Forma pracovní smlouvy. Dle § 34 odst. 4 ZP musí být pracovní smlouva uzavřena písemně a stejný požadavek se vyžaduje i pro změnu pracovní smlouvy a odstoupení od ní. Situace ovšem nebyla upravena tímto způsobem vždy. Ustanovení § 34 odst. 3 ZP platná do 31. 12. 2011 stanovovala povinnost zaměstnavatele uzavřít pracovní smlouvy písemně vždy a neměla stanovenu žádnou možnou výjimku. Nutno ovšem podotknout, že s porušením této povinnosti nebyla spojena žádná sankce, a tedy ani sankce neplatnosti takto uzavřeného právního jednání. „Nicméně i při uzavření pracovní smlouvy ústně či dokonce konkludentně platilo, že pracovní smlouva může vzniknout pouze na základě projevů vůle učiněných způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěli zaměstnanec i zaměstnavatel projevit, tedy za takových okolností, které nevyvolávají pochybnost o skutečnosti, že úmysl obou stran směřoval ke sjednání pracovního poměru určitého obsahu. Nešlo-li o výslovné projevy vůle, bylo možno považovat za sjednaný ten druh práce, který zaměstnanec začal bez námitek a s vědomím zaměstnavatele pro něho vykonávat, a za sjednané místo výkonu práce pak místo, v němž začal pracovat. Za sjednaný den nástupu do práce byl pak pokládán den, kdy zaměstnanec práci začal skutečně vykonávat“.54 Nynější právní úprava naopak říká55, že nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda smluvních stran, je neplatné. Jednou z možností, jak tomuto nevyhnutelnému následku zamezit, je dodatečně tuto vadu odstranit, resp. ji dodatečně zhojit. Další možností vyhnutí se či zamezení neplatnosti, která se vyskytovala v předešlé, ale i současné právní úpravě, je s ohledem na ochrannou funkci pracovního práva vůči zaměstnancům a kvůli jejich sociální jistotě jako jedné ze základních zásad (viz výše), zvláštní úprava v § 20 ZP, která se týká právních jednání, jimiž se zakládá nebo se mění základní pracovněprávní vztah. Neplatnosti právního jednání není totiž možné se dovolat za předpokladu, že pokud již bylo započato s plněním, tj. např. začne-li již zaměstnanec vykonávat práci. Jinými slovy, jestliže zaměstnanec začne vykonávat práci i na základě pracovní smlouvy neplatné pro nedostatek formy, není již možné zpochybnit existenci pracovního poměru, který tato smlouva založila. Neexistuje žádný zákonem stanovený formulář, na kterém by měla být pracovní smlouva sepsána a k uzavření pracovní smlouvy písemně dokonce postačí, aby došlo k písemnému návrhu a jejímu písemnému přijetí, přičemž není povinnost tyto dva projevy v...
Forma pracovní smlouvy. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Písemná forma se rovněž vyžaduje i pro změnu pracovní smlouvy a odstoupení od ní. V případě, že pracovní smlouva není uzavřena v písemné formě, je neplatná. Tuto vadu lze nicméně zhojit tak, že zaměstnavatel a zaměstnanec dodatečně vyhotoví písemnou pracovní smlouvu. Pokud zaměstnanec začne vykonávat práci, tak se již neplatnosti není možné Existuje dovolat. i další ochrana zaměstnance. Nicméně neuzavření pracovního smlouvy v písemné formě je u zaměstnavatele fyzické osoby přestupkem a u zaměstnavatele právnické osoby správním deliktem, za něž může inspektorát práce uložit pokutu až do výše 10 milionů Kč.
Forma pracovní smlouvy. Jak již bylo uvedeno, forma je jednou z náležitostí právního jednání. Ve vztahu k pracovní smlouvě zákonodárce v § 34 odst. 2 ZP stanovuje povinnost písemné formy pro toto dvoustranné právní jednání. Požadavek písemné formy na toto právní jednání je dán zájmem na právní jistotě jak smluvních stran, tak dalších subjektů pracovněprávních vztahů.76 Jak již plyne z předchozího výkladu, následkem nedodržení zákonem stanovené formy pro právní jednání, je jeho neplatnost. Zákoník práce však obsahuje k této obecné úpravě obsažené v občanském zákoníku svou speciální úpravu, vztahující se k nedodržení formy právního jednání stanovené zákoníkem práce. Jak již bylo konstatováno výše, podle ustanovení § 20 ZP platí, že nebylo- li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah. Z uvedeného tak vyplývá, že nedodržení písemné formy ve vztahu k pracovní smlouvě má za následek neplatnost takového jednání, a to neplatnost relativní, když však tento nedostatek ve formě lze na základě ustanovení § 582 OZ zhojit, tedy původně ústní pracovní smlouvu převést do písemné formy, a to se zpětnou účinností, pokud jde o obsah samotné pracovní smlouvy.77 Neplatnosti se však lze dovolat pouze do okamžiku, než dojde k započetí s plněním, tedy ve vztahu k pracovní smlouvě do okamžiku, než zaměstnanec začne pro zaměstnavatele vykonávat
