Úvodem. 1.1 Proč je důležité pečlivě číst smlouvy a obchodní podmínky?
Úvodem. Možnost využití pojištění ZÁKLADNÍ asistence mají řidič a osoby přepravované vozidlem s platným pojištěním od- povědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nebo havarijním pojištěním ALLRISK sjednaným u Allianz (dále také „oprávněné osoby“). Pojistnou smlouvou lze k těmto pojištěním sjednat pojištění asistence PLUS nebo PLUS MAXI. Asistenční služby poskytované smluvním partnerem Allianz (dále jen „smluvní partner“) jsou dostupné NON-STOP z ČR i ze zahraničí na tel. čísle: +000 000 000 000
Úvodem. Mlčenlivost advokáta je základním pilířem jeho činnosti. Dává advokátovu kli- entovi jistotu, že s obsahem jejich rozhovoru, k němuž došlo v souvislosti s po- skytováním právních služeb, nemohou být seznámeny třetí osoby. Mlčenlivost advokáta patřila mezi principy, které v našem právním řádu nebyly zpochybňo- vány. Stalo se tak poprvé až v roce 1999, kdy byl předložen k připomínkovému řízení návrh věcného záměru novely zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatře- ních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, v němž se počítalo s tím, že mezi finanční instituce, které mají povinnost nahlašovat neobvyklé obchody, budou za- členěni také advokáti. Realizace tohoto důkladně zdůvodněného návrhu Minis- terstva financí č. j. 243/39 218/1998 měla mít za důsledek to, že advokát by byl jako finanční instituce povinen ohlašovat neobvyklé obchody svého klienta a mu- sel by zachovávat mlčenlivost o tomto oznámení i o úkonech učiněných Minis- terstvem financí před jinými subjekty, tedy dokonce i před svým klientem. V novele zákona č. 61/1996 Sb., kterou dne 12. 4. 2000 schválila Poslanecká sněmovna a dne 26. 5. 2000 senát, však již není advokát zařazen mezi finanční instituce mající povinnost porušovat mlčenlivost vůči svému klientovi ohlašováním jeho neobvyklých či podezřelých obchodů. To, co se jeví jako samozřejmé, je vý- sledkem úsilí České advokátní komory v průběhu připomínkového řízení. V této souvislosti považuji za vhodné zamyslet se nad mlčenlivostí advokáta z hlediska jeho profese a nezbytnosti zachování důvěry klienta ve svého advo- káta. Uvedu i důvody, proč návrh na prolomení mlčenlivosti advokáta neobstál ani v době, kdy se slaáují naše právní normy s právem Evropské unie.
Úvodem. 1.1 O čem jsou tyto obchodní podmínky?
Úvodem. Rámcovou smlouvou se zavazujeme poskytovat Vám naše služby včetně platebních. Přehled těch, které jste si vybral, najdete v bodu 2. — Za rámcovou smlouvu, která se řídí zákonem o platebním styku, považujeme ty části smlouvy a její pozdější dodatky, kterými si zakládáte běžný a spořicí účet, získáte od nás debetní kartu, platební nálepku, kód pro vklad či výběr nebo jiné platební služby. — Nedílnou součástí rámcové smlouvy jsou naše další dokumenty:
Úvodem. Možnost využití pojištění asistence mají řidič a osoby přepravované vozidlem s platným pojištěním odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a současně havarijním pojištěním sjednaným u Allianz (dále také „oprávněné osoby“). Asistenční služby poskytované smluvním partnerem Allianz (dále jen „smluvní partner“) jsou dostupné NONSTOP z ČR i ze zahraničí na tel. čísle:
Úvodem. 1. OICT připravuje a koordinuje projekty sledující nasazení ICT technologií, inovativních technologií, technologií pro úsporu energií, technologií zefektivňujících řízení města a dalších řešení technologické i netechnologické povahy, v rámci těchto projektů a dalších činností vykonává správu a zpracování osobních údajů a vyvíjí činnost vedoucí k naplnění všech aspektů právní úpravy vztahující se k ochraně osobních údajů, a to včetně poradenství v této oblasti.
Úvodem. Příručka k veřejnému výběrovému řízení sbírkového projektu Pomozte dětem obsahuje závazná pravidla pro žadatele o příspěvek ze sbírky Pomozte dětem. Účelem příručky je poskytnout informace o systému veřejného výběrového řízení projektu Pomozte dětem a pomoci tak žadatelům o příspěvek připravit úplnou a správnou projektovou žádost.
