Pojem a právní úprava Vzorová ustanovení

Pojem a právní úprava. Pojem účtu v platné právní úpravě legálně vymezen není. Na účet lze nahlížet jako na způsob evidence pohledávky majitele účtu za tím, kdo účet vede a zároveň jako na způsob evidence toho, kdo účet vede, vůči majiteli účtu. 54 Nové pojetí věci v občanském zákoníku s sebou přináší otázku, zda účet lze považovat za věc. Ustanovení § 489 stanoví, že „věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí”. Šíře této definice bezesporu umožňuje subsumovat účet právě pod pojem věci v právním smyslu, jelikož účet není osobou a svou ekonomickou podstatou slouží potřebě lidí. Účet představuje věc nehmotnou a movitou. Právní úpravu účtu obsahuje občanský zákoník v ustanoveních § 2662 až 2679. Občanský zákoník nejdříve vymezuje obecná ustanovení společná všem typům účtu a dále pak individuálně stanoví pravidla pro platební účet, jiný než platební účet a vkladní knížku. V případě platebního účtu občanský zákoník odkazuje především na úpravu obsaženou v zákoně o platebním styku. Pokud zákon o platebním styku v konkrétním případě neobsahuje zvláštní úpravu pro platební účet, subsidiárně se použije občanský zákoník. Současná právní úprava u jednotlivých typů účtů navazuje na dosavadní právní úpravu. Čím se však odlišuje, je upuštění od rozlišování smlouvy o běžném účtu a vkladovém účtu. 54 XXXXX, P. in XXXXX, P., XXXX, Š., XXXXX, X. Bankovní obchody. 1. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer, a.s., 2014, s. 77-8. Občanský zákoník úpravu běžného a vkladového účtu sjednotil do obecného smluvního typu, a to smlouvy o účtu.55 Oblast problematiky účtu je v rámci evropského práva regulována zejména směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu (dále jen „směrnice o platebních službách“), kterou byl stanoven moderní právní rámec pro platební služby na úrovni Evropské unie. Směrnice se zabývá především stanovením pravidel pro poskytování informací uživatelům platebních služeb, umožnění mobility uživatelů, odpovědnosti za neautorizované platební transakce, stanovení doby pro provedení pravidel platební transakce a jejich poplatků a dále mimosoudní řešením sporů.56 Komise dále přispívá k výkladu některých pojmů pojících se smlouvou o platebním účtu v rámci odpovědích na dotazy veřejnosti.57 Z dalších aktů Evropské unie v souvislosti s úpravou problematiky účtu lze například zmínit Doporučení Komise ze dne 18. července 2011 o přístupu k základnímu platebnímu účtu, které se, jak je již z názvu patrné, zabýv...
Sample 1
Pojem a právní úprava. Specifickou oblastí, kde dochází ke střetu soutěžního práva a zájmu členských států EU na zabezpečení určitých veřejných statků, je oblast tzv. služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy. Jako příklad lze uvést poskytování zdravotnických služeb a poskytování sociálních služeb. Podle podmínek, za kterých jsou veřejné služby provozovány, bude nebo také nebude jejich úhrada považována za veřejnou podporu. Vyrovnávací platby za závazek veřejné služby nejsou veřejnou podporou, splňují-li následující
Sample 1
Pojem a právní úprava. Jak uvádí důvodová zpráva k občanskému zákoníku, jednorázový vklad je jakýmsi protipólem k obecné smlouvě o účtu a je pro něj charakteristické, že na rozdíl od účtu u něj nedochází ke změnám výše vložených peněžních prostředků.87 Jak ale správně upozorňuje X. Xxxxxxxxx, i smlouva o jednorázovém vkladu může naplnit znaky smlouvy o platebních službách dle zákona o platebním styku a tak na sebe vztáhnout působnost zákona o platebním styku.88 V praxi ale bude mít jednorázový vklad nejčastěji podobu termínovaného vkladu, kdy se vklad úročí po určitou předem sjednanou dobu stanovenou sazbou. Termínované účty nejsou zpravidla určeny pro neomezené provádění platebních transakcí. Nelze na ně vkládat peněžní prostředky, ani takové prostředky volně vybírat.89 Občanský zákoník termín vkladu nedefinuje. Nutno tak uvažovat nad možností, že vkladem budou i jiné komodity než peněžní prostředky. Právní podmínkou však bude, aby se jednalo o věci zastupitelné. 90 Předmětem smluv o jednorázovém vkladu v bankovní praxi jsou 86 XXXXX, X. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012, s. 953 87 Tamtéž, s. 954.
Sample 1
Pojem a právní úprava. Vymezit pojem bankovních smluv je problematické vzhledem k tomu, že zákon jej nedefinuje. Pod termínem bankovní smlouvy rozumíme především smlouvy, kde jednou ze stran je obligatorně subjekt označený jako banka a splňuje podmínky stanovené zákonem č. 21/1992 Sb. o bankách (dále BankZ), přičemž takovou smlouvu uzavře v rozsahu svého oprávnění – bankovní licence.5 O těchto podmínkách dále v kapitole pojednávající o účastnících bankovních smluv. Jde o tyto základní smlouvy podle obchodního zákoníku: smlouva o otevření akreditivu, smlouva o inkasu, smlouva o bankovním uložení věci, smlouva o běžném účtu a smlouva o vkladovém účtu. Vyjmenované smlouvy jsou absolutními závazkovými vztahy neboli absolutními obchody ve smyslu ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) ObchZ, neboť vztahy vzniklé na základě těchto smluv se řídí vždy obchodním zákoníkem a to bez ohledu na povahu účastníků. Jde o kogentní ustanovení, od kterého se nelze odchýlit.
Sample 1
