Common use of Uzavírání veřejnoprávních smluv Clause in Contracts

Uzavírání veřejnoprávních smluv. Principy uzavírání veřejnoprávních smluv jsou obdobné jako principy uzavírání soukromoprávních smluv, nicméně vznik veřejnoprávní smlouvy je do značné míry ovlivněn charakterem veřejnoprávnosti v tom smyslu, že jako takovým jim nelze přiznat stejně širokou smluvní volnost. Odlišností od soukromoprávní úpravy je například povinnost uzavřít tuto smlouvu písemně, či nutnost jedné listiny, kde budou všechny projevy vůle zúčastněných stran. Pokud zákon stanoví, že k uzavření smlouvy je potřeba souhlasu správního orgánu, smlouva je uzavřena teprve dnem, kdy tento souhlas nabude právní moci. Vznik smlouvy soukromoprávní lze v určitých mezích obměňovat, ale oddálením se od ustanovení, příslušných veřejnoprávní smlouvě, bude způsobena její neplatnost. Správní řád klade na veřejnoprávní smlouvy poměrně jasné obsahové požadavky, jako je soulad s veřejným zájmem, cíl plnění úkolu veřejné správy a také účelnost. Dokonce přímo ty veřejnoprávní smlouvy, jejichž obsahem má být výkon státní správy, lze uzavírat pouze za předpokladu, že tak stanoví zvláštní zákon a pouze se souhlasem nadřízeného správního orgánu. Je tedy nejprve nutné, aby tento správní orgán posoudil obsah smlouvy z hlediska souhlasu s právními předpisy a především s veřejným zájmem. U vzniku subordinačních smluv musí být splněna podmínka zákonem stanovená možnost tento typ smlouvy uzavřít a souhlas třetích osob, které by byly účastníky řízení.33 Tato úprava je ve správním řádu zakotvena: „§161 (1) Stanoví-li tak zvláštní zákon, může správní orgán uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobou, která by byla účastníkem podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, a to i namísto vydání rozhodnutí.“ Podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy je souhlas ostatních osob, které by byly účastníky podle § 27 odst. 2 nebo 3. Správní orgán přitom postupuje podle ustanovení o souhlasu třetích osob (§ 168).34 Účastníky dle §27 odst. 2 nebo 3 jsou osoby, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech, či povinnostech a také ty osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Vedle obecných zásad pro všechny veřejnoprávní smlouvy, jako je například souhlas s veřejným zájmem, obsahuje správní řád ve své části páté také formální požadavky stanovující způsob, jakým je možné veřejnoprávní smlouvu uzavřít a to v §163 správního řádu. Lze najít velké množství shodných prvků s uzavíráním smluv dle občanského zákoníku, stěžejní pro ně je ale jejich kogentní forma, kdy se nelze od dané právní úpravy odchýlit a dále pravidlo písemného uzavření (ale i změny, či výpovědi).35 Dále je nutno, aby projevy vůle všech smluvních stran byly na téže listině. Pokud je předmětem veřejnoprávní smlouvy výkon státní správy, lze je uzavřít jen v případě, stanoví - li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu. V rámci výkonu samostatné působnosti územně samosprávní celky tento souhlas nepotřebují. U smluv subordinačních je k jejich uzavření nutno splnit 33SLÁDEČEK, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. 3., aktualiz. a upr. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2013, 497 s. ISBN 978-80-7478-002-8., str. 186 34Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád 35SKULOVÁ, Xxxx. Správní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, 2008, 428 s. ISBN 978-80-7380-110-6. str. 376 podmínku Zákonem stanovené možnosti tuto smlouvu uzavřít a také souhlas osob, kterých se tato smlouva týká.36 Správní řád definuje Návrh k uzavření smlouvy následovně:

Uzavírání veřejnoprávních smluv. Principy Uzavírání veřejnoprávních smluv je upraveno v páté části správního řádu, a to § 163 a § 164. Jak již bylo napsáno dříve, správní řád je pouze obecnou úpravou, proto se u konkrétních smluv vyskytují odchylky od obecných ustanovení, jež jsou dány speciálními zákony. 36 Správní řád stanovuje především základní zásady pro uzavírání veřejnoprávních smluv jsou obdobné jako principy uzavírání soukromoprávních smluv, nicméně vznik veřejnoprávní smlouvy je do značné míry ovlivněn charakterem veřejnoprávnosti v tom smyslu, že jako takovým jim nelze přiznat stejně širokou smluvní volnost. Odlišností od soukromoprávní úpravy je například povinnost uzavřít tuto smlouvu písemněpožadavek na to, či nutnost jedné listiny, kde budou všechny projevy vůle zúčastněných stran. Pokud zákon stanoví, že k uzavření smlouvy je potřeba souhlasu správního orgánu, aby byla smlouva je uzavřena teprve dnem, kdy tento souhlas nabude právní moci. Vznik smlouvy soukromoprávní lze v určitých mezích obměňovat, ale