Common use of Závěr Clause in Contracts

Závěr. Toto rozhodnutí se považuje za rozhodnutí zahájit formální šetření ve smyslu čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES a nařízení Rady (ES) č. 659/1999. Postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES žádá Komise Českou republiku, aby předložila své připomínky a poskytla veškeré informace, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporu, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisu. Jedná se ze- jména o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenou, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vláda, a cenou, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH a kterou schválila KCP. — Podrobné informace o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006, které byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektů, které mají pokrýt náklady na platby dělníkům společnosti TZ, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu v důsledku částečného ukončení výroby, jež byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětlení, jak je možné odstavit pouze část pece. — Potvrzení toho, že všichni zaměstnanci, kteří mají být propuštěni (150 osob), pracují právě v té části pece, která má být odstavena. — Způsob výpočtu nákladů na propouštění.

Závěr. Toto rozhodnutí se považuje za rozhodnutí zahájit formální šetření ve smyslu člProstřednictvím tohoto závěru by měly být zhodnoceny výsledky, ke kterým diplomová práce dospěla. 88 odst. 2 Smlouvy o ES a nařízení Rady (ES) č. 659/1999. Postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES žádá Komise Českou republiku, aby předložila své připomínky a poskytla veškeré informacePráce si přitom hned v úvodu zadala dva cíle, které se měla pokusit naplnit. Prvním byla analýza současného pojetí smluvní pokuty v českém právním prostředí a s tím související řešení některých sporných aspektů smluvní pokuty. Této problematice se věnuje celá část druhá, přičemž vlastní postoje k řešení dílčích problémů smluvní pokuty jsou předkládány postupně v rámci celé této části. Pro podporu uváděných názorů je často odkazováno na judikaturu Nejvyššího soudu ČR i na odborná vědecká pojednání. Mezi nejdůležitější dílčí problémy, kterým se tato práce v části první věnuje, by mohly pomoci vyhodnotit danou podporubylo možné zařadit téma zajišťované povinnosti. V rámci něho se elaborát přiklonil k závěru, že je možné zajistit i takovou povinnost, která není pro smlouvu vlastní. Smluvní pokuta tedy může postihnou i porušení zákonné povinnosti. Podmínkou ale je, že ujednání mezi stranami na tuto povinnost (alespoň konkludentně) odkáže. Na základě studia relevantní jurisprudence a judikatury byla v této práci také shledána jako přípustná nepeněžitá forma smluvní pokuty, přičemž taktéž bylo upozorněno na možné aplikační potíže spojené s touto formou pokuty. V rámci pojednání o vztahu mezi smluvní pokutou a smluvně modifikovanými úroky z prodlení byl mimo jiné sestaven výčet rozdílných právních důsledků při použití těchto institutů. Složitá právní otázka byla řešena také v podkapitole pojednávající o moderačním oprávnění soudu. Nejednotně je totiž u tohoto tématu nahlíženo na to, zda je možné aplikovat jakousi nepravou moderaci na vztahy občanskoprávní. Někteří autoři dovozují, že je možné shledat smluvní pokutu rozpornou s dobrými mravy nejen celkově, ale také pouze do jednoho měsíce určité výše, přičemž zbytek pokuty zůstává v platnosti. Diplomová práce se však od obdržení tohoto dopisuzmíněného názoru odvrací, jelikož by v důsledku něho došlo k porušení stěžejního principu soukromého práva, zásady autonomie vůle smluvních stran. Jedná se ze- jména K naplnění druhého z vymezených cílů slouží hned dvě části práce, úvodní obecná část a třetí část. Obecný exkurz do problematiky zajištění závazků pojednává o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenou, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vláda, a cenou, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH a kterou schválila KCP. — Podrobné informace o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006těch aspektech zajišťovacích nástrojů, které byly hodnoceny ÚOHS jsou pro všechny tyto instrumenty společné. Zabývá se přitom problematikou pojmu „zajištění závazků“, vzniku a zániku zajištění závazků, funkce zajištění závazků nebo otázkou subsidiárního a akcesorického charakteru zajišťovacích nástrojů. Pro úplnost obecného pojednání o zajištění je také zařazen stručný nástin historického vývoje zajištění závazků. Obecné znaky popisující zajištění závazků (rozebrané v úvodní části této práce) potom využívá část třetí, která řeší postavení smluvní pokuty v rámci hierarchie zajišťovacích nástrojů. Aby bylo možné smluvní pokutu do hierarchie zajišťovacích instrumentů zařadit, bylo nejprve nutné vymezit množinu takovýchto nástrojů. Práce na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětleníchápání prostředků zajištění nahlédla materiálně, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektůkdyž do zmíněné množiny zahrnula také instituty, které mají pokrýt náklady na platby dělníkům společnosti TZzákonná úprava jako zajištění závazků běžně nepojmenovává. Z důvodu omezeného rozsahu mohl tento elaborát vymezit vůči smluvní pokutě pouze několik vybraných zajišťovacích prostředků. Pro komparaci s institutem smluvní pokuty tak byly zvoleny další čtyři důležité soukromoprávní zajištění nástroje: zástavní právo, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu zadržovací právo, ručení a zajišťovací směnka. Jelikož jsou však tyto instituty svou povahou značně rozdílné, bylo možné učinit jejich porovnání se smluvní pokutou pouze v důsledku částečného ukončení výrobyněkolika aspektech. Ke komparaci tak došlo v otázkách celkové povahy institutu (věcná, jež byly hodnoceny ÚOHS osobní, obligační), vzniku a na jejichž základě byla udělena státní podporazániku, uplatnění zásady subsidiarity a akcesority. — VysvětleníPo takovémto porovnání dochází práce k závěru, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise že smluvní pokuta (jako obligační nástroj zajištění) stojí spolu s věcnými prostředky zajištění v popředí hierarchie zajišťovacích instrumentů. Hypotéza o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětlenídominantním postavení smluvní pokuty se tedy naplnila pouze částečně, jak když bylo shledáno, že vedle smluvní pokuty je možné odstavit na první příčku pomyslné pyramidy zajišťovacích nástrojů zařadit také zajišťovací prostředky věcné povahy. Tato práce byla napsána v období, kdy byl již v platnosti (nikoliv však ještě v účinnosti) obsáhlý legislativní balík rekodifikující značnou část soukromého práva. Použitelnost této práce by mohla být značně zpochybněna, kdyby s účinností od 1. ledna 2014 bylo zcela změněno chápání smluvní pokuty a kdyby přitom sama práce budoucí právní úpravu ve svém textu vůbec nereflektovala. Také proto byla za třetí část diplomové práce zařazen část čtvrtá, která právě o postavení smluvní pokuty v rámci nové kodifikace soukromého práva pojednává. Jelikož však nový občanský zákoník při úpravě smluvní vycházel velice poctivě ze současného zákoníku občanského i obchodního, pojetí smluvní pokuty dozná pouze část pecedílčích změn. — Potvrzení tohoNová ustanovení o smluvní pokutě tak byla ve čtvrté části porovnána s úpravou dosavadní. V některých případech byly stručně nastíněny příčiny, které mohly zákonodárce právě k odlišné úpravě vést. Kromě toho se práce pokusila predikovat možné praktické dopady nových ustanovení o smluvní pokutě. Závěrem je třeba poznamenat, že všichni zaměstnanciproblematika smluvní pokuty je velice rozsáhlá a diplomová práce přitom musela pro splnění svých cílů obsáhnout celou šíři této problematiky. Z tohoto důvodu nemohly být některé konkrétní aspekty institutu smluvní pokuty zkoumány do úplné hloubky. Domnívám se, kteří mají být propuštěni (150 osob)že právě detailnější analýza některých rozporuplných otázek v rámci smluvní pokuty by mohla představovat možnost rozšíření práce pro budoucí akademické nebo jiné účely. Otevřený prostor pro vědeckou tvorbu také shledávám v části pojednávající o pozici smluvní pokuty mezi ostatními zajišťovacími nástroji. Bylo by tak například velice zajímavé, pracují právě pokusit se o vypracování komparace všech zajišťovacích prostředků v té části pece, která má být odstavena. — Způsob výpočtu nákladů na propouštěníplnohodnotném měřítku.

Závěr. Toto rozhodnutí V úvodu této diplomové práce, která se považuje za rozhodnutí zahájit formální šetření ve smyslu člvěnuje smlouvě o obchodním zastoupení dle zákonné úpravy platné od 1.1.2014, byly vytyčeny cíle, kterých by tato práce měla dosáhnout. 88 odstHlavním cílem bylo vymezení smlouvy o obchodním zastoupení, zejména pak popis a rozbor její zákonné úpravy. 2 Smlouvy o ES a nařízení Rady (ES) Za tímto cílem práce využila zdrojů vztahujících se nejen k tzv. „novému“ občanskému zákoníku, tj. zákonu č. 659/199989/2012 Sb., občanský zákoník, ale také zdrojů vztahujících se ke starší úpravě, jmenovitě k zákonu č. Postupem podle čl513/1991 Sb., obchodní zákoník, neboť bylo do nové právní úpravy začleněno mnohé z právní úpravy staré. 88 odstVzhledem k členství České republiky v Evropské unii nemohla práce opomenout evropskou úpravu problematiky obchodního zastoupení, zejména pak evropskou směrnici č. 2 Smlouvy 86/653/EHS, o ES žádá Komise Českou republikukoordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců, a na ní navazující relevantní judikaturu. Tato diplomová práce byla členěna do kapitol tak, aby předložila své připomínky se pokusila co nejlépe rozdělit prakticky jednolité téma do úseků a poskytla veškeré informacekapitol, které spolu co nejvíce vzájemně souvisí, ale které také umožňují relativně rychlé nalezení vyhledávané informace na základě krátkého pohledu do obsahu práce. Jak již bylo v úvodu nastíněno, práce byla členěna následovně. V první kapitole byla popsána a rozebrána základní charakteristika smlouvy o obchodním zastoupení a její pozitivní a negativní vymezení občanským zákoníkem. Dále došlo k zamyšlení nad postavením obchodního zástupce jako nezávislého podnikatele a snahu o objasnění vnímání dlouhodobosti ve spojení se smlouvou o obchodním zastoupení při užití více úhlů pohledu na danou problematiku. Práce se věnovala i definici pojmu „určité druhy obchodů“ a rozebrána byla i povinnost písemné formy smlouvy o obchodním zastoupení, stejně jako rozdíly mezi výhradním a nevýhradním obchodním zastoupením. V druhé kapitole se práce zaměřila na práva a povinnosti stran smlouvy o obchodním zastoupení a věnovala se hlavně provizím jako jednomu ze základních definičních znaků tohoto smluvního typu. Byl rozebrán vznik práva na provizi včetně pravidel pro stanovení okamžiku vzniku práva na provizi a překážky vzniku práva na provizi. Práce se také věnovala určení výše provize a její splatnosti a vyúčtování, přičemž kapitola byla zakončena pojednáním o zvláštní odměně. Ve třetí kapitole byl popsán zánik obchodního zastoupení včetně důvodů, pro které je možné, ať již ze strany obchodního zástupce nebo zastoupeného, vypovědět smlouvu o výhradním obchodním zastoupení a práce se v této kapitole věnovala i výpovědním lhůtám. Ve čtvrté kapitole byla popsána úprava konkurenční doložky a v páté kapitole došlo i na krátké pojednání o tzv. Švarcsystému. Tato práce si dala za cíl popsat zákonnou úpravu smlouvy o obchodním zastoupení a věřím, že svůj cíl alespoň z části splnila. Totiž vždy, když se mluví, píše či diskutuje o smlouvě o obchodním zastoupení, je nutné si uvědomit jednu věc, která byla zmíněna i v úvodu této práce. Smlouva o obchodním zastoupení je ve své podstatě nástrojem potřeby externí pomoci při hledání nových příležitostí k odbytu zboží, služeb či jiných produktů zastoupeného na stávajících či nových trzích. Smyslem tohoto smluvního typu je na jedné straně vylepšit možnost získání příležitostí k odbytu produktů pro zastoupeného a na straně druhé získat zdroj obživy pro obchodního zástupce. Smlouva o obchodním zastoupení je tudíž hlavně flexibilním ekonomickým nástrojem, z čehož vyplývá, že by mohly pomoci vyhodnotit danou podporujejí zákonná úprava jako taková měla být, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisuco možná nejjednodušší a nejpružnější. Jedná I proto zákonodárce ponechává relativně mnoho prostoru pro smluvní ujednání mezi stranami smlouvy a v návaznosti díky tomu mohou obchodní zástupce i zastoupený plně využít svého potenciálu na trhu. Na druhou stranu je tu ale legitimní snaha alespoň minimálně ochránit obchodního zástupce, pro kterého je mnohdy smlouva o obchodním zastoupení jediným jeho příjmem. Ve své podstatě se ze- jména o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenouobchodní zástupce může cítit jako zaměstnanec zastoupeného, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vládaobzvláště pokud si zastoupený tvoří distribuční či obchodní síť obchodních zástupců. Pak je obchodní zástupce povětšinou vázán exkluzivním vztahem k zastoupenému, zatímco zastoupený takto omezen není. Obchodní zástupce pak nese všechny negativní vlastnosti této vázanosti, zejména pak možnou přesycenost trhu a nemožnost nabídnout širší nabídku zboží či služeb potencionálním klientům a praktickou nemožnost vyjednat si vyšší provize plynoucí z konkurenčního boje zastoupených, a cenou, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH naopak nedostává se mu záchranných sítí a kterou schválila KCP. — Podrobné informace o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006výhod, které byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž jsou spojeny například se zaměstnaneckým vztahem. Na základě byla udělena státní podpora. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) těchto legitimních snah ochránit obchodního zástupce došlo k přijetí směrnice č. 68/2001 86/653/EHS, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektůkoordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců, která sama svůj cíl vidí v potření rozdílů vnitrostátních právních předpisů v oblasti obchodního zastoupení, které mají pokrýt náklady značně ovlivňují podmínky hospodářské soutěže a výkon tohoto povolání uvnitř Společenství a poškozují úroveň ochrany obchodních zástupců v jejich vztazích se zmocniteli a bezpečnost obchodů. Specifikem smlouvy o obchodním zastoupení je její spojení dlouhodobé spolupráce a činnosti směřující k uzavírání určitého druhu obchodů. Tato kombinace vytváří prostředí, které se při ukončení smlouvy o obchodním zastoupení může stát velice nepřátelským, protože obě strany až po ukončení smlouvy doopravdy sčítají účty. Do té doby bylo možné škody, manka či jiné pohledávky řešit dohodou a případným stržením z provize, což po ukončení spolupráce možné již není. Nemluvě pak o situaci, kdy obchodní zástupce přechází ke konkurenci zastoupeného a dochází doslova k bitvě o zákazníky či klienty, které obchodní zástupce zastoupenému přivedl. Mimo jiné i proto je judikatura ohledně smlouvy obchodního zastoupení nejvíce početná právě při řešení otázek nevyplacených provizí, zvláštních odměn, resp. práva na platby dělníkům společnosti TZodškodnění, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu v důsledku částečného ukončení výrobya konkurenční doložky. Výše zmíněná směrnice, jež byly hodnoceny ÚOHS občanský zákoník a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu i evropská a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětlení, jak je možné odstavit pouze část pece. — Potvrzení tohočeská judikatura významně přispěli k tomu, že všichni zaměstnancismlouva o obchodním zastoupení již není jen prostředkem k obcházení pracovních zákonů, kteří mají být propuštěni (150 osob)ale je to smluvní typ, pracují právě v té části pecekterý dává možnost dělat obchod lépe, která má být odstavena. — Způsob výpočtu nákladů na propouštěnípružněji, odborněji a pro obchodního zástupce a zastoupeného i bezpečněji.

