Sociální politika. Zavedeme jednotná a přehledná pravidla financování sociálních služeb bez ohledu na zřizovatele nebo poskytovatele. - Provedeme posílení terénních, odlehčovacích a ambulantních služeb. - Zahájíme transformaci sociální péče s upřednostněním domácí a komunitní péče. - Budeme podporovat rodinnou politiku (například zkrácené úvazky, možnost home office a flexibilní pracovní dobu, otevření školek či dětských skupin v krajem zřizovaných příspěvkových organizacích). - Budeme dbát na to, aby projekty kraje a projekty podporované krajem byly v maximální možné míře bezbariérové.
Sociální politika. Název hlavy XI „SOCIÁLNÍ POLITIKA, VŠEOBECNÉ A ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ A MLÁDEŽ“ se nahrazuje názvem „SOCIÁLNÍ POLITIKA“ a tato hlava se označuje jako „HLAVA IX“; nadpis „Kapitola 1 – Sociální ustanovení“ se zrušuje.
Sociální politika. (bývalý článek 136 Smlouvy o ES) Unie a členské státy, vědomy si základních sociálních práv, jak jsou stanovena v Evropské sociální chartě podepsané v Turínu dne 18. října 1961 a v Chartě Společenství základních sociálních práv pracovníků z roku 1989, mají za cíl podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměst nanosti a boj proti vyloučením. Za tím účelem uskutečňují Unie a členské státy opatření, jež berou v úvahu rozmanitost vnitrostát ních zvyklostí, zejména v oblasti smluvních vztahů, a potřebu udržovat konkurenceschopnost hospo dářství Unie. Soudí, že takový vývoj bude výsledkem nejen fungování vnitřního trhu, který napomůže harmonizaci sociálních systémů, ale také výsledkem postupů stanovených Smlouvami a sbližování právních a správních předpisů.
Sociální politika. Spočívá v rozvíjení sociálních programů a podpor.
Sociální politika. 5.3.1. Příspěvek zaměstnavatele na životní a penzijní pojištění
Sociální politika a) Zaměstnavatel může v případě mimořádně tíživé a nezaviněné finanční situace poskytnout zaměstnanci zálohu na mzdu mimo řádný výplatní termín.
b) Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytovat příspěvek na penzijní či životní pojištění dle platných pravidel, podle Dohody o poskytování péče zaměstnancům Technické univerzity v Liberci.
c) Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytnout při významných příležitostech (životní jubileum, výročí fakulty nebo univerzity) věcný nebo finanční dar (viz. VMP).
d) Zaměstnanci, kterému je dána zaměstnavatelem výpověď podle § 52 odst. 1 písm. a) až c) ZP náleží při skončení pracovního poměru odstupné minimálně dle ZP.
Sociální politika. Smluvní strany se shodují na potřebě podporovat zlepšení životních a pracovních podmínek pracovníků.
Sociální politika. 1. V oblasti sociální politiky zahrnuje dialog podle čl. 79 odst. 1 Dohody pořádání porad včetně kontaktů mezi odborníky, posuzování otázek společného zájmu v konkrétních oblastech, výměnu informací o činnostech smluvních stran, přehled spolupráce a společné provádění akcí, jako jsou semi- náře a konference.
2. Smluvní strany zejména usilují o posílení spolupráce v rámci činností Společenství, jež mohou vyplývat z těchto aktů Společenství: — 388 Y 0203: usnesení Rady ze dne 21. prosince 1987 o bezpečnosti, hygieně a ochraně zdraví na pracovišti (Úř. věst č. C 28, 3. 2. 1988, p. 3); — 391 Y 0531: usnesení Rady ze dne 21. května 1991 o třetím střednědobém akčním programu Společenství o rovných příležitostech pro ženy a muže (1991–1995) (Úř. věst. C 142, 31.5.1991, s. 12); — 390 Y 627(06): usnesení Rady ze dne 29. května 1990 o akcích ve prospěch dlouhodobě nezaměstnaných (Úř. věst. C 157, 27.6.1990, s. 4); — 386 X 0379: doporučení Rady 86/379/EHS ze dne — 389 D 0457: rozhodnutí Rady 89/457/EHS ze dne 18. července 1989, kterým se zavádí střednědobý akční program Společenství o hospodářské a sociální integraci skupin hospodářsky a sociálně znevýhodněných osob (Úř. věst. L 224, 2.8.1989, s. 10).