oddálením se od ustanovení, příslušných veřejnoprávní smlouvě, bude způsobena její neplatnost. Správní řád klade na veřejnoprávní smlouvy poměrně jasné obsahové požadavky, jako je soulad souladu s veřejným zájmem, cíl plnění úkolu veřejné správy a také účelnostzájmem nebo požadavek zákonnosti. Dokonce přímo ty veřejnoprávní smlouvy, jejichž obsahem má být výkon státní správy, lze uzavírat pouze za předpokladu, že tak stanoví zvláštní zákon a pouze se souhlasem nadřízeného správního orgánu. Je tedy nejprve nutné, aby tento správní orgán posoudil obsah smlouvy z hlediska souhlasu s právními předpisy a především s veřejným zájmem. U vzniku subordinačních smluv musí být splněna podmínka zákonem stanovená možnost tento typ smlouvy uzavřít a souhlas třetích osob, které by byly účastníky řízení.33 Tato úprava Kromě těchto zásad je ve správním řádu zakotvena: „§161 (1) Stanoví-li tak zvláštní zákonk nalezení mnoho dalších formálních zásad, může správní orgán uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osoboukterými je nutné se při uzavírání smluv řídit. Vzhledem k tomu, která by byla účastníkem podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, a to i namísto vydání rozhodnutí.“ Podmínkou účinnosti že se veřejnoprávní smlouvy je souhlas ostatních osobpříliš neliší od smluv soukromoprávních, které by byly účastníky podle § 27 odstjsou i formální zásady správního řádu jakousi obdobou zásad upravených v občanském zákoníku (zákon č. 2 nebo 389/2012 Sb., občanský zákoník), samozřejmě s menšími odlišnostmi. Správní orgán přitom postupuje podle ustanovení o souhlasu třetích osob (§ 168).34 Účastníky dle §27 odst. 2 nebo 3 jsou osoby, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech, či povinnostech Celkově má úprava uzavírání veřejnoprávních smluv oproti úpravě smluv soukromoprávních v mnohem větší míře povahu kogentní a také ty osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Vedle obecných zásad pro všechny od daných norem se tedy není možné odchýlit.37 V první řadě se správní řád zabývá návrhem na uzavření veřejnoprávní smlouvy, jako jež je například souhlas s veřejným zájmemprojevem vůle k uzavření smlouvy. Xxxxxx návrhu je kladeno několik základních požadavků. Forma návrhu musí být písemná a obsahově by měl být návrh dostatečně určitý. Musí z něj být patrna i vůle navrhovatele, obsahuje správní řád ve své části páté také formální požadavky stanovující způsob, jakým je možné veřejnoprávní smlouvu uzavřít a to že se svým návrhem zavazuje v §163 správního řádupřípadě jeho přijetí. Lze najít velké množství shodných prvků s uzavíráním smluv dle občanského zákoníku, stěžejní pro ně je ale jejich kogentní formaPůsobení návrhu začíná od chvíle, kdy se nelze od dané právní úpravy odchýlit a dále pravidlo písemného dojde osobě, které je určen, respektive druhé smluvní straně. Navrhovatel tento návrh může změnit i zrušit, ale pouze za podmínky, že jeho nový projev vůle směřující ke změně nebo zrušení dojde osobě, jež je určen, dříve nebo popřípadě současně jako návrh na uzavření (ale i změny, či výpovědi).35 Dále je nutno, aby projevy vůle všech smluvních stran byly na téže listině. Pokud je předmětem veřejnoprávní smlouvy výkon státní správy, lze je uzavřít jen v případě, stanoví - li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu. V rámci výkonu samostatné působnosti územně samosprávní celky tento souhlas nepotřebují. U smluv subordinačních je k jejich uzavření nutno splnit 33SLÁDEČEK, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. 3., aktualiz. a upr. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2013, 497 s. ISBN 978-80-7478-002-8., str. 186 34Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád 35SKULOVÁ, Xxxx. Správní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, 2008, 428 s. ISBN 978-80-7380-110-6. str. 376 podmínku Zákonem stanovené možnosti tuto smlouvu uzavřít a také souhlas osob, kterých se tato smlouva týká.36 Správní řád definuje Návrh k uzavření smlouvy následovně:smlouvy.38

