Pracovní doba a doba odpočinku Vzorová ustanovení

Pracovní doba a doba odpočinku. Požádá-li některý ze zaměstnanců uvedených v § 241 odst. 2 zákoníku práce o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby, zavazuje se zaměstnavatel takové žádosti vyhovět. Doba strávená zaměstnancem na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět nemůže být (nebude) považována pro účely nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami (§ 90 zákoníku práce) a nepřetržitého odpočinku v týdnu (§ 92 zákoníku práce) za dobu odpočinku, i když nespadá do rozvržené směny. Za dobu strávenou na pracovní cestě dopravou do určeného cíle pracovní cesty a zpět, která nespadá do rozvržené směny, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno. Za dobu čerpání tohoto náhradního volna se mzda/plat nekrátí. Pracovní doba u zaměstnavatele může být: rovnoměrně rozvržená zpravidla do pětidenního pracovního týdne pružně rozvržená nerovnoměrně rozvržená. Uplatní-li se pružné rozvržení pracovní doby, bude rozsah základní pracovní doby v jednotlivých pracovních dnech činit ……. (např. 5,6) hodin a průměrná týdenní pracovní doba musí být naplněna ve vyrovnávacím období ………. (nejvýše 52 týdnů) Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní v době dočasné pracovní neschopnosti, karantény, ošetřování člena rodiny, mateřské dovolené, rodičovské dovolené a překážky z důvodu výkonu veřejné funkce. Tyto překážky v práci se posuzují jako výkon práce za každý jednotlivý den v rozsahu průměrné délky směny. Jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, stanovené v příslušných právních předpisech, a překážky v práci z důvodu výkonu jiných úkonů v obecném zájmu se při pružném rozvržení pracovní doby posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby (např. vyšetření nebo ošetření nebo pracovní volno k činnosti zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti), kromě těch překážek, které jsou vymezené přesnou délkou nezbytně nutné doby, po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno (např. svatba nebo činnost dárce při odběru krve). Při nerovnoměrně rozvržené pracovní době nesmí průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu ve vyrovnávacím období, které může činit až 52 týdnů po sobě jdoucích. Konkrétní délku vyrovnávacího období má právo určit zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací. Zaměstnanci musí být o délce vyrovnávacího období informováni. V odůvodněných případech (nad rámec ustanovení § 241 ZP - např. dostupnost dopravní obslužnosti) může zaměst...
Pracovní doba a doba odpočinku. 1. Pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Pracovní doba činí 37,5 hodiny týdně bez rozlišení směnnosti. 2. Doba odpočinku je doba, která není pracovní dobou.
Pracovní doba a doba odpočinku. 61 6.1 Délka pracovní doby 61 6.2 Rozvržení pracovní doby 62 6.2.1 Rovnoměrné rozvržení pracovní doby 62 6.2.2 Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby 62 6.2.3 Pružné rozvržení pracovní doby 63
Pracovní doba a doba odpočinku. Pracovní doba je čas, který pracovník tráví prací. Pracovní dobu a dobu odpočinku definuje zákon. Konkrétně vychází z právní úpravy zákoníku práce 262/2006 Sb. § 78–100. Xxxxxxx (2014) říká, že zákon definuje pracovní dobu jako časový úsek, kdy je zaměstnanec povinen vykonávat práci pro zaměstnavatele, v níž je dle pokynů zaměstnavatele, připraven zaměstnanec k výkonu stanovené práce. Xxxxxx (2015, s. 344) ale tento pojem definuje v širším pojetí. Autor vymezuje pracovní dobu jako časovou využitelnost zaměstnance, jeho volný čas, tedy jeho životní úroveň a způsob života, který má vliv na uspokojování jeho potřeb mimo práci, pracovních schopností, jeho zdraví a dalších. Xxxxx (2016, s. 141) pojem pracovní doba determinuje velmi podobně, jako Xxxxxx (2015, s. 344) a doplňuje tvrzení, že předpokladem pro dosažení optimálního výkonu zaměstnance a vykonávání sjednaných pracovní úkonů, je zásadní, aby pracovní doba a doba odpočinku byla naplánovaná v souladu s cíli organizace, ale zároveň s ohledem na potřeby pracovníka.
