Pojem a právní úprava Vzorová ustanovení

Pojem a právní úprava. Přestože je fakticky bankovní záruka jednostranným prohlášením, rozhodla jsem se pro jeho zařazení pod pojem bankovních smluv z toho důvodu, že bankovní záruka je ve své podstatě pouze nabídkou na uzavření smlouvy, která musí být doručena věřiteli (beneficientovi), a na základě přijetí této nabídky vzniká závazek.145 Tento závěr potvrzuje i judikatura, z níž lze uvést rozhodnutí Vrchního soudu pro Prahu 5 ze dne 3. 3. 1997, sp. zn. 5 Cmo 649/1995, ve kterém soud konstatoval, že „mezi beneficientem (oprávněným) z bankovní záruky a bankou, která vystavuje bankovní záruku, nevznikne právní vztah z této záruky dříve, než je záruční listina doručena beneficentovi.“ Navíc poskytování bankovních záruk patří mezi typické bankovní činnosti. Dřívější označení bankovní záruky bylo občanským zákoníkem nahrazeno označením finanční záruka. Přestože důvodová zpráva k občanskému zákoníku uvádí: “Pojem finanční záruka se navrhuje zakotvit nikoli z důvodu změny věcného obsahu institutu, ale vzhledem k tomu, že dle návrhu občanského zákoníku výstavcem takové záruky může být nejen banka”.146, nelze s tímto závěrem jednoznačně souhlasit. Právě nahrazení pojmu banka výstavcem finanční záruky, ovlivnil i obsah tohoto institutu. K tomu více v podkapitole 2.6.4. Bankovní záruka zůstává nadále jedním z druhů finanční záruky. Finanční záruka představuje nástroj zajištění dluhu vznikající prohlášením výstavce záruky, u bankovní záruky bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem. 147 Občanský zákoník obsahuje úpravu finanční záruku v ustanoveních § 2029 až § 2039. 144 ELEK, Š. in XXXXX, P., XXXX, Š., XXXXX, X. Bankovní obchody. 1. vyd. Praha: Xxxxxxx Kluwer, a.s., 2014, s 153-4. 145 KINDL, T. in XXXXXXX, X., XXXXXX, X., XXXXX, X. x xxx. Občanský zákoník, Komentář. Svazek V. Praha: Xxxxxxx Xxxxxx, a.s., 2014, s. 562-3.
Sample 1
Law Insider
+
Microsoft® Word Add-in

