Právní základ. Povinnost používat kvalifikované elektronické pečetě orgány veřejné moci počínaje 20.9.2018 je dána § 8 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce: „Nestanoví-li jiný právní předpis jako náležitost právního jednání obsaženého v dokumentu podpis nebo tato náležitost nevyplývá z povahy právního jednání, veřejnoprávní podepisující a jiná právnická osoba, jedná-li při výkonu své působnosti, zapečetí dokument v elektronické podobě kvalifikovanou elektronickou pečetí.“ „Zaručená elektronická pečeť, která je vytvořena pomocí kvalifikovaného prostředku pro vytváření elektronických pečetí a která je založena na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť.“ • prostřednictvím „mutatis mutandis“ stanoveny v Příloze II. nařízení eIDAS • jedná se o stejné požadavky jako na kvalifikované prostředky pro vytváření elektronických podpisů • stejné funkční požadavky jako pro SSCD prostředky dle směrnice 1999/93/ES pro ty prostředky, které jsou v držení osoby • v případě prostředků pro vytváření kvalifikovaných elektronických pečetí na dálku dodatečné požadavky na kvalifikované poskytovatele (odst. 3 a 4 Přílohy II. nařízení eIDAS).
Právní základ. Právním základem pro zpracování osobních údajů je standardně plnění zákonné povinnosti, uzavření, správa a plnění smluvních povinností ze smlouvy o zájezdu, oprávněný zájem, kterým je ochrana práv a právem chráněných zájmů Správce a souhlas dotyčné osoby (zejména pro účely marketingu, spotřebitelských soutěží apod.). Pokud odmítnete poskytnout Správci osobní údaje požadované pro účel plnění smluvních povinností Správce nebo na základě zákona, Správce není povinen uzavřít smlouvu o zájezdu, resp. pojistnou smlouvu, ani poskytovat žádné další služby. PROFILOVÁNÍ A AUTOMATIZOVANÉ ROZHODOVÁNÍ PŘI ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ Správce vykonává v rámci své činnosti i tzv. profilování čili automatizované zpracování ve vybraných procesech. Automatizované zpracování je takové zpracování osobních údajů, při kterém jsou používány výhradně automatické informační systémy (například software apod.) nebo webové aplikace pro účel například kalkulace ceny zájezdu apod. Správce se snaží poskytovat individuálně upravené nabídky produktů a služeb a z tohoto důvodu osobní údaje na základě souhlasu uděleného pro marketingové účely profiluje.
Právní základ. Smlouva o závazku veřejné služby (ZVS) v přepravě cestujících pro rok 2021 pro Objednatele autobusové MHD a úhrada kompenzace za jeho plnění vychází zejména z těchto právních norem:
a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Nařízení“),
b) zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoVS“),
c) zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSD“),
Právní základ. Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU), články 38 až 44. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (3.2.4). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (3.2.5). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 ze dne 2. prosince 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (3.2.6).
Právní základ. (17) Podpora bude poskytnuta na základě následujících stávajících ustanovení o podporách: „Zlepšení regionální hospodářské struktury“ (státní podpora N 642/02 (11) – dále jen „ustanovení o úloze Společenství“), „Zákon o investičních příspěvcích 2005“ (státní podpora N 142a/04 (12) a její následná úprava „Zákon o investičních příspěvcích 2007“ (státní podpora N 357a/06 (13).
Právní základ. Právním základem pro regulaci kontroly zneužívajících ujednání je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Toto ustanovení umožňuje přijímat opatření ke sbližo vání právních předpisů členských států, jejichž cílem je vytvoření a fungování vnitřního trhu. Předchůdce článku 114 SFEU sloužil jako základ pro Směrnici. Ustanovení je neu trální, pokud jde o formu právního aktu, kterým může být např. nařízení nebo směrnice. Článek 114 SFEU by tedy poskytl pevný základ pro přijetí Nařízení.
Právní základ. Právním základem tohoto návrhu je článek 114 Smlouvy o fungování EU, který je právním základem pro nařízení EMIR a nařízení o orgánu ESMA. Analýza provedena jako součást zprávy o posouzení dopadů určuje prvky nařízení EMIR, které se musí změnit, aby se posílila celková stabilita finančního systému EU a dále snížila už i tak malá (ale s mimořádně velkým dopadem) pravděpodobnost rizika selhání ústředních protistran, a aby se současně udržely náklady účastníků trhu na minimu. Pouze spoluzákonodárci mají pravomoc dělat potřebné změny. Změny nařízení o orgánu ESMA jsou potřebné, aby se vytvořilo výkonné zasedání pro ústřední protistrany, kterému jsou svěřeny důležité úkoly podle nařízení EMIR.
