Odchodné. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru dohodou vyvolanou organizačními změnami zaměstnavatele z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v § 52 písmeno a) až c) zákoníku práce, může být vyplaceno odchodné. Výše odchodného je limitována max. trojnásobkem průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru uzavře do jednoho roku opět na VUT nový pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, je povinen odchodné vrátit.
Odchodné. 7.1 V případě, že valná hromada odvolá člena představenstva z jeho funkce, náleží členu představenstva odchodné ve výši 12 násobku jeho základní měsíční odměny a výkonného příplatku (dále jen „odchodné“).
7.2 Odchodné však členovi představenstva nenáleží, pokud k ukončení výkonu funkce člena představenstva dojde z důvodů porušení závazků podle Smlouvy, z důvodů nesplnění zákonných podmínek pro výkon funkce člena představenstva, pokud člen představenstva bez zavinění společnosti požadavky pro řádný výkon této funkce, jsou-li výsledky jeho obchodního vedení společnosti dlouhodobě neuspokojivé anebo poruší-li člen představenstva závažně povinnosti vyplývající pro výkon této funkce ze zákona, právních předpisů nebo Xxxxxx. Stejně tak uvedené odchodné nenáleží, jestliže člen představenstva bez odkladu po ukončení výkonu funkce řádně protokolárně nepředá společnosti věci poskytnuté mu k výkonu funkce (např. automobil, počítačovou, spojovou a kancelářskou techniku, platební karty, razítka, klíče, atd.), a přehled všech rozpracovaných záležitostí a opatření, která je třeba v nich činit.
Odchodné. Zaměstnanci, se kterým byl rozvázán pracovní poměr z důvodů dle § 52 písm. e) ZP náleží odměna (odchodné) v násobcích průměrného měsíčního výdělku dle připojené tabulky č. 4, pokud jeho nepřetržitý pracovní poměr ke společnosti před skončením pracovního poměru trval odpovídající počet roků. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr dohodou, náleží mu rovněž další odměna (odchodné) ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku.
Odchodné. (1) Zamestnancovi patrí pri prvom skončení pracovného pomeru po vzniku nároku na starobný dôchodok alebo invalidný dôchodok, ak pokles schopnosti vykonávaÉ zárobkovú činnosÉ je viac ako 70 %, odchodné najmenej v sume jeho priemerného mesačného zárobku, ak požiada o poskytnutie uvedeného dôchodku pred skončením pracovného pomeru alebo do desiatich pracovných dní po jeho skončení.
(2) Zamestnancovi patrí pri skončení pracovného pomeru odchodné najmenej v sume jeho priemerného mesačného zárobku, ak mu bol priznaný predčasný starobný dôchodok na základe žiadosti podanej pred skončením pracovného pomeru alebo do desiatich dní po jeho skončení.
(3) Odchodné zamestnancovi patrí len od jedného zamestnávateľa.
(4) Zamestnávateľ nie je povinný poskytnúÉ zamestnancovi odchodné, ak sa pracovný pomer skončil podľa § 68 ods. 1. NeplatnosÉ skončenia pracovného pomeru výpoveďou, okamžitým skončením, skončením v skúšobnej dobe alebo dohodou môže zamestnanec, ako aj zamestnávateľ uplatniÉ na súde najneskôr v lehote dvoch mesiacov odo dňa, keď sa mal pracovný pomer skončiÉ.
(1) Ak dal zamestnanec neplatnú výpoveď alebo ak skončil neplatne pracovný pomer okamžite alebo v skúšobnej dobe a zamestnávateľ mu oznámil, že trvá na tom, aby naďalej vykonával prácu, jeho pracovný pomer sa nekončí.
(2) Ak nevykonával zamestnanec prácu v súvislosti s neplatným skončením pracovného pomeru, môže od neho zamestnávateľ požadovaÉ náhradu škody, ktorá mu tým vznikla, odo dňa, keď oznámil zamestnancovi, že trvá na ďalšom vykonávaní práce.
(3) Ak skončil zamestnanec pracovný pomer neplatne a zamestnávateľ netrvá na tom, aby zamestnanec u neho naďalej pracoval, platí, ak sa zamestnávateľ so zamestnancom písomne nedohodne inak, že pracovný pomer sa skončil dohodou, ak
a) bola daná neplatná výpoveď, uplynutím výpovednej doby,
b) bol pracovný pomer neplatne skončený okamžite, dňom, keď mal pracovný pomer skončiÉ,
c) bol pracovný pomer neplatne skončený v skúšobnej dobe, dňom, keď sa mal pracovný pomer skončiÉ.
(4) Zamestnávateľ nemôže voči zamestnancovi uplatňovaÉ náhradu škody v prípadoch ustanovených v odseku 3.
(1) Ak zamestnávateľ dal zamestnancovi neplatnú výpoveď alebo ak s ním neplatne skončil pracovný pomer okamžite alebo v skúšobnej dobe a ak zamestnanec oznámil zamestnávateľovi, že trvá na tom, aby ho naďalej zamestnával, jeho pracovný pomer sa nekončí, s výnimkou, ak súd rozhodne, že nemožno od zamestnávateľa spravodlivo požadovaÉ, aby zamestnanca naďalej zamestnával. Zamestnávateľ je po...