Závěr. Toto rozhodnutí Ve své bakalářské práci jsem se považuje za rozhodnutí zahájit formální šetření věnovala institutu veřejnoprávních smluv. Jak již bylo zmíněno v úvodu, je to téma velmi obsáhlé a cílem této práce bylo objasnit základní údaje týkající se problematiky veřejnoprávních smluv. Veřejnoprávní smlouvy definujeme jako dvoustranný či vícestranný právní úkon, jehož úkolem je zakládání, změna nebo rušení práv a povinností ve smyslu člveřejném právu. 88 odstTento fakt byl již několikrát v práci uveden. 2 Smlouvy o ES Díky těmto smlouvám je přenášena působnost státní správy a nařízení Rady samosprávy na jiné subjekty. Při psaní práce, jsem vycházela z několika pramenů, jelikož žádný z existujících není plně dostačující. Největším pomocníkem při psaní práce a nejčastěji používaným zdrojem byl pro mne Správní řád, komentář a Správní právo, obecná část od Xxxxxx Xxxxxxxxx. Donedávna neexistovala žádná komplexní platná právní úprava veřejnoprávních smluv, až od 1. ledna 2006 vstoupil v účinnost Správní řád (ES) zákon. č. 659/1999500/2004 Sb.). Postupem podle člDíky správnímu řádu dostaly veřejnoprávní smlouvy právní rámec. 88 odstVeřejnoprávní smlouvy se vyznačují různými specifickými znaky, ale v mnoha případech jsou podobné se smlouvami soukromoprávními. 2 Smlouvy o ES žádá Komise Českou republikuU veřejnoprávních smluv jsou k naleznutí i jisté nedostatky, ale celkově je to úprava velmi kvalitní. Důležité je, aby předložila své připomínky účastníci smluv vycházeli ze stanovených zásad a poskytla veškeré informaceneporušovali stanovená pravidla a povinnosti. Cílem mé práce bylo obeznámit společnost problematikou veřejnoprávních smluv, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporu, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisu. Jedná se ze- jména o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenou, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vláda, a cenou, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH a kterou schválila KCP. — Podrobné informace o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006, které byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektů, které mají pokrýt náklady na platby dělníkům společnosti TZi ty, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou se nikdy nevěnovali žádné právní problematice. Veřejnoprávní smlouvy jsou dle mého názoru velmi důležité pro naši společnost. Umožňují občanům se zapojit do důchodu v důsledku částečného ukončení výrobyfungování správy věcí veřejných. Je to institut, jež byly hodnoceny ÚOHS který za poslední dobu roste a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětlení, jak je možné odstavit pouze část pece. — Potvrzení toho, že všichni zaměstnanci, kteří mají být propuštěni (150 osob), pracují právě v té části pece, která má být odstavena. — Způsob výpočtu nákladů na propouštěnípo nějaký čas tomu bude určitě i nadále.

Závěr. Toto rozhodnutí Závěrem bych ráda shrnula veškeré poznatky, ke kterým jsem během psaní došla. Jak již bylo v úvodu sděleno, bakalářskou práci na téma „pracovní smlouva“ jsem rozdělila celkem do čtyř kapitol, přičemž je celá práce proložena judikaturou a citacemi z literatury. První kapitola by měla čtenáři přiblížit genezi (vznik, vývoj) pracovní smlouvy a tím i celého pracovního práva. Vývoj předpisů, které určitým způsobem regulovaly oblast pracovního práva, zahájil dokument „Ius regale montanorum“ - horní zákoník, který upravoval práci horníků, můžu tedy konstatovat, že původ regulace pracovního práva je zakotven v oboru hornictví. Za předchůdce pracovní smlouvy jsou považovány středověké čelední smlouvy, které se považuje za rozhodnutí zahájit formální šetření ve smyslu člpřibližovaly dnešní pracovní smlouvě na dobu určitou. 88 odstHistorii pracovního práva jsem také dále zachytila v období okupace německými vojsky. 2 Smlouvy o ES a nařízení Rady (ES) První zákoník práce byl zákon č. 659/199965/1965 Sb., zákoník práce, který bylo v roce 2000, potřeba sladit se směrnicemi Evropského společenství. Postupem podle člDále tato kapitola vymezuje hlavní zásady, které musí být dodržovány v pracovněprávních vztazích a definuje hlavní pojmy jako je „zaměstnanec, zaměstnavatel, odborová organizace či pracovní poměr“. 88 odstTaké zde najdeme zmínku o potřebě chránit slabší stranu v pracovním poměru, tj. 2 Smlouvy o ES žádá Komise Českou republikuzaměstnance. Ve druhé kapitole jsem zpracovala jak zákonné náležitosti pracovní smlouvy, které jsou nutné, aby předložila své připomínky byla smlouva považována za platnou, tak vedlejší náležitosti, jako je např. úprava pracovní doby, dovolené, odměňování zaměstnanců nebo konkurenční doložky. Třetí kapitola analyzuje změnu a poskytla veškeré informaceskončení pracovního poměru. Změna pracovního poměru je chápána jako překážky na straně zaměstnavatele nebo zaměstnance, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporuvedou k nutnosti změny v pracovním poměru, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisupopřípadě pracovní smlouvy. Jedná Skončení pracovního poměru upravuje základní druhy skončení, kterými je možno pracovní poměr rozvázat. Ve čtvrté kapitole – úvahami de lege ferenda – jsem se ze- jména o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenousnažila sepsat skutečnosti, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vláda, se kterými nesouhlasím a cenou, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH a kterou schválila KCPnedostatky zákoníku práce. — Podrobné informace o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006, které byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektů, které mají pokrýt náklady na platby dělníkům společnosti TZ, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu v důsledku částečného ukončení výroby, jež byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — VysvětleníJako první jsem nastínila aktuální problém – tj., jak je možné odstavit pouze část pece. — Potvrzení tohov dnešní době těžké sehnat práci, což znamená i sepsat samotnou pracovní smlouvu, z důvodu, že všichni zaměstnancijsou některé okruhy uchazečů o práci omezováni požadavky volných pracovních míst, kteří mají jako je například délka praxe, věk a další. Dále jsem vyjádřila svůj nesouhlas s opatřením (které by mělo být propuštěni (150 osobsoučástí chystaného sociálního balíčku), pracují právě které vedlo ke snížení podpory v té části pecenezaměstnanosti v případě, že zaměstnanec ukončí svůj pracovní poměr z vlastní vůle. Dále jsem se také zamýšlela nad otázkou novelizací zákonů. Podle mého názoru jsou novelizace zákonů potřebné a správné, pokud zde existuje předpoklad, že dané změny budou pro národ přínosem, nikoli omezením či dokonce zhoršením daných podmínek. Jako poslední věc jsem uvedla získanou aktualitu, že letos v březnu byl podán návrh na další novelu zákoníku práce, která má by mohla být odstavenaplatná již od příštího roku a tyto chystané změny by se měly dotknout zejména prodloužení zkušební doby u vedoucích pracovníků, výpovědních důvodů, pracovní doby, konkurenční doložky a dalších. — Způsob výpočtu nákladů na propouštěníUvidíme, zda právě některá z těchto chystaných změn bude pro nás přínosem. Jak pravil Xxxxxxxxxxx: 55 xxx.xxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxx.

Závěr. Toto rozhodnutí Ve shora uvedeném textu jsem se považuje za rozhodnutí zahájit formální šetření ve smyslu člpokusila shrnout hlavní principy rozhodčího řízení jako určitého typu alternativního řešení sporů k soudnímu řízení. 88 odstAčkoliv původním záměrem bylo, aby v České republice existoval určitý protipól k civilnímu řešení sporů, kde by si strany mohly jednak zvolit způsob řešení jejich sporu, jednak zvolit rozhodce a kde by cesta k vyřešení takového sporu byla rychlejší a v neposlední řadě i levnější než v klasickém soudním řízení. 2 Smlouvy o ES a nařízení Rady (ES) Tuto myšlenku navíc umocnila i skutečnost, že soudy začínaly být značně zahlceny neustále se rozšiřující soudní agendou. Bohužel, jak jsem se snažila ukázat v textu této práce, při současné právní úpravě rozhodčího řízení na základě zákona č. 659/1999216/1994 Sb. Postupem podle člse postupně stalo, že většina výhod rozhodčího řízení byla jaksi zatlačena do pozadí jeho nevýhodami. 88 odstZa velmi přínosné považuji novelu 19/2012 Sb., která zásadním způsobem ovlivnila rozhodčí řízení ve vztahu ke spotřebitelským sporům. 2 Smlouvy o ES žádá Komise Českou republikuDo té doby bylo rozhodčí řízení jedním z nástrojů, aby předložila své připomínky jak zcela legálním způsobem mohlo dojít ke zneužití práva a poskytla veškeré informacek porušení dobrých mravů. Velké riziko zde představovaly především rozhodci ad hoc a tzv. rozhodčí centra. Na druhou stranu třeba se zamyslet i nad tím, zda neustálé posilování ochrany spotřebitele již nejde proti smyslu zákonů a taková ochrana nepřináší právní nejistotu do vztahů, kde je jedním účastníků spotřebitel. Ochranu spotřebitele dále posílila novela ZRŘ č. 303/2013 Sb., účinná od 1.1.2014. Úpravou rozhodčího řízení výše uvedenými novelami, se rozhodčí řízení, dle mého názoru, vydalo správným směrem. Je třeba si však uvědomit, že „všeho moc škodí“ a je možné, že u určité části (ne)odborné veřejnosti je současná úprava rozhodčího, zejména část týkající se spotřebitelských sporů řízení vnímána negativně, jelikož v zákoně uvedená míra ochrany spotřebitele může vnášet určitou právní nejistotu mezi podnikatele. Je možné, že pokud se bude právní úprava rozhodčího řízení nadále ubírat směrem čím dál tím větší ochrany spotřebitele, dojde k opět ke značnému oslabení tohoto způsobu řešení sporů a k omezení jeho užití v praxi. Další určitou nevýhodu či potřebu právní úpravy de lege ferenda vidím v řadě otázek, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporunejsou v současné době nijak řešeny, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisunapř. Jedná se ze- jména o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenou, kterou odpovědnost rozhodce. Nicméně celkově hodnotím současnou právní úpravu rozhodčího řízení za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vláda, pozitivní a cenou, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH a kterou schválila KCP. — Podrobné informace o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006, které byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektů, které mají pokrýt náklady na platby dělníkům společnosti TZ, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu v důsledku částečného ukončení výroby, jež byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětlení, jak je možné odstavit pouze část pece. — Potvrzení toho, že všichni zaměstnanci, kteří mají tudíž schopnou být propuštěni (150 osob), pracují právě v té části pece, která má být odstavena. — Způsob výpočtu nákladů na propouštěníplnohodnotnou alternativou ke klasickému soudnímu řízení.