Právní základ. Hlavní cíle EU v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (PSBP) stanoví čl. 3 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Prostoru svobody, bezpečnosti a práva jsou věnovány články 67 až 89 hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Kromě obecných ustanovení tato hlava obsahuje zvláštní kapitoly, které se zabývají: — politikami týkajícími se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví, — justiční spoluprací v občanských věcech, — justiční spoluprací v trestních věcech, — policejní spoluprací[1]. Přijímání opatření podle hlavy V SFEU se neúčastní Dánsko (protokol č. 22 zavádí „opt-out“ a vyjímá Dánsko z účasti na této politice), které však od roku 2001 přesto uplatňuje schengenské acquis na mezivládním základě. Pokud jde o soudní spolupráci v občanských věcech a pravidla upravující příslušnost soudů v soudních sporech občanskoprávní nebo obchodní povahy mezi jednotlivci s bydlištěm v různých členských státech (nařízení Brusel I), uzavřely dne 19. října 2005 Dánské království a EU dohodu o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 3 odst. 2 této dohody platí, že kdykoli dojde ke změně nařízení Brusel I, musí Dánsko oznámit Komisi, zda obsah změn provede, nebo nikoli. Irsko se účastní přijímání a uplatňování specifických opatření pouze tehdy, využije-li možnosti „opt-in“ (protokol č. 21). Spolu s těmito ustanoveními by měly být zmíněny další články, které jsou s vytvořením PSBP neoddělitelně spojeny. Mezi ně patří článek 6 SEU o Listině základních práv a Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod[2], článek 8 SFEU o odstranění nerovnosti, čl. 15 odst. 3 SFEU o přístupu k dokumentům orgánů, článek 16 SFEU o ochraně osobních údajů[3] a články 18 až 25 SFEU o zákazu diskriminace a občanství Unie[4]. SFEU však také obsahuje několik „brzd“, které lze použít v případě, kdy se některý z členských států domnívá, že se návrh právního předpisu dotýká základních aspektů jeho systému trestního soudnictví (čl. 82 odst. 3 SFEU). Rovněž zavádí minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v případě mimořádně [1]Viz listy 4.2.2, 4.2.3, 4.2.5, 4.2.6, 4.2.7. [2]Viz list 4.1.2. [3]Viz list 4.2.8. [4]Viz list 4.1.1. závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem (čl. 83 odst. 3 SFEU). V praxi to funguje takto: návrh směrnice je předložen Evropské radě a řádný legislativní postup je pozastaven. Pokud je dosaženo konsenzu, Evropská rada do čtyř měsíců vrátí návrh Radě, která pozastavení legisla...
Právní základ. Článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. — Články 39 až 55 finančního nařízení (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012). — Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení.
Právní základ. Článek 79 a 80 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Legální přistěhovalectví: EU má pravomoc vymezit podmínky vstupu a oprávněného pobytu státních příslušníků třetích zemí, kteří legálně vstupují do některého z jejích členských států a pobývají v něm, a to i za účelem slučování rodin. Členské státy mají i nadále právo určovat množství osob ze třetích zemí, jimž povolí vstup do země z důvodu hledání zaměstnání. Integrace: EU může stimulovat členské státy k přijímání opatření, jejichž cílem je rozvíjet integraci státních příslušníků třetích zemí, kteří v daném státě pobývají legálně, a poskytovat jim přitom podporu. V právních předpisech EU však neexistuje žádné ustanovení týkající se harmonizace vnitrostátních právních a správních předpisů. Boj proti nelegálnímu přistěhovalectví: Evropská unie má bránit v souladu se základními právy nelegálnímu přistěhovalectví a omezovat jeho rozsah, a to zejména uplatňováním účinné návratové politiky. Dohody o zpětném přebírání osob: Evropská unie může se třetími zeměmi uzavírat dohody o zpětném přebírání státních příslušníků třetích zemí do země původu nebo provenience, pokud tyto osoby nesplňují podmínky pro vstup, přítomnost či pobyt na území jednoho z členských států nebo je přestaly splňovat.