Pojem a právní úprava. Smlouva o dílo patří spolu se smlouvou kupní mezi základní a v podnikatelské praxi často využívané smluvní typy.9 Smlouva o dílo je upravena v části čtvrté, hlavě druhé, v díle osmém, v § 2586 až § 2635 NOZ. V rámci ustanovení týkajících se smlouvy o dílo nalezneme nejprve obecná pravidla pro smlouvu o dílo, následně ustanovení o díle, u kterého se stanovuje cena podle rozpočtu, samostatná ustanovení patří také dílům, jejichž předmětem je stavba a dílům s nehmotným výsledkem. Xxxxxxxx o dílo se zakládá tzv. synallagmatický závazkový právní vztah, tedy vztah zakládající práva a povinnosti pro obě smluvní strany.10 Podle § 2586 odst. 1 NOZ lze smlouvu o dílo vymezit jako dohodu mezi zhotovitelem a objednatelem, kterou se jedna strana, kterou je zhotovitel, zavazuje, že na svůj náklad a nebezpečí provede dílo a druhá strana, kterou je objednatel, se zavazuje, že dílo převezme a zaplatí za něj zhotoviteli cenu. Toto vymezení odpovídá spíše ustanovení § 631 ObčZ, neboť v rámci úpravy obsažené v § 536 ObchZ není nesení nebezpečí zhotovitelem přímo zahrnuto mezi znaky smlouvy o dílo11, a nalezneme ho až v ustanovení § 537 ObchZ, které na základní ustanovení navazuje.
Sample 1
Pojem a právní úprava. Specifickou oblastí, kde dochází ke střetu soutěžního práva a zájmu členských států EU na zabezpečení určitých veřejných statků, je oblast tzv. služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy (dále také jako „SOHZ“). Jako příklad lze uvést poskytování zdravotnických služeb a poskytování sociálních služeb. Podle podmínek, za kterých jsou veřejné služby provozovány, bude nebo také nebude jejich úhrada považována za veřejnou podporu. Vyrovnávací platby za závazek veřejné služby nejsou veřejnou podporou, splňují-li následující 4 předpoklady, stanovené rozsudkem Evropského soudního dvoru v případě Altmark (C–280/00): ⚫ podniku, který je příjemcem vyrovnávací platby, musí být svěřeny závazky veřejné služby a tyto závazky musí být jasně definovány co do povahy, rozsahu, trvání a dotčených podniků (právní normou či právním aktem); ⚫ ukazatele pro výpočet vyrovnávací platby, musí být stanoveny předem objektivním a transparentním způsobem, aby nemohlo dojít k udělení hospodářské výhody; ⚫ výše vyrovnávací platby je omezena rozsahem nezbytným k pokrytí veškerých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby nebo jejich části, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk; ⚫ pokud nebyl podnik pověřený plněním závazků veřejné služby vybrán prostřednictvím procesu zadávání veřejných zakázek, musí být výše vyrovnávací platby určena na základě analýzy nákladů, které by běžný, řádně řízený podnik disponující odpovídajícími pro službu potřebnými prostředky vynaložil na plnění těchto závazků, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk za plnění těchto závazků. Za splnění uvedených podmínek nepředstavuje vyrovnávací platba za závazek veřejné služby veřejnou podporu, neboť zde chybí především prvek zvýhodnění. Pokud nejsou splněny 4 předpoklady, stanovené rozsudkem Evropského soudního dvoru v případě Altmark, lze úhradu za závazek veřejné služby poskytovat ve třech režimech: 1) Režim, kdy úhrada za závazek veřejné služby nevyžaduje notifikaci 2) Režim, kdy úhrada za závazek veřejné služby vyžaduje notifikaci 3) Xxxxx, kdy je úhrada za závazek veřejné služby poskytována ve specifickém režimu de minimis
Sample 1
Pojem a právní úprava. Bankovní smlouvy budou často obsahovat odkaz na obchodní podmínky. Občanský zákoník s pojmem obchodních podmínek pracuje na několika místech, aniž by poskytoval jeho definici. Vymezení pojmu obchodních podmínek obsahují Principy mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT ve svém článku 2.1.19, které stanoví, že „obchodními podmínkami rozumíme ustanovení, která jsou předem připravena jednou ze stran za účelem generálního a opakovaného použití a jsou použita bez projednání s druhou stranou”45. Obchodní podmínky představují nepřímá smluvní ujednání, která se součástí smlouvy stávají v okamžiku, kdy s tím obě strany projeví souhlas.46 Smlouvy, které část svého obsahu určují odkazem na obchodní podmínky, budou často smlouvami uzavíranými adhezním způsobem, viz kapitola 1.3. Obchodní podmínky jsou zásadně ovlivňovány principem smluvní volnosti. Jak dle mého názoru správně uvádí X. Xxxxxxxx, nelze se domnívat, že obsah všeobecných obchodních podmínek by měl sloužit k úpravě podstatných náležitostí smlouvy, které mezi sebou odlišují jednotlivé smluvní typy, ale jejich obsah by měl být tvořen podmínkami, které lze označit jako pravidelně se vyskytující (naturalia negotii) a náhodně se vyskytující (accidentalia negotii), bez jejichž ujednání může hlavní smlouva vzniknout bez dalšího. X. Xxxxxxxx dále uvádí, že všeobecné obchodní podmínky sehrávají ve vztahu k hlavní smlouvě úlohu doplňkovou.47 S tímto závěrem se plně ztotožňuji, neboť je to právě ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku, které stanoví přednost ujednání sjednaných přímo ve smlouvě před všeobecnými obchodními podmínkami, pokud ty se s nimi dostanou do rozporu. Zákonodárce zároveň logicky upřednostňuje úpravu individuálně sjednanou stranami, ve které strany svou vůli vyjadřují exaktněji s ohledem na své konkrétní zájmy a potřeby.
Sample 1

