Common use of Závěr Clause in Contracts

Závěr. Pro kupní smlouvu je charakteristická řada atributů: jedná se o dvoustranný právní úkon, z něhož jeden účastník (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právo, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatků, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebí.

Závěr. Pro kupní smlouvu je charakteristická řada atributů: jedná V rámci této práce se podařilo stručně specifikovat obchodní zastoupení od blízkých závazků příkazního typu. Kapitoly věnované vývoji obchodního zastoupení pomáhají utvořit si představu o dvoustranný právní úkonsmyslu konkrétních norem, z něhož jeden účastník (prodávající) důvodech pro omezení dispozitivnosti některých ustanovení či obecně o právních principech pojících se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právos tímto insti- tutem, jako např. statusová ochrana zástupce. Dále byla představena Xxxxxxxx, a kupující její významný vliv na podobu jak české právní úpravy, tak také evropských úprav. Z popisu změn v posledních deká- dách lze vyvodit dynamiku budoucího vývoje právní úpravy, což přispívá k va- liditě práce i s odstupem času od publikace. V rámci rozboru jednotlivých ustanovení byly řešeny důležité otázky po- jící se zavazuje předmět koupě převzít k obchodnímu zastoupení. Povaha nezávislosti obchodního zástupce ne- vylučuje ekonomickou závislost na příjmech zastoupeného. Podoba s pracov- něprávním vztahem může vést až do míry, kdy zástupce vykonává svou činnost v rámci pracoviště zastoupeného. Nezávislost se však vyžaduje při vlastní rea- lizaci zastoupení, resp. při volbě metod a zaplatit za něj kupní cenuzpůsobů plnění. Současnou právní úpravu kupní smlouvy Absence živnosten- ského oprávnění zástupce, jako podnikatele nemá vliv na platnost závazku. Na- opak ujednání, že zástupce jedná vlastním jménem na účet zastoupeného, ne- zakládá bez dalšího aplikaci ustanovení o obchodním zastoupení. Autor dále dospěl k názoru, že zhojení nedostatečné smluvní formy je možné a bude mít účinky ex tunc. Klíčové otázky se pojí se způsobem odměňování obchodního zástupce. Od- měny je vhodné kategorizovat podle občanského zákoníku míry provázanosti s objemem zajišťova- ných obchodů, způsobu zajišťování předmětů a různých cenových hladin. Dle autora je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typůvhodné vyčlenění náhrady nákladů mimo základní systém odměn. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem Ná- hrady je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícímtaké rozčlenit, a to zejména s ohledem na to, zda budou proplá- ceny a v jaké výši. Při tvorbě systematiky odměn a náhrad je třeba brát v úvahu hospodářsko-soutěžní ochranu, která v určitých případech zakazuje ujednání alokucí i jen část finančních rizik z obchodů na zástupce. Oblast hospodářské soutěže v je v souvislosti s výkladem o obchodním zastoupení často vynechána, přitom může mít významný podíl na výsledné podobě smlouvy. Problematika náhrady zástupci za ukončení obchodního zastoupení při- náší především v oblasti informačních zdrojůotázky určení vzniku nároku a výše náhrady, a dále s jakými ztrátami zástupce je náhrada spojována. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní Tato významná problematika nemá přímý vliv na podobu smlouvy, ale může ovlivnit konstrukci odměn a to současně s novým občanským zákoníkem čnáhrad nákladů. 89/2012 Sb., v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěruAutor má za to, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvyčeská zákonná úprava je v této oblasti vyhovující, než vyjma prekluzivní doby pro uplatnění nároku. Pro řádné fungování obchodního zastoupení je ta aktuálnítéž stěžejní funkční komu- nikace mezi zástupcem a zastoupeným. Nejen z důvodu přesného určení před- mětu činnosti, ale též z důvodu způsobu plnění a zejména předcházení a včas- ného řešení krizových situací. V závěrečné části práce byla navržena vzorová smlouva s doplňujícím ko- mentářem. V rámci budoucích úvah tvorby se autor snažil vypořádat s požadavkem na přimě- řený rozsah smlouvy a současně demonstraci vhodných ustanovení a variant řešení. Výsledná podoba smlouvy je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatkůúzce svázána s konkrétní situací, které se v nové právní úpravě vyskytujína kterou je aplikována. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukážeVýznamný bude zejména druh obchodu, zda budou opravdu zapotřebíjsou smluvní strany fyzické či právnické osoby, cenová hladina obchodů apod. Z toho důvodu vzo- rová smlouva obsahuje ujednání, která z větší části závisí na doplnění stranami. Název práce zahrnuje také modelový příklad. Vzhledem k tomu, že autor neměl zkušenosti s konkrétními obchodními zástupci, resp. zastoupenými, hrozilo, že umělým nadefinováním případu by nebylo dosaženo realitě odpovídajícím po- měrům zvolené tržní oblasti. To by mohlo negativně ovlivnit relevanci celé práce. Z toho důvodu, je modelový příklad vykládán, jako příklad navržené vzo- rové smlouvy.