Forma pracovní smlouvy. Zákoník práce stanoví, že pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, totéž platí o změně pracovní smlouvy a o odstoupení od ní.34 Tato formulace byla do zákoníku vtělena velkou novelou provedenou zákonem 365/2011 Sb. K platnému uzavření postačí písemný návrh zaměstnavatele či zaměstnance, jehož vůle směřuje ke vzniku pracovního poměru a jeho písemné přijetí druhým účastníkem. Je nerozhodné, zda došlo k přijetí všech náležitostí pracovní smlouvy najednou nebo byly jednotlivé náležitosti přijímány postupně, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 214/2001, ze dne 11.4.2002. Předchozí právní úprava sice stanovovala povinnost uzavřít pracovní smlouvu v písemné formě, avšak nedodržení této povinnosti nebylo spojeno s neplatností takto uzavřené smlouvy, protože dle předchozího znění ZP mohl být pro nedostatek formy neplatný pouze ten právní úkon, u něhož to zákon výslovně stanovil. Tzn. pracovní poměr vznikl i na základě ústně, či konkludentně uzavřené pracovní smlouvy. I v tomto případě však musel být projev vůle učiněn způsobem, který nevzbuzoval pochybnosti o tom, co jím chtěly strany projevit. Pracovní poměr, který vznikl na základě pracovní smlouvy uzavřené v jiné než písemné formě před novelou zákoníku práce však tímto ustanovením nebude dotčen a zůstává nadále v platnosti. Cílem zavedení obligatorní písemné formy u pracovních smluv bylo předcházení a potírání nelegálního zaměstnávání. Zákon o zaměstnanosti postihuje za výkon nelegální práce jak zaměstnavatele tak zaměstnance. Zaměstnanci hrozí za výkon nelegální práce pokuta až ve výší 100 000 Kč a zaměstnavateli za umožnění výkonu nelegální práce pokuta od 250 000 do 10 000 000 Kč.35 Dle ust. § 136 ZoZ je zaměstnavatel povinen mít na místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Státní úřad inspekce práce (dále jen SÚIP) vydal Metodický pokyn generálního inspektora SÚIP č. 01/201236, jehož přílohu tvoří postup při kontrole plnění povinností zaměstnavatele podle § 136 ZoZ, podle něhož má být absence těchto dokladů na pracovišti považována za nelegální práci a přímo pokutována bez možnosti dodatečného doložení dokumentů. Tento pokyn byl vydán v 34 § 34 odst. 2 Zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 35 § 139 odst. 3, písm. c); § 140 odst. 4, písm. f) zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 36Metodický pokyn SÚIP č. 01/2012. [online]. xxxx.xx, [cit. 17.5.2013]. Dostupný na: <xxxx://xxx.xxxx.xx/_xxxxx/xxxx...
Forma pracovní smlouvy. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně. Písemná forma se rovněž vyžaduje i pro změnu pracovní smlouvy a odstoupení od ní. V případě, že pracovní smlouva není uzavřena v písemné formě, je neplatná. Tuto vadu lze nicméně zhojit tak, že zaměstnavatel a zaměstnanec dodatečně vyhotoví písemnou pracovní smlouvu. Pokud zaměstnanec začne vykonávat práci, tak se již neplatnosti není možné Existuje i další ochrana zaměstnance.
Forma pracovní smlouvy. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně a jedno vyhotovení předáno druhé straně. Formulář pracovní smlouvy není zákonem dán, proto každá pracovní smlouva může vypadat úplně jinak. Musí však obsahovat zákonné náležitosti a projevy vůle obou stran (písemný návrh a písemné přijetí). Uzavření pracovní smlouvy se uskutečňuje před nástupem zaměstnance do práce, popřípadě v den nástupu před zahájením pracovních činností. Pokud je sjednána jiným způsobem než písemně, například ústně či konkludentně, nepovažuje se tento akt za neplatný. Neuzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní smlouvu písemnou formou, porušuje tím pracovněprávní předpis. To může vést k následnému uložení pokuty jako forma postihu daná inspektorem práce podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Při neuzavření písemné formy pracovní smlouvy porušuje zaměstnavatel předpisy, které sice nevedou k neplatnosti pracovního poměru, ale znevýhodňují pozici zaměstnance. Proto inspekce práce ukládá pokuty, aby ochránila druhou stranu čili zaměstnance. Dodržení písemné formy zvyšuje právní ochranu a jistotu obou stran pracovního poměru. Velice důležité je to v případech, kdy zaměstnanec se zaměstnavatelem vede spor o obsahu pracovní smlouvy, kde tato smlouva je náležitým důkazním materiálem.
Forma pracovní smlouvy. Již několikrát bylo řečeno, že uzavření pracovní smlouvy musí být provedeno písemně, což mj. vyplývá z odst. 3 § 34 zákoníku práce. Toto ustanovení je kogentní a nemá stanovenou žádnou výjimku, tzn. že např. i pracovní smlouva zakládající pracovní poměr na krátkou dobu (např. i na jeden týden) musí být uzavřena písemně. Na druhé straně, s porušením této povinnosti nespojuje zákoník práce sankci neplatnosti. Povinnost zaměstnavatele uzavřít pracovní smlouvu písemně je stanovena proto, aby se předešlo zbytečným sporům o obsahu pracovní smlouvy. Na druhé straně však s nedostatkem písemné formy není spojena neplatnost pracovní smlouvy. Odst. 4 § 34 zákoníku práce stanovuje povinnost zaměstnavatele předat (vydat) jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy zaměstnanci.