Related to Pojem a právní úprava

  • Změny v projektu, zánik příjemce s likvidací a změny podmínek čerpání poskytnuté dotace (1) Příjemce je povinen průběžně a prokazatelným způsobem informovat poskytovatele o všech změnách souvisejících s projektem (o změně harmonogramu realizace projektu, změně statutárního orgánu, změně osoby odpovědné za realizaci projektu, zahájení insolvenčního řízení proti příjemci, rozhodnutí o úpadku příjemce, vstupu příjemce do likvidace, sloučení s jiným příjemcem dotace, zrušení právnického osoby, přeměně právnické osoby nebo o jiné situaci směřující k zániku příjemce), vyjma změn uvedených v odst. (3) a odst. (4) tohoto článku, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změnách dozvěděl. (2) V případě, že dochází u příjemce k zániku s likvidací, je příjemce povinen vrátit nedočerpané prostředky poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. V případě, že v důsledku zániku příjemce s likvidací není možné provést projekt, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce povinen vrátit celou částku poskytnuté dotace poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. Stejně tak je příjemce povinen postupovat v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení proti příjemci jako dlužníkovi, příslušným soudem bude rozhodnuto o úpadku příjemce nebo nastane jiná situace směřující k zániku příjemce. Pokud příjemce nevrátí do lhůt uvedených výše poskytnutou dotaci, stávají se prostředky dotace zadrženými ve smyslu ustanovení § 22 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZORP“ nebo „zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“), bude postupováno dle tohoto zákona a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. (3) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující rozhodnutí orgánu poskytovatele, který schválil poskytnutí dotace. Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby bylo o změně podmínek čerpání poskytnuté dotace rozhodnuto před ukončením doby realizace projektu. (4) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující změnu této smlouvy (zejména změnu účelu dotace, typu dotace, doby realizace projektu). Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby byl dodatek k této smlouvě uzavřen před ukončením doby realizace projektu.