Závěr. Pro kupní smlouvu je charakteristická řada atributů: jedná se Obchodní zastoupení jako jedna ze smluv příkazního typu obsahuje několik základních prvků, které ji charakterizují. Než však lze hovořit o dvoustranný právní úkonobchodním zastoupení v takové podobě, z něhož jeden účastník (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právojakou má dnes, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak musela projít řádným vývojem od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky římské úpravy zastoupení až do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., v platném zněnípodoby nynější. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změnvývoj jsem v této práci popsal v takovém rozsahu, který stačí k pochopení samotného významu institutu zastoupení a obchodního zastoupení. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tznSmlouva o obchodním zastoupení umožňuje zastoupenému jako podnikateli využít schopností a dovedností dalšího podnikatele (obchodního zástupce) k rozvinutí svojí obchodní činnosti. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou V této písemné smlouvě se obchodní zástupce zavazuje pro zastoupeného dlouhodobě vykonávat činnost spočívající v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodnímuzavírání nebo sjednávání obchodů se třetími osobami a zastoupený je povinen za takovou činnost platit provizi. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím Došel jsem k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právě obchodní zastoupení umožňuje zastoupenému nejlepším možným způsobem zajistit kvalitu i kvantitu svých obchodů, což umožňuje především dlouhodobost obchodního zastoupení a profesionalita obchodního zástupce jako podnikatele. K bližšímu a efektivnějšímu zastoupení je stranám umožněno sjednat obchodní zastoupení ve výhradní formě, což dle mého názoru umožňuje ještě vyšší míru kooperace a nese s sebou větší důvěru mezi stranami. Co se týká změn v obchodním zastoupení v souvislosti s přijetím nové právní úpravu kupní smlouvyúpravy k 1. 1. 2014, než je ta aktuálnínenarazil jsem kromě zrušení oprávnění soudu zrušit konkurenční doložku a přihlížení pouze k podstatným okolnostem při určování výše odměny (nikoliv ke všem okolnostem) na žádné podstatné změny. Jedná se spíše o změny v jednotlivých názvech, nicméně úprava zůstala převážně totožná. V tomto směru bylo mnohem větší a výraznější změnou přijetí Směrnice, která přinesla do českého právního řádu několik 90 XXXXX, Xxxxxxx. Komparativní studie: Smlouva o obchodním zastoupení v české a německé úpravě. Právní rádce. Praha: Economia a.s., roč. 2010, č. 2. nových prvků a poskytuje především ochranu nezávislým obchodním zástupcům na území Evropské unie. V některých případech výslovně poskytuje státům možnost vlastní úpravy nad její rámec, čehož český zákonodárce příliš nevyužil. Domnívám se, že tak učinil z důvodu přesvědčení o dostatečnosti takové úpravy. V rámci budoucích úvah této práce jsem se zaměřil na jednotlivé prvky obchodního zastoupení a některé analyzoval detailněji. Došel jsem k závěru, že právní úprava poskytuje značnou ochranu obchodnímu zástupci. Děje se tak už samotným zákazem některých smluvních ujednání od zákonu či nemožností odklonu v neprospěch obchodního zástupce. V případě, že by smluvní ujednání dovoleným způsobem působilo v neprospěch obchodního zástupce, musí být splněny zákonné podmínky. Za takový nejvýraznější případ považuji možnost ručení obchodního zástupce za splnění závazku třetí osobou. Pokud by totiž měl obchodní zástupce takto ručit, je nutné písemné ujednání a zvláštní provize. Takových případů, kdy právní úprava takto chrání obchodního zástupce jakožto slabší smluvní stranu, je mnoho. Dále jsem detailněji rozebral zvláštní odměnu a konkurenční doložku. Usoudil jsem, že se jedná o dva instituty, které jsou pro obchodní zastoupení důležité a zároveň nejsou příliš obvyklé v závazkových vztazích obecně. Jsou zvláštní tím, že zákonným způsobem upravují práva a povinnosti smluvních stran i poté, co obchodní zastoupení skončilo. Zároveň jsem v kapitolách jím věnovaným mohl využít judikatury české a evropské. Zvláštní odměna na jedné straně poskytuje obchodnímu zástupci především finanční ohodnocení z důvodu své úspěšné činnosti pro zastoupeného. Na druhé straně konkurenční doložka chrání zastoupeného před využitím výhod získaných během zastupování obchodním zástupcem. Tyto dva instituty jsem zařadil k nejdůležitějším v rámci úpravy obchodního zastoupení. Domnívám se, že zpracování této práce dostatečně charakterizovalo