Zkušební doba. (1) Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než
Zkušební doba. Zkušební doba je jedním z významných institutů pracovního práva, se kterým se setkal již každý z nás. Pro zkušební dobu stanoví ZP vždy písemnou formu pod sankcí neplatnosti, sjednána musí být nejpozději v den, který je stanoven jako den nástupu do práce. Nezáleží však na tom, zda je toto ujednání součástí sjednaného obsahu pracovní smlouvy či zda je sjednáno ve smlouvě jiné. Zkušební doba je charakterizována jako určitý časový úsek na počátku pracovního poměru, který umožňuje lepší vzájemné poznání obou smluvních stran při výkonu práce. Obě smluvní strany si tak mohou ověřit, zda jim pracovní poměr a podmínky, které z něj plynou, vyhovují. Pokud pracovní poměr neodpovídá představám kterékoliv ze smluvních stran, může jej ukončit jednostranným právním úkonem. Podmínkou je, aby strana, která se rozhodla tuto možnost využít, a to z jakéhokoliv důvodu, tuto skutečnost písemně oznámila druhé smluvní straně alespoň 3 dny před ukončením pracovního poměru. Tato lhůta je však lhůtou pořádkovou a její nedodržení neznamená neplatnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Na druhé straně je podle Xxxxxxx tato doba „dobou právní nejistoty“, jelikož nechrání žádnou ze skupin zaměstnanců (nemocné, zdravotně postižené atd.) a není jisté, zda pracovní poměr bude nadále pokračovat. Aby nedocházelo k jakémukoliv zneužívání tohoto institutu, jsou právní úpravou stanovena určitá pravidla a omezení, a to v ustanovení § 35 ZP. Určité omezení se týká délky zkušební doby, která je zákonem stanovena maximálně na 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru68. Zákonem sjednaná maximální hranice zkušební doby nemůže být dodatečně nikterak prodlužována,
Zkušební doba. (1) Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru (§ 36), a to i v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo (§ 33 odst. 3). Zkušební doba musí být sjednána písemně.
Zkušební doba. Zadavatel si vyhrazuje právo využít 6 (šesti) měsíční zkušební dobu na plnění služby ode dne účinnosti smlouvy. Pokud po dobu zkušební doby nebude ze strany dodavatele služba řádně poskytována v souladu s touto smlouvou, je zadavatel oprávněn ukončit kdykoliv v průběhu zkušební doby až do jejího skončení činnost dodavatele a od smlouvy odstoupit. Dodavatel nemá právo uplatňovat žádné sankce nebo náhradu škody vůči zadavateli, pokud zadavatel ukončil smlouvu s dodavatelem v průběhu zkušební doby. Smlouva bude uzavřena na dobu 24 měsíců.
Zkušební doba. V pracovní smlouvě může být sjednána tzv. zkušební doba. Nesmí být delší než 3 po sobě jdoucí měsíce, počítáno ode dne vzniku pracovního poměru, případně delší než 6 měsíců v případě vedoucího zaměstnance. Zkušební dobu je možné sjednat v den nástupu do zaměstnání. Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Automaticky se však prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušební doba navíc nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
Zkušební doba. Dohoda se uzavírá se zkušební dobou dva týdny. Jestliže se v průběhu zkušební doby ukáže, že potíže klienta jsou již takového charakteru, že nebude možno během pobytu nastartovat pozitivní změny, může být pobyt bez dalších příčin ukončen.
Zkušební doba. (1) Je-li před vznikem pracovního poměru sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru. Zkušební doba může být sjednána před vznikem pracovního poměru rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl.
Zkušební doba. (1) Státnímu zaměstnanci se při přijetí do služebního poměru stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců. O dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná
Zkušební doba. 1. V pracovní smlouvě lze se zaměstnancem sjednat zkušební dobu v délce maximálně 3 měsíců. U vedoucích zaměstnanců lze sjednat zkušební dobu v délce maximálně 6 měsíců.
Zkušební doba. Institut zkušební doby si autorka dovolí definovat jako práce na zkoušku, nikoliv však ve smyslu zastírání nelegální práce, jak jej nazval Nejvyšší správní soud.127 Přesto, že institut práce na zkoušku český zákoník práce nezná128, ve smyslu definovat zkušební dobu se autorce hodí nejvíce. Autorka tím chápe časový úsek na počátku pracovního poměru, díky kterému smluvní strany zváží, zda chtějí pokračovat v tomto pracovněprávním vztahu, vyzkouší si vzájemnou kompatibilitu. To znamená, že pracovní poměr vznikne a zaměstnanec za mzdu vykonává sjednanou práci. Výhodou platně sjednané zkušební doby je, že v době jejího trvání se může jednoduše rozvázat pracovní poměr podle § 66 ZPr. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době se věnovala kapitola 2.6.4 Zrušení ve zkušební době. Zkušební doba umožňuje smluvním stranám po určitou dobu ověřit si nově uzavřený pracovní vztah. Zaměstnanec si ověřuje pracovní podmínky u zaměstnavatele a zda mu vyhovuje sjednaný druh práce, na druhé straně zaměstnavatel si ověřuje pracovní schopnosti zaměstnance, jeho zapojení do kolektivu. Pokud by stranám pracovní poměr nevyhovoval, mají možnost jej zrušit pouze v době zkušební doby a navíc bez udání konkrétního důvodu. Maximální trvání zkušební doby jasně stanovuje § 35 zákoníku práce na 3 po sobě jdoucí měsíce, v případě vedoucích zaměstnanců může být sjednaná až na 6 po sobě jdoucích měsíců. Zkušební dobu lze sjednat nejpozději v den nástupu do práce129, nikoliv tedy zpětně po vzniku pracovního poměru, což by zapříčinilo neplatnost takového