude u generovaných hodnot v jednotlivých letech projektu. Trojúhelníkové rozdělení má tři hlavní hodnoty, jsou to parametry a – pesimistická hodnota, b – optimistická hodnota a m – nejpravděpodobnější hodnota. Pro tyto hodnoty bylo třeba provést ohodnocení, které mělo vycházet z expertních analýz a z historických dat. Následující tabulka obsahuje odhadované hodnoty pro tento investiční projekt:

Tabulka 23 Rozdělení simulovaných veličin – trojúhelníkové - Zdroj vlastní

Rozdělení simulovaných veličin – trojúhelníkové (Kč/rok)
Hodnota	a	m	b	(m-a)/(b-a)
Osobní náklady	450 000	530 000	610 000	0,5
OPEX	900 000	1 100 000	1 300 000	0,5
Celkové výnosy	1 200 000	1 500 000	1 800 000	0,5

8.15.3 Závěrečná část simulace ČSH s využitím Monte Carlo

V našem projektu jsme pro simulaci ČSH použili MS Excel, kde jsme na kartě Data vybrali citlivostní analýzu a následně tabulku dat, kde jsme vybrali vstupní hodnotu sloupce. Následně jsme obdržili tisíc nasimulovaných hodnot ČSH. Níže jsou uvedeny dvě tabulky, kde ta vlevo zobrazuje prvních deset vytvořených simulací. Druhá tabulka obsahuje důležité statistické ukazatele jako je aritmetický průměr, směrodatná odchylka, maximální hodnota, minimální hodnota a také pravděpodobnost záporného ČSH, která jak je vidět v tabulce je rovna 2,4%. Stejný výsledek pravděpodobnosti jsme dostali i ve všech dalších simulací, které se v excelu vyvolávají klávesou F9. Na základě této simulace můžeme konstatovat, že tento investiční projekt má svůj význam, dosahuje požadované výnosnosti a riziko je zde opravdu velmi nízké. Pokud bychom chtěli více zkoumat míru rizika, bylo by třeba přenastavit hodnoty trojúhelníkového rozdělení na více pesimistické.

Tabulka 24 Ukázka vlastní simulace - Zdroj vlastní

10 SIMULACÍ
Sample	ČSH
1	576 388
2	914 571
3	976 744
4	313 969
5	404 157
6	943 017
7	337 240
8	758 847
9	524 486
10	595 781

Tabulka 25 Statistické charakteristiky - Zdroj vlastní

Statistické parametry pro ČSH (Kč)
Průměr	505 800
Směrodatná odchylka	255 645
Max	1 304 691
Min	-403 303
Pravděpodobnost záporného ČSH	2,40%

Na základě tisíce nasimulovaných hodnot bylo možné následnět vytvořit histogram rozdělení četnosti ČSH. Z grafu je patrné, že nejčetnější hodnota ČSH je v intervalu (496 697 - 586 697 Kč) a také to, že i při nejpesimičtějších kombinacích v simulaci nenabývá záporných hodnot. Histogram nám tímto potvrdil tvrzení o nulového pravděpodobnosti záporného ČSH. Graf histogramu rozdělení četností je uveden zde:

Graf 8 Histogram rozdělení četností ČSH- Zdroj vlastní

9. Závěrečné vyhodnocení investice

V rámci závěru diplomové práce chceme projít celé hodnocení investičního projektu, kde je důležité hodnotit projekt jako celek. Není příliš správné myslet si, že hodnocení investičního projektu je závislé jen na několika málo výpočtech, přesto že by se to tak někomu mohlo zprvu zdát. V této diplomové práci bylo hlavním cílem posoudit efektivnost připravované investice do CNC obráběcí frézky. V první části této práce bylo

potřeba charakterizovat investiční rozhodování jako proces, bylo také důležité rozebrat jeho jednotlivé etapy a uvědomit si, co všechno se v rámci jednotlivých etap řeší. Dále bylo potřeba seznámit se s technicko-ekonomickou studií - studií proveditelnosti, což je dokument sloužící pro hodnocení a posuzování potenciálních investičních projektů. Studie proveditelnosti je klíčovým bodem hodnocení investic, proto by měla být vypracována velmi podrobně.

