Zkušební doba. Sjednání zkušební doby je v současnosti jedním z velice hojně využívaných institutů, které zákoník práce při sjednávání pracovního poměru nabízí. Tento institut umožňuje zaměstnavateli posoudit schopnosti a výkonnost zaměstnance; zaměstnavateli také umožňuje přijmout i více zaměstnanců na stejnou práci a z nich si během zkušební doby vybrat toho, který se osvědčil nejlépe, a pracovní poměr ostatních zrušit. Zaměstnanci zase zkušební doba dává možnost ověřit si, zda mu práce podle pracovní smlouvy vyhovuje, jak z hlediska jeho fyzických i duševních schopností, tak v porovnání s dosahovaným výdělkem, ale i z hlediska pracovního kolektivu, do něhož byl zařazen, přístupu nadřízených apod. Xxxxxxx sjednání zkušební doby je tedy možnost, pokud některá ze stran dospěje k závěru, že pracovní poměr nesplňuje její představy, jej ve zkušební době, tedy v počátečním stadiu existence pracovního poměru, snadno zrušit.69 Předně je třeba zmínit formu, jakou může být zkušební doba ujednána. Zákoník práce stanovuje povinnost formy písemné, ovšem dává smluvním stranám možnost, vyhnout se neplatnosti v případě nedodržení této formy, kdy je možné tuto vadu dodatečně odstranit, a to následným „písemným“ uzavřením zkušební doby.70 Limit pro dodatečné zhojení této vady je však nutno spatřovat v ustanovení § 35 odst. 3 zákoníku práce stanovícího mezní okamžik pro sjednání zkušební doby. Na základě novely provedené zákonem č. 365/2011 Sb. zákonodárce stanovil některé pozitivní změny, které, dle mého názoru, napomohly snadnějšímu a přehlednějšímu uplatňování a využívání tohoto institutu v praxi. Jednou z významných a velice podstatných změn je stanovení doby, do které lze zkušební dobu nejpozději uzavřít, což na rozdíl od předchozí úpravy, která dovozovala nyní účinné ustanovení pouze z judikatury, tj. bez výslovné úpravy v zákoně, jednoznačně přináší do pracovněprávních vztahů právní jistotu.71 Nově je tedy v § 35 odst. 3 ZP uvedeno, že zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance, z čehož plyne, že byla-li zkušební doba platně sjednána a byla-li dodržena dikce zákona i ohledně doby, do které lze zkušební dobu stanovit, nebude třeba zkoumat, zda sjednání zkušební doby v tento den fakticky předcházelo nástupu zaměstnance do práce. Principem tohoto institutu je jeho časová omezenost, tzn. že extrémně důležitá je úprava lhůty, na kterou lze zkušební ...
Zkušební doba. (1) Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než
Zkušební doba. Zadavatel si vyhrazuje právo využít 6 (šesti) měsíční zkušební dobu na plnění služby ode dne účinnosti smlouvy. Pokud po dobu zkušební doby nebude ze strany dodavatele služba řádně poskytována v souladu s touto smlouvou, je zadavatel oprávněn ukončit kdykoliv v průběhu zkušební doby až do jejího skončení činnost dodavatele a od smlouvy odstoupit. Dodavatel nemá právo uplatňovat žádné sankce nebo náhradu škody vůči zadavateli, pokud zadavatel ukončil smlouvu s dodavatelem v průběhu zkušební doby. Smlouva bude uzavřena na dobu 24 měsíců.
Zkušební doba. (1) Je-li před vznikem pracovního poměru sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru. Zkušební doba může být sjednána před vznikem pracovního poměru rovněž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Sjednaná zkušební doba nemůže být dodatečně prodlužována. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popřípadě v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 33 odst. 3). Zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl.
Zkušební doba. Sjednání zkušební doby je v současnosti jedním z velice hojně využívaných institutů, které zákoník práce při sjednávání pracovního poměru nabízí. Tento institut umožňuje zaměstnavateli posoudit schopnosti a výkonnost zaměstnance; zaměstnavateli také umožňuje přijmout i více zaměstnanců na stejnou práci a z nich si během zkušební doby vybrat toho, který se osvědčil nejlépe, a pracovní poměr ostatních zrušit. Zaměstnanci zase zkušební doba dává možnost ověřit si, zda mu práce podle pracovní smlouvy vyhovuje, jak z hlediska jeho 67Nejvyšší soud vyjádřil tyto skutečnosti v rozsudku ze dne 13. 11. 2002, sp. zn. 21 Cdo 811/2002: „Den nástupu do práce může být proto dohodnut nejen přímým časovým údajem, jak se z obsahu rozhodnutí odvolacího soudu naznačuje, nýbrž i na základě jiných, konkrétním datem neoznačených objektivně zjistitelných skutečností, o nichž účastníci při uzavírání pracovní smlouvy nemusí mít ani jistotu, kdy přesně nastanou, které však nepřipouštějí pochybnosti o tom, že xxxx byl den nástupu do práce nezaměnitelně označen, a které umožňují jednoznačný závěr, kterým dnem pracovní poměr vznikne.“ 68GALVAS, M. a kol. Pracovní právo. 1. vydání. Brno: MuniPRESS, 2012, s. 258 fyzických i duševních schopností, tak v porovnání s dosahovaným výdělkem, ale i z hlediska pracovního kolektivu, do něhož byl zařazen, přístupu nadřízených apod. Xxxxxxx sjednání zkušební doby je tedy možnost, pokud některá ze stran dospěje k závěru, že pracovní poměr nesplňuje její představy, jej ve zkušební době, tedy v počátečním stadiu existence pracovního poměru, snadno zrušit.69 Předně je třeba zmínit formu, jakou může být zkušební doba ujednána. Zákoník práce stanovuje povinnost formy písemné, ovšem dává smluvním stranám možnost, vyhnout se neplatnosti v případě nedodržení této formy, kdy je možné tuto vadu dodatečně odstranit, a to následným „písemným“ uzavřením zkušební doby.70 Limit pro dodatečné zhojení této vady je však nutno spatřovat v ustanovení § 35 odst. 3 zákoníku práce stanovícího mezní okamžik pro sjednání zkušební doby. Na základě novely provedené zákonem č. 365/2011 Sb. zákonodárce stanovil některé pozitivní změny, které, dle mého názoru, napomohly snadnějšímu a přehlednějšímu uplatňování a využívání tohoto institutu v praxi. Jednou z významných a velice podstatných změn je stanovení doby, do které lze zkušební dobu nejpozději uzavřít, což na rozdíl od předchozí úpravy, která dovozovala nyní účinné ustanovení pouze z judikatury, tj. bez výslovné úpravy v zák...
Zkušební doba. Dohoda se uzavírá se zkušební dobou dva týdny. Jestliže se v průběhu zkušební doby ukáže, že potíže klienta jsou již takového charakteru, že nebude možno během pobytu nastartovat pozitivní změny, může být pobyt bez dalších příčin ukončen.
Zkušební doba. 1. V pracovní smlouvě lze se zaměstnancem sjednat zkušební dobu v délce maximálně 3 měsíců. U vedoucích zaměstnanců lze sjednat zkušební dobu v délce maximálně 6 měsíců.
Zkušební doba. Zaměstnavatel a zaměstnanec si nesjednávají zkušební dobu.
Zkušební doba. 4.1 Sjednává se zkušební doba v délce .........3 měsíce............... Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve ...........zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. O dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené se zkušební doba prodlužuje.
Zkušební doba. Podle zákona jsou to 3 měsíce, pokud se, se zaměstnavatelem domluvíte na kratší době, musí být tato informace také uvedena ve smlouvě.