3. Od vstupu Dohody v platnost se státy ESVO účastní akcí Společenství ve prospěch starších osob (2). Státy ESVO finančně přispívají na tyto akce v souladu s čl. 82 odst. 1 písm. b) Dohody. Státy ESVO se plně účastní výborů ES, které jsou nápomocny Komisi ES při řízení nebo rozvoji programů, s výjimkou otázek souvisejících s rozdělováním finančních prostředků ES mezi členské státy ES.
4. Smíšený výbor EHP přijímá nezbytná rozhodnutí, aby usnadnil spolupráci mezi smluvními stranami na budoucích programech a akcích Společenství v sociální oblasti.
5. Smluvní strany podporují vhodnou spolupráci mezi příslušnými organizacemi, institucemi a jinými subjekty na svém území, jestliže by to mohlo přispět k posílení a rozšíření spolupráce. Platí to zejména pro otázky, na něž se vztahují čin- nosti Evropské nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek (3).
Sociální politika. 98. Maďarská vláda má konečně za to, že by sporné rozhodnutí mělo obsahovat rovněž odkaz na čl. 4 odst. 2 písm. b) SFEU, protože cíl Marrákešské smlouvy je cílem sociální politiky.
99. Nejprve bych chtěl připomenout, že článek 4 SFEU, stejně jako články 3, 5 a 6 SFEU, obsahuje pouhý výčet oblastí pravomocí Evropské unie, a to podle povahy dané pravomoci. Stanovení a vymezení těchto oblastí pravomocí a pravidla jejich výkonu ze strany Unie jsou uvedena v jiných ustanoveních Smluv. Články 3 až 6 SFEU tedy nemohou tvořit hmotněprávní základ žádného unijního aktu.
100. Je tedy třeba mít hypoteticky za to, že maďarská vláda ve své argumentaci odkazuje na ustanovení o sociální politice: články 151 až 161 SFEU. Mám za to, že z uvedených ustanovení by možným právním základem sporného rozhodnutí snad mohl být článek 153 SFEU.
101. Článek 153 SFEU upravuje akty a postupy, kterými Unie sleduje cíle stanovené v článku 151 SFEU. Posledně jmenované ustanovení dále stanoví, že Unie sleduje v oblasti sociální politiky tyto cíle: „podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučením“ 63.
102. Ve světle uvedeného ustanovení lze v Marrákešské smlouvě dozajista nalézt určitý aspekt sociální politiky. V devátém bodě odůvodnění se totiž uznává „nutnost zachovat rovnováhu mezi účinnou ochranou autorských práv a zájmem širší veřejnosti, zejména na vzdělávání, vědeckém výzkumu a na přístupu k informacím, a skutečnost, že tato rovnováha musí ve prospěch osob se zrakovým postižením nebo jinými poruchami čtení usnadnit účinný a včasný přístup k dílům“ 64.
103. Nemám nicméně za to, že by tento cíl hrál v systematice Marrákešské smlouvy ústřední úlohu. Skutečným „sociálním“ cílem uvedené smlouvy je totiž obecně zkvalitnit život osob se zrakovým postižením. Efektivnější přístup těchto osob k zaměstnání by byl pouze důsledkem odstranění některých překážek omezujících jejich svobodu projevu, včetně svobody vyhledávat, získávat a sdělovat informace a myšlenky všeho druhu, a výkon jejich práva na vzdělání, a rovněž příležitost provádět výzkum. 63 — Xxxxxxx provedena autorem stanoviska. 64 — Xxxxxxx provedena autorem stanoviska.
104. Sociální politika Unie se silně zaměřuje na to, co lze v širokém slova smyslu nazvat zkvalitněním pracovního či hospodářského života občan...
Sociální politika. EVROPSKÝ SOCIáLNÍ FOND . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119