Pracovní doba a doba odpočinku. Příklad č. 8 - Zkrácení odpočinku mezi dvěma směnami 97
Pracovní doba a doba odpočinku. Pracovní doba činí 40 hodin týdně. Zaměstnavatel umožní pracovníkům vědeckých oddělení tzv. pružnou pracovní dobu, a to formou Volitelná pracovní doba se pohybuje v rozmezí od 8,00 do 20,00 hod. Ostatní pracovníci mají pracovní dobu rozvrženou rovnoměrně do pětidenního pracovního týdne a pracovní doba je stanovena jako doba pevná, dle individuální dohody s jejich nadřízeným. Dle písemné dohody zaměstnance s jeho příslušným vedoucím a po schválení této dohody ředitelem ústavu, mohou zaměstnanci požádat o úpravu pracovní doby nebo její zkrácení. Pro zaměstnance, u nichž se podle čl. III této kolektivní smlouvy uplatňuje pružná pracovní doba, se pro potřeby cestovních náhrad při pracovních cestách, v době důležitých osobních překážek v práci a dalších náhrad stanovených v § 85 odst. 5 zákoníku práce stanovuje pracovní doba jako rovnoměrně rozvržená do pětidenního pracovního týdne a začátek a konec směn od 8,00 do 16,00. Průměrná týdenní pracovní doba musí být vyplněna ve vyrovnávacím období, které činí 26 týdnů po sobě jdoucích. Týdnem se rozumí 7 po sobě navazujících kalendářních dnů. V rámci vyrovnávacího období je zaměstnanec povinen odpracovat celou pracovní dobu. Ve výjimečném případě, kdy z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance nebude ve vyrovnávacím období odpracována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, bude tento rozdíl vyrovnán v následujícím vyrovnávacím období.
Pracovní doba a doba odpočinku. Článek 6 Týdenní pracovní doba Délka stanovené týdenní pracovní doby po zkrácení bez snížení mzdy (§ 79 odst. 3 zákoníku práce) činí 37,5 hodin týdně.
Pracovní doba a doba odpočinku. Informace o pracovní době je uvedena v DPP/DPČ. Práce je v rámci DPČ vykonávána v jednosměnném režimu (s max. délkou stanovené týdenní pracovní doby 20 hod)/dvousměnném režimu (s max. délkou stanovené týdenní pracovní doby 19,375 hod /vícesměnném režimu (s max. délkou stanovené týdenní pracovní doby 18,75 hod)/nepřetržitém režimu (s max. délkou stanovené týdenní pracovní doby 18,75 hod). Předpokládaný rozsah pracovní doby za týden činí … Výkon práce v organizačním řízení je zpravidla rozvrhován s předstihem předem Plánem výkonu služby. Výkon práce v operačním řízení je zpravidla rozvrhován operativně pro jednotlivé případy postupem stanoveným v DPP/DPČ. Zaměstnanec souhlasnou vůli s případným výkonem práce mimo rozvrh směn vyjadřuje písemně, ústně nebo konkludentně pokračováním ve výkonu již zahájené práce (zásahu) s tím, že se taková práce eviduje a hradí ve smyslu § 96 zákoníku práce. Dostaví-li se zaměstnanec ze své svobodné vůle k výkonu práce v operačním řízení jednotky do 10 minut po vyhlášení poplachu jednotce sboru dobrovolných hasičů obce aniž by byl zaměstnavatelem seznámen s rozvrhem pracovní doby (jeho změnou) a zaměstnavatel jej prostřednictvím velitele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce písemně neseznámí s rozvrhem pracovní doby (jeho změnou) ani na místě, případně s ním na místě nesjedná výkon člena jednotky odboru dobrovolných hasičů obce ve smyslu zákona o požární ochraně resp. zákoníku práce, nejsou naplněny zákonné podmínky pro uvolnění zaměstnance/člena jednotky sboru dobrovolných hasičů obce z jeho standardního zaměstnání ve smyslu § 64 odst. 2 zákona o požární ochraně. Zaměstnanci musí být poskytnut nepřetržitý denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v týdnu a přestávka v práci na jídlo a oddech, případně přiměřená doba na oddech a jídlo za podmínek dle § 88 až § 90a a § 92 zákoníku práce.