V další části diplomové práce byly tématem metody hodnocení investic. Jedním z cílů bylo tyto metody umět správně pochopit pro další využití a aplikaci v rámci řešeného modelu. Teoretická část této práce navazovala kapitolou, ve které se řešily zdroje financování investic, zde bylo klíčové uvědomit si, jaké jsou možnosti financování investičních projektů, jaké mají jednotlivé varianty financování, přednosti a omezení, či kdy je vhodné jednotlivé varianty použít a na jaké typy projektů. Poslední teoretickou kapitolou této práce byla kapitola řízení rizik. V této kapitole jsme si potvrdili, že riziko je vnímáno v podnicích různě, ale že nejčastěji je spojováno s určitým nebezpečím a obavami. I v této práci se pracovalo s rizikem jako s určitou hrozbou pro podnik. Součástí této práce byla i podrobná klasifikace rizik a jejich stručná charakteristika.

Dále práce navazovala analytickou částí, kde byl nejprve představen podnik CNC Xxxxxxxx, s.r.o. Součástí této části byla ukázka produktů společnosti, včetně využívaných technologií. Následně byla provedna analýza mikroprostředí – kde byly analyzováni zejména dodavatelé, odběratelé a konkurence společnosti. Po této části následovalo vypracování PESTLE analýzy, kde se posuzovaly aktuální vnější faktory působící na podnik. S přispěním vyhotovené PESTLE analýzy byla poté vypracována i SWOT analýzy společnosti, kde se hodnotí a analyzují silné stránky podniku, slabé stránky podniku, příležitosti a hrozby. Nejvážnější vlivy z každé skupiny byly podrobněji rozvedeny a následně byla navržena doporučení a rozvojové strategie.

Po analytické části, které se věnovala především marketinovým analýzám podniku, následovala hlavní návrhová část, kde byl řešený vlastní investiční projekt. V této části byly shrnuty veškeré základní informace o projektu, bylo potřeba stanovit a odhadnout kapitálové výdaje, generované výnosy a provozní náklady na investici, bez kterých by nebylo možné investici dále hodnotit. Následovalo komplexní řešení hodnocení investice statickými a dynamickými metodami za pomoci modelu v prostředí MS Excel. Velmi důležitou částí bylo stanovení vstupních hodnot, které mají obrovský vliv na konečné

řešení. Míru vlivu a významnost jednotlivých vstupů hodnotila analýza citlivosti, kde byly posuzovány vstupy pro čistou současnou hodnotu a index výnosnosti. Na základě hodnocení byly vytvořeny tzv. tornádo grafy, které ještě lépe výsledky prezentovaly. Pro přehlednost vyhodnocení uvádíme tabulku nejdůležitějších veličin z projektu:

Tabulka 26 Závěrečné shrnutí nejdůležitějších parametrů - Zdroj vlastní

Název položky	Hodnota	Jednotka
Vstupní investice s dotací (CAPEX)	1 850 000	Kč/rok
Očekávané roční výnosy	1 537 552	Kč/rok
Roční provozní náklady (OPEX)	1 092 037	Kč/rok
Diskontní sazba	9,00	%
Předpokládaná doba životnosti investice	10	let
Statická doba návratnosti	4,33	let
Dynamická doba návratnosti	5,83	let
Čistá současná hodnota	733 851	Kč
Vnitřní výnosové procento	17,73	%
Index výnosnosti	1,40	-
Počet simulací Monte Carlo	1 000	ks
Pravděpodobnost záporného ČSH dle simulace	2,40	%

Z výsledků citlivostní analýzy vycházela analýza investičních rizik, která tak byla další částí návrhového modelu. Citlivostní analýza předurčila bodová hodnocení významností u jednotlivých vstupů. Pravděpodobnost výskytu musela být stanovována na základě historických dat a na základě zkušeností jednatelů firmy. Kromě investičních rizik byla identifikována a zapracována rizika celopodniková, i pro ně byla vytvořena matice rizik. V případě celopodnikových rizik byly stanovovány jednotlivé body také dle historických dat a zkušeností jednatelů s fungováním podniku, mikroprostředí a makroprostředí.

