Zkušební doba. Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než
Zkušební doba. Ujednání o zkušební době patří k tradičním institutům pracovního práva, jehož účelem je umožnit zaměstnanci i zaměstnavateli ověřit si, zda jim uzavřený pracovní poměr vyhovuje. Zaměstnavatel tak může posoudit, zda se zaměstnanec osvědčí při výkonu práce a plní pracovní povinnosti, a zaměstnanec má možnost si ověřit, zda mu vyhovuje charakter vykonávané práce a pracovní podmínky u zaměstnavatele. Pokud by zaměstnavatel či zaměstnanec došli k opačnému názoru, zkušební doba jim umožňuje pracovní poměr jednoduše ukončit v jeho počátečním stádiu. Dle § 66 zákoníku práce je možné pracovní poměr ve zkušební době ukončit z jakéhokoliv důvodu i bez udání důvodu, je však nutné tak učinit písemnou formou. Pracovní poměr pak skončí dnem doručení zrušení, nebo pozdějším dnem ve zrušení uvedeným. Platné sjednání zkušební doby musí splňovat několik podmínek, které jsou vymezeny v § 35 zákoníku práce. Zaprvé, délka sjednané zkušební doby nesmí přesáhnout tři po sobě jdoucí měsíce ode dne vzniku pracovního poměru a v případě vedoucích zaměstnanců šest po sobě jdoucích měsíců ode dne 108 Relativně kogentní ustanovení je takové ustanovení, které má obvykle za cíl chránit slabší smluvní stranu a od kterého se lze odchýlit pouze jedním směrem. Např. zákoník práce, resp. nařízení vlády, stanovuje výši minimální mzdy, kterou smluvní strany pracovní smlouvy musí respektovat v tom smyslu, že si nemohou sjednat mzdu nižší než minimální stanovenou. Opačným směrem, tedy sjednat mzdu vyšší než stanovenou, mohou. 109 Více k této problematice viz např. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 21 Cdo 2372/2002 zabývající se neplatným ujednáním o době trvání pracovního poměru. vzniku pracovního poměru. Pokud by byla sjednána delší zkušební doba, než umožňuje zákon, bude neplatné pouze ujednání o té části zkušební doby, která přesahuje maximální zákonem stanovenou hranici110. Jestliže by tedy u zaměstnance (nikoliv vedoucího) byla sjednána zkušební doba v délce pěti měsíců, bude ujednání platné pouze v rozsahu maximálně dovolené tříměsíční délky zkušební doby. Zkušební dobu lze navíc v rámci téhož pracovního poměru sjednat pouze jednou (a to např. i tehdy, kdy je měněn dosavadní druh zaměstnancem vykonávané práce) a nelze ji, a to ani na základě dohody smluvních stran, dodatečně prodlužovat111. Pokud však zaměstnanci ve výkonu práce ve zkušební době brání celodenní překážky v práci112 či čerpá celodenní dovolenou113, zkušební doba se o tyto dny prodlužuje (tyto dny se do zkuš...
Zkušební doba. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru (§ 36), a to i v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo (§ 33 odst. 3). Zkušební doba musí být sjednána písemně.
Zkušební doba. Zadavatel si vyhrazuje právo využít 6 (šesti) měsíční zkušební dobu na plnění služby ode dne účinnosti smlouvy. Pokud po dobu zkušební doby nebude ze strany dodavatele služba řádně poskytována v souladu s touto smlouvou, je zadavatel oprávněn ukončit kdykoliv v průběhu zkušební doby až do jejího skončení činnost dodavatele a od smlouvy odstoupit. Dodavatel nemá právo uplatňovat žádné sankce nebo náhradu škody vůči zadavateli, pokud zadavatel ukončil smlouvu s dodavatelem v průběhu zkušební doby. Smlouva bude uzavřena na dobu 24 měsíců.
Zkušební doba. Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36 odst. 1). Zkušební dobu je možné sjednat rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována, není-li dále stanoveno jinak. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl.
Zkušební doba. Dohoda se uzavírá se zkušební dobou dva týdny. Jestliže se v průběhu zkušební doby ukáže, že potíže klienta jsou již takového charakteru, že nebude možno během pobytu nastartovat pozitivní změny, může být pobyt bez dalších příčin ukončen.
Zkušební doba. V pracovní smlouvě může být sjednána tzv. zkušební doba. Nesmí být delší než 3 po sobě jdoucí měsíce, počítáno ode dne vzniku pracovního poměru, případně delší než 6 měsíců v případě vedoucího zaměstnance. Zkušební dobu je možné sjednat v den nástupu do zaměstnání. Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována. Automaticky se však prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušební doba navíc nesmí být delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.
Zkušební doba. Státnímu zaměstnanci se při přijetí do služebního poměru stanoví zkušební doba v délce 6 měsíců. O dobu celodenních překážek ve službě, pro které státní zaměstnanec nekoná
Zkušební doba. 1. V pracovní smlouvě lze se zaměstnancem sjednat zkušební dobu v délce maximálně 3 měsíců. U vedoucích zaměstnanců lze sjednat zkušební dobu v délce maximálně 6 měsíců.
2. Délka zkušební doby zároveň nesmí překročit polovinu sjednané doby trvání pracovního poměru v pracovní smlouvě.
Zkušební doba. Institut zkušební doby si autorka dovolí definovat jako práce na zkoušku, nikoliv však ve smyslu zastírání nelegální práce, jak jej nazval Nejvyšší správní soud.127 Přesto, že institut práce na zkoušku český zákoník práce nezná128, ve smyslu definovat zkušební dobu se autorce hodí nejvíce. Autorka tím chápe časový úsek na počátku pracovního poměru, díky kterému smluvní strany zváží, zda chtějí pokračovat v tomto pracovněprávním vztahu, vyzkouší si vzájemnou kompatibilitu. To znamená, že pracovní poměr vznikne a zaměstnanec za mzdu vykonává sjednanou práci. Výhodou platně sjednané zkušební doby je, že v době jejího trvání se může jednoduše rozvázat pracovní poměr podle § 66 ZPr. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době se věnovala kapitola 2.6.4 Zrušení ve zkušební době. Zkušební doba umožňuje smluvním stranám po určitou dobu ověřit si nově uzavřený pracovní vztah. Zaměstnanec si ověřuje pracovní podmínky u zaměstnavatele a zda mu vyhovuje sjednaný druh práce, na druhé straně zaměstnavatel si ověřuje pracovní schopnosti zaměstnance, jeho zapojení do kolektivu. Pokud by stranám pracovní poměr nevyhovoval, mají možnost jej zrušit pouze v době zkušební doby a navíc bez udání konkrétního důvodu. Maximální trvání zkušební doby jasně stanovuje § 35 zákoníku práce na 3 po sobě jdoucí měsíce, v případě vedoucích zaměstnanců může být sjednaná až na 6 po sobě jdoucích měsíců. Zkušební dobu lze sjednat nejpozději v den nástupu do práce129, nikoliv tedy zpětně po vzniku pracovního poměru, což by zapříčinilo neplatnost takového