Pracovní doba a doba odpočinku. Rozsah pracovní doby, kterou zaměstnanec v jednotlivém týdnu pravděpodobně odpracuje činí … hodin (v celkovém rozsahu maximálně 300 hodin). Zaměstnavatel je povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny předem. Doba odpočinku se řídí § 90 (denní odpočinek) a § 92 (odpočinek v týdnu) ZP. Přestávky v práci a bezpečnostní přestávky upravuje § 88 a § 89 ZP.

Related to Pracovní doba a doba odpočinku

  • Záruční doba a odpovědnost za vady díla 8.1 Zhotovitel poskytuje na provedené práce záruku do doby dokončení realizace stavby. 8.2 Zhotovitel odpovídá za úplné a kvalitní provedení díla v rozsahu a parametrech stanovených v zadávacích podkladech, obecně závaznými právními a technickými předpisy a touto smlouvou. 8.3 Zhotovitel ručí za to, že stavba popsaná projektovou dokumentaci bude po předpokládanou dobu životnosti sloužit předpokládanému účelu. 8.4 Zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí. 8.5 Při provádění díla jinou osobou má zhotovitel zodpovědnost, jako by dílo prováděl sám. 8.6 Objednatel je povinen vady díla písemně reklamovat u zhotovitele bez zbytečného odkladu po jejich zjištění. V reklamaci musí být vady popsány a uvedeno, jak se projevují. 8.7 Zhotovitel je povinen odstranit vadu projektové dokumentace předmětu díla dle článku 3 odstavce 3.3 této smlouvy před vyhlášením zadávacího řízení na provedení stavby nejdéle do 10 pracovních dnů od obdržení reklamace. 8.8 Zhotovitel je povinen odstranit vadu projektové dokumentace v průběhu realizace stavby nejdéle do 15 pracovních dnů od obdržení reklamace. 8.9 Zhotovitel je povinen odstranit drobnou vadu projektové dokumentace v období běhu lhůty pro podání nabídek zadávacího řízení na provedení stavby nejdéle do dvou pracovních dnů od obdržení reklamace. Za obdržení reklamace se v tomto případě považuje doručení do datové schránky či na e-mailovou adresu uvedenou v článku 7 odst. 7.7 této smlouvy u zhotovitele, který nemá datovou schránku. Za drobnou vadu se v tomto případě považuje chyba ve znění technické zprávy bez vlivu na výkresovou část, chyba kótování, nutnost dopracování detailu konstrukce či chyba projevující se nejvýše ve dvou výkresech nevyžadující koordinaci více profesí. 8.10 Zhotovitel je povinen odstranit vadu projektové dokumentace v období běhu lhůty pro podání nabídek zadávacího řízení na provedení stavby neuvedenou v článku 8 odstavci 8.9 nejdéle do osmi pracovních dnů od obdržení reklamace. Za obdržení reklamace se v tomto případě považuje doručení do datové schránky či na e-mailovou adresu uvedenou v článku 7 odst. 7.7 této smlouvy. 8.11 V případě, že odstranění vad nebude vzhledem k charakteru vad v požadovaném termínu možné, požádá zhotovitel objednatele o prodloužení termínu k odstranění vad. V tomto případě sjednají smluvní strany lhůtu pro odstranění vad samostatnou písemnou dohodou. V případě, že smluvní strany dohodu o prodloužení lhůty pro odstranění vad neuzavřou, je povinen zhotovitel dodržet termíny uvedené v článku 8.