Get the Official Word Add-in

Open in AppSource
Add to Word Now
Pojem a právní úprava. Bankovní smlouvy budou často obsahovat odkaz na obchodní podmínky. Občanský zákoník s pojmem obchodních podmínek pracuje na několika místech, aniž by poskytoval jeho definici. Vymezení pojmu obchodních podmínek obsahují Principy mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT ve svém článku 2.1.19, které stanoví, že „obchodními podmínkami rozumíme ustanovení, která jsou předem připravena jednou ze stran za účelem generálního a opakovaného použití a jsou použita bez projednání s druhou stranou”45. Obchodní podmínky představují nepřímá smluvní ujednání, která se součástí smlouvy stávají v okamžiku, kdy s tím obě strany projeví souhlas.46 Smlouvy, které část svého obsahu určují odkazem na obchodní podmínky, budou často smlouvami uzavíranými adhezním způsobem, viz kapitola 1.3. Obchodní podmínky jsou zásadně ovlivňovány principem smluvní volnosti. Jak dle mého názoru správně uvádí X. Xxxxxxxx, nelze se domnívat, že obsah všeobecných obchodních podmínek by měl sloužit k úpravě podstatných náležitostí smlouvy, které mezi sebou odlišují jednotlivé smluvní typy, ale jejich obsah by měl být tvořen podmínkami, které lze označit jako pravidelně se vyskytující (naturalia negotii) a náhodně se vyskytující (accidentalia negotii), bez jejichž ujednání může hlavní smlouva vzniknout bez dalšího. X. Xxxxxxxx dále uvádí, že všeobecné obchodní podmínky sehrávají ve vztahu k hlavní smlouvě úlohu doplňkovou.47 S tímto závěrem se plně ztotožňuji, neboť je to právě ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku, které stanoví přednost ujednání sjednaných přímo ve smlouvě před všeobecnými obchodními podmínkami, pokud ty se s nimi dostanou do rozporu. Zákonodárce zároveň logicky upřednostňuje úpravu individuálně sjednanou stranami, ve které strany svou vůli vyjadřují exaktněji s ohledem na své konkrétní zájmy a potřeby.
Sample 1
Pojem a právní úprava. Jak uvádí důvodová zpráva k občanskému zákoníku, jednorázový vklad je jakýmsi protipólem k obecné smlouvě o účtu a je pro něj charakteristické, že na rozdíl od účtu u něj nedochází ke změnám výše vložených peněžních prostředků.87 Jak ale správně upozorňuje X. Xxxxxxxxx, i smlouva o jednorázovém vkladu může naplnit znaky smlouvy o platebních službách dle zákona o platebním styku a tak na sebe vztáhnout působnost zákona o platebním styku.88 V praxi ale bude mít jednorázový vklad nejčastěji podobu termínovaného vkladu, kdy se vklad úročí po určitou předem sjednanou dobu stanovenou sazbou. Termínované účty nejsou zpravidla určeny pro neomezené provádění platebních transakcí. Nelze na ně vkládat peněžní prostředky, ani takové prostředky volně vybírat.89 Občanský zákoník termín vkladu nedefinuje. Nutno tak uvažovat nad možností, že vkladem budou i jiné komodity než peněžní prostředky. Právní podmínkou však bude, aby se jednalo o věci zastupitelné. 90 Předmětem smluv o jednorázovém vkladu v bankovní praxi jsou 86 XXXXX, X. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012, s. 953 87 Tamtéž, s. 954.
Sample 1
Pojem a právní úprava. Specifickou oblastí, kde dochází ke střetu soutěžního práva a zájmu členských států EU na zabezpečení určitých veřejných statků, je oblast tzv. služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy (dále také jako „SOHZ“). Jako příklad lze uvést poskytování zdravotnických služeb a poskytování sociálních služeb. Podle podmínek, za kterých jsou veřejné služby provozovány, bude nebo také nebude jejich úhrada považována za veřejnou podporu. Vyrovnávací platby za závazek veřejné služby nejsou veřejnou podporou, splňují-li následující 4 předpoklady, stanovené rozsudkem Evropského soudního dvoru v případě Altmark (C–280/00): ⚫ podniku, který je příjemcem vyrovnávací platby, musí být svěřeny závazky veřejné služby a tyto závazky musí být jasně definovány co do povahy, rozsahu, trvání a dotčených podniků (právní normou či právním aktem); ⚫ ukazatele pro výpočet vyrovnávací platby, musí být stanoveny předem objektivním a transparentním způsobem, aby nemohlo dojít k udělení hospodářské výhody; ⚫ výše vyrovnávací platby je omezena rozsahem nezbytným k pokrytí veškerých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby nebo jejich části, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk; ⚫ pokud nebyl podnik pověřený plněním závazků veřejné služby vybrán prostřednictvím procesu zadávání veřejných zakázek, musí být výše vyrovnávací platby určena na základě analýzy nákladů, které by běžný, řádně řízený podnik disponující odpovídajícími pro službu potřebnými prostředky vynaložil na plnění těchto závazků, přičemž je třeba zohlednit příslušné příjmy a přiměřený zisk za plnění těchto závazků. Za splnění uvedených podmínek nepředstavuje vyrovnávací platba za závazek veřejné služby veřejnou podporu, neboť zde chybí především prvek zvýhodnění. Pokud nejsou splněny 4 předpoklady, stanovené rozsudkem Evropského soudního dvoru v případě Altmark, lze úhradu za závazek veřejné služby poskytovat ve třech režimech: 1) Režim, kdy úhrada za závazek veřejné služby nevyžaduje notifikaci 2) Režim, kdy úhrada za závazek veřejné služby vyžaduje notifikaci 3) Xxxxx, kdy je úhrada za závazek veřejné služby poskytována ve specifickém režimu de minimis
Sample 1
Pojem a právní úprava. Specifickou oblastí, kde dochází ke střetu soutěžního práva a zájmu členských států EU na zabezpečení určitých veřejných statků, je oblast tzv. služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy. Jako příklad lze uvést poskytování zdravotnických služeb a poskytování sociálních služeb. Podle podmínek, za kterých jsou veřejné služby provozovány, bude nebo také nebude jejich úhrada považována za veřejnou podporu. Vyrovnávací platby za závazek veřejné služby nejsou veřejnou podporou, splňují-li následující
Sample 1
Pojem a právní úprava. Vymezit pojem bankovních smluv je problematické vzhledem k tomu, že zákon jej nedefinuje. Pod termínem bankovní smlouvy rozumíme především smlouvy, kde jednou ze stran je obligatorně subjekt označený jako banka a splňuje podmínky stanovené zákonem č. 21/1992 Sb. o bankách (dále BankZ), přičemž takovou smlouvu uzavře v rozsahu svého oprávnění – bankovní licence.5 O těchto podmínkách dále v kapitole pojednávající o účastnících bankovních smluv. Jde o tyto základní smlouvy podle obchodního zákoníku: smlouva o otevření akreditivu, smlouva o inkasu, smlouva o bankovním uložení věci, smlouva o běžném účtu a smlouva o vkladovém účtu. Vyjmenované smlouvy jsou absolutními závazkovými vztahy neboli absolutními obchody ve smyslu ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) ObchZ, neboť vztahy vzniklé na základě těchto smluv se řídí vždy obchodním zákoníkem a to bez ohledu na povahu účastníků. Jde o kogentní ustanovení, od kterého se nelze odchýlit.
Sample 1

