Vznik a forma pracovní smlouvy. V zákoně nenalezneme přesná pravidla uzavření pracovní smlouvy, pouze v ust. § 34 zákoníku práce je uvedeno, jaké jsou podstatné náležitosti pracovní smlouvy. Ve smlouvě musí být stanoveno, na jaký druh práce je smlouva uzavírána, kde bude práce vykonávána a který den je dnem nástupu do práce. O těchto a dalších ujednáních ve smlouvě však budu pojednávat podrobněji až v následujících kapitolách. Zákon dále stanoví obligatorní písemnou formu smlouvy. Paradoxní dle mého názoru je, že pokud smlouva nebude uzavřena písemně, neznamená to, že je neplatná. Pouze zaměstnavatel může být potrestán na základě zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. K tomuto se kloní i judikatura, konkrétně rozsudek Nejvyššího soudu. „V případě nedodržení písemné formy podle ustanovení § 32 odst. 1 zák. práce není pracovní smlouva, vzhledem k ustanovení § 242 odst. 2 zák. práce z roku 1965 (dnes § 21 zák.práce), neplatná; k platnému sjednání pracovní smlouvy může dojít nejen písemně, ale i ústně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co chtěli jednající projevit (tj. konkludentně).“31 A proč je důležité smlouvu uzavírat písemně? Především proto, aby se předešlo možným sporům mezi účastníky ohledně znění této smlouvy.32 Nezbytný je k platnému uzavření pracovní smlouvy kvalifikovaný návrh, čili oferta. „Návrh na uzavření smlouvy má za následek to, že navrhovatel je jím vůči druhému účastníku vázán. Byl-li tento návrh doručen druhému účastníku, nemůže od něho navrhovatel odstoupit. Projev vůle navrhovatele, kterým odstupuje od svého návrhu, je jednostranným právním úkonem. Za předpokladu, že odstoupení od návrhu na uzavření smlouvy je doručeno druhé straně dříve než návrh, nastává ze zákona to, že návrh se tímto projevem ruší a přestává být pro navrhovatele závazný.“33 Pracovní smlouva se uzavírá ve dvou vyhotoveních, přičemž jedno připadne zaměstnanci a jedno zaměstnavateli.
Vznik a forma pracovní smlouvy. Pracovní smlouva je nejčastější právní skutečností, která zakládá pracovní poměr. Jedná se o dvoustranné právní jednání fyzické osoby a zaměstnavatele, kteří svým podpisem stvrzují souhlasný projev vůle k uzavření pracovního poměru. Před uzavřením pracovní smlouvy se její subjekty nachází v rovném postavení a ani jedna ze stran nesmí být k uzavření pracovního poměru nucena. Obě strany si mohou zvolit na základě principu svobodné volby, zda vstoupí do pracovněprávního vztahu či nikoliv.99 Fyzická osoba si může zvolit zaměstnavatele, druh práce a místo výkonu práce tak, aby to vyhovovalo jejímu zdravotnímu stavu, kvalifikaci a jejím zájmům. Zaměstnavatel si může vybrat zaměstnance na základě jeho kvalifikace, ale i jiných kvalit, které povedou k vyšší produktivitě kolektivu zaměstnanců. Pracovní smlouva musí být uzavřena podle § 34 odst. 2 zákoníku práce písemně. Pracovní smlouva musí být podepsána nejpozději v den, který je ve smlouvě sjednaný jako den nástupu do práce, a musí být vyhotovena jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Pokud by ale nebyla dodržena písemná forma pracovní smlouvy, tak je neplatná. Nicméně podle § 582 NOZ se nevylučuje ústní uzavření a pozdější konsolidace pracovní smlouvy100. V takovém případě by muselo dojít po ústní dohodě se zaměstnavatelem k výkonu sjednané práce zaměstnance, a tak by se 99 v souladu s LZPS čl. 9 a 26 100 zhojení vady právního jednání - náprava původní ústně uzavřené pracovní smlouvy do písemné formy se zpětnou účinností nebylo možné dovolat její neplatnosti.101 Přesto je nutné zmínit, že se zaměstnavatel dopouští přestupku podle příslušných ustanovení zákona o inspekci práce102, pokud neuzavře písemnou formou pracovní smlouvu.103 Kromě písemné formy musí pracovní smlouva obsahovat podstatné náležitosti, kterými jsou druh práce, místo či místa výkonu práce a den nástupu práce, bez kterých by pracovní smlouva nebyla platná.