Odchodné. Zdravotnickému pracovníkovi, který vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby po dobu 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší dle §28a zákona 374/2011 Sb. při skončení pracovního poměru odchodné. Odchodné se nevyplatí pokud dojde k rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které lze pracovní poměr okamžitě zrušit. Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek zaměstnance. Za každý ukončený rok nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Maximální výše odchodného činí šestinásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Započitatelná doba, po kterou zdravotnický pracovník vykonával zdravotnické povolání v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby jako člen výjezdové skupiny nebo zdravotnického operačního střediska zdravotnické záchranné služby, se považuje doba po 6. září 1992.
Odchodné. 6.1.1. Pri prvom skončení pracovného pomeru po nadobudnutí nároku na starobný, invalidný dôchodok alebo predčasný starobný dôchodok, patrí zamestnancovi odchodné v sume jeho priemerného mesačného zárobku podľa § 134 ZP.
Odchodné. V případech, kdy byl pracovní poměr vedoucího zaměstnance založen volbou nebo jmenováním, mohou se vedoucí zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnout na odchodném, které bude zaměstnanci vyplaceno v případě, bude-li zaměstnanec (bez ohledu na důvody) odvolán ze své pozice před skončením funkčního období. Odchodné lez sjednat pouze tehdy, byla-li smluvně dojednána konkurenční doložka. DPČ je jedním ze tří základních pracovně-právních vztahů, v nichž je vykonávána závislá činnost. V praxi je využívána jak pro krátkodobější zaměstnávání, tak i pro stabilnější vztahy, včetně těch sjednávaných na dobu neurčitou. DPČ je vhodným řešením zejména tehdy, když s ohledem na rozsah potřebné práce převyšující 300 hodin za kalendářní rok nelze uzavřít DPP a sjednání pracovního poměru se zase jeví pro zaměstnavatele zbytečnou komplikací. DPČ jsou výhodné zejména v situacích, kdy rozsah pracovní činnosti na straně jedné nebo možnosti zaměstnance na straně druhé, nedovolují, resp. nevyžadují zaměstnání na plný pracovní úvazek. Maximální rozsah však může být na poloviční úvazek. Pokud pracovní doba u zaměstnavatele činí 40 hodin týdně, dohoda může být sjednána jen na 20 a méně hodin týdně. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje ve smyslu ust. § 76 odst. 3 zákoníku práce za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Obsahové náležitosti dohody DPČ musí být podle ust. § 77 odst. 1 ZP uzavřena písemně a musí obsahovat podstatné náležitosti: sjednaná práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá odměna nejméně ve výši minimální mzdy Okamžité zrušení DPČ může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Sjednávání dohody o provedení práce a podmínky výkonu práce v tomto pracovně-právním vztahu významně pozměnila s účinností od 1. 1. 2012 novela ZP č. 365/2011 Sb. Zaměstnavatel je povinen se zaměstnancem dohodu o provedení práce uzavřít písemně, jinak Rozsah práce, na který se DPP uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce u Do rozsahu práce, na který se DPP uzavírá, se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem tak může být sjednáno i několik dohod o provedení práce v jednom kalendářním roce, třeba opakovaně, ovšem rozsah práce v nich dohromady (celkově) nesmí...
Odchodné. Zaměstnanci, se kterým byl rozvázán pracovní poměr z důvodů dle § 52 písm. e) ZP náleží odměna (odchodné) v násobcích průměrného měsíčního výdělku dle připojené tabulky č. 4, pokud jeho nepřetržitý pracovní poměr ke společnostem skupiny ORLEN Unipetrol před skončením pracovního poměru trval odpovídající počet roků. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr dohodou, náleží mu rovněž další odměna (odchodné) ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Tabulka č. 4 Odpracováno Let Výše odchodného v násobcích průměrného měsíčního výdělku Konečná výše odchodného v násobcích průměrného měsíčního výdělku při skončení pracovního poměru dohodou 5 2 2 + 2 9 3 3 + 2 12 4 4 + 2 15 5 5 + 2 18 6 6 + 2 21 7 7 + 2 24 8 8 + 2 27 9 9 + 2 Výše uvedené se nepoužije v případě, že důvodem k rozvázání pracovního poměru dle § 52 písm. e) ZP, bude užívání návykových látek - viz Příloha č. 3, část A, bod 1 písm. a), část B, bod 1 písm. a) vyhlášky č. 260/2023 Sb. Celkově odměna (odchodné) nesmí přesáhnout částku 800 000 Kč před zdaněním.
Odchodné. Zdravotnickému pracovníkovi, který vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby po dobu 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru u zaměstnavatele, u něhož tyto činnosti vykonával; to neplatí, jestliže jeho pracovní poměr rozvázal zaměstnavatel okamžitým zrušením nebo výpovědí z důvodů, pro které by s ním mohl pracovní poměr okamžitě zrušit. Pro účely odchodného se sčítají veškeré předchozí doby, kdy zdravotnický pracovník vykonával činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby; tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou.
Odchodné. 5.1 Odchodné členovi představenstva nenáleží.