  • Záruční doba a odpovědnost za vady Dílo má vady, jestliže jeho provedení neodpovídá požadavkům uvedeným v této smlouvě, příslušným právním předpisům, technickým normám nebo jiné dokumentaci vztahující se k provedení díla, popř. pokud neumožňuje užívání, k němuž bylo určeno. Záruční doba na dílo specifikované touto smlouvou se sjednává v délce 60 (šedesát) měsíců. Záruční doba začíná běžet dnem, kdy objednatel převezme dílo bez vad a nedodělků. Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v průběhu provádění, dále za vady, jež má dílo v době jeho předání a převzetí a za vady, které vzniknou v záruční době. Za vady díla, které vzniknou po záruční době, odpovídá zhotovitel, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností. Záruční doba neběží po dobu, po kterou objednatel nemohl předmět díla užívat pro vady, za které odpovídá zhotovitel, jakož i po dobu, po kterou zhotovitel odstraňuje vady díla. Pro ty části díla, které byly v důsledku reklamace objednatele zhotovitelem opraveny, běží záruční doba opětovně od počátku ode dne provedení reklamační opravy. Objednatel písemně (dopisem nebo e-mailem) oznámí zhotoviteli výskyt vady a vadu popíše. Jakmile objednatel odeslal toto písemné oznámení, má se za to, že požaduje bezplatné odstranění vady, nestanoví-li objednatel jinak. Oznámení vad odeslané objednatelem v poslední den záruční lhůty se považuje za včas uplatněné. Zhotovitel je povinen nastoupit k odstranění reklamované vady nejpozději do 5 (pěti) dnů od obdržení písemného oznámení o reklamaci, a to i v případě, že reklamaci neuznává, pokud se se smluvní strany nedohodnou jinak. Náklady na odstranění reklamované vady nese zhotovitel i ve sporných případech až do rozhodnutí soudu. Vadu je zhotovitel povinen odstranit nejpozději do 10 (deseti) pracovních dnů od započetí prací, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak a je-li to technologicky možné. Neodstraní-li zhotovitel ve stanoveném termínu vadu reklamovanou v záruční době nebo vadu, kterou mělo dílo v době převzetí objednatelem, je objednatel oprávněn pověřit odstraněním vady jinou osobu. Veškeré takto vzniklé náklady je zhotovitel povinen uhradit objednateli. Na předání provedené opravy vady se obdobně použijí ustanovení této smlouvy o předání díla. Zhotovitel zabezpečí na své náklady veškerá opatření nezbytná k odstranění vady.

  • Záruční doba, odpovědnost za vady 9.1. Zhotovitel poskytuje objednateli záruku za jakost a funkčnost Díla běžící ode dne řádného protokolárního převzetí Díla objednatelem, a to v délce 36 měsíců ode dne řádného protokolárního převzetí Díla objednatelem od zhotovitele. Podpisem dílčích předávacích protokolů dle čl. V. odst. 5.2 této smlouvy neběží lhůty uvedené v tomto odst. 9.1. Tyto lhůty počínají běžet ode dne protokolárního převzetí Díla dle článku VIII. této smlouvy. 9.2. Objednatel je oprávněn reklamovat v záruční době dle této smlouvy vady Díla u zhotovitele, a to ústně, nebo písemnou formou. V reklamaci musí být popsána vada Díla, určen finanční nebo jiný nárok objednatele z vady Díla, případně požadavek na odstranění vad Díla, a to včetně termínu pro odstranění vad Díla zhotovitelem. Objednatel má právo volby způsobu odstranění důsledku vadného plnění. 