Poslední část práce je věnována simulaci Monte Carlo, pomocí které je možné lépe pochopit chování celého procesu. V první části byla představena teoretická východiska této metody, v další části se pak stanovovaly nejrizikovější faktory, podle kterých se simulace řídila nejvíce. Poté bylo potřeba přes excelovskou funkci řešitel vygenerovat

čísla z příslušných pravděpodobnostních rozdělení. Následně bylo vše připraveno k nasimulování 1 000 hodnot ČSH a na základě toho bylo možné spočítat základní statistické charakteristiky a pravděpodobnost záporné ČSH, při které by nebyl projekt efektivní.

Dle dosažených výsledků obdržených prostřednictvím všech technik a metod v této práci je možné tento investiční projekt doporučit k realizaci. Analyzovaný projekt je středně náročný, méně rizikový o čemž svědčí velmi nízké procento u pravděpodobnosti záporného ČSH. Projekt spadá do kategorie investic, které se zaměřují na nákup nových výrobních technologií. Pro tuto kategorii je příslušná diskontní sazba zhruba 8-12%. V analyzovaném investičním projektu byla stanovena 9% diskontní sazba. V tomto projektu bylo čerpáno z dotačních fondů EU v rámci operačního programu podnikání a inovací pro konkurenceschopnost. Vytvořená práce a vytvořený model svým obsahem mohou velmi dobře posloužit jednatelům společnosti jako podklad pro skutečné rozhodování o investici do výrobního zařízení. Dle dosažených výstupů a výsledků je možné tvrdit, že byly splněny všechny body zadání i všechny cíle práce v plném rozsahu.

10. Použitá literatura a zdroje

[1] XXXXXXXX, Xxxx. Marketing. Praha: C.H. Xxxx, 2003. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-577-1.

[2] FREIBERG, Xxxxxxxxx. Finanční management. V Praze: České vysoké učení technické, 2009. ISBN 978-80-01-04218-2.

[3] FOTR, Xxxx a Xxxx XXXXXX. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2005. Expert (Grada). ISBN 80-247-0939-2.

[4] FOTR, Xxxx a Xxxx XXXXXXX. Aplikovaná analýza rizika ve finančním managementu a investičním rozhodování. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2014. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-5104-7.

[5] HRDÝ, Milan. Dlouhodobý finanční management. Praha: Xxxxxxx Kluwer, 2019. ISBN 978-80-7598-318-3.

[6] XXXXXXXXXXXX, Xxx. Manažerské finance. 3. vyd. V Praze: C.H. Xxxx, 2010. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-194-9.

[7] XXXXXXX, Xxx, Xxxxxxx XXXXXXXXXX a Xxxxxxxx XXXXX. Rozhodovací modely pro manažery v průmyslové praxi. Praha: Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2020. ISBN 978-80-01-06698-0.

[8] XXXXXXXXXX, Xxxx. Investiční controlling: jak hodnotit investiční záměry a řídit podnikové investice : investiční proces jako základ budoucí prosperity, nástroje a metody investičního controllingu, volba financování a technologie, monitoring průběhu investice a postaudit. Praha: Grada, 2009. Prosperita firmy. ISBN 978-80- 000-0000-0.

[9] XXXXX, Xxxxxxxx. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1.

[10] XXXXXX, Xxxxx. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha: Ekopress, 2001. ISBN 80-86119-38-6.

[11] XXXXX, Xxxxxx. Management a ekonomika podniku: sbírka úloh pro cvičení. 2., přeprac. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, 2014. ISBN 978-80-01-05460- 4

[12] XXXXXX, Xxxxxx. Studie proveditelnosti Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. Praha, 2004 [cit. 2020-08-01]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxx/x0000000-0xxx-0000-00xx-0x0xxx0xx00x/

[13] XXXXX, Xxxxxx. Hodnocení investice do výrobního stroje ve strojírenském podniku [online]. Praha, 2018 [cit. 2020-07-24]. Bakalářská práce. České vysoké učení technické v Praze. Vedoucí práce Xxx. Xxxxxxxx Xxxxx, Ph.D.

