Silniční doprava. Územím města Moravské Budějovice procházejí tyto silnice: silnice I/38 - Česká Lípa - Mladá Boleslav - Jihlava - Znojmo - státní hranice silnice II/152 - Nová Bystřice - Moravské Budějovice - Ivančice - Brno silnice II/411 - Moravské Budějovice - Velký Dešov - Uherčice silnice III/15115 - Litohoř - Vranín - Domamil silnice III/15225 - Jackov – směr Litohoř silnice III/36068 - Moravské Budějovice - Šebkovice - Výčapy silnice III/36069 - spojovací I/38 a II/152 (přes Moravské Budějovice) silnice III/4111 - Krnčice - Jackov silnice III/4118 - Moravské Budějovice - Lažínky - Vesce - Častohostice silnice III/4119 - Vesce – spojka na I/38 Silnice I/38 je řešeném území vedena jihozápadním obchvatem města, který byl uveden do provozu v roce 2010. Původní trasa průtahu městem je vymezena jako silnice III. třídy. Obchvat města je vymezen v rozsahu podle aktuální katastrální mapy jako stabilizovaná plocha dopravní infrastruktury – silniční (DS). V ZÚR Kraje Vysočina ve znění aktualizace č. 1 je vymezen koridor pro homogenizaci stávajícího tahu silnice I/38 o šířce 150 m. Koridor je vymezen v trase stávají silnice I/38, tj. v řešeném území v trase současného obchvatu města. Obchvat Moravských Budějovic byl uveden do provozu v roce 2010 a v současné době se nepředpokládá další rozšíření či úpravy obchvatu. Stávající silnice I/38 je vymezena jako plocha dopravní infrastruktury - silniční (DS) a případné úpravy a rekonstrukce (např. úpravy povrchu) budou řešeny ve stávající šířce tělesa. Koridor dopravní infrastruktury není tedy pro homogenizaci stávajícího tahu v řešeném území vymezen. V ZÚR Kraje Vysočina ve znění aktualizace č. 1 je vymezen koridor pro přeložku silnice I/38 Jihlava - Moravské Budějovice o šířce 150 m. Územní plán vymezuje a zpřesňuje pro tuto přeložku dopravní koridor DK1. Úprava koridoru pro řešení křižovatky vychází ze zpracované dopravní studie. V ZÚR Kraje Vysočina ve znění aktualizace č. 1 je vymezen koridor pro přeložku silnice I/38 Moravské Budějovice – hranice kraje o šířce 150 m. V řešeném území je pro tuto přeložku vymezen a zpřesněn koridor dopravní infrastruktury DK2. Úprava koridoru vychází ze zpracované dopravní studie. Trasa silnice I/38 je vedena obchvatem města mimo souvislé zastavěné, zastavitelné plochy s přípustnou funkcí bydlení nejsou v ochranném pásmu silnice I/38 vymezeny. Z tohoto důvodu nejsou v ÚP vymezeny plochy podmíněně přípustné z hlediska splnění hygienických limitů z vlivů provozu dopravy na silnici I/38. Silnice II/15...
Silniční doprava. Posouzení možných negativních vlivů silniční dopravy v podrobnosti odpovídající územnímu plánu je popsáno v odůvodnění ÚP 2009. V změně č.1 územního bylo prověřováno ohrožení hlukem z dopravy nově vymezeních zastavitelných ploch chráněné zástavby (zejména ploch pro bydlení). Dolní Radslavice- vymezena plocha u silnice III/03719 Hrbov – plochy vymezeny mimo silnice Kúsky - vymezeny plochy u silnice III/03721 Lhotky – plochy vymezeny mimo silnice Mostiště – vymezena plocha u silnice III/25433 Svařenov – plocha vymezena mimo silnice Nové zastavitelné plochy pro bydlení v rodinných domech jsou vymezeny v místních částech u silnic, kde nebylo z důvodů nízké intenzity provedeno sčítání intenzit dopravy v r. 2010. Z důvodů nízkých intenzit dopravy nebylo výpočtovou metodou prověřováno nadlimitní ovlivnění navrhovaných ploch pro bydlení hlukem z dopravy a nejsou vymezeny ploch s podmíněně přípustným využitím z hlediska hluku z dopravy. Zájmovým územím protéká významný vodní tok Oslava (ID toku je 10100020, správcem toku je Povodí Moravy s.p.), významný vodní tok Balinka (ID toku je 10100155, správcem toku je Povodí Moravy s.p.), a dále řada drobných vodních toků. Obecně je nutné respektovat provozní pásmo podél významného vodního toku 8 m a drobných vodních toků 6 m. Nově vymezené zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo vodní toky a jejich okolí. Záplavové území významného vodního toku Oslava v kraji Vysočina (v říčním kilometru 11,400 - 96,400) bylo stanoveno 18. 6. 2004 Odborem lesního a vodního hospodářství Krajského úřadu kraje Vysočina pod č.j.KUJI 6396/2004 OVLHZ. Záplavové území významného vodního toku Balinka včetně aktivní zóny je nově stanoveno Krajským úřadem kraje Vysočina pod č.j. KUJI 74366/2009 Sp. Zn. OVLHZ1281/2009 St-5. Aktivní zóna byla vymezena v km 0- 29,312. Ostatní vodní toky v řešeném území nemají stanoveno záplavová území. Protipovodňová ochrana města Velké Meziříčí V současní době probíhá realizace protipovodňových opatření na částech obou významných vodních procházejících zastavěným územím města. Případná změna administrativně stanoveného záplavového území obou toků po provedení úprav bude zapracována v rámci aktualizací územního plánu. Město Velké Meziříčí je zásobeno pitnou z ÚV Mostiště přes VDJ.Vídeň z přivaděče Mostiště - Třebíč. Dalším zdrojem bylo prameniště Pavlov. Velké Meziříčí je rozděleno na tři tlaková pásma.