celou právní úpravu smlouvy o obchodním zastoupení. Z důvodu rozsahu a po domluvě s vedoucím práce jsem nebyl schopen popsat podobné smluvní typy ani se zaměřit důsledněji na právní úpravu obchodního zastoupení v zahraničí. I přes neznalost němčiny jsem za využití omezeného množství zdrojů popsal hlavní a nejzajímavější odlišnosti německé právní úpravy. Při zpracování jsem nenarazil na mnoho odlišných názorů v odborné literatuře a dalších zdrojích, které by přinášely pochybnosti a spor o základní otázky. Přesto jsem došel k názoru, že právní úprava není zcela úplná a stále existuje prostor pro bližší specifikaci. Přestože jsem si vědom preference volnosti smluvních stran v souvislosti s rekodifikací, domnívám se, že například úprava záloh v případě placení provize by jistě zvýšila ochranu obchodního zástupce a vnesla by větší jistotu do právní vztahu. Právní úprava však dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatkůposkytuje stranám dostatečný prostor pro vlastní úpravu, které se je velmi pružná a k omezení smluvní volnosti stran přistupuje až v nové právní úpravě vyskytujínejkrajnějších případech, kdy je to naprosto nezbytné. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu V závěru tedy lze říct, že strany si mohou smlouvu o obchodním zastoupení přizpůsobit svým potřebám a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebípotřebám trhu a je jim tak umožněno pružně reagovat na jejich potřeby.

Závěr. Pro kupní smlouvu Městská policie Tišnov je charakteristická řada atributů: jedná plně funkční útvar, plnící zadané úkoly ve dvou a třísměnném režimu. Současně prochází neustále vývojovými stádii (od 2 po 6 strážníků). Na rozdíl od městských policií typu Brna nebo větších měst, kde je na každou činnost vytvořeno specializované pracoviště nebo jsou vyčleněni pracovníci (hlídková služba, dopravní služba, obchůzková služba, odchyt zvířat, preventisté apod.), musí strážník v Tišnově bezpodmínečně ovládat veškeré tyto činnosti. Míra ohrožení strážníka a psychického tlaku na něj při práci je v poměrech malé městské policie daleko vyšší, než u větších nebo početnějších městských policií. Strážník je zde na všechny činnosti sám, xxx. ve dvojici a může se o dvoustranný spoléhat pouze sám na sebe. Nemůže spoléhat na žádnou pomoc jak fyzickou, tak právní úkonani psychickou, protože v dané chvíli žádná není. Obecně platí „do čeho se navezeš, z něhož jeden účastník (prodávající) toho musíš umět vylézt“. I triviální kontrola parkování se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právo, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb.může, v platném zněnídůsledku vypjatých emocí, vzrůstající agresivity mezi lidmi (potažmo řidiči) a pohrdáním právními normami, vyvinout v lepším případě v použití donucovacích prostředků, v horším případě i v použití služební zbraně. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvyStrážníci jsou mnohokrát verbálně napadáni, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuálníjim vyhrožováno nebo je na ně najížděno vozidlem. V rámci budoucích úvah nočních hodinách je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatkůsituace ještě vyhrocenější v důsledku nadměrného požívání alkoholu nebo jiných návykových látek. Taková je realita každého města a Tišnov není v žádném případě výjímkou. V roce 2020 byly donucovací prostředky použity ve 2 případech. Mimo statistiku se nachází hlavní náplň činnosti strážníků, které tj. vykonávaná hlídková a obchůzková činnost ve všech částech města, včetně místních částí Pejškov, Hájek, Hajánky, Jamné a v roce 2020 také aktivně v 6 smluvních obcích z 11ti, která zabírá převážnou část pracovní doby. Služba je založena na budování osobní a místní znalosti a na sounáležitosti městské policie a občanů města s cílem poskytnout pomoc, radu a ochranu každému, kdo ji potřebuje. Na velice dobré úrovni probíhá spolupráce Městské policie Tišnov s Obvodním oddělením PČR Tišnov. Spolupráce je postavena především na vzájemné toleranci, výpomoci v případě potřeby a operativním reagování na problémy. Zvlášť na nočních službách, kdy je k dispozici převážně jedna hlídka PČR na 58 obcí, je vzájemná pomoc, zejména početní, neoddiskutovatelná. Ve stejném duchu probíhá spolupráce se všemi odbory MěÚ Tišnov. Cílem práce MP Tišnov není represe, ale účinná prevence na všech úsecích přestupkového jednání, společně s preventivní činností cílenou především k dětem a mládeži. Dále pak udržení veřejného pořádku, potažmo pořádku v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebídopravě na přijatelné úrovni.