[14] CNC Xxxxxxxx, s.r.o [online]. Jaroměř, 2020 [cit. 2020-07-17]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/

[15] Xxxxxxxx a Petržík, Pneumatické válce spol. s r.o. [online]. Bílá Třemešná, 2020 [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/

[16] XXXXXX a.s. Velkoobchod s hutním materiálem [online]. Hradec králové, 2020 [cit. 2020-07-20]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxx.xx/

[17] SCHMOLZ+BICKENBACH s.r.o. SCHOMLZ + BICKENBACH international [online]. Slovensko, 2014 [cit. 2020-07-21]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxx-xxxxxxxxxx.xx/

[18] Solar, s.r.o. Metallurgic materials [online]. Jaroměř, 2014 [cit. 2020-07-21].

Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxx-xxx.xx/

[19] ALUPA s. r. o. HLINÍKOVÉ PROFILY A PLECHY [online]. Pardubice, 2020 [cit. 2020-07-22]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxx.xx/

[20] Xxxxxxxxx, s.r.o. Hliník, měď, mosaz, bronz [online]. Praha, 2020 [cit. 2020-07-22].

Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx/

[21] INPOZ, s.r.o. Specialista na kovové součásti [online]. Hradec králové, 2019 [cit. 2020-07-22]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxx.xx/

[22] XXXXXX K CZ s.r.o. Velkoobchod pro čistící hadry a technické plasty [online].

Přelouč, 2002 [cit. 2020-07-22]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxx.xx/

[23] CKP Chrudim, a.s. CKP [online]. Přelouč, 2020 [cit. 2020-07-22]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/

[24] TMW, a.s. TMW [online]. Dvůr Králové nad Labem, 2014 [cit. 2020-07-23].

Dostupné z: xxxx://xxx.xxx.xx/

[25] AWL Techniek. AWL-Techniek Holding B.V. [online]. Nizozemí, 2020 [cit. 2020- 07-24]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xx/

[26] RODOMACH. Innovative expert in welding solutions [online]. Nizozemí, 2020 [cit. 2020-07-24]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/

[27] Signal Mont, s.r.o. [online]. Hradec králové, 2020 [cit. 2020-08-04]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/

[28] Xxxxxxx, s.r.o. Přesné CNC obrábění [online]. Jaroměř, 2020 [cit. 2020-08-05]. Dostupné z: xxxx://xxxxxxx.xx/

[29] TPV racionalizace [online]. Plzeň, 2020 [cit. 2020-08-01]. Dostupné z: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx.xxxx

[30] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU [online]. Praha, 2020 [cit. 2020-08- 05]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxx.xx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxx-x-xxxxxxx- podnikani/oppik-2014-2020/operacni-program-podnikani-a-inovace-pro- konkurenceschopnost/operacni-program-podnikani-a-inovace-pro- konkurenceschopnost--157679/

[31] Regionální poradenská agentura. Průvodce světem grantů a dotací [online]. Brno, 2020 [cit. 2020-08-05]. Dostupné z: xxxxx://xxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxxx_xxxxxxx_000.xxxx

[32] Justice. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, 2020 [cit. 2020-08-05]. Dostupné z: xxxxx://xx.xxxxxxx.xx/xxx/xx/xxxxxxxx-

$firma?ico=03466914

[33] Český statistický úřad. Statistiky [online]. Praha, 2020 [cit. 2020-08-05]. Dostupné z: xxxxx://xxx.xxxx.xx/

11. Seznam grafů

Graf 1 Vývoj Míry inflace v ČR za posledních pět let – Zdroj [33] 49

Graf 2 Srovnání míry nezaměstnanosti v ČR a v kh kraji – Zdroj [33] 50

Graf 3 Vývoj průměrné měsíční hrubé mzdy na zaměstnance – Zdroj [33] 51

Graf 4 Srovnání lineárního a zrychleného odp. stroje – Zdroj vlastní zpracování dle [6]. 58