Uzavírání veřejnoprávních smluv. Principy uzavírání Veřejnoprávní smlouvy se uzavírají na podobném principu jako smlouvy soukromoprávní. U veřejnoprávních smluv jsou obdobné však není tak rozsáhlá a široká smluvní volnost jako principy uzavírání právě u soukromoprávních smluv. Liší se i v mnoha dalších postupech či zákonech. Odlišnosti, nicméně vznik kterými se uzavírají veřejnoprávní smlouvy od soukromoprávních, jsou například v tom, že tyto smlouvy mají povinnost se uzavírat písemně či alespoň v jedné z těchto listin musí být obsaženy všechny zúčastněné strany. Může vzniknout situace, kdy k uzavření veřejnoprávní smlouvy je do značné míry ovlivněn charakterem veřejnoprávnosti v tom smyslu, že jako takovým jim nelze přiznat stejně širokou smluvní volnost. Odlišností od soukromoprávní úpravy je například povinnost uzavřít tuto smlouvu písemně, či nutnost jedné listiny, kde budou všechny projevy vůle zúčastněných stran. Pokud zákon stanoví, že k uzavření smlouvy je podle zákona potřeba souhlasu souhlas správního orgánu, potom taková smlouva je bude uzavřena teprve dnemv den, kdy tento souhlas k souhlasu došlo a nabude tak právní moci. Vznik smlouvy soukromoprávní lze v určitých mezích obměňovatDalší odlišností může být například ta, ale oddálením se od ustanovení, příslušných veřejnoprávní smlouvě, bude způsobena její neplatnost. Správní řád klade na že veřejnoprávní smlouvy poměrně jasné obsahové požadavkymusí obsahovat určitá ustanovení a musí se řídit určitými zásadami a pravidly, tak jako je to u soukromoprávních smluv. Pokud však dojde k oddálení těchto ustanovení či zásad, budou soukromoprávní smlouvy prohlášené jako neplatné. Jak už bylo několikrát zmíněno v předchozích kapitolách, všechny smlouvy ať už veřejnoprávní či soukromoprávní, se musí řídit určitými zásadami a ustanoveními. Každá smlouva se musí řídit správním řádem, který určuje správný obsahový postup či soulad s veřejným zájmem. Nejde opomenout i zvláštní zákon, cíl plnění úkolu veřejné správy a také účelnost. Dokonce přímo ty veřejnoprávní kterým se řídí smlouvy, jejichž obsahem má být obsahovým prvkem je výkon státní správy. Pokud se sjednají takovéto smlouvy, lze uzavírat pouze za předpokladu, že tak stanoví zvláštní zákon a pouze se souhlasem stanoví, zda tyto smlouvy lze uzavřít či nikoliv. Podmínkou je zde ještě souhlas nadřízeného správního orgánu. Je tedy nejprve nutné, aby tento správní orgán posoudil obsah smlouvy z hlediska souhlasu s právními předpisy a především s veřejným zájmem. U vzniku subordinačních smluv musí být splněna podmínka zákonem stanovená možnost tento typ smlouvy uzavřít a souhlas třetích osob, které by byly účastníky řízení.33 Tato úprava je ve správním řádu zakotvena: „§161 (1) Stanoví-li tak zvláštní zákon, může správní orgán uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobou, která by byla účastníkem podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, a to i namísto vydání rozhodnutí.“ Podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy je souhlas ostatních osob, které by byly účastníky podle § 27 odst. 2 nebo 3. Správní orgán přitom postupuje podle ustanovení o souhlasu třetích osob (§ 168).34 Účastníky dle §27 odst168). 2 nebo 3 jsou osoby, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech, či povinnostech a také ty osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Vedle obecných zásad pro všechny veřejnoprávní smlouvy, jako je například souhlas s veřejným zájmem, obsahuje správní řád ve své části páté také formální požadavky stanovující způsob, jakým je možné veřejnoprávní smlouvu uzavřít a to v §163 správního řádu. Lze najít velké množství shodných prvků s uzavíráním smluv dle občanského zákoníku, stěžejní pro ně je ale jejich kogentní forma, kdy se nelze od dané právní úpravy odchýlit a dále pravidlo písemného uzavření (ale i změny, či výpovědi).35 Dále je nutno, aby projevy vůle všech smluvních stran byly na téže listině. Pokud je předmětem veřejnoprávní smlouvy výkon státní správy, lze je uzavřít jen v případě, stanoví - li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu. V rámci výkonu samostatné působnosti územně samosprávní celky tento souhlas nepotřebují. U smluv subordinačních je k jejich uzavření nutno splnit 33SLÁDEČEK, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. 3., aktualiz. a upr. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2013, 497 s. ISBN 978-80-7478-002-8., str. 186 34Zákon 12 11 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád 35SKULOVÁ, Xxxx. Správní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, 2008, 428 s. ISBN 978-80-7380-110-6. str. 376 podmínku Zákonem stanovené možnosti tuto smlouvu uzavřít a také souhlas osob, kterých se tato smlouva týká.36 Správní řád definuje Návrh k uzavření smlouvy následovně:řád