Závěr. Pro kupní smlouvu Předmětem této diplomové práce byl institut smluvní pokuty sjednané stranami ve smlouvě o nájmu bytu. Cílem bylo především odpovědět na otázky ohledně podmínek aplikace limitace v nájemních smlouvách. Dále je pak rozebrán vliv možnosti sjednat si smluvní pokutu v nájemních smlouvách na další soukromoprávní instituty. V první kapitole této práce byla smluvní pokuta vymezena jako obecný institut – bylo nutné vymezit především její limity, hlavní funkce a jejich vzájemný vztah. Smluvní pokuta je charakteristická řada atributů: jedná především funkcí preventivní (motivační), kompenzační, zajišťovací a sankční. Všechny tyto funkce se o dvoustranný právní úkonvzájemně doplňují a tvoří její podstatu. Konečně pak u smluvní pokuty jako takové nelze stanovit její limit, z něhož jeden účastník (prodávající) jelikož ten se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést vždy posuzuje s ohledem na něj vlastnické právo, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenuokolnosti případu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícímVe druhé kapitole této diplomové práce byl nejprve předestřen historický vývoj smluvní pokuty, a to především od dob první republiky až do současné právní úpravy. Z tohoto je patrné, že přístup k možnosti sjednat si v oblasti informačních zdrojůnájemní smlouvě smluvní pokutu se v historických etapách lišil. K 1.1.2014 má vstoupit Za první republiky byla smluvní pokuta v účinnost nová nájemních smlouvách výslovně zakázaná. Po druhé světové válce tento zákaz nebyl převzat. Zaveden byl pouze poplatek z prodlení. Ten bylo možné nárokovat po neplatícím nájemci. Odbornou veřejností často rezonovala otázka, jak pohlížet na jeho výši, která byla podle mnohých názorů v rozporu s dobrými mravy. Na tuto skutečnost začaly soudy reagovat až v nedávné době, kdy dochází exekučními soudy k zastavování exekucí v případě, kdy je dlouhodobě nárokován jen poplatek z prodlení. Samotná smluvní pokuta nebyla jako samostatný právní úprava kupní institut v právním řádu zakotvena. Tak se stalo až v roce 1992. Limit pro její maximální výši v nájemních smlouvách byl tvořen judikaturou vztahující se k obecným ustanovením o smluvní pokutě. Rozhodující tak byly konkrétní okolnosti daného případu. Po přijetí NOZ byla smluvní pokuta v nájemních vztazích zakázaná. Stále však existovaly smlouvy, které byly uzavřeny za staré právní úpravy a to současně s novým občanským zákoníkem čobsahovaly ujednání o smluvní pokutě. 89/2012 Sb.Pokud nárok z těchto smluv vznikl za staré právní úpravy, v platném zněnímohl být bez problému vymáhán. Pokud však nárok vznikl později, vymahatelný není. Důvodová zpráva k NOZ pak odkazovala na zahraniční právní řády. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změnodkaz byl však nesprávný, protože pramenil z nedostatečné znalosti těchto právních řádů. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti Inspirační zdroje pro předešlou právní úpravy kupní smlouvyúpravu jsou tedy bližší právní úpravě současné. Zakázaná je v nich totiž jen smluvní pokuta jakožto sankční nástroj. Konečně pak v roce 2020 přišel další obrat, tznkdy byla připuštěna možnost sjednat si v nájemních smlouvách smluvní pokutu, ale pouze s limitem ve výši trojnásobku měsíčního nájemného (navíc spolu s jistotou). napříště již Zde se nabízela otázka, jak naložit se smluvními pokutami sjednanými za staré právní úpravy. Zda se k těmto smluvním pokutám nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou přihlížet, nebo zda je možné je dodatečně legalizovat a učinit z nich platná smluvní ujednání. S ohledem na to, že k tomu jednaní došlo v občanském zákoníku od smlouvy době, kdy byl toto ujednání nebylo možné, by následnou konverzí v zákoníku obchodnímplatné právní jednání docházelo k obcházení předešlého zákonného zákazu. Srovnáním jak obecných znaků Navíc i judikatura Nejvyššího soudu konstatovala, že platnost právního jednání se posuzuje podle právních předpisů aktuálních k datu uskutečnění takového jednání. Konečně pak je potřeba na to nahlížet optikou ochrany nájemce, kdy by následnou konverzí byla narušena právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím jistota. V kapitole 2.2 je rozebírána charakteristika smluvní pokuty a jistoty. Zákonodárce totiž pro oba instituty zvolil stejný limit. Z charakteristiky smluvní pokuty a jistoty lze dojít k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvyse jedná o dva rozdílné instituty (utvrzovací a zajišťovací). Smluvní pokuta má především dlužníka motivovat, než je ta aktuálníjistota zase zabezpečuje, že dluh bude skutečně upraven. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatkůS ohledem na jejich využití se jedná o instituty, které se výborně doplňují, zákonodárce z nich však udělal konkurenty. Z tohoto důvodu nelze bez dalšího tvrdit, že zavedení možnosti sjednat si v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebínájemních smlouvách smluvní pokutu vylepšuje pronajímatelovo postavení.

Závěr. Pro kupní smlouvu je charakteristická řada atributů: jedná Ve shora uvedeném textu jsem se o dvoustranný právní úkonpokusila shrnout hlavní principy rozhodčího řízení jako určitého typu alternativního řešení sporů k soudnímu řízení. Ačkoliv původním záměrem bylo, z něhož jeden účastník (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právoaby v České republice existoval určitý protipól k civilnímu řešení sporů, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat kde by si strany mohly jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníkuzvolit způsob řešení jejich sporu, jednak od jiných smluvních typůzvolit rozhodce a kde by cesta k vyřešení takového sporu byla rychlejší a v neposlední řadě i levnější než v klasickém soudním řízení. Kupní smlouvu Tuto myšlenku navíc umocnila i skutečnost, že soudy začínaly být značně zahlceny neustále se rozšiřující soudní agendou. Bohužel, jak jsem se snažila ukázat v občanském zákoníku lze chápat jako generální textu této práce, při současné právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz rozhodčího řízení na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem základě zákona č. 89/2012 216/1994 Sb. se postupně stalo, že většina výhod rozhodčího řízení byla jaksi zatlačena do pozadí jeho nevýhodami. Za velmi přínosné považuji novelu 19/2012 Sb., která zásadním způsobem ovlivnila rozhodčí řízení ve vztahu ke spotřebitelským sporům. Do té doby bylo rozhodčí řízení jedním z nástrojů, jak zcela legálním způsobem mohlo dojít ke zneužití práva a k porušení dobrých mravů. Velké riziko zde představovaly především rozhodci ad hoc a tzv. rozhodčí centra. Na druhou stranu třeba se zamyslet i nad tím, zda neustálé posilování ochrany spotřebitele již nejde proti smyslu zákonů a taková ochrana nepřináší právní nejistotu do vztahů, kde je jedním účastníků spotřebitel. Ochranu spotřebitele dále posílila novela ZRŘ č. 303/2013 Sb., účinná od 1.1.2014. Úpravou rozhodčího řízení výše uvedenými novelami, se rozhodčí řízení, dle mého názoru, vydalo správným směrem. Je třeba si však uvědomit, že „všeho moc škodí“ a je možné, že u určité části (ne)odborné veřejnosti je současná úprava rozhodčího, zejména část týkající se spotřebitelských sporů řízení vnímána negativně, jelikož v platném zněnízákoně uvedená míra ochrany spotřebitele může vnášet určitou právní nejistotu mezi podnikatele. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změnJe možné, že pokud se bude právní úprava rozhodčího řízení nadále ubírat směrem čím dál tím větší ochrany spotřebitele, dojde k opět ke značnému oslabení tohoto způsobu řešení sporů a k omezení jeho užití v praxi. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti Další určitou nevýhodu či potřebu právní úpravy kupní smlouvyde lege ferenda vidím v řadě otázek, tznkteré nejsou v současné době nijak řešeny, např. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodnímodpovědnost rozhodce. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější Nicméně celkově hodnotím současnou právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatků, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu rozhodčího řízení za pozitivní a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebítudíž schopnou být plnohodnotnou alternativou ke klasickému soudnímu řízení.

