Druh práce. Druh práce je možné považovat za nejdůležitější z podstatných náležitostí pracovní smlouvy. Legální definici druhu práce ZP neobsahuje, proto lze odkázat na jeho vymezení X. Xxxxxxxx, druh práce je „na základě dělby práce vznikající činnost nebo skupina činností, vnitřně souvisejících, kvalitativně odlišných od jiných činností a souborů činností.“54 Určení a vymezení druhu práce v pracovní smlouvě zakládá povinnost zaměstnance konat právě tuto práci. Podstatné je tedy vymezení druhu práce v pracovní smlouvě a nikoli to, „jakou konkrétní práci v rámci sjednaného druhu práce zaměstnavatel, v závislosti na svých provozních možnostech, které se mohou v čase měnit, přiděluje zaměstnanci po vzniku pracovního poměru.“55 Zákoník práce obsahuje pouze povinnost začlenit do pracovní smlouvy ujednání o druhu práce, chybí v něm ovšem kogentní úprava týkající se obsahu tohoto ujednání. Proto je zcela v dispozici účastníků každé konkrétní pracovní smlouvy, jaký druh práce v ní vymezí. Účastníci mohou použít vymezení druhu práce uvedením pracovní funkce, např. jako osobní řidič nebo vymezením souboru činností, jež bude zaměstnanec vykonávat. Lze dojednat i dva nebo více druhů práce, které pak zaměstnanec bude uskutečňovat dle potřeby, např. jako řidič, který v době, kdy neplní úkoly řidiče, pečuje o servis auta. Hranice, které účastníci ve smlouvě stanoví pro druh práce určují rozsah, v němž mohou být zaměstnanci udělovány pracovní pokyny. Příliš široké vymezení druhu práce může vést k jeho neurčitosti a tudíž k neplatnosti pracovní smlouvy. Nesouhlasím s názorem, že pro nedostatečně určité sjednání druhu práce bude neplatné pouze toto samostatné ujednání, který vyslovil X. Xxxxxx.56 Podle mého názoru 53 § 34 odst. 1 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Druh práce. Zaměstnanec bude vykonávat práci ………………………………………………
Druh práce. Druh práce, na který je zaměstnanec přijímán nesmí být uveden příliš široce, např. dělník apod.. Při takovém, blíže neurčeném, označení druhu práce není totiž jasná hranice dispoziční pravomoci zaměstnavatele.35 Takto označený druh práce by pak mohl způsobit i neplatnost pracovní smlouvy. Čím úžeji a specifičtěji je práce uvedena, tím lépe pro zaměstnance, široké pojmenování činnosti totiž znamená příliš velkou dispoziční pravomoc zaměstnavatele vůči zaměstnanci. Příliš specifické pojmenování druhu práce však může značně 35 Xxxxxxx X. : Uplatňování pracovněprávních nároků a rozhodování soudů, Praha : Linde, 2001, s. 29. omezit zaměstnavatele při přidělování práce, neboť práci, která sice souvisí s druhem práce uvedeným ve smlouvě avšak její rámec do jisté míry přesahuje, nemůže svému zaměstnanci přidělit. Bohužel však v zákoně nenalezneme přesnou definici pojmu druh práce.
Druh práce. 1. Zaměstnanec se touto dohodou zavazuje vykonávat pro zaměstnavatele pracovní činnost, spočívající v …. (dále jen „práce“).
Druh práce. 3.1 Zaměstnanec uvedený v článku II. této dohody bude vykonávat práci na pozici „pracovník v sociálních službách“, na kterou bude dočasně přidělen k Dočasnému zaměstnavateli.
Druh práce. 2.1 Zaměstnanec se zavazuje, že bude vykonávat práci na pozici „ “ (druh práce), na kterou bude dočasně přidělen k Dočasnému zaměstnavateli.
Druh práce. Zaměstnanec se zavazuje, že na základě této dohody bude (výstižný popis práce). Zaměstnanec se dále zavazuje, že bude práci sjednanou v této dohodě vykonávat osobně.
Druh práce. 1. Zaměstnanec se zavazuje pro zaměstnavatele vykonávat práci s pracovním zařazením: [specifikovat profesi].
Druh práce. 3.1 Zaměstnanec uvedený v článku I. této dohody bude vykonávat práci na pozici …………………, na kterou bude dočasně přidělen k uživateli.
Druh práce. (pracovní zařazení, pracovní náplň)