Závěr. Toto rozhodnutí se Tématem práce byla smlouva o péči o zdraví podle NOZ. Motivací k výběru daného tématu bylo především omezené povědomí široké veřejnosti o existenci bezesporu důležitého nového smluvního typu, jakožto i práv a povinností z něj plynoucích. Vzhledem k výsostnému postavení zdraví v životě člověka považuje autor za rozhodnutí zahájit formální šetření ve smyslu čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES a nařízení Rady (ES) č. 659/1999. Postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES žádá Komise Českou republikuvýznamné, aby předložila své připomínky členové společnosti vstupovali do vztahu, který vzniká při péči o zdraví mezi poskytovatelem a příkazcem (ošetřovaným), co nejlépe informováni o svých právech a povinnostech. K tomu čtenářům mohla být nápomocna i tato práce. Cílem bylo téma obecně představit, rozebrat a následně analyzovat jeho jednotlivé části. Zároveň chtěl autor upozornit na možné výkladové úskalí a legislativní nejasnosti, které s využitím odborných zdrojů nebo za pomoci praktických příkladů následně kriticky zhodnotil. Práce je rozdělena na pět kapitol, přičemž se inspirovala systematikou občanského zákoníku a vyhradila tak poučení a záznamům péče o zdraví vlastní kapitoly. První kapitola poskytla veškeré přehled právní úpravy péče o zdraví, a to především z pohledu mezinárodního práva. Dále nabídla stručný historický úvod chápání péče o zdraví a popsala vztah úpravy občanského zákoníku s úpravou zvláštní. Poskytla tak vstupní informace, které jsou podstatné pro chápání souvislostí navazujících kapitol. Kapitola druhá se zabývala už samotnou smlouvou o péči o zdraví. Nejprve doplnila historický vývoj nastíněný v kapitole první, aby na něj navázala obecným představením smlouvy o péči o zdraví dle účinné úpravy. Vzhledem k časové posloupnosti při vzniku smluvního vztahu péče o zdraví se autor rozhodl ve druhé kapitole zabývat smluvními stranami a procesem uzavírání smlouvy. Dále, v návaznosti na uzavírání smluv, kapitola obsáhla předmět smlouvy z obecného pohledu a zároveň byly nastíněny případy, ve kterých se o smluvní vztah jednat nebude. Zdařile autor hodnotí počin zákonodárce vyjmout z režimu péče o zdraví prodej nebo převod léků. Obdobně by mohly pomoci vyhodnotit danou podporuvšak navrhoval pojmout také prodej, xxxxxxxx xxxxxxx zanedbatelné kategorie, zdravotních prostředků. Zánik závazku, navzdory navrhované úpravě výpovědních důvodů poskytovatele v důvodové zprávě, není speciálně pro smlouvu o péči o zdraví nakonec v zákoně zakotven. Právě taková úprava však existuje ve speciálním předpise a tím spíš, dle argumentu a maiori ad minus, by měla být zařazena i do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisupředpisu, který je veskrze předpisem obecným. Jedná se ze- jména Představené tedy byly k tématu nejvíce relevantní způsoby zániku závazků dle občanského práva obecně, avšak vztáhnuté na závazek ze smlouvy o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenou, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vládapéči o zdraví. Kapitola je zakončena nastíněním problematiky úhrady péče o zdraví, a cenouto jak z jiných zdrojů, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH a kterou schválila KCPtak příkazcem samotným. — Podrobné informace o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících Třetí kapitola se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006věnovala poučení, které většinou předchází faktickým úkonům péče o zdraví. Od poučení se často odvíjí souhlas či nesouhlas ošetřovaného s podstoupením péče. Ze své povahy je klíčové pro fungování celého smluvního vztahu a autorem je považováno za nejdůležitější a nejcitlivější právo ošetřovaného, resp. povinnost poskytovatele. Proto mu také věnoval celistvou kapitolu. Rozebral jeho obsah a formu z pohledu rozdílných adresátů či situací a mohl se tedy poučení věnovat, v rámci limitu práce jako takové, dostatečně do detailu. Zvláštní podkapitola byla věnována institutu stojícímu v určitém protikladu k poučení, a to terapeutickému privilegiu. Vzhledem ke kontroverzi a delikátnosti takového institutu se autor v podkapitole ztotožňuje s částí odborné veřejnosti v poněkud detailní kritice, kdy považuje zákonodárcem užité sousloví „odepření vysvětlení poskytovatelem“ za nevhodné. Lépe by odpovídalo například zadržení či odložení vysvětlení. Obdobně se v téže podkapitole autor zamyslel nad praktickou stránkou podání odepřeného vysvětlení osobě pověřené ošetřovaným pro případ, kdy to vyžaduje zájem ošetřovaného. Popsané ustanovení neshledává zdařile formulované a v dané části práci se nad praktickým dopadem kriticky zamyslel. Kapitola byla logicky zakončena podkapitolou odmítnutí poučení ošetřovaným. V ní byly hodnoceny ÚOHS rozebrané a na jejichž základě byla udělena státní podporavysvětlené aspekty odmítnutí, jeho náležitosti, forma, i za pomoci praktických příkladů. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 V kapitole čtvrté byly rozebrány ostatní práva a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektů, které mají pokrýt náklady na platby dělníkům společnosti TZ, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu v důsledku částečného ukončení výroby, jež byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětlenípovinnosti smluvních stran tak, jak je možné odstavit pouze upravuje občanský zákoník. Na předchozí kapitolu o poučení navázala část pecepodkapitoly práva ošetřovaného označena 4.1.1. — Potvrzení tohoo souhlasu a jeho odmítnutí. Výkladový problém může způsobit pojem „úkon“, k jehož provedení je dle dikce zákona vždy nutný souhlas ošetřovaného. K nejasnosti dochází kvůli tomu, že všichni zaměstnancipojem „úkon“ zákonodárce zvolil bez návaznosti na existující úpravu. Autor by považoval za vhodné a právní jistotu posilující, kteří mají být propuštěni kdyby zákonodárce „úkonu“ alespoň demonstrativním výčtem stanovil přesnější hranice. Na druhou stranu chápe motivaci zákonodárce cílit „úkonem“ na co možná nejširší okruh případů a situací. Nad to autor, inspirován a opřen o doktrinální prameny, považuje výjimku z vyžadování souhlasu tehdy, jestliže zákon stanoví že souhlasu není třeba, za nevhodně koncipovanou. Nejenže se jedná o z části duplicitní, a tedy nadbytečné ustanovení (150 osobvzhledem k existenci obdobné úpravy zásahu do integrity), pracují právě ba dokonce nespadá ani pod smluvní režim péče o zdraví, jelikož postrádá, pro smluvní vztah stěžejní, souhlasy obou stran. Souhlas byl dále nastíněn i pohledem zahraniční úpravy, a to díky exkurzu do úpravy poskytování souhlasu dle anglického práva. Autor se domnívá, že takový exkurz byl přínosný pro chápání institutu a jeho aspektů lépe a v té části peceširších souvislostech. Fenomén souhlasu lze zkoumat i jinými vědními disciplínami, tím spíše použitím právní úpravy jiného státu, byť s důrazem kladeným na precedenční právo. Právům ošetřovaného ještě byla vyčleněna podkapitola zabývající se právem takového ošetřovaného, který není zároveň příkazcem, odmítnout péči. Mezi povinnosti ošetřovaného byla zařazena povinnost součinnosti, která je klíčová pro kvalitu smluvního vztahu. Součinnost je třeba chápat jednak jako fyzickou, ale také jako speciální, spočívající například ve sdělení potřebných údajů poskytovateli. Práva a povinnosti poskytovatele popsala druhá polovina čtvrté kapitoly. Hlavním právem poskytovatele je vyžádání písemného potvrzení souhlasu k úkonu či jeho odmítnutí. Takové oprávnění má být odstavenaza cíl chránit poskytovatele a zajistit mu případný důkazní materiál pro podporu jeho tvrzení v budoucnosti. — Způsob výpočtu nákladů Za specifický druh práva poskytovatele lze také považovat využití terapeutického privilegia nebo sdělení údajů o ošetřovaném bez jeho souhlasu. Častěji se však poskytovatel bude střetávat s jeho povinnostmi. Vzhledem ke zvolené systematice této práce nebylo v této podkapitole pojednáváno o povinnostech řádně poučit ošetřovaného a vést záznamy o péči o zdraví, kterým se vyčlenila zvláštní kapitola. Kapitola čtvrtá se ale zabývala postupem s péčí řádného odborníka, pro který byl klíčový výklad postupu lege artis, na propouštěníjenž se daná podkapitola zaměřila především. U povinnosti respektovat soukromí ošetřovaného lze spatřovat možnou redundanci speciální úpravy pro smlouvu o péči o zdraví při porovnání s obecnou občanskoprávní formou ochrany osobnosti, podoby a soukromí člověka, která dle autora funkci a obsah speciální úpravy zastane. Přesto lze pohnutku zákonodárce explicitně takovou ochranu i pro smlouvu o péči o zdraví pochopit, vzhledem k významu chráněného zájmu. Naopak nejasnost vrhá ustanovení výjimky, kdy poskytovatel může umožnit pozorovat péči třetí osobě i přes chybějící souhlas ošetřovaného, a to pro možnost prokázat, zda a v jakém rozsahu se vyhovělo odborné péči. Není jasné praktické využití takového práva a v kapitole se autor zamýšlel nad teoretickými příklady i de lege ferenda. Poslední zpracovanou povinností byla informační povinnost o poskytovateli, která si klade za cíl chránit příkazce před nejistotou spočívající v neznalosti druhé smluvní strany. Dokonce tak činí využitím právní fikce pro případ, kdy nelze druhou smluvní stranu určit. Informační povinnost autor srozumitelně vysvětlil, odůvodnil její účel, smysl a fungování. Ve finální páté kapitole byla rozpracována problematika záznamů o péči o zdraví. V první podkapitole byl rozebrán obsah a způsob vedení záznamů. Autor se zamyslel nad problematikou vlastnictví záznamů. Dále pozitivně kvituje relativní volnost až vágnost úpravy občanského zákoníku, kterou shledává například ve vymezení rozsahu vedení záznamů jako nezbytném pro poskytování řádné péče nebo uchování záznamů tak dlouho, jak to vyžaduje potřeba. Vzhledem k různorodosti vztahů péče o zdraví je nutné klást rozdílné nároky na kvalitu a rozsah záznamů, což zvolená pružná úprava umožňuje. K zákonné úpravě obsahu záznamů o péči však autor vyjadřuje i určitou skepsi, kdy se pozastavuje nad zákonem vyžadované funkci záznamů podat údaje o zdravotním stavu ošetřovaného. Z povahy vztahu budou údaje o zdravotním stavu ošetřovaného v záznamech o péči o zdraví diametrálně rozdílné kvality u masérských služeb nebo u zdravotnických služeb. Je tedy otázkou, zdali vůbec záznamy určitých druhů péče o zdraví mohou tento zákonný požadavek splnit. Autor se domnívá, že i údaje o zdravotním stavu ošetřovaného je třeba chápat rozdílně, právě dle povahy samotné konkrétní poskytované péče. Další podkapitola se věnuje nahlížení do záznamů péče o zdraví, a to primárně ošetřovaným, ale také jinou osobou. Nahlížení je poskytovatel povinen umožnit bez zbytečného odkladu, čímž poskytovateli rozhodovací volnost zákon příliš neponechává. U nahlížení do záznamů o péči o zdraví občanský zákoník stanoví, že udělení souhlasu nebo odmítnutí udělení souhlasu ošetřovaného se uvede v jeho záznamech. Jelikož odmítnutí udělení souhlasu má v praxi stejné následky jako neprojevení se, lze povinnost takové odmítnutí zapisovat do záznamů považovat za nadbytečné. Poslední část páté kapitoly je o sdělování údajů o ošetřovaném třetím osobám. U podmínek, jejichž splnění umožňuje sdělit údaje třetím osobám i bez souhlasu ošetřovaného, byla autorem rozebrána problematika české úpravy, institutu anonymizace, a to ve světle ne zcela zdařilé inspirace nizozemskou úpravou. Vybrané téma pojal autor, přes jeho šíři, komplexně. Zúžení tématu by logicky vedlo k detailnějšímu a přesnějšímu rozpracování zúženého, avšak bylo by tak činěno na úkor původní motivace poskytnout ucelený obraz péče o zdraví v její celistvosti. Práce splnila cíle vytyčené v úvodu, kdy smlouvu o péči o zdraví obecně představila, poskytla její rozbor a analýzu aspektů takové smlouvy a poukázala na legislativní přešlapy či výkladové nejasnosti. Zpracováním zahraničního exkurzu a použitím praktických příkladů chtěl autor docílit srozumitelného vysvětlení teoretických konstrukcí či širších souvislostí, jelikož jasnost a srozumitelnost považuje za klíčové vlastnosti pro naplnění cíle a motivace práce. Autor studiem tématu a zpracováním této diplomové práce dospěl k následujícím poznatkům. I přes kritiku z řad odborné veřejnosti se domnívá, že relativně široký rozsah úpravy smlouvy o péči o zdraví je v občanském zákoníku opodstatněný. Nelze rozporovat vliv speciálních předpisů, z nichž nejvýznamnější roli hraje zákon o zdravotních službách, na vztahy vznikající ze smlouvy o péči o zdraví. Autor ale má za to, že smysl občanskoprávní úpravy není konkurovat speciálním předpisům, nýbrž je podporovat, doplňovat a v případě zrušení i suplovat. Proto danou úpravu shledává za přínosnou, důležitou, a to včetně, v určitých případech, redundantních ustanovení. Při analýze jednotlivých částí smlouvy o péči o zdraví autor nezjistil žádné kritické nebo rozhodné pochybení zákonodárce. Úpravu považuje za vcelku zdařilou, i přes drobné nejasnosti či místy nepřesnou terminologii. Výtky autor jednak zapracoval do jednotlivých kapitol práce, jednak je shrnul výše v závěru. Ideálně by doporučoval veškerá vytýkaná a kritizovaná ustanovení pro posílení právní jistoty novelizovat, ale vzhledem k rozsáhlému a značně kvalitnímu doktrinálnímu výkladu dané problematiky to nepovažuje za nezbytné, nebo dokonce urgentní. Bude zajímavé sledovat budoucí úlohu občanskoprávní úpravy smlouvy o péči o zdraví v kontrastu s očekávanými legislativními změnami v podobě diskutovaného zákona o léčitelství nebo třeba pohledem vize národní strategie elektronického zdravotnictví.

