Výchozí situace cizí země • cizí řeč • cizí právní předpisy • cizí veřejná správa • cizí soudy • V zásadě neexistuje povinnost použít určitou řeč • je tedy možné uzavírat smlouvy i v čestině! • Nejjednodušší: smlouvy v němčině • Dvoujazyčné smlouvy: • je třeba určit rozhodnou verzi • dávat pozor na kvalitní překlad (např. Bankovní záruka X ručení) • Neexistuje povinnost uzavřít smlouvu o dílo podle německého práva • Platí nařízení Řím I: • Čl. 3: Svobodná (i konkludentní) volba práva • Čl. 4: právo aplikovatelné v případě, že není právo zvoleno Zásada: v případě pochybností platí právo zhotovitele • Dodržování předpisů veřejného práva • Práce v neděli • Emise hluku • Bezpečnost práce • Xxxxxxx xxxxxxx • Zadávací a smluvní řád pro stavebnictví část A (VOB/A): - První oddíl: národní stavebnictví - Druhý oddíl: celoevropské stavebnictví • Dohoda o soudní příslušnosti: čl. 25 nař. 1215/2012 (komplikované v případě spotřebitelů) • Soud místa plnění: čl. 7 odst. 1 a) nař. 1215/2012 • Soud žalovaného: čl. 3 odst. 1 nař. 1215/2012 • Rozhodčí doložka • Německé soudy (Amtsgericht do 5000 EUR, Langericht od 5000 EUR), jednoduché řízení o plat. rozkazu
Výchozí situace. Fond Partnerství (CH-003), který je spolufinancován z Programu švýcarsko-české spolupráce, je realizován jako specifická forma grantové pomoci v souladu s Rámcovou dohodou uzavřenou mezi Švýcarskou federální radou a vládou České republiky. Na Fond Partnerství bylo alokováno celkem 3 mil CHF, v 1. až 5. kole průběžné výzvy pro předkládání žádostí o sub-projekty byly uděleny granty ve výši cca. 45,8 mil CZK. Pro další období bylo schváleno navýšení Fondu Partnerství o 2,941 mil CHF. Granty jsou udělovány na sub-projekty zaměřené na posílení spolupráce, výměnu informací, přenos know-how a dobré praxe mezi českými a švýcarskými subjekty, a to ve výši od min. 0,170 mil. CZK – do max. 4,300 mil. CZK. Výzva k překládání žádostí o grant byla vyhlášena dne 26. 10. 2009 jako průběžná. To znamená, že bude otevřená do konce doby trvání Fondu Partnerství (07/2009 – 06/2013) nebo do vyčerpání alokovaných prostředků pro PF. Žádosti o grant jsou předkládány a hodnoceny ve 4měsíčních intervalech. Na základě Dohody o projektu podepsané dne 25. června 2009 českou a švýcarskou stranou, odstavce
Výchozí situace. Pokyny Ministerstva financí ČR (dále jen „Ministerstvo“) č. D-286 a D-269 a dále sdělení k nim Ministerstvem vydaná (dále jen Pokyny“) řeší v návaznosti na § 39 písm. b) ZDP postup při zdanění příjmů zahraniční daňově transparentní entity (dále jen „DTE“) v případech, kdy tyto entity dosahují příjmy ze zdrojů na území České republiky a společníky takových entit jsou zahraniční společníci. Tento příspěvek se věnuje opačné situaci, a sice zdanění příjmů českých společníků zahraničních DTE. Pro účely příspěvku předpokládáme, že český poplatník daně z příjmu právnických osob (dále jen „Společník“) je nebo se hodlá stát společníkem zahraniční entity, která je dle zahraničních daňových zákonů považována za daňově transparentní entitu (dále jen Předpokládáme dále, že Společnost může mít dle právního řádu dané země právní subjektivitu a nabývat majetek vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Vztahy mezi Společností a Společníkem, dalšími společníky, zjišťování a rozdělování zisku či ztráty, přistoupení a vystoupení společníků se řídí zahraničními právními předpisy a uzavřenou společenskou smlouvou. Jedná se o entitu, jejíž právní formu má na mysli čl. 1 sdělení k pokynu D-286. Společnost dosahuje příjmy, např. příjmy z pronájmu majetku, různé druhy investičních příjmů, apod. které jsou pro účely zdanění rozděleny na společníky a mohou podléhat zdanění v zahraničí.