Závěr. Pro kupní smlouvu Projekt bezbariérového přístupu na pře- stupních stanicích Můstek byl ze všech dosud provedených jedním z nejslo- žitějších zásahů do stávajících kon- strukcí metra v Praze. Při zpracovávání projektu a v průběhu soutěže projek- tant zdůrazňoval technickou náročnost díla, na což nebylo vždy odpovídajícím způsobem reagováno. Důvodem moh- lo být, že rozsah prací se na první po- hled zdál nevýznamný. Podcenění loka- lity, ve které bylo dílo realizováno, bylo skutečným důvodem všech komplikací, neboť organizačně složitý souběh prací v minimalistických prostorech je charakteristická řada atributů: jedná para- doxně mnohdy náročnější než rozsáhlé podzemní dílo v hospodářsky a kulturně nezatížené lokalitě. [aktuálně] Při realizaci se o dvoustranný právní úkonmnohokrát narazilo na nečekaná konstrukční řešení a geo- metrické nesrovnalosti stávajících kon- strukcí, neboť některé části stanice nebyly v době provádění průzkumů pří- stupné. Při projektování se vycházelo z něhož jeden účastník (prodávající) původní dokumentace skutečného provedení. Po celou dobu výstavby docházelo k častým konzultacím s do- davatelem a mnohá technická řešení vznikala při diskusích přímo na stavbě. Úspěšná realizace je důkazem správ- ného a plně funkčního návrhu. Cílem bylo umožnit cestujícím komfortní pře- stup s pocitem rozumných dimenzí. ◀ Ocelové rozpěry z trubek mezi pilíři ◀◀ Podélný řez přestupní chodbou. Řez ◀◀ Řez je vede- ný rovnoběžně ◀ Pohled ze schodiště do přestupní 06➝07 [téma] V poslední době došlo k redukci ná- kladní dopravy a ani výhled nepřed- pokládá její růst. Proto bylo primárně sledováno maximálně komfortní řeše- ní pro osobní dopravu a ve zbývajících částech stanice byly ponechány kole- je především pro tranzitující nákladní dopravu. V novém stavu je ve stanici osm dopravních kolejí a šest manipu- lačních. Navržené kolejové řešení je pak ovlivněno také požadavkem na vý- hledové zdvoukolejnění, dnes jednoko- lejné tratě, v úseku Horažďovice před- městí – Strakonice. Tento požadavek se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést promítl především do návrhu budě- jovického zhlaví, které je již v dnešním stavu připraveno na něj vlastnické právovložení výhledo- vých kolejových spojek, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít dále do vy- tvoření prostorové rezervy mezi novou 2. a zaplatit za něj kupní cenu4. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sbkolejí pro vložení výhledového jednostranného ostrovního nástupiště., v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatků, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebí.