Silniční doprava. Katastrálním územím Veselí nad Moravou procházejí tyto silnice: I/54 Slavkov - Kyjov - Veselí nad Moravou – státní hranice I/55 Olomouc - Uherské Hradiště - Břeclav - státní hranice III/4994 Veselí nad Moravou - Kozojídky - Xxxxxxxx Xxxxx III/05519 Milokošť - průjezdná III/05521 Veselí nad Moravou - průjezdná Silnice I/55 je zařazena do vybrané silniční sítě jako hlavní tah H - 55 v úseku Olomouc - Uherské Hradiště - Břeclav, který je současně vymezeným tahem. Část silnice I/54 v úseku Žarošice - Kyjov - Veselí nad Moravou je zařazena do vybrané silniční sítě. Úsek silnice I/54 východně silnice I/55 a silnice III. třídy jsou pro svůj menší dopravní význam zařazeny do ostatní silniční sítě.
Silniční doprava. Článek 6
Silniční doprava. Změnou č.1 se doplňují úseky místních komunikací pro obsluhu navrhovaných ploch a doplňují se plochy příslušných uličních prostorů, příp. další drobná opatření.. LOKALITY 1/1 A 1/2 Řešené plochy jsou přístupné ze stávající místní komunikace propojené do severního okraje návsi a dále pokračující jako zemědělská účelová komunikace podél zemědělského areálu. V tomto úseku až po napojení na silnici se návrhem potvrzuje její zařazení do systému místních komunikací. Uliční prostor této komunikace se návrhem změny rozšiřuje směrem k řešeným plochám v zájmu zajištění parametrů veřejného prostranství a vedení technické infrastruktury. V okolí stávající trafostanice se plocha komunikace rozšiřuje (přístup k trafostanici a zařízením v ploše, odstavná a manipulační plocha apod. LOKALITA 1/3: Lokalita je z hlavního komunikačního systému obce je přístupná z komunikace mezi lokalitami 1/1 a 1/2 napojené na silnici II/437 a doplňujícím propojením stávající komunikací do severní části návsi. V místě jejich křížení se napojuje navržená komunikace pro přístup k navrženým plochám bydlení, která se navrhuje v trase stávající záhumenní cesty. Tento způsob napojení se jeví jako jediný reálný a územně, ekonomicky i majetkoprávně přijatelný. Uliční prostor podél této komunikace je nutno rozšířit na nezbytné parametry veřejného prostranství. Navržený systém vnitřních komunikací zajistí kromě obsluhy větší části nových ploch také přístup k velkým zahradám stávající zástavby pro možnost výstavby rodinných domů také v nich. Tento vnitřní systém je rozdělen na dvě etapy ve vazbě na etapizaci návrhových ploch bydlení. LOKALITA 1/4: Obsluha navržené čistírny odpadních vod bude zajištěna sjezdem ze stávající silnice II/437. LOKALITA 1/5: Jako hlavní přístup k navržené ploše bydlení většího rozsahu se navrhuje přístup novou komunikací napojenou na silnici II/437 vstřícně napojení silnice x Xxxxxxxxx, který byl z možných variant přístupu (souvisí s uspořádáním zástavby uvnitř plochy) vyhodnocen jako optimální s ohledem na charakter okolních komunikací a dalších ploch. Tato komunikace je v návrhu ukončena na hranici plochy bydlení. V zájmu umožnit v ploše bydlení varianty uspořádání, které by nebylo v návrhu změny vhodné závazně předurčit a které bude možné navrhnout až na podkladě podrobnějšího zaměření terénu, zejména výškového (i když předběžně lze předpokládat nejspíše páteřní komunikaci vedenou po vrstevnici cca středem plochy), je pro tuto přístupovou komunikaci vymezena větší plocha u...