9.3. Zhotovitel se zavazuje bez zbytečného odkladu a na své náklady, nejpozději však do 5 pracovních dní od okamžiku oznámení vady Díla či jeho části, bude-li to v daném případě technicky možné, zahájit odstraňování vady Díla či jeho části, a to i tehdy, neuznává-li zhotovitel odpovědnost za vady či příčiny, které ji vyvolaly, a vady odstranit v technicky co nejkratší lhůtě, a současně zahájit reklamační řízení v místě provádění Díla. V případě neshod zhotovitele a objednatele o charakteru vady se smluvní strany zavazují pokusit se o smírné řešení. 9.4. Neodstraní-li zhotovitel reklamované vady nebo nedodělky Díla či jeho části ve lhůtě dle čl. IX. odst. 9.3 této smlouvy a/nebo nezahájí-li zhotovitel odstraňování vad nebo nedodělků Díla v termínech dle čl. IX. odst. 9.3 této smlouvy a/nebo oznámí-li zhotovitel objednateli před uplynutím doby k odstranění vad či nedodělků Díla, že vadu či nedodělky neodstraní a/nebo je-li zřejmé, že zhotovitel reklamované vady nebo nedodělky Díla či jeho části ve lhůtě stanovené objednatelem přiměřeně dle charakteru vad a nedodělků Díla neodstraní, má objednatel vedle výše uvedených oprávnění též právo zadat provedení oprav jinému zhotoviteli a/nebo požadovat slevu z ceny za provedení Díla. Objednateli v případě zadání provedení oprav jinému zhotoviteli vzniká nárok, aby mu zhotovitel zaplatil částku připadající na cenu, kterou objednatel třetí osobě v důsledku tohoto postupu zaplatí. Nárok objednatele na smluvní pokutu dle této smlouvy je tímto nedotčen. 9.5. Práva a povinnosti ze zhotovitelem poskytnuté záruky nezanikají na předané části Díla ani odstoupením kterékoli ze smluvních stran od smlouvy. 9.6. O reklamačním řízení budou objednatelem pořizovány písemné zápisy ve dvojím vyhotovení, z nichž jeden stejnopis obdrží každá ze smluvních stran.

  • Vznik a doba trvání pojištění 1. Pro pojistnou smlouvu se vyžaduje písemná forma, a to i u pojistných smluv sjednaných na dobu kratší než jeden rok. 2. Pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li dohodnu- to, že vznikne již uzavřením pojistné smlouvy nebo později. Tento den je počát- kem pojištění. 3. Nabídku pojistitele lze přijmout včasným zaplacením pojistného jen tehdy, po- kud je v nabídce výslovně uvedeno, že ji lze přijmout zaplacením pojistného. Pojištění pak vzniká včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky pojistníkovi. 4. Pojištění se sjednává na dobu neurčitou, pokud není ujednáno, že se sjednává na dobu určitou. 5. Sezónní pojištění se sjednává vždy na dobu neurčitou, přičemž v pojistné smlouvě je uveden počátek a konec sjednané sezóny, za niž pojistník platí po- jistné. Vznikne-li na pojištěném vozidle škodní událost mimo sezónu, pak není škodní událost považována za pojistnou událost a pojistitel neposkytne pojistné plnění. Sezóna se po celou dobu trvání pojištění každoročně opakuje. 6. Pojištění se nepřerušuje.

  • Doba zpracování Zpracování osobních údajů bude ze strany Poskytovatele probíhat po dobu účinnosti Smlouvy. Povinnosti Poskytovatele týkající se ochrany osobních údajů se Poskytovatel zavazuje plnit po celou dobu účinnosti Smlouvy, pokud z ustanovení Smlouvy nevyplývá, že mají trvat i po zániku její účinnosti.