Graf 5 Porovnání kumulovaných CF a dCF - Zdroj vlastní 74

Graf 6 Vliv změny vstupních veličin na ČSH - Zdroj vlastní 76

Graf 7 Vliv změny vstupních veličin na PI - Zdroj vlastní 77

Graf 8 Histogram rozdělení četností ČSH- Zdroj vlastní 84

12. Seznam tabulek

Tabulka 1 Základní informace o podniku - Zdroj vlastní zpracováí dle [32] 41

Tabulka 2 SWOT Analýza podniku - Zdroj vlastní 53

Tabulka 3 Přehled základních informací k realizované investici – Zdroj vlastní dle [7] 56

Tabulka 4 Stanovení rovnoměrného odp. stroje zahrnující dotaci – Zdroj vlastní dle [6] . 57

Tabulka 5 Stanovení zrychleného odp. stroje zahrnující dotaci – Zdroj vlastní dle [6] 57

Tabulka 6 Souhrn pož. veličin na předmět plnění – Zdroj vlastní zpracování dle [14] 58

Tabulka 7 Souhrn pož. výbavy na předmět plnění – Zdroj vlastní zpracování dle [14] 59

Tabulka 8 Základní technické parametry stroje – Zdroj vlastní zpracování dle [14] 61

Tabulka 9 Plánovaná kapacita stroje – Zdrojvlastní zpracování dle [7] 62

Tabulka 10 Stanovení prodejní hod. ceny práce stroje – Zdroj vl. zpracování dle [27] 63

Tabulka 11 Výnosy/přínosy uvažované investice – Zdroj vlastní zpracování dle [13] 64

Tabulka 12 Náklady na obsluhu stroje Zdroj – vlastní zpracování dle [7] 65

Tabulka 13 Náklady na údžbu a opravy stroje – Zdroj vlastní zpracování dle [7] 66

Tabulka 14 Náklady na elektrickou energii – Zdroj – vlastní zpracování dle [7] 67

Xxxxxxx 00 Ostatní provozní náklady – Zdroj vlastní 68

Tabulka 16 Celkové provozní náklady investice –Vvlastní zpracování podle [7] 69

Tabulka 17 Rizikové třídy investic – Zdroj Vlastí tvorba dle [13] 72

Tabulka 18 Výpočet procentuálních změn u vstupních veličin - Zdroj vlastní 75

Tabulka 19 Přehled vypočtených procentuálních změn ve vztahu k ČSH - Zdroj vlastní 75

Tabulka 20 procentuální změna indexu výnosnosti - Zdroj vlastní 76

Tabulka 21 Hodnocení rizik pro investici - Zdroj vlastní 79

Tabulka 22 Hodnocení celopodnikových rizik - Zdroj vlastní 80

Tabulka 23 Rozdělení simulovaných veličin – trojúhelníkové - Zdroj vlastní 83

Tabulka 24 Ukázka vlastní simulace - Zdroj vlastní 83

Tabulka 25 Statistické charakteristiky - Zdroj vlastní 83

Tabulka 26 Závěrečné shrnutí nejdůležitějších parametrů - Zdroj vlastní 86

13. Seznam obrázků

Faktory ovlivňující výsledky projektu - Zpracování vlastní dle [7] 35

Základní proces analýzy rizik – Zpracování vlastní dle [7] 36

Xxxxxx xxxxx – Zdroj Vlastní tvorba dle [3] 38

Ukázka produktů společnosti – Zdroj [14] 42

Dosavadní nejnovější CNC obráběcí centra firmy - Zdroj [14] 43

CNC obráběcí centrum VMP-65A – Zdroj [14] 60

Matice rizik pro vstupy k hodnocení investice - Zdroj vlastní 79

Matice celopodnikových rizik – Zdroj vlastní 80

Document Metadata

Table of Contents

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ

Document Metadata

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ

Anotace

10

11

17

23

32

34

41

55

84

88

90

91

92

93

1. Klasifikace investičních projektů dle vztahu k rozvoji podniku: [7]

2. Klasifikace investičních projektů dle jejich věcné náplně: [3]

3. Klasifikace investičních projektů dle jejich velikosti: [3]

16

15

14

13

12

11

10

9