Related to Pojem a právní úprava

  • Změny v projektu, zánik příjemce s likvidací a změny podmínek čerpání poskytnuté dotace (1) Příjemce je povinen průběžně a prokazatelným způsobem informovat poskytovatele o všech změnách souvisejících s projektem (o změně harmonogramu realizace projektu, změně statutárního orgánu, změně osoby odpovědné za realizaci projektu, zahájení insolvenčního řízení proti příjemci, rozhodnutí o úpadku příjemce, vstupu příjemce do likvidace, sloučení s jiným příjemcem dotace, zrušení právnického osoby, přeměně právnické osoby nebo o jiné situaci směřující k zániku příjemce), vyjma změn uvedených v odst. (3) a odst. (4) tohoto článku, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o změnách dozvěděl. (2) V případě, že dochází u příjemce k zániku s likvidací, je příjemce povinen vrátit nedočerpané prostředky poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. V případě, že v důsledku zániku příjemce s likvidací není možné provést projekt, na který byla dotace poskytnuta, je příjemce povinen vrátit celou částku poskytnuté dotace poskytovateli, a to nejpozději do zahájení likvidace příjemce. Stejně tak je příjemce povinen postupovat v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení proti příjemci jako dlužníkovi, příslušným soudem bude rozhodnuto o úpadku příjemce nebo nastane jiná situace směřující k zániku příjemce. Pokud příjemce nevrátí do lhůt uvedených výše poskytnutou dotaci, stávají se prostředky dotace zadrženými ve smyslu ustanovení § 22 a násl. zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZORP“ nebo „zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“), bude postupováno dle tohoto zákona a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. (3) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující rozhodnutí orgánu poskytovatele, který schválil poskytnutí dotace. Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby bylo o změně podmínek čerpání poskytnuté dotace rozhodnuto před ukončením doby realizace projektu. (4) Příjemce je povinen požádat poskytovatele prokazatelným způsobem o schválení záměru změnit podmínky čerpání poskytnuté dotace vyžadující změnu této smlouvy (zejména změnu účelu dotace, typu dotace, doby realizace projektu). Žádost je nutné podat s takovým předstihem, aby byl dodatek k této smlouvě uzavřen před ukončením doby realizace projektu.

  • Jaká jsou hlavní rizika, která jsou specifická pro tyto cenné papíry? Hlavními riziky specifickými pro emitované Dluhopisy jsou:

  • Odůvodnění projektu a jeho cíle Popište co vás k podání žádosti vede; jaká je výchozí situace, jaký problém chcete vyřešit; co tím chcete dosáhnout, jaké jsou cíle projektu - co chcete zlepšit, zkvalitnit...