Silniční doprava. Článek 3
Silniční doprava. Silniční doprava je nosným dopravním oborem, který zajišťuje prakticky veškeré objemy přepravních vztahů správního území obce. Komunikační páteří správního území obce je trasa silnice III/11818, která v širších územních souvislostech vytváří propojení ve směru západ-východ od silnice I/4 v Milíně přes Smolotely až k připojení na silnici II/119 u obce Dolní Hbity. Silniční trasa prochází správním územím obce v poměrně skromných parametrech vyplývajících jednak z terénních poměrů a také majetkoprávních poměrů území. Nutno konstatovat, že i přes jisté lokální problémy, je třeba trasu silnice III/11818 ve správním území obce považovat za územně dlouhodobě stabilizovanou. V rámci běžné silniční údržby bude trasa silnice III/11818 postupně upravována do parametrů návrhové kategorie S7,5/60.
Silniční doprava. (33) Na závěr kapitoly se doplňuje text: Úpravy tras silnic v řešeném území je možné v rámci stávajících ploch dopravní infrastruktury, ale i v rámci ostatních ploch s rozdílným způsobem využití dle stanovených podmínek v jednotlivých plochách. Veřejná dopravní infrastruktura je přípustnou činností na většině plochách s rozdílným způsobem využití. Trasy nové technické infrastruktury v následující dokumentaci je třeba navrhnout tak, aby bylo minimalizováno dotčení ploch silniční dopravy. Územní plán stanovuje respektovat mimo souvislé zastavěné území ochranné pásmo silnic II. a III. třídy. Územní plán stanovuje minimalizovat počty vjezdů na silnice.
Silniční doprava. Silnice I/12 je páteřní komunikační trasou širšího významu a zajišťuje komunikační vazby hlavního města Prahy vůči kolínskému a kutnohorskému regionu. Trasa byla budována koncem sedmdesátých let minulého století, v dotčeném úseku v nové stopě v jižní obchvatové poloze vůči zastavěnému území města Český Brod. Trasu je třeba považovat dlouhodobě za stabilizovanou, pro výhledové období se v souladu s rozvojovým plánem silniční sítě ČR počítá se zkapacitněním této trasy pro vedení čtyřpruhové návrhové kategorie S 22,5/100. Trasa je vedena od Prahy v souladu se záměry schváleného územního plánu Prahy a územní prognózy Pražského regionu. Silnice II/113 je komunikační trasou zajišťující vazby území ve směru sever-jih a je vedena od Českého Brodu a silnice I/12 přes Tismice do Mukařova ke křížení s kutnohorskou silnicí I/2 a dále na jih až k připojení na silnici II/110 a k trase dálnice D1 v křižovatce Ostředek. Průjezdní úsek silnice II/113 Tismicemi je v obci veden v nedostatečných parametrech (zúžené profily) - jako problémový se ukazuje úsek v centru obce s ohledem na omezené směrové poměry trasy a také na uspořádání přípojných křižovatek a četná připojení přilehlých nemovitostí. Pro návrhové období je však třeba trasu silnice II/113 považovat za stabilizovanou a formou dopravně regulačních opatření zlepšovat současný stav. Silnice III/1134 zprostředkuje propojení ve směru sever-jih mezi trasou silnice I/12 od křižovatky u Nové Vsi II k silnici III/1135 na západním okraji zastavěného území Tismice. Trasa vcelku vyhovuje potřebám provozu a je třeba ji považovat za stabilizovanou. Silnice III/1135 zprostředkuje komunikační vazby a propojení ve směru západ-východ a je vedena od křižovatky na průjezdním úseku silnice II/113 v centru Tismice směrem na západ do části Limuzy a dále přes obec Přišimasy až k připojení na silnici II/101 ve Škvorci. Trasa silnice vcelku vyhovuje potřebám provozu a je třeba ji považovat za stabilizovanou. Silnice III/1136 zprostředkuje propojení ve směru sever-jih mezi trasou silnice I/12 od křižovatky v Rostoklatech, prochází přes náves části Limuzy až k připojení na silnici III/1135 na jižním okraji zastavěného území Limuzy. Trasa vyhovuje potřebám provozu a je třeba ji považovat za stabilizovanou; výhledově – v závislosti na rozvoji nové zástavby v Limuzích je možno uvažovat o jejím zkapacitnění. Silnice III/1138 zprostředkuje propojení jihovýchodním směrem od křižovatky na průjezdním úseku silnice II/113 v centru Tismice k připojení n...
Silniční doprava. Přínos GNSS silniční dopravě v UK je oceněný na 1 217,4 milionů GBP. Toto číslo agreguje roční úsporu času stráveného za volantem, úsporu paliva a s tím spojenou redukci emisí a skleníkových plynů. Je vhodné zmínit, že i v této oblasti jsou často využívaným zařízením smartphony, které nahradily zařízení přímo určená pro navigaci.