Uzavírání veřejnoprávních smluv. Principy uzavírání veřejnoprávních smluv jsou obdobné jako principy uzavírání soukromoprávních smluv, nicméně vznik Návrh veřejnoprávní smlouvy je do značné míry ovlivněn charakterem veřejnoprávnosti v tom smyslua její uzavření (respektive přijetí) musí být učiněno písemně. Neplatí žádné omezení ohledně toho, kdo by mohl podat návrh na uzavření smlouvy, takže návrh může předložit účastníkům dle § 161 správního řádu i správní orgán sám. S ohledem na ustanovení § 170 správního řádu vyvstává otázka, co lze považovat za písemnou formu, respektive zda „písemnost“ posuzovat dle § 37 odst. 4 správního řádu, či dle § 40 odst. 4 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že jako takovým jim nelze přiznat stejně širokou smluvní volnostse nejedná o podání, ale o návrh na uzavření smlouvy dle § 163 odst. Odlišností od soukromoprávní úpravy 1 správního řádu, respektive o jeho písemné přijetí, přikláním se k závěru, že písemnou formu lze posuzovat dle občanského zákoníku. O uzavření smlouvy se nevede správní řízení, což však neznamená, že již zahájené správní řízení by nemohlo být ukončeno uzavřením veřejnoprávní smlouvy, srov. § 161 odst. 2 správního řádu, ale jedná se o specifický druh kontraktace modifikovaný povahou veřejnoprávní smlouvy. Ustanovení § 163 odst. 1 správního řádu upravuje hmotně-právní úkon, zatímco podání dle § 37 odst. 1 správního řádu je například povinnost uzavřít tuto smlouvu písemněúkon procesní. Obecná úprava uzavírání smlouvy v občanském zákoníku vychází z toho, či nutnost jedné listiny, kde budou všechny že jde o dva vzájemně adresované obsahově shodné projevy vůle zúčastněných stranskládající se z oferty a její akceptace. Pokud zákon stanovíPřijetí návrhu (akceptace) nabývá účinnosti okamžikem jeho dojití oferentovi, že a tím dochází k uzavření smlouvy. Z této zásady, modifikované upravovanou problematikou, vychází též správní řád. Ve všech případech uzavírání veřejnoprávní smlouvy musí být projevy vůle všech smluvních stran učiněny písemně a na téže listině. Veřejnoprávní smlouva uzavíraná mezi přítomnými je uzavřena okamžikem připojení podpisu poslední smluvní strany, což v podstatě koresponduje s obecnou úpravou, neboť přijetí návrhu a dojití navrhovateli se odehraje v jednom okamžiku. Probíhá-li kontraktace mezi nepřítomnými, je smlouva uzavřena až okamžikem, kdy dojde adresátem řádně podepsaný návrh, popřípadě, je-li adresátů více, posledního z nich, navrhovateli. V prvním případě je tedy smlouva uzavřena okamžikem podpisu poslední strany, ve druhém případě okamžikem dojití podepsaného návrhu smlouvy navrhovateli. Uvedené by bylo možno na základě § 170 správního řádu dovodit i bez výslovné úpravy ve správním řádu. Například německá úprava vůbec uzavírání smlouvy neobsahuje. V případech, kdy je třeba k uzavření smlouvy je potřeba souhlasu správního orgánuorgánu (§ 160 odst. 5, § 162 odst. 1 správního řádu), je smlouva je uzavřena teprve dnem, kdy tento souhlas nebude právní moci. V teorii je souhlas obvykle definován jako úkon správního orgánu, který se uděluje předběžně. Navazuje na něj další právní skutečnost. Tomuto teoretickému pojetí však zákonná konstrukce neodpovídá. Zmiňované ustanovení je v zásadním rozporu jak s výše uvedenou obecnou úpravou kontraktace, tak i ustanovením § 164 odst. 2 správního řádu. Pokud vyjdeme z dikce „k uzavření veřejnoprávní smlouvy je třeba souhlasu správního orgánu“, dospějeme jazykovým výkladem k závěru, že získání souhlasu je nezbytným předpokladem k podpisu a uzavření smlouvy dle § 164 odst. 2 správního řádu. Získání souhlasu (nabytí právní moci rozhodnutí) tedy předchází samotnému uzavření smlouvy. Stanoví-li se však v § 164 odst. 3 správního řádu v druhé části věty, že smlouva je uzavřena dnem, kdy souhlas nabude právní moci, činí taková podmínka dané ustanovení nesouladným, vnitřně rozporným. Vznik Nabude-li rozhodnutí o udělení souhlasu s uzavřením smlouvy soukromoprávní právní moci, má to ex lege za následek uzavření smlouvy. Podepisování nemá na uzavření smlouvy v tomto případě vliv, neboť smlouva je již uzavřena. Xxxxxxx, respektive návrh a jeho přijetí, však podepsána být musí (srov. § 164 odst. 1 správního řádu). Jako vhodnější by se jevilo, kdyby získání souhlasu bylo podmínkou účinnosti, podobně jako u smluv dle § 168 správního řádu (jež se však týká pouze osob, nikoliv správních orgánů) nebo u smluv o spolupráci s obcemi jiných států dle § 55 odst. 6 zákona o obcích, což je výjimka z pravidla. Nebo druhá alternativa: již uzavřená smlouva by byla schvalována správním orgánem. Ve zvláštních předpisech lze v určitých mezích obměňovat, ale oddálením se od najít ustanovení, příslušných veřejnoprávní smlouvě, bude způsobena její neplatnostjež konstruují některé podmínky pro uzavření smlouvy odchylně od správního řádu. Správní řád klade na veřejnoprávní smlouvy poměrně jasné obsahové požadavky, jako je soulad s veřejným zájmem, cíl plnění Tak např. v § 48 zákona o obcích se u smluv mezi obcemi ke splnění konkrétního úkolu veřejné správy a také účelnost. Dokonce přímo ty veřejnoprávní smlouvy, jejichž obsahem má být výkon státní správy, lze