  • Jaká jsou hlavní rizika, která jsou specifická pro tyto cenné papíry? Hlavními riziky specifickými pro emitované Dluhopisy jsou:

  • Odůvodnění projektu a jeho cíle Popište co vás k podání žádosti vede; jaká je výchozí situace, jaký problém chcete vyřešit; co tím chcete dosáhnout, jaké jsou cíle projektu - co chcete zlepšit, zkvalitnit...

  • Snížení výše dotace, sankce za nedodržení podmínek pro poskytnutí dotace a odstoupení od projektu 1. Korekce, resp. snížení částky při administraci Žádosti o platbu - pokud je na základě kontroly zjištěn rozdíl mezi částkou uvedenou v Žádosti o platbu a částkou, která má být příjemci dotace vyplacena po přezkoumání Žádosti o platbu: - do 10% (včetně), dotace se vypočítává z částky zjištěné po přezkoumání způsobilosti výdajů v Žádosti o platbu - o více než 10%, dotace se vypočítává z částky zjištěné po přezkoumání snížené ještě o rozdíl mezi částkou požadovanou a částkou zjištěnou po přezkoumání způsobilosti výdajů v Žádosti o platbu. 2. Postup stanovování výše sankcí a finančních oprav se řídí platnými Pravidly. 3. V případě, že bude zjištěno, že podmínky stanovené pro získání dotace byly ze strany příjemce dotace uměle vytvořeny k získání výhody, nelze dotaci poskytnout. Dotaci nelze poskytnout rovněž v případě, pokud bylo ze strany příjemce dotace či s jeho vědomím třetí osobou podáno nepravdivé prohlášení nebo nepravdivý důkaz. Příjemce bude navíc během kalendářního roku zjištění nesouladu a během následujícího kalendářního roku vyloučen ze stejného opatření nebo typu operace v rámci téhož opatření. 4. V případě nedodržení příslušných podmínek Pravidel nebo zjištění neoprávněného čerpání dotace bude zahájeno vymáhání dlužné částky a případného penále v souladu s platnou právní úpravou (podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Komise (EU) č. 809/2014 v platném znění). 5. Příjemce dotace, který z vážných důvodů nemůže dokončit nebo udržet projekt po stanovenou dobu, je povinen písemnou formou neprodleně informovat příslušný RO SZIF a odstoupit od žádosti. V takovém případě je povinen již poskytnutou dotaci neprodleně vrátit.

  • Snížení výše dotace, sankce za nedodržení podm ínek pro poskytnutí dotace a odstoupení od projektu 1. Korekce, resp. snížení částky při administraci Žádosti o platbu - pokud je na základě kontroly zjištěn rozdíl mezi částkou uvedenou v Žádosti o platbu a částkou, která má být příjemci dotace vyplacena po přezkoumání Žádosti o platbu: - do 10% (včetně), dotace se vypočítává z částky zjištěné po přezkoumání způsobilosti výdajů v Žádosti o platbu - o více než 10%, dotace se vypočítává z částky zjištěné po přezkoumání snížené ještě o rozdíl mezi částkou požadovanou a částkou zjištěnou po přezkoumání způsobilosti výdajů v Žádosti o platbu. 2. Postup stanovování výše sankcí a finančních oprav se řídí platnými Pravidly. 3. V případě, že bude zjištěno, že podmínky stanovené pro získání dotace byly ze strany příjemce dotace uměle vytvořeny k získání výhody, nelze dotaci poskytnout. Dotaci nelze poskytnout rovněž v případě, pokud bylo ze strany příjemce dotace či s jeho vědomím třetí osobou podáno nepravdivé prohlášení nebo nepravdivý důkaz. Příjemce bude navíc během kalendářního roku zjištění nesouladu a během následujícího kalendářního roku vyloučen ze stejného opatření nebo typu operace v rámci téhož opatření. 4. V případě nedodržení příslušných podmínek Pravidel nebo zjištění neoprávněného čerpání dotace bude zahájeno vymáhání dlužné částky a případného penále v souladu s platnou právní úpravou (podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Komise (EU) č. 809/2014 v platném znění). 5. Příjemce dotace, který z vážných důvodů nemůže dokončit nebo udržet projekt po stanovenou dobu, je povinen písemnou formou neprodleně informovat příslušný RO SZIF a odstoupit od žádosti. V takovém případě je povinen již poskytnutou dotaci neprodleně vrátit.