Výchozí situace. Při částečném vyřazení hmotného majetku ustanovení ZDP jednoznačně neřeší způsob stanovení vstupní a zůstatkové ceny vyřazované části a případné stanovení odpisů daného zdaňovacího období z vyřazované části. Je tedy zřejmé, že nijak řešena není ani situace, kdy dojde v jednom zdaňovacím období k částečnému vyřazení a zároveň technickému zhodnocení téhož hmotného majetku. Pro detailnější rozbor této problematiky uvádíme dvě hypotetické situace:
Výchozí situace. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“) řeší celou řadu oblastí a jednotlivostí, které se pak promítají jako náklady (výdaje) do účetnictví podnikatelů a v celé řadě případů vznikají otázky, zda jsou uvedené náklady (výdaje) daňově uznatelným nákladem z pohledu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění platném pro rok 2007 a 2008 (dále jen „ZDP“) a jak jsou uvedené položky posuzovány z pohledu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. V mnoha případech jsou to problémy, které se dotýkají velice širokého okruhu osob a jsou velice významné, jak z pohledu hodnotového, tak i z pohledu rozumného uspořádání vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. S ohledem na významnost uvedené problematiky předkládáme příspěvek, který řeší určité vybrané problémy v dané oblasti. Příspěvek je zaměřen na problematiku:
Výchozí situace. Naše životní prostředí – tedy svět, který nás obklopuje – se naším přičiněním neustále mění. Záleží tedy jen na nás, jaké naše životní prostředí je, jaké bude a v jakém stavu ho předáme dalším generacím. Životní prostředí je ovlivňováno našim chováním - v Moravskoslezském kraji připadne v průměru na obyvatele/rok 35,2 kg separovaného odpadu (papír, sklo, plast nebo nápojový karton), což řadí MS kraj na 11. místo mezi kraji ve výtěžnosti tříděného sběru. Třídění už patří k dobrému chování dvou třetin Čechů a ambicí Moravskoslezského kraje a autorizované obalové společnosti EKO-KOM je účast občanů kraje na třídění odpadu posílit. Bohužel, a to nejen v MSK, převažuje lhostejnost a nezájem k okolí, pohodlnost, netolerance a mnohdy i arogance a je třeba si uvědomit, že chovat se konzumně je již přežitek, je potřeba si uvědomit odpovědnost za chování každého z nás.
Výchozí situace. Na základě Memoranda o porozumění mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o finančním příspěvku pro nově přistoupené státy Evropské unie (podepsáno 27. února 2006) využívá ČR finanční pomoc poskytovanou Švýcarskem, určenou na snížení hospodářských disparit v nových členských zemích EU. Pomoc je určena na programové období 2007 – 2017 a poskytuje se formou individuálních projektů (IP), fondů (F), programů (PRG) nebo blokových grantů (BG). Realizace jednotlivých projektů, programů, fondů a blokových grantů bude probíhat minimálně do dubna 2017 (tzv. „konec oprávněnosti výdajů“). Základním dokumentem pro příjem pomoci Českou republikou z finančního příspěvku Švýcarska je Rámcová dohoda mezi Švýcarskou federální radou a vládou České republiky ve věci implementace Programu švýcarsko-české spolupráce za účelem snížení hospodářských a sociálních rozdílů v rámci rozšířené Evropské unie (dále jen „Rámcová dohoda“), která byla podepsaná dne 20.12.2007. Pro Českou republiku byl stanoven nevratný finanční příspěvek ve výši 109,78 mil. CHF (včetně administrativních nákladů Švýcarska na řízení „Programu“ ve výši 5%). V rámci Programu jsou realizovány IP/F/PRG/BG v následujících prioritních oblastech:
Výchozí situace. Zákon č. ---/2010 Sb. s účinností od 1. 1. 2011 (senátní tisk č. 366) doplnil na konci textu § 23 odst. 3 písm. a) bodu 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) následující text …“„nebo závazků, které při úhradě nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, nejedná-li se o závazky z titulu pořízení hmotného majetku a nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku“. „částku neuhrazeného závazku zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela, a dále o částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým nebo narovnáním podle zvláštního právního předpisu88), pokud nebyla podle zvláštního právního předpisu20) zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto částku závazku nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 10. Toto se nevztahuje na závazky dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu41c), 127) a u ostatních poplatníků na závazky z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů71), plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen. Toto ustanovení se dále nevztahuje na závazky, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a dále na závazky, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, jehož se poplatník řádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva, a to až do doby pravomocného rozhodnutí. Za závazky se pro účely tohoto ustanovení v případě poplatníků, kteří vedou účetnictví, nepovažují dohadné položky pasivní nebo rezervy zachycené v účetnictví poplatníka v souladu se zvláštním právním předpisem20). Poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví, a výdaje uplatňují podle § 24, zvýší rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku neuhrazeného závazku
Výchozí situace