Závěr. Pro kupní smlouvu je charakteristická řada atributů: jedná Strategické rozhodování v rezortu obrany nese, přes celou řadu pozitiv, některé chro- xxxxx negativní znaky. Bylo by přínosné, kdyby se o dvoustranný právní úkonpodařilo zásadně omezit převládající subjektivitu v rozhodování bez vědecké podpory ze strany nezávislých a uznávaných institucí a kdyby se stala normou širší diskuze nad několika připravenými variantami řešení. TOP management rezortu obrany musí být nejen teoreticky dostatečně připraven, ale musí doceňovat zaměření obranného výzkumu a smysluplnost širokých odborných a mnohdy i veřejných diskuzí. RNDr. Xxxxxx Xxxxx, M.A., PgDip Res, doc. PhDr. Xxx Xxxxxxx, XXx. Význam Afghánistánu výrazně stoupl na samém počátku 21. století poté, co Xxxxx xxx Xxxxx a jeho komplicové z něhož jeden účastník území tohoto odlehlého hornatého státu naplánovali teroristické údery dne 11. 9. 2001. Nedlouho po nich následovala operace Trvalá svoboda (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právoOEF – Operation Enduring Freedom), a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jež skončila jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícímvelký úspěch, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvyve vojenské, tak jejích jednotlivých pododdílůi v politické rovině. Přinesla jasné a zdrcující vítězství USA a jejich spojenců. Svržení vlády Xxxxxxxx a její nahrazení vládou prezidenta Xxxxxxxx bylo prvním úspěšným uplatněním tzv. Xxxxxxx doktríny, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuálníjejímž hlavním smyslem byla přeměna světa cestou svrhávání nepřátelských režimů a jejich nahrazování režimy proamerickými (regime change policy). V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatkůté době zavládl velký optimismus – hovořilo se o tzv. afghánském modelu rychlé a nenákladné války založené na zdrcující převaze v nejmodernějších technologiích. [1] Zklidnění situace v Afghánistánu však nemělo dlouhého trvání, přičemž rozhodující destabilizující vliv přišel z Iráku. Tam byla provedena rozsáhlá operace stejného ražení i se stejným názvem – OEF. Ale v Iráku již několik měsíců po oficiálním a triumfál- ním ukončení následoval zvrat k vleklé a kruté asymetrické válce a pod jejím vlivem nastala tzv. irákizace Afghánistánu. V zemi pod Hindúkušem se začaly uplatňovat metody a postupy vzbouřenecké bojové činnosti, které se osvědčily v nové právní úpravě vyskytujíIráku. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu Jsou to zejména nástrahy a teprve praxe ukáželéčky, zda budou opravdu zapotřebína dálku odpalované výbušné směsi, a zejména pak sebevra- žedné atentáty, které tam nikdy předtím nebyly. Tyto události zásadně změnily situaci v Afghánistánu a vynutily si, aby souběžně s pokračující OEF, dominantně americkou operací, do náročné hry vstoupilo i NATO.

Závěr. Pro kupní smlouvu je charakteristická řada atributů: jedná se posouzení platnosti smlouvy o dvoustranný obchodním zastoupení má po právní úkonstránce zásadní vý- znam i její posouzení z hlediska veřejnoprávní úpravy ochrany hospodářské soutěže. Přestože tuzemská právní úprava ochrany hospodářské soutěže výslovně neupravuje problematiku ob- chodního zastoupení, z něhož jeden účastník (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právo, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba říci, že výše uve- dené principy obsažené v soutěžním právu EU jsou zohledňovány při aplikaci vnitrostátního práva na ochranu hospodářské soutěže v roz- hodnutích tuzemského antimonopolního úřadu i správních soudů.[5] ............................................................................ Xxx. Xxxxx Xxxxx, Ph.D., advokát člen České asociace pro soutěžní právo Xxxxxxxx & Xxxxxx, s.r.o. Poznámky [1] Pro účely soutěžního práva může být v určitých případech dva nebo více subjektů považováno za jednoho soutěžitele z důvodu vlastnictví nebo kontrolního vlivu. Ačkoliv podnikatelé budou mít samostatnou právní subjektivitu, jejich ekonomické vazby budou natolik úzké, že budou považováni za jednoho soutěžitele. Typickým příkladem může být dohoda mezi mateřskou a dceřinou společností. Tato smluvní ujednání sice mohou být formálně označena jako dohoda mezi soutěžiteli, ale dohoda tohoto typu nebude spadat do působnosti § 3 odst. 1 zá- kona, neboť zúčastněné společnosti tvoří tzv. jednu ekonomickou jednotku, v jejímž rámci nemá dceřiná společnost reálně možnost ovlivňovat své jednání na trhu. [2] Viz čl. 12 a násl. Pokynů pro vertikální omezení (Commission Guidelines on Vertical Restraints, 2010/C 130/01). [3] Tribunál ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy svém rozsudku ve věci Daimler Chrysler nepřisvědčil názoru Komise, podle něhož měl závazek zástupce koupit určitý počet předváděcích vozidel dokladovat zá- věr o nepravém obchodním zastoupení (viz body 108 a 109 rozsudku). [4] Nařízení Evropské komise č. 330/2010 o apli- kaci článku 101 odst. 3 Smlouvy na určité druhy vertikálních dohod a jednání ve vzá- jemné shodě. [5] Viz např. ZoOS)rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě10. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii2008, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sbj. 7 Afs 40/2007, ve věci SAZKA, rozhodnutí Úřadu pro ochra- nu hospodářské soutěže ze dne 3. 12. 2004, č. j. S 141/04-7198/04-ORP, ve věci JIZERSKÉ PEKÁRNY; ze dne 8. 9. 2005, č. j. S 22/05- 5201/05-OOHS, ve věci JELÍNEK – výroba nábytku., v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatků, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebí.