uzavírat pouze za předpokladuspecificky stanoví, že tak stanoví zvláštní zákon a pouze se souhlasem nadřízeného správního orgánu. Je tedy nejprve nutné, aby tento správní orgán posoudil obsah smlouvy z hlediska souhlasu s právními předpisy a především s veřejným zájmem. U vzniku subordinačních smluv taková smlouva musí být splněna podmínka zákonem stanovená možnost tento typ smlouvy uzavřít a souhlas třetích osobpředem schválena zastupitelstvy obcí, které by byly účastníky řízení.33 Tato úprava jinak je neplatná.37 Neplatnost veřejnoprávních smluv ale není ve správním řádu zakotvena: „§161 upravena a nelze použít úpravu v občanském zákoníku (1) Stanovísrov. § 170 správního řádu), neboť neplatnost je pojmově u veřejnoprávních smluv vyloučena. Stejně jako u individuálních správních aktů se i zde presumuje správnost, resp. bezvadnost smlouvy. Případné vady veřejnoprávních smluv se odstraňují postupem dle § 165 správního řádu. Vadná je smlouva, jež byla uzavřena v rozporu s právními předpisy, přičemž se může jednat jak o vadu spočívající v postupu při uzavírání smlouvy (například před uzavřením o ní nehlasovalo zastupitelstvo obce dle § 55 odst. 4 zákona o obcích), tak též o vadu spočívající ve smlouvě samotné, tj. například předmětem smlouvy je, co jím být nemůže, chybí zákonné náležitosti smlouvy, smlouva byla uzavřena mezi subjekty, jež k tomu nejsou oprávněny. Vady veřejnoprávních smluv se nenapravují, vadnou smlouvu, popřípadě její část, je třeba vždy zrušit. Není-li tak tedy návrh smlouvy předem schválen, nejde o neplatnost, nýbrž je smlouva uzavřena v rozporu se zákonem a musí být zrušena. V této souvislosti vyvstává otázka, zda přiměřené užití § 99 správního řádu ohledně účinků rozhodnutí o zrušení smlouvy je vhodné a zda by neměla existovat zvláštní zákonvýslovná úprava (viz § 165 odst. 7 správního řádu). Dále dle ustanovení § 3a odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., může správní orgán uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobouo obecní policii, která by byla účastníkem podle ve znění pozdějších předpisů, smlouva o výkonu úkolů obecní policie vyžaduje ke své platnosti souhlasu krajského úřadu. Není jasné, zda ustanovení vykládat tak, že se vyžaduje souhlasu krajského úřadu k uzavření smlouvy, nebo zda je získání souhlasu předpokladem účinnosti smlouvy. Dalším problematickým ustanovením je § 27 51 odst. 2 zákona o obcích a jeho vztah ke správnímu řádu. V daném případě jde zřejmě o záměnu pojmů uzavření a účinnost smlouvy. Smlouva je uzavřena postupem dle § 164 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé2 správního řádu. Teprve takto uzavřená smlouva nabývá účinnosti, a to i namísto vydání rozhodnutí.“ Podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy je souhlas ostatních osob, které by byly účastníky podle § 27 odst. 2 buď okamžikem uzavření nebo 3. Správní orgán přitom postupuje podle ustanovení o souhlasu třetích osob později (§ 168).34 Účastníky dle §27 odst. 2 na základě dohody nebo 3 jsou osoby, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech, či povinnostech a také ty osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Vedle obecných zásad pro všechny veřejnoprávní smlouvy, jako je například souhlas s veřejným zájmem, obsahuje správní řád ve své části páté také formální požadavky stanovující způsob, jakým je možné veřejnoprávní smlouvu uzavřít a to v §163 správního řádu. Lze najít velké množství shodných prvků s uzavíráním smluv dle občanského zákoníku, stěžejní pro ně je ale jejich kogentní forma, kdy se nelze od dané právní úpravy odchýlit a dále pravidlo písemného uzavření (ale i změny, či výpovědi).35 Dále je nutno, aby projevy vůle všech smluvních stran byly na téže listině. Pokud je předmětem veřejnoprávní smlouvy výkon státní správy, lze je uzavřít jen v případě, stanoví - stanoví-li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánuzákon). V rámci výkonu samostatné působnosti územně samosprávní celky tento souhlas nepotřebují. U smluv subordinačních je k jejich uzavření nutno splnit 33SLÁDEČEK, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. 3., aktualiz. a upr. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2013, 497 s. ISBN 978-80-7478-002-8., str. 186 34Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád 35SKULOVÁ, Xxxx. Správní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, 2008, 428 s. ISBN 978-80-7380-110-6. str. 376 podmínku Zákonem stanovené možnosti tuto smlouvu uzavřít a také souhlas osob, kterých se tato smlouva týká.36 Správní řád definuje Návrh k Je však třeba důsledně rozlišovat mezi okamžikem uzavření smlouvy následovně:a okamžikem účinnosti.