  • Závazky zaměstnavatele a podmínky poskytnutí příspěvku Úřad práce poskytne zaměstnavateli příspěvek za těchto podmínek:

  • CO NEPOVAŽUJEME ZA POJISTNOU UDÁLOST A ZA CO TEDY POJISTNÉ PLNĚNÍ VŮBEC NEPOSKYTNEME? Za pojistnou událost nepovažujeme smrt, ke které dojde v době: Příčina smrti Xxxx úraz kdy na našem účtu není v okamžiku úrazu připsáno první běžné pojistné sebevražda do 24 měsíců od počátku hlavního pojištění ostatní příčiny než stihneme posoudit pojistné riziko (datum přijetí rizika naleznete na pojistce, může to být nejpozději 2 měsíce od sjednání hlavního pojištění) V takovém případě hlavní pojištění zanikne a my Vám samozřejmě zaplacené pojistné vrátíme.

  • Úrok z prodlení a majetkové sankce za prodlení s úhradou 11.3.1. Pokud bude objednatel v prodlení s úhradou faktury proti sjednanému termínu je povinen zaplatit zhotoviteli úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky za každý i započatý den prodlení.

  • Odměna za pracovní pohotovost 1. Zaměstnancům HZS při dosažitelnosti pracoviště v době kratší než 15 minut přísluší odměna za pracovní pohotovost ve výši uvedené v Příloze č. 2.1 bod 11 sazba A této PKS. 2. Ostatním zaměstnancům přísluší odměna za pracovní pohotovost ve výši uvedené v Příloze č. 2.1 bod 11 sazba B této PKS. 3. Odměna za pracovní pohotovost není mzdou.

  • Podmínky použití dotace, práva a povinnosti příjemce Příjemce je oprávněn čerpat dotaci k realizaci AKCE/ČINNOSTI v termínu od 01. 01. 2023 do 31. 12. 2023. Čerpáním dotace se rozumí úhrada uznatelných nákladů vzniklých při realizaci AKCE/ČINNOSTI uhrazením finančních prostředků v hotovosti nebo bankovním převodem ve prospěch dodavatele zboží (dodávek), služeb. Uznatelné náklady ve skutečné výši musí být vyúčtovány, uhrazeny a promítnuty v účetnictví příjemce nejpozději do 31. 01. 2024. Příjemce je povinen předložit poskytovateli po ukončení AKCE/ČINNOSTI finanční vyúčtování čerpání dotace, a to nejpozději do 31. 01. 2024. Příjemce doloží vyúčtování čerpání dotace soupisem na formuláři Vyúčtování poskytnuté dotace. Všechny formuláře nezbytné k vyúčtování poskytnuté dotace jsou k dispozici na xxxx://xxx.xxxxxxx.xx, příp. v tištěné podobě na Odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Po kontrole vyúčtování Odborem sociálních věcí a zdravotnictví bude příjemce v případě nedodržení podmínek smlouvy písemně vyzván k částečnému, příp. úplnému vrácení poskytnuté dotace. Příjemce je povinen při chybném vyúčtování doložit opravné vyúčtování bezprostředně, nejdéle však do 15 dnů ode dne písemného upozornění poskytovatelem. Pokud bude chyba ve vyúčtování zjištěna samotným příjemcem, je povinen tuto skutečnost opravit a písemně zaslat a to neodkladně na adresu poskytovatele uvedenou v záhlaví této smlouvy. Pokud tak neučiní, vztahuje se na něho sankce uvedené v čl. VI, odst. 8. Příjemce je oprávněn provádět podstatné změny AKCE/ČINNOSTI jen s předchozím písemným souhlasem poskytovatele. Tento souhlas za poskytovatele vydává Rada města Kolína s následným uzavřením dodatku smlouvy. Za podstatné změny AKCE/ČINNOSTI se považuje podstatná změna rozpočtu, uvedená v žádosti o programovou dotaci pod názvem „Výdaje služby a způsob použití finančního příspěvku“ a to spočívající ve změnách a přesunech položek, např. mezi výdajovou položkou 1. a 2. nebo podpoložkami, např. z 1.1. do 1.2. apod. Podstatnou změnu rozpočtu je příjemce povinen bezodkladně písemně oznámit poskytovateli, a to formou žádosti o podstatnou změnu rozpočtu zaslanou do datové schránky. Změny v podpoložkách v rámci dané položky žádosti jsou nepodstatné změny a podléhají pouze předchozímu písemnému oznámení, tzn. např. v rámci 1.1. z 1.1.1. do 1.1.5, apod. Příjemce je povinen použít dotaci maximálně hospodárným způsobem a výhradně k účelu uvedenému v čl. I této smlouvy.