Závěr. Toto rozhodnutí V práci jsem se považuje za rozhodnutí zahájit formální šetření ve smyslu čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES a nařízení Rady věnovala úpravě kupní smlouvy podle občanského zákoníku (ES) z. č. 659/199940/1964 Sb., obč. Postupem podle člz.). 88 odstCílem práce bylo mimo jiné vyvodit určitá pravidla řešení při kupní smlouvě. 2 Smlouvy o ES žádá Komise Českou republikuK tomu bylo zapotřebí zmapovat a uchopit problematiku z pohledu platné právní úpravy ve vztahu k jejím historickým východiskům. Obsáhlejší a podrobnější výklad věnuji problematice prodeje zboží v obchodě, aby předložila své připomínky a poskytla veškeré informaceanalyzuji jednotlivá ustanovení zákona ve vztahu k častým právně obtížným situacím v praxi. Kupní smlouva je smlouvou synallagmatickou, ze které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporu, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisuvyplývají závazky oběma stranám. Jedná se ze- jména o smlouvu úplatnou, na jejímž základě dochází ke směně věci nebo služeb za peníze. V českém právu není předepsána psaná forma smlouvy, výjimku tvoří smlouva o převodu nemovitosti, u které je písemná forma zákonem vyžadována, dále i pro jiné smlouvy, pokud tak stanoví právní předpis nebo se na tom smluvní strany dohodnou. České občanské právo vychází z historických kořenů navazujících na římské prameny v podobě smlouvy trhové, přes středověký rozvoj směny a obchodu včetně tehdejší úpravy kupní smlouvy, zásadní vliv na dnešní úpravu kupní smlouvy měla úprava smlouvy trhové ve Všeobecném zákoníku občanském z r. 1811 z dob habsburské monarchie. Moderní éra s úpravou již „smlouvy kupní“ se datuje do roku 1950, následně potom v dnes platné normě z roku 1964, vymezenou tehdy šesti paragrafy. Úprava kupní smlouvy byla v průběhu času podle potřeby novelizována zejména v oblastech vedlejších ujednání při kupní smlouvě a zvláštních ustanovení o prodeji zboží v obchodě. V části obecně závazných ustanovení v kupní smlouvě definuji nezbytné zákonné náležitosti, na kterých se musí smluvní strany dohodnout a popisuji povinnosti, které prodávajícímu i kupujícímu ze smlouvy vyplývají. Nezbytnými náležitostmi jsou zejména označení předmětu převodu a ujednání o kupní ceně. Základními povinnostmi plynoucími z kupní smlouvy je u prodávajícího předmět převodu odevzdat kupujícímu a kupující má za povinnost předmět převodu převzít a dohodnutou cenu zaplatit. Smluvní strany se mohou v kupní smlouvě dohodnout na vedlejších ujednáních, kterými mohou být například výhrada vlastnictví či předkupní právo, případně na jiných vedlejších ujednáních – tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenouvýhrady a podmínky zanikají po jednom roce, kterou za 10,54 % podíl TZ pokud je v INH zaplatila vládatéto lhůtě prodávající neuplatní a nebylo ve smlouvě dohodnuto jinak. Problematiku prodeje zboží v obchodě upravuje občanský zákoník v § 612 – 627 a zvláště potom zákon o ochraně spotřebitele (z. č. 634/1992 Sb., o ochr. spotř.). České právo tím přiznává spotřebiteli zvýšenou ochranu ve vztahu s obchodníky vybavenými podrobnější znalostí zákonů. V této kapitole jsem popsala specifika prodeje zboží v obchodě, zásadní skutečností je vždy dvoustranný smluvní vztah na jedné straně s fyzickou osobou nepodnikatelem, případně fyzickou či právnickou osobou která nakupuje zboží nesouvisející s její podnikatelskou činností, na druhé straně prodávajícího stojí fyzická nebo právnická osoba u které prodej zboží souvisí s její podnikatelskou činností. Dále upozorňuji zejména na skutečnost, že pojem obchod není v zákoně přesně definován. Zákonodárce chápe pojem obchod ve smyslu podnikatelské činnosti prodeje zboží nebo služeb, ale běžný občan si může pojem vyložit jako konkrétní prodejnu. Proto se přikláním k doplnění zákona ve smyslu definování pojmu obchod jako podnikatelské činnosti prodeje zboží nebo služeb. Ochrana práv spotřebitele je v českém právu zakotvena nejen v zákoně o ochraně spotřebitele (z. č. 634/1992 Sb., o ochr. spotř.), ale i v dalších právních předpisech veřejnoprávní i soukromoprávní povahy (z. č. 40/1964 Sb., obč. z., z. č. 513/1991 Sb., obch. zák., a cenoudalší). K zásadním mezinárodním předpisům upravujícím ochranu práv spotřebitele patří v obecné rovině například „Římská úmluva o zřízení Evropského hospodářského prostoru“, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH konkrétní požadavky na obsah právních norem obsahují například směrnice Rady 79/581/EHS o ochraně spotřebitele při uvádění cen potravinářských výrobků, dále směrnice rady 93/13/EHS o nekalých podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, či směrnice Evropského parlamentu a kterou schválila KCPRady 1999/44/ES o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží. — Podrobné informace Právní normy na ochranu práva spotřebitele musí pružně reagovat na situaci při obchodování a předcházet možným nekalým praktikám ze strany obchodníků, dnes zejména u prodeje zboží a služeb s využitím prostředků komunikace na dálku - přes internet či telekomunikační prostředky. Zvláště u takového způsobu prodeje je zapotřebí mezinárodní spolupráce k lepší vynutitelnosti práva, protože obchodníci nezřídka využívají rozdílných, pro ně výhodnějších, právních úprav prodeje zboží v jiných zemích. Podle mého názoru však nalezneme v občanském zákoníku i takovou ochranu, která zatěžuje prodávajícího nad nutnou mez. Jedná se o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006ustanovení dle § 616 obč.z., které dává kupující straně možnost volby, při neshodě zboží s kupní smlouvou, zvolit si způsob odstranění vady nebo požadovat i výměnu zboží. Sama se přikláním spíše k navržení změny zákona ve smyslu, aby možnost volby způsobu uvedení do shody s kupní smlouvou byly hodnoceny ÚOHS na prodávajícím, který si zvolí takovou variantu, která je pro něj výhodnější – když náklady na uvedení do shody leží na jeho straně. V tomto bodě se mi zdá právní úprava až přehnaně ochranářská a na jejichž základě byla udělena státní podporazbytečně může zatížit prodávajícího nesmyslnými náklady nebo povinnostmi nad nezbytnou mez. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzděláváníV problematice kupní smlouvy a ochraně spotřebitele můžeme nalézat stále nové podněty, plynoucí z každodenních poznatků o třecích plochách v takových smluvních vztazích. — VysvětleníHledání únosné meze ochrany při zachování určité smluvní volnosti je totiž velmi důležité pro relativně stabilní tržní prostředí s vyváženou pozicí ve vztahu mezi prodávajícím a kupujícím. Domnívám se, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektůže důležitější, než další posílení práv spotřebitele, je posílení právního povědomí spotřebitelů, kteří často nedokáží využít prostředků, které mají pokrýt náklady na platby dělníkům společnosti TZ, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu v důsledku částečného ukončení výroby, jež byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětlení, jak je možné odstavit pouze část pece. — Potvrzení toho, že všichni zaměstnanci, kteří mají být propuštěni (150 osob), pracují právě v té části pece, která má být odstavena. — Způsob výpočtu nákladů na propouštěníjim zákony umožní využít.

Závěr. Toto rozhodnutí se považuje za rozhodnutí zahájit formální šetření ve smyslu člTato bakalářská práce pojednávala o veřejnoprávních smlouvách. 88 odst. 2 Smlouvy o ES a nařízení Rady (ES) Cílem mé práce bylo vypracování přehledu obecné úpravy veřejnoprávních smluv, kde stěžejním zákonem je zákon č. 659/1999500/2004., správní řád, který obecnou úpravu veřejnorpávních smluv obsahuje. Postupem podle člPřed přijetím nynějšího správního řádu jsme obecnou úpravu v našem právním řádu nenalezly, proto vítám zavedení této obecné úpravy, která vede k posílení právní jistoty. 88 odstDruhou částí cíle bylo rozebrání některých veřejnoprávních smluv a zaměření se na to, jaká veřejnoprávní smlouva je nejčastěji uzavírána mezi obcemi. 2 Smlouvy Tuto část jsem dále doplnila o ES žádá Komise Českou republikuvyjádření starostů či tajemníků některých obcí k problematice veřejnoprávních smluv. Můžu konstatovat, aby předložila své připomínky a poskytla veškeré informaceže svému cíli jsem dostála. O problematice veřejnoprávních smluv jsem nalezla mnoho odborných článků ale i knih, tedy alespoň kapitol nacházejících se v nich, které se veřejnoprávních smlouvám věnují. Zpracováním bakalářské práce jsem získala mnoho nových a cenných informací. Ráda bych také podotkla, že i když se mi z počátku úprava veřejnoprávních smluv jevila jako skutku jasné téma, tak i v této oblasti existuje řada sporných momentů a nejasností. Dodnes neexistují jednotné právní názory na jednotlivé druhy veřejnoprávních smluv, zejména na veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky. Někteří je řadí mezi subordinační veřejnoprávní smlouvy, jiné z nich dělají samostatný druh veřejnoprávních smluv. Také bych ráda zmínila, ochotu některých zástupců obcí, zejména starostů a tajemníků, kteří mi poskytli řadu potřebných informací a ochotně se mnou spolupracovali. Samotnou práci jsem rozčlenila do deseti kapitol. V první kapitole jsem se zaměřila na charakteristiku veřejnoprávních smluv. Zprvu jsem vymezila legální definici a poté jsem se věnovala další charakteristice těchto smluv. Podstatné je, že na veřejnoprávní smlouvy se hledí v pojetí materiálním. Výhodnější by mohly pomoci vyhodnotit danou podporuale bylo formální pojetí, do jednoho měsíce neboť by nevznikaly pochybnosti, zda některé smlouvy řadíme k veřejnoprávním smlouvám či nikoliv. Zmínila jsem i velmi stručnou historii a rozdíl od obdržení tohoto dopisusmluv soukromoprávních. Jedná se ze- jména o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl Druhá kapitola definovala jednotlivé druhy veřejnoprávních smluv. Správní řád upravuje koordinační veřejnoprávní smlouvy, subordinační veřejnoprávní smlouvy a smlouvy mezi cenou, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vláda, a cenou, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH a kterou schválila KCPúčastníky. — Podrobné informace o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006Dále však nalezneme i zvláštní typy veřejnoprávních smluv, které byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektůbez výhrad nelze přiřadit ani k jednomu ze základních druhů, které mají pokrýt náklady upravuje obecná úprava nacházející se ve správním řádu. Ve třetí části jsem se zabývala uzavíráním veřejnoprávních smluv. Vysvětlila jsem, co se rozumí návrhem veřejnoprávní smlouvy, co musí obsahovat, od kdy působí, kdy tento návrh zaniká a v neposlední řadě i kdy dojde k uzavření takovéto smlouvy. Dalším tématem, nacházející se v mé bakalářské práci, byla otázka přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy. U veřejnoprávních smluv se neuplatňuje neplatnost. Ale v případě rozporu s právními předpisy musí dojít k přezkumu, kdy ji v rámci tohoto řízení správní orgán zruší, popřípadě zruší jen její část, pokud je to možné. Následující téma jsem věnovala změně obsahu veřejnoprávní smlouvy, výpovědi a jejím možným zrušením. Šestá kapitola se zabývala souhlasem třetích osob s případnou veřejnoprávní smlouvou, která by se přímo dotýkala na platby dělníkům společnosti TZjejich právech či povinnostech. Sedmou kapitolu jsem zaměřila na závazky z veřejnoprávních smluv, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu tedy na spory z nich a sporné řízení. Vysvětlila jsem, kdo je příslušný řešit tyto případné spory a jak probíhá samotné sporné řízení. Osmá část se týkala obecného ustanovení § 170 správního řádu, který zmiňuje použijí jiných částí správního řádu a občanského zákoníku. V předposlední kapitole jsem se zabývala příklady veřejnoprávních smluv. Jak jsem zmínila hned v důsledku částečného ukončení výrobyúvodu své práce, jež cílem nebylo charakterizování všech jednotlivých typů veřejnoprávních smluv. Z koordinačních veřejnoprávních smluv jsem charakterizovala veřejnoprávní smlouvu týkající se výkonu přenesené působnosti obcí, veřejnoprávní smlouvu týkající se výkonu působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, veřejnoprávní smlouvu týkající se plnění úkolů obecní policie, veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí strážníků obecní policie a dohodu o sloučení obcí. Dalšími příklady už byly hodnoceny ÚOHS subordinační veřejnoprávní smlouvy, kde jsem se zaměřila na veřejnoprávní smlouvu nahrazující některá územní rozhodnutí a veřejnoprávní smlouvu nahrazující stavební povolení. Ze smluv mezi účastníky jsem vybrala smlouvu o převedení práv a povinností z regulačního plánu vydaného na jejichž základě byla udělena státní podporažádost a ze zvláštních typů veřejnoprávních smluv jsem se charakterizovala zvláštní smluvní ochranu přírody. — VysvětleníZávěr mojí bakalářské práce byl spíše praktičtější. Tuto část, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise jsem věnovala veřejnoprávním smlouvám v praxi. Nalezneme zde dvě tabulky, které reflektují, jaká veřejnoprávní smlouva je mezi obcemi v okrese Domažlice nejčastěji uzavíraná. Pro zajímavost jsem u každé obce doplnila počet obyvatel. Následně jsem vyzpovídala některé starosty a tajemníky obcí k této problematice. V části přílohové pak nalezneme tři přílohy - vzor veřejnoprávní smlouvy na úseku přestupků, veřejnoprávní smlouvu o podpoře poskytnutí dotace a poslední z nich je dodatek k veřejnoprávní smlouvě na záchranu a restrukturalizaci a podpoře výkon přenesené působnosti na uzavírání kapacit pro sektor ocelářstvíúseku přestupků. — VysvětleníVeřejnoprávní smlouvy umožňují transfer určitých kompetencí v rámci veřejné správy, jak je možné odstavit pouze část pecetudíž tyto smlouvy mohou sloužit k jistému zefektivnění výkonu veřejné správy. — Potvrzení tohoA též slouží i k zapojování adresátů veřejné správy na jejím podílení. Bakalářskou práci zakončím prohlášením, že všichni zaměstnanciveřejnoprávní smlouvy jsou určitým moderním fenoménem a jistě mají svoji budoucnost, kteří mají být propuštěni (150 osob)ale dodnes byly jevem spíše výjimečným, pracují právě v té části pecezejména tehdy, která má být odstavena. — Způsob výpočtu nákladů na propouštěnínepočítáme-li koordinační veřejnoprávní smlouvy.