Uzavírání veřejnoprávních smluv. Principy uzavírání veřejnoprávních smluv jsou obdobné jako principy uzavírání soukromoprávních smluv, nicméně vznik U veřejnoprávní smlouvy je do značné míry ovlivněn charakterem veřejnoprávnosti v tom smysludůležité, že jako takovým jim nelze přiznat stejně širokou smluvní volnost. Odlišností od soukromoprávní úpravy je například povinnost uzavřít tuto smlouvu písemně, či nutnost jedné listiny, kde budou všechny musí být vždy uzavřena písemně a projevy vůle zúčastněných stranvšech smluvních stran musí být na stejné listině. Pokud jsou smluvní strany přítomny současně, je taková smlouva uzavřena okamžikem připojení podpisu poslední smluvní strany. Pokud smluvní strany současně přítomné nejsou, je smlouva uzavřena okamžikem, kdy její návrh opatřený podpisy ostatních osob, jimž byl určen, dojde navrhovateli smlouvy. Pokud zákon stanoví, že k uzavření veřejnoprávní smlouvy je potřeba třeba souhlasu správního orgánu, je tato smlouva je uzavřena teprve dnem, kdy tento souhlas nabude právní moci. Vznik Správní orgán, který dal k uzavření smlouvy soukromoprávní lze v určitých mezích obměňovatsouhlas, ale oddálením se od ustanovenípoté zveřejní tuto smlouvu na své úřední desce. Jak jsem již ve své práci zmiňoval, příslušných veřejnoprávní smlouvě, bude způsobena její neplatnost. Správní řád klade na nezbytnou náležitostí veřejnoprávní smlouvy poměrně jasné obsahové požadavky, jako je soulad s veřejným zájmem, cíl plnění úkolu veřejné správy a také účelnost. Dokonce přímo ty veřejnoprávní smlouvy, jejichž obsahem má být výkon státní správy, lze uzavírat pouze za předpokladuje, že tak stanoví zvláštní zákon a pouze se souhlasem nadřízeného správního orgánu. Je tedy nejprve nutné, aby tento správní orgán posoudil obsah smlouvy z hlediska souhlasu s právními předpisy a především s veřejným zájmem. U vzniku subordinačních smluv musí být splněna podmínka zákonem stanovená možnost tento typ smlouvy uzavřít uzavřena písemně a souhlas třetích osob, které by byly účastníky řízení.33 Tato úprava je ve správním řádu zakotvena: „§161 (1) Stanoví-li tak zvláštní zákon, může správní orgán uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobou, která by byla účastníkem podle § 27 odst. 1, kdyby probíhalo řízení podle části druhé, a to i namísto vydání rozhodnutí.“ Podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy je souhlas ostatních osob, které by byly účastníky podle § 27 odst. 2 nebo 3. Správní orgán přitom postupuje podle ustanovení o souhlasu třetích osob (§ 168).34 Účastníky dle §27 odst. 2 nebo 3 jsou osoby, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech, či povinnostech a také ty osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Vedle obecných zásad pro všechny veřejnoprávní smlouvy, jako je například souhlas s veřejným zájmem, obsahuje správní řád ve své části páté také formální požadavky stanovující způsob, jakým je možné veřejnoprávní smlouvu uzavřít a to v §163 správního řádu. Lze najít velké množství shodných prvků s uzavíráním smluv dle občanského zákoníku, stěžejní pro ně je ale jejich kogentní forma, kdy se nelze od dané právní úpravy odchýlit a dále pravidlo písemného uzavření (ale i změny, či výpovědi).35 Dále je nutno, aby projevy vůle všech smluvních stran byly musí být na téže listině. Pokud by písemná forma nebyla dodržena, neuplatnila by se jako v případě občanskoprávních smluv automaticky neplatnost veřejnoprávní smlouvy, ale bylo by nutné postupovat dále podle uvedených ustanovení správního řádu a domoci se zrušení takové smlouvy by bylo možné dle § 165 správního řádu. Pokud by se však jednalo například o smlouvu mezi obcemi o splnění nějakého konkrétního úkolu podle zákona o obcích, poté by se uplatnila přednostně speciální úprava § 48 odst. 1 zákona o obcích, a taková smlouva, která by nebyla písemně uzavřena, či by byla uzavřena bez souhlasu zastupitelstva obce, by byla automaticky neplatná. Podobně jako je předmětem tomu v občanském právu, je i veřejnoprávní smlouvy výkon státní správysmlouva uzavřena okamžikem, lze kdy je uzavřít jen v případě, stanoví - li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánupřijat návrh smlouvy. V rámci výkonu samostatné působnosti územně samosprávní celky tento souhlas nepotřebují. U smluv subordinačních tomto případě je k jejich uzavření nutno splnit 33SLÁDEČEK, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. 