  • Snížení výše dotace, sankce za nedodržení podmínek pro poskytnutí dotace a odstoupení od projektu 1. Korekce, resp. snížení částky při administraci Žádosti o platbu - pokud je na základě kontroly zjištěn rozdíl mezi částkou uvedenou v Žádosti o platbu a částkou, která má být příjemci dotace vyplacena po přezkoumání Žádosti o platbu: - do 10% (včetně), dotace se vypočítává z částky zjištěné po přezkoumání způsobilosti výdajů v Žádosti o platbu - o více než 10%, dotace se vypočítává z částky zjištěné po přezkoumání snížené ještě o rozdíl mezi částkou požadovanou a částkou zjištěnou po přezkoumání způsobilosti výdajů v Žádosti o platbu. 2. Postup stanovování výše sankcí a finančních oprav se řídí platnými Pravidly. 3. V případě, že bude zjištěno, že podmínky stanovené pro získání dotace byly ze strany příjemce dotace uměle vytvořeny k získání výhody, nelze dotaci poskytnout. Dotaci nelze poskytnout rovněž v případě, pokud bylo ze strany příjemce dotace či s jeho vědomím třetí osobou podáno nepravdivé prohlášení nebo nepravdivý důkaz. Příjemce bude navíc během kalendářního roku zjištění nesouladu a během následujícího kalendářního roku vyloučen ze stejného opatření nebo typu operace v rámci téhož opatření. 4. V případě nedodržení příslušných podmínek Pravidel nebo zjištění neoprávněného čerpání dotace bude zahájeno vymáhání dlužné částky a případného penále v souladu s platnou právní úpravou (podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Komise (EU) č. 809/2014 v platném znění). 5. Příjemce dotace, který z vážných důvodů nemůže dokončit nebo udržet projekt po stanovenou dobu, je povinen písemnou formou neprodleně informovat příslušný RO SZIF a odstoupit od žádosti. V takovém případě je povinen již poskytnutou dotaci neprodleně vrátit.

  • Snížení výše dotace, sankce za nedodržení podm ínek pro poskytnutí dotace a odstoupení od projektu 1. Korekce, resp. snížení částky při administraci Žádosti o platbu - pokud je na základě kontroly zjištěn rozdíl mezi částkou uvedenou v Žádosti o platbu a částkou, která má být příjemci dotace vyplacena po přezkoumání Žádosti o platbu: - do 10% (včetně), dotace se vypočítává z částky zjištěné po přezkoumání způsobilosti výdajů v Žádosti o platbu - o více než 10%, dotace se vypočítává z částky zjištěné po přezkoumání snížené ještě o rozdíl mezi částkou požadovanou a částkou zjištěnou po přezkoumání způsobilosti výdajů v Žádosti o platbu. 2. Postup stanovování výše sankcí a finančních oprav se řídí platnými Pravidly. 3. V případě, že bude zjištěno, že podmínky stanovené pro získání dotace byly ze strany příjemce dotace uměle vytvořeny k získání výhody, nelze dotaci poskytnout. Dotaci nelze poskytnout rovněž v případě, pokud bylo ze strany příjemce dotace či s jeho vědomím třetí osobou podáno nepravdivé prohlášení nebo nepravdivý důkaz. Příjemce bude navíc během kalendářního roku zjištění nesouladu a během následujícího kalendářního roku vyloučen ze stejného opatření nebo typu operace v rámci téhož opatření. 4. V případě nedodržení příslušných podmínek Pravidel nebo zjištění neoprávněného čerpání dotace bude zahájeno vymáhání dlužné částky a případného penále v souladu s platnou právní úpravou (podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Komise (EU) č. 809/2014 v platném znění). 5. Příjemce dotace, který z vážných důvodů nemůže dokončit nebo udržet projekt po stanovenou dobu, je povinen písemnou formou neprodleně informovat příslušný RO SZIF a odstoupit od žádosti. V takovém případě je povinen již poskytnutou dotaci neprodleně vrátit.