Závěr. Toto Zkušenosti rakouských notářů s vlastním zastoupením v Bruselu jen potvrdily správnost rozhodnutí z roku 1997. Dnes, když je legislativní proces EU pro notariát důležitější než kdy jindy, je i zřízení kanceláře sotva od- myslitelné. Je důležitým stavebním kamenem, který umožňuje rozpoznat, jaká možná nebezpečí, ale i jaké příležitosti číhají na notáře v Bruselu. AD NOTAM Číslo 4/2004 105 Diskuse Tímto svým článkem bych chtěla reagovat na velmi za- jímavou problematiku týkající se považuje za řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí, která byla již v tomto ča- sopise nastíněna mimo jiné články uveřejněnými v čísle 6/20031 a v čísle 2/20042. Chtěla bych se zaměřit na otázku aplikace a výkladu ust. § 5 odst. 4 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem,ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 265/1992 Sb.“) od účinnosti zákona č. 151/2002 Sb., kterým byl novelizován mimo jiné občan- ský soudní řád, na otázku možnosti podání odvolání v ří- zení o povolení vkladu dle správního řádu a rovněž na problematiku s tím velmi úzce související, a to na otázku nabytí právní moci rozhodnutí zahájit formální šetření katastrálního úřadu a od- stranění plomby u dotčených nemovitostí. Předesílám, že se touto problematikou budu zabývat pouze ve smyslu člvztahu k rozhodnutí,kterým byl návrh na povolení vkladu práva do katastru nemovitostí zamítnut,neboť otázka možnosti podat žalobu proti rozhodnutí,kterým byl návrh na vklad povolen, si zasluhuje vzhledem ke své složitosti a vý- znamu samostatný rozbor s ohledem na všechna speci- fika, která již nastínil ve svém článku Xxx. 88 Xxx. Xxxx Xxx- dyš. deného plyne, že v období od 1. 1. 19936 do 31. 12. 2002 nebylo možno v rámci řízení o povolení vkladu apliko- vat ustanovení § 53–60 zákona č. 71/1967 Sb., o správ- ním řízení (dále jen „správní řád“), neboť jeho aplikace byla výslovně vyloučena ust. § 3 odst. 2 Smlouvy o ES a nařízení Rady (ES) zákona č. 659/1999265/1992 Sb.7 v návaznosti na § 5 odst. Postupem podle 4 téhož zákona. Od účinnosti zákona č. 151/2002 Sb., tj. od 1. 1. 2003, nám však zákon č. 265/1992 Sb. na tuto otázku nedává zcela jednoznačnou a nezpochybnitelnou odpověď a si- tuace, do které se dostaly katastrální úřady v rámci své rozhodovací činnosti a účastníci řízení, není nikterak zá- viděníhodná, a to i s ohledem na znění čl. 88 XXV bod 1. zá- kona č. 151/2002 Sb.8 Je nesporné, že od účinnosti zá- kona č. 151/2002 Sb. je možno proti zamítavému rozhodnutí katastrálního úřadu vydanému v řízení o po- volení vkladu podat žalobu v souladu s § 7 odst. 2 Smlouvy o ES žádá Komise Českou republikuOSŘ dle části páté občanského soudního řádu,neboť přezkum rozhodnutí katastrálního úřadu již nepodléhá přezkumu v rámci správního soudnictví.9 Předpokladem rozhod- nutí soudu v dané věci je však pravomocné rozhodnutí správního orgánu.10 Nyní tedy vzniká otázka, aby předložila své připomínky a poskytla veškeré informacekdy je roz- hodnutí katastrálního úřadu pravomocné, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporučímž se vra- címe k nastolené otázce použitelnosti odvolání dle správ- ního řádu v námi zkoumaném řízení.Podle mého názoru tento opravný prostředek, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisupokud vycházíme z výkladu ust. Jedná se ze- jména o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenou, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vláda, a cenou, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH a kterou schválila KCP§ 5 odst. — Podrobné informace o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006, které byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) 4 zákona č. 68/2001 265/1992 Sb. ve spojení s čl. XXV bod 1 zákona č. 151/2002 Sb., za současného práv- ního stavu v řízení o použití článků 87 povolení vkladu aplikovat nelze. Domnívám se totiž, že zákonem č. 151/2002 Sb. došlo k vypuštění opravného prostředku z § 5 odst. 4 zákona č. 265/1992 Sb. a 88 Smlouvy k jeho nahrazení žalobou podle části páté OSŘ,čímž nelze možnost aplikovatelnosti správního řádu danou § 3 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb. ve vztahu k odvolání vykládat jinak, než jak tomu bylo doposud. Za současné situace nelze aplikovat ani tu část § 5 odst. 4 zákona č. 265/1992 Sb. týkající se autoremedury.V této souvislosti se rovněž domnívám, že nebylo úmyslem zá- konodárce přijetím zákona č. 151/2002 Sb. zavést dvou- stupňové správní řízení o ES na podpory na vzdělávání povolení vkladu.Tuto část bych vému rozhodnutí katastrálního úřadu ke správnímu or- gánu nejblíže vyššího stupně nadřízeného správnímu or- gánu, který napadené rozhodnutí vydal, nebo zda přichází v úvahu pouze žaloba dle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (obecné a specifické vzdělávánídále jen „OSŘ“). — Kopie projektůPokud se stručně podíváme na dobu před účinností zákona č. 151/2002 Sb., které mají pokrýt náklady tj. před 1. 1. 2003, pak účastníci řízení mohli napadnout pouze zamítavé rozhodnutí ka- tastrálního úřadu vydané v řízení o povolení vkladu,3 při- čemž opravným prostředkem dle § 5 odst. 4 zákona č. 265/1992 Sb. v návaznosti na platby dělníkům společnosti TZOSŘ proti tomuto rozhod- nutí byl opravný prostředek proti rozhodnutím správ- ního orgánu, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou o němž bylo rozhodováno ve správním soudnictví. Správní soudnictví bylo do důchodu 1. 1. 2003 upra- veno v důsledku částečného ukončení výrobyčásti páté OSŘ v ust. § 244–250t, jež byly hodnoceny ÚOHS kdy ve vztahu k zamítavým rozhodnutím katastrálního úřadu bylo po- stupováno dle hlavy první a na jejichž základě byla udělena státní podporatřetí této části. — VysvětleníOpravný pro- středek mohli účastníci řízení podat ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí,4 účastníkem řízení před sou- dem byl rovněž katastrální úřad, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu který toto zamítavé roz- hodnutí vydal,5 a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětleníto nejdůležitější, jak je možné odstavit pouze část pece. — Potvrzení tohoco nutno uvést, je, že všichni zaměstnancisoudy rozhodovaly o opravném prostředku proti nepra- vomocnému rozhodnutí katastrálního úřadu.Z výše uve- * Autorka je justiční čekatelka Krajského soudu v Ostravě,přidělená k vý- konu přípravné služby k Okresnímu soudu v Ostravě. 1 Xxxxxxxxx, kteří mají být propuštěni (150 osob)X. Novela občanského soudního řádu č. 151/2002 Sb. ve vztahu ke Katastru nemovitostí XX.Xx Notam, pracují právě v té části pece2003, která má být odstavenač. — Způsob výpočtu nákladů na propouštění6, s. 135–137. 2 Xxxxxx, X. K žalobám ve věci vkladu práva do katastru nemovitostí. Ad Notam, 2004, č. 2, s. 32–34.