3., aktualiz. a upr. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republika, 2013, 497 s. ISBN 978-80-7478-002-8., str. 186 34Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád 35SKULOVÁ, Xxxx. Správní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, 2008, 428 s. ISBN 978-80-7380-110-6. str. 376 podmínku Zákonem stanovené možnosti tuto smlouvu uzavřít a také souhlas nutné doložit podpisy osob, kterých se tato smlouva týká.36 Správní řád definuje Návrh které jsou oprávněny k uzavření smlouvy následovně:takové smlouvy. Může to být osoba, která je oprávněná

Uzavírání veřejnoprávních smluv. Principy uzavírání veřejnoprávních smluv Veřejnoprávní smlouvy jsou obdobné jako principy uzavírání soukromoprávních smluvvelice podobné smlouvám soukromoprávním, nicméně vznik které známe z občanského práva. Výjimkou zde však je, že veřejnoprávní smlouvy jsou více kogentní, to znamená, že se smluvní strany nemohou odchýlit od pravidla. 22 Pokud by se však smluvní strany od tohoto pravidla odchýlily, veřejnoprávní smlouva nevznikne. Návrh veřejnoprávní smlouvy je do značné míry ovlivněn charakterem veřejnoprávnosti učiněn v tom smyslupísemné formě a musí obsahovat projev vůle smluvních stran. Dále musí být návrh obsahově určitý. Návrh smlouvy působí od doby, kdy dojde druhé smluvní straně a může být navrhovatelem smlouvy změněn nebo zrušen pouze za podmínky, že jako takovým jim nelze přiznat stejně širokou smluvní volnosttento nový projev vůle dojde osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně s návrhem smlouvy.23 Velmi důležitým prvkem při sjednávání veřejnoprávních smluv je obligatorní písemná forma, kde projevy všech smluvních stran musí být na stejné listině. Odlišností od soukromoprávní úpravy je například povinnost uzavřít Pokud by byla smlouva na více listech, musí být svázána v jeden neoddělitelný celek, pak můžeme tuto smlouvu písemněpovažovat za jednu listinu. Při podpisu smlouvy se použije vlastnoručního podpisu, či nutnost jedné listinyjiný podpis je vyloučen. Podpisy smluvních stran nemusí být úředně ověřeny. Může však nastat situace, kde budou kdy listinu podepíše zmocněnec na základě úředně ověřené plné moci. Jestliže, jsou všechny projevy vůle zúčastněných stransmluvní strany přítomny současně, je veřejnoprávní smlouva uzavřena okamžikem, kdy poslední smluvní strana připojí svůj podpis. Nebo tehdy vrátí-li se smlouva opět ke svému navrhovateli, v tomto případě nejsou přítomny všechny smluvní strany současně, veřejnoprávní smlouvu podepíše každý zvlášť a zašle se zpět navrhovateli. Pokud zákon stanoví, že k uzavření smlouvy je potřeba třeba souhlasu správního orgánu, je veřejnoprávní smlouva je uzavřena teprve až dnem, kdy tento souhlas nabude právní moci. Vznik smlouvy soukromoprávní lze v určitých mezích obměňovat, ale oddálením se od ustanovení, příslušných veřejnoprávní smlouvě, bude způsobena její neplatnost. 