  • Závazky zaměstnavatele a podmínky poskytnutí příspěvku Úřad práce poskytne zaměstnavateli příspěvek za těchto podmínek:

  • CO NEPOVAŽUJEME ZA POJISTNOU UDÁLOST A ZA CO TEDY POJISTNÉ PLNĚNÍ VŮBEC NEPOSKYTNEME? Za pojistnou událost nepovažujeme smrt, ke které dojde v době: Příčina smrti Xxxx úraz kdy na našem účtu není v okamžiku úrazu připsáno první běžné pojistné sebevražda do 24 měsíců od počátku hlavního pojištění ostatní příčiny než stihneme posoudit pojistné riziko (datum přijetí rizika naleznete na pojistce, může to být nejpozději 2 měsíce od sjednání hlavního pojištění) V takovém případě hlavní pojištění zanikne a my Vám samozřejmě zaplacené pojistné vrátíme.

  • Úrok z prodlení a majetkové sankce za prodlení s úhradou 11.3.1. Pokud bude objednatel v prodlení s úhradou faktury proti sjednanému termínu je povinen zaplatit zhotoviteli úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky za každý i započatý den prodlení.

  • Odměna za pracovní pohotovost 1. Zaměstnancům HZS při dosažitelnosti pracoviště v době kratší než 15 minut přísluší odměna za pracovní pohotovost ve výši uvedené v Příloze č. 2.1 bod 11 sazba A této PKS. 2. Ostatním zaměstnancům přísluší odměna za pracovní pohotovost ve výši uvedené v Příloze č. 2.1 bod 11 sazba B této PKS. 3. Odměna za pracovní pohotovost není mzdou.

  • Podmínky použití dotace, práva a povinnosti příjemce Příjemce je oprávněn čerpat dotaci k realizaci AKCE/ČINNOSTI v termínu od 01. 01. 2023 do 31. 12. 2023. Čerpáním dotace se rozumí úhrada uznatelných nákladů vzniklých při realizaci AKCE/ČINNOSTI uhrazením finančních prostředků v hotovosti nebo bankovním převodem ve prospěch dodavatele zboží (dodávek), služeb. Uznatelné náklady ve skutečné výši musí být vyúčtovány, uhrazeny a promítnuty v účetnictví příjemce nejpozději do 31. 01. 2024. Příjemce je povinen předložit poskytovateli po ukončení AKCE/ČINNOSTI finanční vyúčtování čerpání dotace, a to nejpozději do 31. 01. 2024. Příjemce doloží vyúčtování čerpání dotace soupisem na formuláři Vyúčtování poskytnuté dotace. Všechny formuláře nezbytné k vyúčtování poskytnuté dotace jsou k dispozici na xxxx://xxx.xxxxxxx.xx, příp. v tištěné podobě na Odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Po kontrole vyúčtování Odborem sociálních věcí a zdravotnictví bude příjemce v případě nedodržení podmínek smlouvy písemně vyzván k částečnému, příp. úplnému vrácení poskytnuté dotace. Příjemce je povinen při chybném vyúčtování doložit opravné vyúčtování bezprostředně, nejdéle však do 15 dnů ode dne písemného upozornění poskytovatelem. Pokud bude chyba ve vyúčtování zjištěna samotným příjemcem, je povinen tuto skutečnost opravit a písemně zaslat a to neodkladně na adresu poskytovatele uvedenou v záhlaví této smlouvy. Pokud tak neučiní, vztahuje se na něho sankce uvedené v čl. VI, odst. 8. Příjemce je oprávněn provádět podstatné změny AKCE/ČINNOSTI jen s předchozím písemným souhlasem poskytovatele. Tento souhlas za poskytovatele vydává Rada města Kolína s následným uzavřením dodatku smlouvy. Za podstatné změny AKCE/ČINNOSTI se považuje podstatná změna rozpočtu, uvedená v žádosti o programovou dotaci pod názvem „Výdaje služby a způsob použití finančního příspěvku“ a to spočívající ve změnách a přesunech položek, např. mezi výdajovou položkou 1. a 2. nebo podpoložkami, např. z 1.1. do 1.2. apod. Podstatnou změnu rozpočtu je příjemce povinen bezodkladně písemně oznámit poskytovateli, a to formou žádosti o podstatnou změnu rozpočtu zaslanou do datové schránky. Změny v podpoložkách v rámci dané položky žádosti jsou nepodstatné změny a podléhají pouze předchozímu písemnému oznámení, tzn. např. v rámci 1.1. z 1.1.1. do 1.1.5, apod. Příjemce je povinen použít dotaci maximálně hospodárným způsobem a výhradně k účelu uvedenému v čl. I této smlouvy.