Závěr. Toto rozhodnutí Hlavního cíle této práce, tzn. nastínění problematiky vzniku pracovního poměru na základě pracovní smlouvy, výkladu právní úpravy de lege lata a rovněž zohlednění právní úpravy de lege ferenda bylo dosaženo. Poskytla jsem čtenáři komplexní pohled na právní úpravu pracovní smlouvy, jakožto nejvyužívanějšího způsobu vzniku pracovního poměru v České republice, mimo jiné i z důvodu, že se považuje za rozhodnutí zahájit formální šetření ve smyslu čl. 88 odst. 2 Smlouvy jedná o ES a nařízení Rady (ES) č. 659/1999. Postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES žádá Komise Českou republikuproblematiku, aby předložila své připomínky a poskytla veškeré informace, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporu, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisuse kterou se téměř každý během svého života setká. Jedná se ze- jména o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenou, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vládavěc mimořádně citlivou, a cenouproto bližší seznámení a porozumění tématu může předejít řadě následně vznikajících problémů jak na straně zaměstnance, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH a kterou schválila KCPtak zaměstnavatele. — Podrobné informace o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006Pro snadnější pochopení jsem do práce mimo jiné zapracovala i významné judikáty, které byly hodnoceny ÚOHS zejména s ohledem na jejich praktické zaměření usnadní lepší orientaci v právní úpravě České republiky. Zákoník práce prošel v roce 2012 poměrně rozsáhlou novelizací, jejímž cílem především bylo sladit vnitrostátní pracovní právo s požadavky ze strany unijního práva. Hlavním účelem nové úpravy se zejména stalo dosažení vyšší ochrany zaměstnance v pracovněprávních vztazích. Některé části provedené novelizace lze považovat za zdařilé, jiné části ovšem svému účelu zcela nedostály a zákonodárce bude v tomto ohledu nucen k provedení určitých změn. V první kapitole jsem se věnovala definici pracovněprávního vztahu, tedy jeho zákonnými a teoretickými východisky. Přitom jsem krátce popsala jeho podstatné náležitosti, tzn. subjekty, objekt a obsah (když podrobnější výklad následoval v další kapitole této práce) a rovněž základní rozdělení na vztahy individuální a kolektivní, resp. jejich další, detailnější členění. V kapitole druhé jsem pracovala se základními obecnými zásadami pracovněprávních vztahů. Tyto jsem postupně vyjmenovala a největší prostor poskytla zásadě rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace, již osobně považuji za velmi 110TURNER, Ch. Employment Law. 2. edition. Oxon: Xxxxxx Xxxxxx, 2005, s. 16. důležitou. Jakkoliv jsem konstatovala, že novelizace provedená zákonodárcem v oblasti zásad pracovně právních vztahů představuje výrazný posun ke zlepšení kodifikace těchto zásad, nepovažuji současný stav za zcela bezchybný. Třetí kapitola pojednala o pracovním poměru, jednom z nejdůležitějších a v praxi také nejpoužívanějších vztahů se řídících se pracovněprávními předpisy vůbec. V této kapitole jsem se nejprve zabývala závazkovým a osobně právním charakterem pracovního poměru, pak jeho organizační a kolektivní povahou a konečně také jeho úplatností. Poté jsem rozepsala jeho jednotlivé prvky, tj. subjekty, objekt a obsah, přičemž jsem kritizovala (i) zbytečnou rigiditu sjednávání pracovního poměru nezletilých osob, a to především podmínkou ukončení povinné školní docházky, a (ii) možnost stát se zaměstnavatelem i nezletilým osobám bez plné svéprávnosti, což s ohledem na základní princip pracovního práva vůbec, tedy na ochranu zaměstnance, může v budoucnu představovat značné problémy, a naopak ocenila nynější úpravu závislé práce, neboť se mi jeví zdařilejší oproti úpravě předchozí, a to zejména z důvodu, že nesměšuje znaky závislé práce a podmínky jejího výkonu dohromady, nýbrž je odděluje do samostatných odstavců, což tvoří celou úpravu značně přehlednější. Ve čtvrté kapitole jsem z nejrůznějších hledisek nahlédla možnosti kategorizace pracovního poměru a mj. shledala nedokonalosti vzbuzující četné nejasnosti u právní úpravy pracovních poměrů na dobu určitou. V páté kapitole jsem se zabývala, slovy teorie, tzv. předsmluvními vztahy, tzn. vztahy vznikajícími v rámci výběru budoucích zaměstnanců zaměstnavatelem. V této kapitole jsem rozpracovala téma poskytování informací a údajů, které jsou jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec povinni poskytnout. Popsala jsem také problematiku vedení osobního spisu a její souvislost s ochranou osobních údajů. Kapitolu jsem uzavřela nahlédnutím tématu vstupních lékařských prohlídek, jejichž význam v praxi stále stoupá. V šesté kapitole jsem rozvinula vymezení pojmu pracovní smlouva obecně, včetně formálních náležitostí tvořících její nezbytné součásti. Zde jsem jednoznačně kladně ohodnotila sjednocení formy uzavření pracovní smlouvy pod sankcí její neplatnosti a apelovala na fakt, že z hlediska právní jistoty a prevence případných sporů je výhodnější nespoléhat na možnosti dodatečného zhojení neplatnosti pracovní smlouvy a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektů, které mají pokrýt náklady na platby dělníkům společnosti TZ, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu v důsledku částečného ukončení výroby, jež byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětlenípočátku vzniku pracovního poměru uzavřít písemnou pracovní smlouvu tak, jak je možné odstavit pouze část pecestanoveno dikcí zákona, tedy v písemné formě. — Potvrzení tohoV nejrozsáhlejší, tedy sedmé kapitole jsem popsala obsahové náležitosti jednak nezbytné pro platné uzavření pracovní smlouvy jednak představující sice vedlejší náležitosti tohoto právního jednání, nicméně v praxi hojně využívané. V rámci této kapitoly jsem mj. přes odlišné názory některých odborníků jednoznačně souhlasila s názorem NS, že všichni zaměstnanci(i) nové určení pracovní náplně nepředstavuje změnu pracovní smlouvy a druhu práce v ní obsažené, kteří mají být propuštěni a (150 osobii) zákoník práce upravuje pouze časové určení, v rámci něhož smí zaměstnavatel odstoupit od sjednané konkurenční doložky, nikoliv tedy samotné důvody pro odstoupení od konkurenční doložky, a rozebrala úpravu zkušební doby, již považuji za zdařilou. V poslední části diplomové práce se stručně věnuji vzniku pracovního poměru ve Velké Británii. Takovéto porovnání je zajímavé především z hlediska naprosté odlišnosti obou právních řádů. Obecně si myslím, že pro občany České republiky je stávající právní úprava jednoznačně přehlednější a snadnější z hlediska orientace a právní jistoty, než úprava britská. Co ale nelze pominout je propracovanější systém ochrany zaměstnance ve Velké Británii (např. obsah písemného potvrzení, vyšší věková hranice umožňující nezletilým výkon závislé práce), pracují právě který by pro českou právní úpravu mohl sloužit jako inspirace. Nelze opomenout ani značný vliv nového občanského zákoníku, jakožto předpisu subsidiárního, který se promítá především v té části peceúpravě neplatnosti, která má být odstavenasvéprávnosti či právní osobnosti. — Způsob výpočtu nákladů Hodnotit úspěšné provázání či vzájemnou symbiózu novely zákoníku práce a občanského zákoníku není, s ohledem na propouštění„čerstvost“ účinné právní úpravy snadné, avšak dosah všech přijatých změn prozatím vnímám spíše pozitivně. XXXXXX, X. Pracovní právo. 5. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Xxxx, 2013. 599 x. XXXXXX, M., XXXXXX, L. a kol. Zákoník práce: Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Xxxx, 2012. 1087 x. XXXXXXXXX, X. Přehled judikatury ve věcech pracovněprávních. 2., aktualizované vydání. Xxxxxxx Kluwer ČR, a. s., 2010, 356 x. Xxxxxx, M. a kol. Pracovní právo. 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004. XXXXXX, M. a kol. Pracovní právo. 1. vydání. Brno: MuniPRESS, 2012, 752 x. XXXXXXX, X. Xxxxxx práva. 5. upravené vydání, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, s.r.o., 2009, 245 x. XXXXXXXXX, A. a kol. Pracovní doba podle zákoníku práce. 1. vydání. Nakladatelství ANAG. 2009, 287 x. XXXXXXXXX, A. a kolektiv. Zákoník práce, komentář s judikaturou, Praha: Leges, 2012, 1087 x.

Závěr. Toto rozhodnutí V rámci této práce se považuje za rozhodnutí zahájit formální šetření ve podařilo stručně specifikovat obchodní zastoupení od blízkých závazků příkazního typu. Kapitoly věnované vývoji obchodního zastoupení pomáhají utvořit si představu o smyslu člkonkrétních norem, důvodech pro omezení dispozitivnosti některých ustanovení či obecně o právních principech pojících se s tímto insti- tutem, jako např. 88 odststatusová ochrana zástupce. 2 Smlouvy o ES a nařízení Rady (ES) č. 659/1999. Postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES žádá Komise Českou republiku, aby předložila své připomínky a poskytla veškeré informace, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporu, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisu. Jedná se ze- jména o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenou, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vládaDále byla představena Xxxxxxxx, a cenoujejí významný vliv na podobu jak české právní úpravy, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH tak také evropských úprav. Z popisu změn v posledních deká- dách lze vyvodit dynamiku budoucího vývoje právní úpravy, což přispívá k va- liditě práce i s odstupem času od publikace. V rámci rozboru jednotlivých ustanovení byly řešeny důležité otázky po- jící se k obchodnímu zastoupení. Povaha nezávislosti obchodního zástupce ne- vylučuje ekonomickou závislost na příjmech zastoupeného. Podoba s pracov- něprávním vztahem může vést až do míry, kdy zástupce vykonává svou činnost v rámci pracoviště zastoupeného. Nezávislost se však vyžaduje při vlastní rea- lizaci zastoupení, resp. při volbě metod a kterou schválila KCPzpůsobů plnění. — Podrobné informace Absence živnosten- ského oprávnění zástupce, jako podnikatele nemá vliv na platnost závazku. Na- opak ujednání, že zástupce jedná vlastním jménem na účet zastoupeného, ne- zakládá bez dalšího aplikaci ustanovení o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárnyobchodním zastoupení. Autor dále dospěl k názoru, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006, které byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektů, které mají pokrýt náklady na platby dělníkům společnosti TZ, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu v důsledku částečného ukončení výroby, jež byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětlení, jak že zhojení nedostatečné smluvní formy je možné odstavit pouze a bude mít účinky ex tunc. Klíčové otázky se pojí se způsobem odměňování obchodního zástupce. Od- měny je vhodné kategorizovat podle míry provázanosti s objemem zajišťova- ných obchodů, způsobu zajišťování předmětů a různých cenových hladin. Dle autora je vhodné vyčlenění náhrady nákladů mimo základní systém odměn. Ná- hrady je třeba také rozčlenit, a to zejména s ohledem na to, zda budou proplá- ceny a v jaké výši. Při tvorbě systematiky odměn a náhrad je třeba brát v úvahu hospodářsko-soutěžní ochranu, která v určitých případech zakazuje ujednání alokucí i jen část pecefinančních rizik z obchodů na zástupce. — Potvrzení tohoOblast hospodářské soutěže v je v souvislosti s výkladem o obchodním zastoupení často vynechána, přitom může mít významný podíl na výsledné podobě smlouvy. Problematika náhrady zástupci za ukončení obchodního zastoupení při- náší především otázky určení vzniku nároku a výše náhrady, a dále s jakými ztrátami zástupce je náhrada spojována. Tato významná problematika nemá přímý vliv na podobu smlouvy, ale může ovlivnit konstrukci odměn a náhrad nákladů. Autor má za to, že všichni zaměstnancičeská zákonná úprava je v této oblasti vyhovující, kteří mají být propuštěni (150 osob)vyjma prekluzivní doby pro uplatnění nároku. Pro řádné fungování obchodního zastoupení je též stěžejní funkční komu- nikace mezi zástupcem a zastoupeným. Nejen z důvodu přesného určení před- mětu činnosti, pracují právě v té ale též z důvodu způsobu plnění a zejména předcházení a včas- ného řešení krizových situací. V závěrečné části pecepráce byla navržena vzorová smlouva s doplňujícím ko- mentářem. V rámci tvorby se autor snažil vypořádat s požadavkem na přimě- řený rozsah smlouvy a současně demonstraci vhodných ustanovení a variant řešení. Výsledná podoba smlouvy je úzce svázána s konkrétní situací, na kterou je aplikována. Významný bude zejména druh obchodu, zda jsou smluvní strany fyzické či právnické osoby, cenová hladina obchodů apod. Z toho důvodu vzo- rová smlouva obsahuje ujednání, která má být odstavenaz větší části závisí na doplnění stranami. — Způsob výpočtu nákladů na propouštěníNázev práce zahrnuje také modelový příklad. Vzhledem k tomu, že autor neměl zkušenosti s konkrétními obchodními zástupci, resp. zastoupenými, hrozilo, že umělým nadefinováním případu by nebylo dosaženo realitě odpovídajícím po- měrům zvolené tržní oblasti. To by mohlo negativně ovlivnit relevanci celé práce. Z toho důvodu, je modelový příklad vykládán, jako příklad navržené vzo- rové smlouvy.

Závěr. Toto rozhodnutí se považuje Úkolem této práce bylo seznámit čtenáře s obecní policií, její historií, vznikem, některými povinnostmi strážníků a zejména jejich oprávněními. Důvodem je ta skutečnost, že jsou to zejména oprávnění strážníků obecní policie, která občan velice citlivě vnímá a skrze která často dochází ke kontaktu strážník – občan. Lze konstatovat, že v současné době není nutno zvyšovat počet oprávnění, s nimiž obecní policie, potažmo strážníci, disponují. Některá oprávnění, zejména upravující vstup do různých evidencí a registrů174 by byla vynikajícím zdrojem informací přímo v terénu, nebo alespoň zprostředkovaně, ale za rozhodnutí zahájit formální šetření podmínky on-line přístupu či ověření skutečností. Pokud je nutno o některé údaje žádat „papírově“, jsou data poskytnutá s mnohadenním odstupem mnohdy již nepotřebná. V souladu s tématem následovalo shrnutí obecné zákonné úpravy veřejnoprávních smluv, konkretizované v zákoně o obecní policii smlouvami o plnění úkolů obecní policie. Úprava veřejnoprávních smluv stanovená ve smyslu čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES správním řádu tvoří dobrý základ a nařízení Rady (ES) č. 659/1999. Postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES žádá Komise Českou republikusnad není nutno, aby předložila byla novelizována. Zato právní úprava těchto smluv stanovená zákonem o obecní policii, na kteréž to téma byla tato práce zaměřena, by si zasloužila buď sjednocení výkladu, ale lépe novelizaci tak, aby její výklad byl jednoznačný. Ve čtvrté kapitole jsem se snažil zhodnotit význam veřejnoprávních smluv uvedením konkrétních čísel nebo případů; lze konstatovat, že význam je značný. Při současném vývoji v Policii ČR se zdá, že význam veřejnoprávních smluv o plnění úkolů obecní policie poroste, pokud vedení místních samospráv chce mít přímý vliv na bezpečnostní situaci ve své připomínky obci. Myslím, že z hlediska občanů by bylo výhodnější, aby obec vstoupila do smluvního vztahu s jinou obcí či obcemi a poskytla veškeré informacepomohla tak vytvořit silnou místní (regionální) obecní policii na úkor sice své, ale podstatně slabší obecní policie. Předpokladem není pouze právní úprava, ale mnohdy též potlačení ega starostů obcí, kteří by nepřipustili, aby „nemohli velet“ své obecní policii. Stejně tak je předpokladem k uzavření veřejnoprávní smlouvy o plnění úkolů obecní policie „nabídka“ a „poptávka“, tedy ochota takovou smlouvu vůbec uzavřít a to jak na straně obce stojící o činnost obecní policie, ale zejména ochota obce se o svoji policii podělit. Co se inspektora veřejného pořádku týče, připadá mi s podivem, že zákon o přestupcích obsahuje ustanovení, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporu, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisu. Jedná se ze- jména o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenou, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vláda, a cenou, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH a kterou schválila KCP. — Podrobné informace o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006umožňuje osobám, které byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektů, které mají pokrýt náklady na platby dělníkům společnosti TZ, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu v důsledku částečného ukončení výroby, jež byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětlení, jak je možné odstavit pouze část pece. — Potvrzení toho, že všichni zaměstnanci, kteří mají být propuštěni (150 osob), pracují právě v té části pece, která má být odstavena. — Způsob výpočtu nákladů na propouštění.správní orgán pověřil,