24 Správní řád klade na veřejnoprávní smlouvy poměrně jasné obsahové požadavky, jako je soulad s veřejným zájmem, cíl plnění úkolu veřejné správy a také účelnost. Dokonce přímo ty veřejnoprávní smlouvy, jejichž obsahem orgán má být výkon státní správy, lze uzavírat pouze za předpokladu, že tak stanoví zvláštní zákon a pouze se souhlasem nadřízeného správního orgánu. Je tedy nejprve nutné, aby tento správní orgán posoudil obsah smlouvy z hlediska souhlasu s právními předpisy a především s veřejným zájmem. U vzniku subordinačních smluv musí být splněna podmínka zákonem stanovená možnost tento typ smlouvy uzavřít a souhlas třetích osob, které by byly účastníky řízení.33 Tato úprava je ve správním řádu zakotvena: „§161 (1) Stanoví-li tak zvláštní zákon, může správní orgán uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobou, která by byla účastníkem podle povinnost dle § 27 164 odst. 13 SpŘ zveřejnit veřejnoprávní 22 XXXXXXXXXX E., kdyby probíhalo řízení podle části druhéXXXXXXX V., a to i namísto vydání rozhodnutí.“ Podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy je souhlas ostatních osobSprávní právo procesní, které by byly účastníky podle § 27 odst. 2 nebo 3. Správní orgán přitom postupuje podle ustanovení o souhlasu třetích osob (§ 168).34 Účastníky dle §27 odst. 2 nebo 3 jsou osobyaktualizované a doplněné vydání, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech, či povinnostech a také ty osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Vedle obecných zásad pro všechny veřejnoprávní smlouvy, jako je například souhlas s veřejným zájmem, obsahuje správní řád ve své části páté také formální požadavky stanovující způsob, jakým je možné veřejnoprávní smlouvu uzavřít a to v §163 správního řádu. Lze najít velké množství shodných prvků s uzavíráním smluv dle občanského zákoníku, stěžejní pro ně je ale jejich kogentní forma, kdy se nelze od dané právní úpravy odchýlit a dále pravidlo písemného uzavření (ale i změny, či výpovědi).35 Dále je nutno, aby projevy vůle všech smluvních stran byly na téže listině. Pokud je předmětem veřejnoprávní smlouvy výkon státní správy, lze je uzavřít jen v případě, stanoví - li tak zvláštní zákon a jen se souhlasem nadřízeného správního orgánu. V rámci výkonu samostatné působnosti územně samosprávní celky tento souhlas nepotřebují. U smluv subordinačních je k jejich uzavření nutno splnit 33SLÁDEČEK, Xxxxxxxx. Obecné správní právo. 3., aktualiz. a upr. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer Česká republikaLeges, 20132010, 497 360 s. ISBN s. 330, ISBN: 978-80-747887212-00234-8.9 23 XXXXXXXXXX E., strXXXXXXX V., Správní právo procesní, 3. 186 34Zákon aktualizované a 24 XXXXXXXXXX E., XXXXXXX V., Správní právo procesní, 3. aktualizované a doplněné vydání, Praha: Leges, 2010, 360 s. s. 331, ISBN: 978-80-87212-34-9 smlouvu, ke které připojil svůj souhlas, na své úřední desce v rozsahu alespoň 15 dnů. Pokud je jedna ze smluvních stran příslušníkem národnostní menšiny, vyhotoví se veřejnoprávní smlouva v jazyce příslušníka dané menšiny. To samé platí i při jednání, které se musí v jazyce příslušníka odehrávat. Tlumočníka vybírá správní orgán, jestliže nemá správní orgán tlumočníka se znalostí daného jazyka, vybírá se příslušník národnostní menšiny svého tlumočníka. Náklady spojené s překladem nese správní orgán, musí však skutečně jít o příslušníka národnostní menšiny, který trvale žije na území České republiky.25 Návrh veřejnoprávní smlouvy může zaniknout třemi způsoby, která jsou ve správním řádu § 163 odst. 3 taxativně vyjmenovány. Prvním způsobem může zaniknout návrh veřejnoprávní smlouvy když, uplyne lhůta, která byla pro přijetí návrhu stanovena. Nazývá se jako akceptační lhůta, ve které návrh nebyl přijat. Druhý způsob zániku návrhu je, když akceptační lhůta nebyla stanovena a návrh zanikne po uplynutí přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované veřejnoprávní smlouvy. A poslední způsob zániku nastane tehdy, když odmítnutí návrhu smluvních stran dojde navrhovateli smlouvy. 25 § 16 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád 35SKULOVÁ, Xxxx. Správní právo procesní. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, 2008, 428 s. ISBN 978-80-7380-110-6. str. 376 podmínku Zákonem stanovené možnosti tuto smlouvu uzavřít a také souhlas osob, kterých se tato smlouva týká.36 Správní řád definuje Návrh k uzavření smlouvy následovně:řád