Úvodem. Jedním ze základních principů naplňujících zásadu spravedlivého trestního říze- ní je právo zvolit si obhájce, kterým může být výlučně advokát, popř. advokátní koncipient. Je zde předpoklad, že bude kvalifikovaně přispívat k naplnění výše uve- dené zásady, a že bude úspěšně „konkurovat“ orgánům činným v trestním řízení, a to především vyšetřovatelům a státním zástupcům při naplňování jedné ze zá- kladních zásad trestního řízení, kterou je zásada objektivní pravdy. Tato zásada je zakotvena v trestním řádu především v § 2 odst. 5 a v § 164 odst. 3 tr. řádu a uklá- dá orgánům činným v trestním řízení povinnost objasňovat pečlivě všechny okol- nosti svědčící ve prospěch i neprospěch obviněného. Povinnost obhájce je zčásti shodná s povinností orgánů činných v trestním řízení. Jeho povinností je uvádět skutečnosti svědčící výhradně ve prospěch svého klienta, jak je zakotveno v § 41 odst. 1 tr. řádu. Podle tohoto ustanovení je obhájce povinen poskytovat obviněné- mu potřebnou právní pomoc způsoby uvedenými v zákoně, pečovat o to, aby byly v řízení náležitě a včas objasněny skutečnosti, které obviněného zbavují viny nebo jeho vinu zmírňují, a tím přispívat ke správnému objasnění a rozhodnutí věci. Při obhajobě je obhájce limitován pouze zákonem a pokyny svého klienta (§ 16 záko- na o advokacii). Nezáleží při tom na skutečnosti, zda je obhájce ustanovený stá- tem (v případech nutné obhajoby) nebo zda jde o zvoleného obhájce. Aby mohl obhájce úspěšně plnit tuto povinnost, musí mít odpovídající opráv- nění, která umožní obhájci být rovnocenným partnerem orgánům činným v trest- ním řízení, především vyšetřovatelům v přípravném řízení a státním zástupcům při jednání před soudem, a naplnit tak smysl své existence v trestním řízení. Je zřejmé, že obhájce nemá rovnocenná oprávnění, příp. jejich rozsah je omezen oproti orgánům činným v trestním řízení, jako orgánům moci výkonné s poměrně rozsáhlými oprávněními. Obhájce si především nemůže vyžádat potřebné podklady a vysvětlení od ob- čanů podle § 153 odst. 3 a sepsat o tom úřední záznam podle § 158 odst. 4 tr. řá- du. Obhájce nemůže provádět důkazy. Na to mají monopol orgány činné v trest- ním řízení (srovnej § 66 až § 88 tr. řádu). Korespondující oprávnění obhájce je důkazy vyhledávat, obstarávat a navrhovat. Platí zásada rovnocennosti důka- zů. Tato zásada znamená, že orgány činné v trestním řízení nemohou upřed- nostňovat důkazy navržené a provedené jimi před důkazy předloženými a prove- denými na popud obhajoby. Tato z...
Úvodem. Spolu s masivním návratem směnky a s opětovným širším zapojením šeku do zdejšího obchodního života ocitla se problematika s nimi spojená i v centru, dnes můžeme již říci, tisíců sporů. Několikaleté zkušenosti s těmito řízeními umožňují již poněkud syntetičtější pohled na směnku a šek z hlediska procesního. Přitom již nadpis tohoto příspěvku nikoliv náhodou obsahuje velmi obecnou formulaci, protože se zaměříme nejen na soudní vymáhání práv ze směnečných a šeko- vých listin, ale také na některé další nároky, pokud mají k těmto listinám vztah, i když již nejde přímo o práva z cenného papíru. Zaměříme se na řízení prvo- stupňové a jen v omezeném rozsahu a zcela nesystematicky se dotkneme řízení odvolacího nebo dovolacího. Je tomu tak proto, že jednak zde odvolací ani do- volací řízení nevykazují příliš zvláštností od jiných odvolání nebo dovolání, a po- kud přece jen sem nějaká specifika pronikají, jsou dána návazností na přezkou- mávané rozhodnutí soudu prvého stupně. Nebudeme se věnovat ani řízení o vý- konu soudních rozhodnutí ve směnečných nebo šekových věcech. Svým zaměřením se příspěvek obrací především k účastníkům řízení a má jim být i návodem, jak v těchto řízeních postupovat. Pokud jsou rozebírány úkony soudu, pak proto, aby byl účastníkům vysvětlen jejich smysl a důvod, proč tak soud postupovat musí. Směnečná řízení mají svou logiku danou právě tím, co je jejich předmětem, o jaké nároky se jedná. Základní procesní předpis, to je občanský soudní řád, zák. č. 99/1963 Sb., ve znění mnoha pozdějších novelizací (dále jen o. s. ř.), byl, jak známo zásadním způsobem změněn zákonem č. 30/2000 Sb. Uvedená novela je účinná až od 1. ledna 2001. Ani po tomto datu se však nebudou na dříve zahájená řízení vzta- hovat všechna ustanovení novelizovaného znění. Z hlediska našeho tématu jde především o výhrady dle části dvanácté, hlavy I, bodů 3., 7., 9. a 15. zák. č. 30/2000 Sb. Novelizováno bylo i základní procesní ustanovení stran směnečných a šekových řízení, to je § 175 o. s. ř., nicméně nejde o změny, které by řízení v těchto věcech nějak výrazně modifikovaly. Budeme tedy nadále vycházet z no- vého znění o. s. ř. a jen bude-li to nutné upozorníme na odchylky, pokud mají pro účastníky praktický význam. Zákonem č. 29/2000 Sb. byl po padesáti letech novelizován i základní před- pis hmotněprávní v této oblasti, to je zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb. (dále jen z. s. š.). Jde však jen o dvě drobné změny formulační povahy, bez věc- ného významu pro náš výklad.