Závěr. Toto rozhodnutí Předmětem této diplomové práce byl institut smluvní pokuty sjednané stranami ve smlouvě o nájmu bytu. Cílem bylo především odpovědět na otázky ohledně podmínek aplikace limitace v nájemních smlouvách. Dále je pak rozebrán vliv možnosti sjednat si smluvní pokutu v nájemních smlouvách na další soukromoprávní instituty. V první kapitole této práce byla smluvní pokuta vymezena jako obecný institut – bylo nutné vymezit především její limity, hlavní funkce a jejich vzájemný vztah. Smluvní pokuta je charakteristická především funkcí preventivní (motivační), kompenzační, zajišťovací a sankční. Všechny tyto funkce se považuje za rozhodnutí zahájit formální šetření ve smyslu člvzájemně doplňují a tvoří její podstatu. 88 odstKonečně pak u smluvní pokuty jako takové nelze stanovit její limit, jelikož ten se vždy posuzuje s ohledem na okolnosti případu. 2 Smlouvy o ES a nařízení Rady (ES) č. 659/1999. Postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES žádá Komise Českou republiku, aby předložila své připomínky a poskytla veškeré informace, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporu, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisu. Jedná se ze- jména o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenou, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vládaVe druhé kapitole této diplomové práce byl nejprve předestřen historický vývoj smluvní pokuty, a cenouto od dob první republiky až do současné právní úpravy. Z tohoto je patrné, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH a kterou schválila KCPže přístup k možnosti sjednat si v nájemní smlouvě smluvní pokutu se v historických etapách lišil. — Podrobné informace Za první republiky byla smluvní pokuta v nájemních smlouvách výslovně zakázaná. Po druhé světové válce tento zákaz nebyl převzat. Zaveden byl pouze poplatek z prodlení. Ten bylo možné nárokovat po neplatícím nájemci. Odbornou veřejností často rezonovala otázka, jak pohlížet na jeho výši, která byla podle mnohých názorů v rozporu s dobrými mravy. Na tuto skutečnost začaly soudy reagovat až v nedávné době, kdy dochází exekučními soudy k zastavování exekucí v případě, kdy je dlouhodobě nárokován jen poplatek z prodlení. Samotná smluvní pokuta nebyla jako samostatný právní institut v právním řádu zakotvena. Tak se stalo až v roce 1992. Limit pro její maximální výši v nájemních smlouvách byl tvořen judikaturou vztahující se k obecným ustanovením o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.ssmluvní pokutě. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006Rozhodující tak byly konkrétní okolnosti daného případu. Po přijetí NOZ byla smluvní pokuta v nájemních vztazích zakázaná. Stále však existovaly smlouvy, které byly hodnoceny ÚOHS uzavřeny za staré právní úpravy a obsahovaly ujednání o smluvní pokutě. Pokud nárok z těchto smluv vznikl za staré právní úpravy, mohl být bez problému vymáhán. Pokud však nárok vznikl později, vymahatelný není. Důvodová zpráva k NOZ pak odkazovala na jejichž základě zahraniční právní řády. Tento odkaz byl však nesprávný, protože pramenil z nedostatečné znalosti těchto právních řádů. Inspirační zdroje pro předešlou právní úpravu jsou tedy bližší právní úpravě současné. Zakázaná je v nich totiž jen smluvní pokuta jakožto sankční nástroj. Konečně pak v roce 2020 přišel další obrat, kdy byla udělena státní podporapřipuštěna možnost sjednat si v nájemních smlouvách smluvní pokutu, ale pouze s limitem ve výši trojnásobku měsíčního nájemného (navíc spolu s jistotou). — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — VysvětleníZde se nabízela otázka, jak naložit se smluvními pokutami sjednanými za staré právní úpravy. Zda se k těmto smluvním pokutám nebude přihlížet, nebo zda je možné je dodatečně legalizovat a učinit z nich platná smluvní ujednání. S ohledem na to, že k tomu jednaní došlo v době, kdy byl toto ujednání nebylo možné, by následnou konverzí v platné právní jednání docházelo k obcházení předešlého zákonného zákazu. Navíc i judikatura Nejvyššího soudu konstatovala, že platnost právního jednání se posuzuje podle právních předpisů aktuálních k datu uskutečnění takového jednání. Konečně pak je potřeba na to nahlížet optikou ochrany nájemce, kdy by následnou konverzí byla dodržována ustanovení nařízení Komise narušena právní jistota. V kapitole 2.2 je rozebírána charakteristika smluvní pokuty a jistoty. Zákonodárce totiž pro oba instituty zvolil stejný limit. Z charakteristiky smluvní pokuty a jistoty lze dojít k závěru, že se jedná o dva rozdílné instituty (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 utvrzovací a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávánízajišťovací). — Kopie projektůSmluvní pokuta má především dlužníka motivovat, jistota zase zabezpečuje, že dluh bude skutečně upraven. S ohledem na jejich využití se jedná o instituty, které mají pokrýt náklady na platby dělníkům společnosti TZse výborně doplňují, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu v důsledku částečného ukončení výroby, jež byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podporazákonodárce z nich však udělal konkurenty. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětlení, jak je možné odstavit pouze část pece. — Potvrzení tohoZ tohoto důvodu nelze bez dalšího tvrdit, že všichni zaměstnanci, kteří mají být propuštěni (150 osob), pracují právě zavedení možnosti sjednat si v té části pece, která má být odstavena. — Způsob výpočtu nákladů na propouštěnínájemních smlouvách smluvní pokutu vylepšuje pronajímatelovo postavení.

Závěr. Toto rozhodnutí Obchodní zastoupení jako jedna ze smluv příkazního typu obsahuje několik základních prvků, které ji charakterizují. Než však lze hovořit o obchodním zastoupení v takové podobě, jakou má dnes, musela projít řádným vývojem od římské úpravy zastoupení až do podoby nynější. Tento vývoj jsem v této práci popsal v takovém rozsahu, který stačí k pochopení samotného významu institutu zastoupení a obchodního zastoupení. Smlouva o obchodním zastoupení umožňuje zastoupenému jako podnikateli využít schopností a dovedností dalšího podnikatele (obchodního zástupce) k rozvinutí svojí obchodní činnosti. V této písemné smlouvě se považuje obchodní zástupce zavazuje pro zastoupeného dlouhodobě vykonávat činnost spočívající v uzavírání nebo sjednávání obchodů se třetími osobami a zastoupený je povinen za rozhodnutí zahájit formální šetření takovou činnost platit provizi. Došel jsem k závěru, že právě obchodní zastoupení umožňuje zastoupenému nejlepším možným způsobem zajistit kvalitu i kvantitu svých obchodů, což umožňuje především dlouhodobost obchodního zastoupení a profesionalita obchodního zástupce jako podnikatele. K bližšímu a efektivnějšímu zastoupení je stranám umožněno sjednat obchodní zastoupení ve smyslu člvýhradní formě, což dle mého názoru umožňuje ještě vyšší míru kooperace a nese s sebou větší důvěru mezi stranami. 88 odstCo se týká změn v obchodním zastoupení v souvislosti s přijetím nové právní úpravy k 1. 2 Smlouvy 1. 2014, nenarazil jsem kromě zrušení oprávnění soudu zrušit konkurenční doložku a přihlížení pouze k podstatným okolnostem při určování výše odměny (nikoliv ke všem okolnostem) na žádné podstatné změny. Jedná se spíše o ES změny v jednotlivých názvech, nicméně úprava zůstala převážně totožná. V tomto směru bylo mnohem větší a nařízení Rady (ES) výraznější změnou přijetí Směrnice, která přinesla do českého právního řádu několik 90 XXXXX, Xxxxxxx. Komparativní studie: Smlouva o obchodním zastoupení v české a německé úpravě. Právní rádce. Praha: Economia a.s., roč. 2010, č. 659/19992. Postupem podle člnových prvků a poskytuje především ochranu nezávislým obchodním zástupcům na území Evropské unie. 88 odstV některých případech výslovně poskytuje státům možnost vlastní úpravy nad její rámec, čehož český zákonodárce příliš nevyužil. 2 Smlouvy Domnívám se, že tak učinil z důvodu přesvědčení o ES žádá Komise Českou republikudostatečnosti takové úpravy. V rámci této práce jsem se zaměřil na jednotlivé prvky obchodního zastoupení a některé analyzoval detailněji. Došel jsem k závěru, aby předložila že právní úprava poskytuje značnou ochranu obchodnímu zástupci. Děje se tak už samotným zákazem některých smluvních ujednání od zákonu či nemožností odklonu v neprospěch obchodního zástupce. V případě, že by smluvní ujednání dovoleným způsobem působilo v neprospěch obchodního zástupce, musí být splněny zákonné podmínky. Za takový nejvýraznější případ považuji možnost ručení obchodního zástupce za splnění závazku třetí osobou. Pokud by totiž měl obchodní zástupce takto ručit, je nutné písemné ujednání a zvláštní provize. Takových případů, kdy právní úprava takto chrání obchodního zástupce jakožto slabší smluvní stranu, je mnoho. Dále jsem detailněji rozebral zvláštní odměnu a konkurenční doložku. Usoudil jsem, že se jedná o dva instituty, které jsou pro obchodní zastoupení důležité a zároveň nejsou příliš obvyklé v závazkových vztazích obecně. Jsou zvláštní tím, že zákonným způsobem upravují práva a povinnosti smluvních stran i poté, co obchodní zastoupení skončilo. Zároveň jsem v kapitolách jím věnovaným mohl využít judikatury české a evropské. Zvláštní odměna na jedné straně poskytuje obchodnímu zástupci především finanční ohodnocení z důvodu své připomínky úspěšné činnosti pro zastoupeného. Na druhé straně konkurenční doložka chrání zastoupeného před využitím výhod získaných během zastupování obchodním zástupcem. Tyto dva instituty jsem zařadil k nejdůležitějším v rámci úpravy obchodního zastoupení. Domnívám se, že zpracování této práce dostatečně charakterizovalo celou právní úpravu smlouvy o obchodním zastoupení. Z důvodu rozsahu a poskytla veškeré informacepo domluvě s vedoucím práce jsem nebyl schopen popsat podobné smluvní typy ani se zaměřit důsledněji na právní úpravu obchodního zastoupení v zahraničí. I přes neznalost němčiny jsem za využití omezeného množství zdrojů popsal hlavní a nejzajímavější odlišnosti německé právní úpravy. Při zpracování jsem nenarazil na mnoho odlišných názorů v odborné literatuře a dalších zdrojích, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporu, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisupřinášely pochybnosti a spor o základní otázky. Jedná se ze- jména o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenou, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vláda, a cenou, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH a kterou schválila KCP. — Podrobné informace o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006, které byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektů, které mají pokrýt náklady na platby dělníkům společnosti TZ, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu v důsledku částečného ukončení výroby, jež byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětlení, jak je možné odstavit pouze část pece. — Potvrzení tohoPřesto jsem došel k názoru, že všichni zaměstnanciprávní úprava není zcela úplná a stále existuje prostor pro bližší specifikaci. Přestože jsem si vědom preference volnosti smluvních stran v souvislosti s rekodifikací, kteří mají být propuštěni (150 osob)domnívám se, pracují právě že například úprava záloh v té části pecepřípadě placení provize by jistě zvýšila ochranu obchodního zástupce a vnesla by větší jistotu do právní vztahu. Právní úprava však dle mého názoru poskytuje stranám dostatečný prostor pro vlastní úpravu, která má být odstavenaje velmi pružná a k omezení smluvní volnosti stran přistupuje až v nejkrajnějších případech, kdy je to naprosto nezbytné. — Způsob výpočtu nákladů V závěru tedy lze říct, že strany si mohou smlouvu o obchodním zastoupení přizpůsobit svým potřebám a potřebám trhu a je jim tak umožněno pružně reagovat na propouštěníjejich potřeby.