  • Výše, doba a způsob poskytování příspěvku 1. Úřad práce se v případě, že zaměstnavatel splňuje podmínky uvedené v čl. II. a III. této dohody, zavazuje poskytnout zaměstnavateli příspěvek na zaměstnance uvedené ve výkazu „Vyúčtování náhrad mezd – Antivirus“ (čl. IV. bod 8 dohody), a to ve výši: 1.1. 80 % náhrady mzdy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance, maximálně však 39 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, v případě režimu A podle článku III. bod 1 této dohody, 1.2. 60 % náhrady mzdy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance, maximálně však 29 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, v případě režimu B podle článku III. bod 2 této dohody. 2. Příspěvek bude zaměstnavateli poskytován za dobu trvání překážek v práci, nejdéle však za období od 12. března 2020 do 30. dubna 2020. Konec období, za které lze příspěvek poskytovat, může být usnesením vlády prodloužen. V takovém případě se postupuje dle aktuálního usnesení vlády, aniž by bylo potřeba uzavírat písemný dodatek k této dohodě. 3. Příspěvek bude zaměstnavateli poskytován ve sjednaném období a v režimech dle článku III. této dohody, které u zaměstnavatele nastaly před uzavřením této dohody nebo v době její účinnosti. 4. Příspěvek bude vyplácen měsíčně, převodem na účet č. ████████████████████. Příspěvek bude Úřadem práce poskytnut v nejkratším možném termínu po doložení výkazu „Vyúčtování náhrad mezd – Antivirus“ (dále jen „výkaz“), nejpozději však do 30 kalendářních dnů ode dne doložení tohoto výkazu ze strany zaměstnavatele. Výkaz bude zaměstnavatelem dokládán pouze na formulářích, které budou generovány z webové aplikace na adrese xxxxxxxxx.xxxx.xx. V případě vzniku důvodných pochybností o správnosti údajů uvedených zaměstnavatelem ve výkazu se smluvní strany dohodly, že Úřad práce neprodleně písemně vyzve zaměstnavatele k podání vysvětlení nebo provedení nápravy. Příspěvek bude vyplacen až po odstranění pochybností mezi smluvními stranami. 5. Smluvní strany se dále dohodly, že první příspěvek za kalendářní měsíc bude poskytnut zaměstnavateli až po prokázání bezdlužnosti podle zákona o zaměstnanosti, pokud právní předpis nestanoví, že splnění této podmínky se nevyžaduje. 6. Výkaz obsahuje seznam zaměstnanců, na které zaměstnavatel za příslušný kalendářní měsíc požaduje příspěvek včetně uvedení jejich identifikačních údajů a zařazení do režimů podle čl. III této dohody, výši náhrady mzdy příslušející za daný kalendářní měsíc zaměstnanci včetně odpovídající výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance. V případě vyúčtování vztahujícího se k režimu A (čl. III. bod 1.1. dohody) je součástí výkazu také zdůvodnění vzniku jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele podle čl. III bod 1.1. odrážka první této dohody. 7. Smluvní strany se dohodly, že zaměstnavatel bude Úřadu práce dokládat výkaz za jednotlivé kalendářní měsíce nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí vykazovaného měsíčního období. Připadne-li poslední den kalendářního měsíce na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem pro doložení nejbližší příští pracovní den. V případě, že výkaz nebude ve stanovené lhůtě doložen, příspěvek za příslušný měsíc nebude Úřadem práce poskytnut. 8. Předchází-li období, za které zaměstnavatel výkaz předkládá, datu uzavření dohody, smluvní strany se dohodly, že výkaz za tyto měsíce doloží zaměstnavatel nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem pro doložení nejbližší příští pracovní den. V případě, že výkaz nebude ve stanovené lhůtě doložen, příspěvek za příslušný měsíc nebude Úřadem práce poskytnut. 9. Příspěvek zaměstnavateli náleží za kalendářní měsíc na zaměstnance v pracovním poměru, a to pouze v případě, že pracovní poměr vznikl nejpozději v měsíci, za který zaměstnavatel doložil výkaz a ke dni podání tohoto výkazu pracovní poměr nepřetržitě trval. 10. Příspěvek zaměstnavateli nenáleží na zaměstnance za kalendářní měsíc, za který mu byl na tohoto zaměstnance poskytnut Úřadem práce jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance.