Závěr. Toto rozhodnutí Za cíl své práce jsem zvolila vymezení následků porušení smlouvy podle úpravy v novém občanském zákoníku, jejich rozbor a srovnání s předchozí právní úpravou v občanském a obchodním zákoníku. Práce je rozdělena do šesti kapitol, z nichž každá je věnována jednomu z následků porušení smlouvy. Kapitola první se považuje zabývá institutem předsmluvní odpovědnosti, který je v novém občanském zákoníku výslovně upraven nově. Před platností současné právní úpravy se tak musel dovozovat právní doktrínou či soudní praxí. Vpravení předsmluvní odpovědnosti do zákonné úpravy považuji za rozhodnutí zahájit formální šetření pozitivní změnu, neboť se jedná o institut v praxi poměrně frekventovaný. Kromě obecné úpravy předsmluvní odpovědnosti se první kapitola zabývá také jejími skutkovými podstatami. Druhá kapitola je věnována odpovědnosti za prodlení, jejíž úprava s rekodifikací větší změny nezaznamenala. Xxxxxxx je však patrné její přiklonění k předchozí úpravě obchodněprávní, jak uvádí také důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku. Druhá kapitola je rozdělena na dvě podkapitoly analyzující prodlení dlužníka, věřitele a jeho právní následky. Opět je provedena komparace s předchozí právní úpravou, často s využitím judikatury. Kapitola třetí řeší problematiku odstoupení od smlouvy, kde je opět patrná inspirace úpravou v obchodním zákoníku. Nejprve je institut obecně vymezen, poté jsou s pomocí judikatorních závěrů Nejvyššího a Ústavního soudu rozebrány jeho účinky. Poslední část třetí kapitoly se týká úpravy odstupného, která je téměř beze změn převzata u občanského zákoníku z roku 1964. Zmíněn je také závdavek, který byl do platné právní úpravy vpraven z obecného zákoníku občanského. Čtvrtá kapitola se zabývá odpovědností za vady, která přijetím nového občanského zákoníku doznala změn. Změny se týkají nejen systematického zařazení institutu, ale také samotného pojetí odpovědnosti, neboť nová právní úprava vychází z pojetí, že osoba mající právem uloženou povinnost neodpovídá za její porušení, nýbrž za její řádné splnění. Změny v úpravě odpovědnosti za vady jsou dle mého názoru posunem k lepšímu, neboť následky vad plnění jsou podle platné právní úpravy řešeny systematičtěji a úprava je celkově lépe strukturovaná. Kromě obecné odpovědnosti za vady je pozornost věnována také odpovědnosti za vady u koupě movité věci, jejíž úprava nově posiluje práva kupujícího. Odpovědnost za vady při prodeji zboží v obchodě také doznala změn. Jednou z nich je nahrazení pojmu shoda s kupní smlouvou, který byl používán občanským zákoníkem, pojmem jakost při převzetí. Patrný je záměr zákonodárce upřednostnit naplnění původní smlouvy před odstoupením od smlouvy. Kapitola pátá je věnována odpovědnosti za škodu. I zde došlo k terminologickým změnám, neboť platná právní úprava nahrazuje pojem „odpovědnost“ termínem „závazek z deliktu“. Kromě změn v rovině formulační přinesla rekodifikace občanského práva i změny zásadní. Nový občanský zákoník opouští jednotné pojetí civilního deliktu a zakotvuje jeho dualitu. V souvislosti s tím došlo také ke změně podmínek odpovědnosti za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti, kdy platná právní úprava vychází z principu absolutní objektivní odpovědnosti. Ke zmírnění přísnosti absolutní objektivní odpovědnosti stanovuje nový občanský zákoník její limity, kterými se zabývá poslední část páté kapitoly. Poslední šestá kapitola se zabývá institutem smluvní pokuty. Změnou v zařazení smluní pokuty mezi instituty utvrzení dluhu ztrácí smluvní pokuta funkci zajišťovací, kterou plnila dosud, ve smyslu člprospěch funkce utvrzovací. 88 odstDalší významnou změnou je upuštění od požadavku písemného sjednání smluvní pokuty. 2 Smlouvy Tato neformálnost je výrazem důslednějšího respektování zásady autonomie vůle subjektů, ke které se nový občanský zákoník hlásí. Domnívám se, že upuštění od požadavku písemnosti ujednání povede ke zhoršení dokazování existence ujednání o ES smluvní pokutě a nařízení Rady (ES) čsníží právní jistotu. 659/1999Za pozitivní změnu naopak považuji výslovné umožňění sjednání smluvní pokuty i v jiném plnění než peněžitém, čímž je zamezeno jakýmkoliv nejasnostem ohledně povahy smluvní pokuty. Postupem podle člPodobně jako v případě odpovědnosti za škodu i v úpravě smluvní pokuty vychází platná právní úprava z obchodního zákoníku a vznik pohledávky na zaplacení smluvní pokuty neváže na existencí zavinění. 88 odst. 2 Smlouvy o ES žádá Komise Českou republiku, aby předložila své připomínky a poskytla veškeré informaceZ obchodního zákoníku je převzato i právo soudu moderovat nepříměřeně vysokou smluvní pokutu, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporuje nově podmíněno návrhem dlužníka. I tuto změnu hodnotím kladně, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisu. Jedná se ze- jména o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenou, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vláda, neboť dle mého názoru povede k ochraně dlužníka a cenou, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH a kterou schválila KCP. — Podrobné informace o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006, které byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektů, které mají pokrýt náklady na platby dělníkům společnosti TZ, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu v důsledku částečného ukončení výroby, jež byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětlení, jak je možné odstavit pouze část pece. — Potvrzení toho, že všichni zaměstnanci, kteří mají být propuštěni (150 osob), pracují právě v té části pece, která má být odstavena. — Způsob výpočtu nákladů na propouštěnízároveň nijak nenaruší funkci smluvní pokuty.

Závěr. Toto rozhodnutí Hlavního cíle této práce, tzn. nastínění problematiky vzniku pracovního poměru na základě pracovní smlouvy, výkladu právní úpravy de lege lata a rovněž zohlednění právní úpravy de lege ferenda bylo dosaženo. Poskytla jsem čtenáři komplexní pohled na právní úpravu pracovní smlouvy, jakožto nejvyužívanějšího způsobu vzniku pracovního poměru v České republice, mimo jiné i z důvodu, že se považuje za rozhodnutí zahájit formální šetření ve smyslu čl. 88 odst. 2 Smlouvy jedná o ES a nařízení Rady (ES) č. 659/1999. Postupem podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES žádá Komise Českou republikuproblematiku, aby předložila své připomínky a poskytla veškeré informace, které by mohly pomoci vyhodnotit danou podporu, do jednoho měsíce od obdržení tohoto dopisuse kterou se téměř každý během svého života setká. Jedná se ze- jména o tyto informace: — Skutečnosti vysvětlující rozdíl mezi cenou, kterou za 10,54 % podíl TZ v INH zaplatila vládavěc mimořádně citlivou, a cenouproto bližší seznámení a porozumění tématu může předejít řadě následně vznikajících problémů jak na straně zaměstnance, kterou za zpětný odkup svých akcií zaplatila společnost INH a kterou schválila KCPtak zaměstnavatele. — Podrobné informace o objemu a účelu všech veřejných podpor poskytnutých od roku 1997 Českou republikou společnosti Třinecké železárny, a.s. — Kopie všech projektů společnosti TZ týkajících se vzdě- lávání zaměstnanců na období let 2004 až 2006Pro snadnější pochopení jsem do práce mimo jiné zapracovala i významné judikáty, které byly hodnoceny ÚOHS zejména s ohledem na jejich praktické zaměření usnadní lepší orientaci v právní úpravě České republiky. Zákoník práce prošel v roce 2012 poměrně rozsáhlou novelizací, jejímž cílem především bylo sladit vnitrostátní pracovní právo s požadavky ze strany unijního práva. Hlavním účelem nové úpravy se zejména stalo dosažení vyšší ochrany zaměstnance v pracovněprávních vztazích. Některé části provedené novelizace lze považovat za zdařilé, jiné části ovšem svému účelu zcela nedostály a zákonodárce bude v tomto ohledu nucen k provedení určitých změn. V první kapitole jsem se věnovala definici pracovněprávního vztahu, tedy jeho zákonnými a teoretickými východisky. Přitom jsem krátce popsala jeho podstatné náležitosti, tzn. subjekty, objekt a obsah (když podrobnější výklad následoval v další kapitole této práce) a rovněž základní rozdělení na vztahy individuální a kolektivní, resp. jejich další, detailnější členění. V kapitole druhé jsem pracovala se základními obecnými zásadami pracovněprávních vztahů. Tyto jsem postupně vyjmenovala a největší prostor poskytla zásadě rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace, již osobně považuji za velmi důležitou. Jakkoliv jsem konstatovala, že novelizace provedená zákonodárcem v oblasti zásad pracovně právních vztahů představuje výrazný posun ke zlepšení kodifikace těchto zásad, nepovažuji současný stav za zcela bezchybný. Třetí kapitola pojednala o pracovním poměru, jednom z nejdůležitějších a v praxi také nejpoužívanějších vztahů se řídících se pracovněprávními předpisy vůbec. V této kapitole jsem se nejprve zabývala závazkovým a osobně právním charakterem pracovního poměru, pak jeho organizační a kolektivní povahou a konečně také jeho úplatností. Poté jsem rozepsala jeho jednotlivé prvky, tj. subjekty, objekt a obsah, přičemž jsem kritizovala (i) zbytečnou rigiditu sjednávání pracovního poměru nezletilých osob, a to především podmínkou ukončení povinné školní docházky, a (ii) možnost stát se zaměstnavatelem i nezletilým osobám bez plné svéprávnosti, což s ohledem na základní princip pracovního práva vůbec, tedy na ochranu zaměstnance, může v budoucnu představovat značné problémy, a naopak ocenila nynější úpravu závislé práce, neboť se mi jeví zdařilejší oproti úpravě předchozí, a to zejména z důvodu, že nesměšuje znaky závislé práce a podmínky jejího výkonu dohromady, nýbrž je odděluje do samostatných odstavců, což tvoří celou úpravu značně přehlednější. Ve čtvrté kapitole jsem z nejrůznějších hledisek nahlédla možnosti kategorizace pracovního poměru a mj. shledala nedokonalosti vzbuzující četné nejasnosti u právní úpravy pracovních poměrů na dobu určitou. V páté kapitole jsem se zabývala, slovy teorie, tzv. předsmluvními vztahy, tzn. vztahy vznikajícími v rámci výběru budoucích zaměstnanců zaměstnavatelem. V této kapitole jsem rozpracovala téma poskytování informací a údajů, které jsou jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec povinni poskytnout. Popsala jsem také problematiku vedení osobního spisu a její souvislost s ochranou osobních údajů. Kapitolu jsem uzavřela nahlédnutím tématu vstupních lékařských prohlídek, jejichž význam v praxi stále stoupá. V šesté kapitole jsem rozvinula vymezení pojmu pracovní smlouva obecně, včetně formálních náležitostí tvořících její nezbytné součásti. Zde jsem jednoznačně kladně ohodnotila sjednocení formy uzavření pracovní smlouvy pod sankcí její neplatnosti a apelovala na fakt, že z hlediska právní jistoty a prevence případných sporů je výhodnější nespoléhat na možnosti dodatečného zhojení neplatnosti pracovní smlouvy a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Informace ohledně motivačního účinku podpory na vzdělávání. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení nařízení Komise (ES) č. 68/2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (obecné a specifické vzdělávání). — Kopie projektů, které mají pokrýt náklady na platby dělníkům společnosti TZ, kteří budou propuštěni nebo předčasně odejdou do důchodu v důsledku částečného ukončení výroby, jež byly hodnoceny ÚOHS a na jejichž základě byla udělena státní podpora. — Vysvětlení, jak byla dodržována ustanovení sdělení Komise o podpoře na záchranu a restrukturalizaci a podpoře na uzavírání kapacit pro sektor ocelářství. — Vysvětlenípočátku vzniku pracovního poměru uzavřít písemnou pracovní smlouvu tak, jak je možné odstavit pouze část pecestanoveno dikcí zákona, tedy v písemné formě. — Potvrzení tohoV nejrozsáhlejší, tedy sedmé kapitole jsem popsala obsahové náležitosti jednak nezbytné pro platné uzavření pracovní smlouvy jednak představující sice vedlejší náležitosti tohoto právního jednání, nicméně v praxi hojně využívané. V rámci této kapitoly jsem mj. přes odlišné názory některých odborníků jednoznačně souhlasila s názorem NS, že všichni zaměstnanci(i) nové určení pracovní náplně nepředstavuje změnu pracovní smlouvy a druhu práce v ní obsažené, kteří mají být propuštěni a (150 osobii) zákoník práce upravuje pouze časové určení, v rámci něhož smí zaměstnavatel odstoupit od sjednané konkurenční doložky, nikoliv tedy samotné důvody pro odstoupení od konkurenční doložky, a rozebrala úpravu zkušební doby, již považuji za zdařilou. V poslední části diplomové práce se stručně věnuji vzniku pracovního poměru ve Velké Británii. Takovéto porovnání je zajímavé především z hlediska naprosté odlišnosti obou právních řádů. Obecně si myslím, že pro občany České republiky je stávající právní úprava jednoznačně přehlednější a snadnější z hlediska orientace a právní jistoty, než úprava britská. Co ale nelze pominout je propracovanější systém ochrany zaměstnance ve Velké Británii (např. obsah písemného potvrzení, vyšší věková hranice umožňující nezletilým výkon závislé práce), pracují právě který by pro českou právní úpravu mohl sloužit jako inspirace. Nelze opomenout ani značný vliv nového občanského zákoníku, jakožto předpisu subsidiárního, který se promítá především v té části peceúpravě neplatnosti, která má být odstavenasvéprávnosti či právní osobnosti. — Způsob výpočtu nákladů Hodnotit úspěšné provázání či vzájemnou symbiózu novely zákoníku práce a občanského zákoníku není, s ohledem na propouštění„čerstvost“ účinné právní úpravy snadné, avšak dosah všech přijatých změn prozatím vnímám spíše pozitivně. Bibliografie XXXXXX, X. Pracovní právo. 5. vydání. Praha: Nakladatelství X. X. Xxxx, 2013. 599 x. XXXXXX, M., XXXXXX, X. a kol. Zákoník práce: Komentář. 1. vydání. Praha: X. X. Xxxx, 2012. 1087 x. XXXXXXXXX, X. Přehled judikatury ve věcech pracovněprávních. 2., aktualizované vydání. Xxxxxxx Kluwer ČR, a. s., 2010, 356 x. Xxxxxx, X. a kol. Pracovní právo. 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004. XXXXXX, X. a kol. Pracovní právo. 1. vydání. Brno: MuniPRESS, 2012, 752 x. XXXXXXX, X. Teorie práva. 5. upravené vydání, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, s.r.o., 2009, 245 x. XXXXXXXXX, X. a kol. Pracovní doba podle zákoníku práce. 1. vydání. Nakladatelství ANAG. 2009, 287 x. XXXXXXXXX, X. a kolektiv. Zákoník práce, komentář s judikaturou, Praha: Leges, 2012, 1087 x.