  • Změna nebo doplnění zadávací dokumentace Zadavatel případnou změnu nebo doplnění zadávací dokumentace provede v souladu s § 99 zákona.

  • Doba trvání rámcové dohody Rámcová dohoda nabývá platnosti dnem podpisu obou Smluvních stran a účinnosti dnem zveřejnění v registru smluv. Rámcová dohoda se uzavírá na dobu určitou, a to na 4 roky ode dne její účinnosti nebo do vyčerpání celkové výše ceny objednávek sjednané v odst. 11.7. Rámcové dohody dle toho, která skutečnost nastane dříve. Dodavatel je povinen, za pomoci nejmodernějších informačních prostředků, jimiž disponuje, každý pracovní den v průběhu trvání Rámcové dohody sledovat celkovou výši ceny realizovaných objednávek. V případě, že celková cena objednávek bez DPH v daném kalendářním roce dosáhne částky 1.650.000,- Kč, je Dodavatel povinen Objednatele o této skutečnosti prostřednictvím datové zprávy na kontaktní e-mail uvedený v odst. XVI.3 Rámcové dohody bezodkladně vyrozumět. Rámcová dohoda zaniká předčasně před sjednanou dobou trvání ze zákonných důvodů, písemnou dohodou Smluvních stran, nebo z důvodů uvedených v Rámcové dohodě. Rámcová dohoda může zaniknout odstoupením Objednatele v případě plnění povinností Dodavatele v rozporu s Rámcovou dohodou nebo objednávkou. Důvodem pro odstoupení Objednatele bude zejména porušení smluvních povinností Dodavatele alespoň ve 3 jednotlivých případech, kdy OOPP dle objednávky nebudou splňovat technické specifikace OOPP dle Přílohy č. 1 této Rámcové dohody nebo nebudou dodrženy dny dodání objednávky. Právo Objednatele odstoupit od Rámcové dohody se dále sjednává následujícím způsobem: Objednatel při prvním a druhém zjištění plnění Rámcové dohody v rozporu se smluvními povinnostmi Dodavatele zašle Dodavateli oznámení, ve kterém jej upozorní na tuto skutečnost a zároveň uvede, že jde o první nebo druhý případ porušení smluvních povinností, pro které, bude-li 3 x opakováno, může Objednatel odstoupit od Rámcové dohody. Pokud dojde ze strany Dodavatele ke třetímu případu plnění Rámcové dohody v rozporu se smluvními povinnostmi Dodavatele, je Objednatel oprávněn okamžitě odstoupit od Rámcové dohody. Odstoupení může být učiněno písemně, formou doporučeného dopisu. Odstoupení se nedotýká nároku na náhradu škody vzniklého porušením Rámcové dohody Dodavatelem.

  • Vlastnictví díla a odpovědnost za škodu 1. Vlastnické právo ke zhotovovanému dílu má od počátku objednatel, přičemž vlastnické právo na jakoukoliv část stavebního díla či jeho poddodávku přechází na objednatele jeho zabudováním. 2. Nebezpečí škody na předmětu díla nese zhotovitel až do jeho převzetí objednatelem. Stejně tak nese zhotovitel i nebezpečí škody (ztrát) na veškerých materiálech, výrobcích a zařízeních, které používá nebo použije k provedení díla, ať už se nacházejí kdekoliv. 3. Zhotovitel nese odpovědnost za škody způsobené jeho činností, či činností jeho poddodavatelů na majetku objednatele, popř. třetích osob a hradí ji ze svých prostředků. 4. Případné dřívější převzetí části díla dle této smlouvy nemá vztah na vlastnictví díla a nebezpečí škody na něm. Nebezpečí škody až do úplného převzetí celého díla vymezeného v článku I. této smlouvy objednatelem nese zhotovitel.

  • Nebezpečí škody na zboží a přechod vlastnictví 7.1. Nebezpečí škody na zboží a vlastnické právo ke zboží přechází na kupujícího v okamžiku jeho převzetí kupujícím.