Závěr. Návrhy usnesení k jednotlivým bodům pořadu valné hromady (včetně označení osob navrhovaných za členy dozorčí rady a výboru pro audit) a zdůvodnění návrhů jsou uvedeny níže. Rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je 5. březen 2014. Význam rozhodného dne k účasti na valné hromadě spočívá v tom, že právo účastnit se řádné valné hromady a vykonávat na ní práva akcionáře, včetně hlasování, má osoba, která bude k rozhodnému dni uvedena ve výpisu ze zákonem stanovené evidence, kde jsou registrovány zaknihované akcie společnosti, který zajistí společnost (ledaže se prokáže, že zápis v evidenci neodpovídá skutečnosti), nebo zástupce takovéto osoby. Zápis do listiny přítomných (dále jen „registrace“) bude probíhat v den konání řádné valné hromady od 12:00 hod. v místě konání řádné valné hromady. Při registraci se akcionář – fyzická osoba prokáže průkazem totožnosti. Pokud dále není uvedeno něco jiného, zmocněnec akcionáře – fyzické osoby navíc odevzdá plnou moc podepsanou tímto akcionářem. Člen statutárního orgánu akcionáře – právnické osoby se prokáže průkazem totožnosti a odevzdá originál nebo úředně ověřenou kopii dokladu prokazujícího existenci právnické osoby a způsob jednání člena statutárního orgánu za ni jejím jménem. Pokud dále není uvedeno něco jiného, zmocněnec akcionáře - právnické osoby navíc odevzdá plnou moc podepsanou statutárním orgánem. Podpis zmocnitele (právnické i fyzické osoby) na plné moci musí být úředně ověřen. Pokud dále není uvedeno něco jiného, plná moc pro zastupování akcionáře na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla akcionářem udělena zmocněnci pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách společnosti. Představenstvo v té souvislosti upozorňuje, že podle znění stanov schváleného na řádné valné hromadě společnosti konané dne 22. dubna 2013 může být plná moc pro zastoupení na více valných hromadách udělena jen pro určité období. Pro kupní smlouvu je charakteristická řada atributů: jedná se o dvoustranný právní úkonudělení plné moci mohou akcionáři využít též formuláře, z něhož jeden účastník který společnost zpřístupní ode dne 19. února 2014 do dne konání valné hromady. Formulář bude každému k dispozici v listinné podobě v sídle společnosti a v elektronické podobě stejným způsobem, jakým společnost uveřejňuje i další podklady pro předmětnou valnou hromadu; každý má rovněž právo vyžádat si jeho zaslání na svůj náklad a na své nebezpečí v listinné podobě nebo elektronicky (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právo, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní k uvedenému viz též níže v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOSčásti „Upozornění“). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy Výše uvedené listiny, budou-li vyhotoveny zahraničními orgány či institucemi nebo opatřeny jejich ověřovacími doložkami, musejí být opatřeny apostilou nebo jinou doložkou či ověřením, které jsou vyžadovány v úředním styku českými orgány u obdobných zahraničních listin. Pokud budou výše uvedené listiny či doložky vyhotoveny v cizím jazyce, musejí být rovněž opatřeny úředním překladem do českého jazyka. Na elektronické adrese xxxxxxxxxxxx@x0.xxx mohou akcionáři v elektronické formě oznamovat společnosti udělení plné moci k zastupování na valné hromadě, jakož i její odvolání zmocnitelem. Pokud takové oznámení neumožní společnosti posouzení souladu plné moci se zákonnými požadavky nebo jednoznačnou identifikaci podepsané osoby (zejména pokud nebude opatřeno zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb), je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovanéhospolečnost oprávněna, nikoli zcela důvěřivého však povinna, požadovat doplňující informace k prokázání zastoupení akcionáře. Oznámení podle první věty mohou akcionáři zasílat i do datové schránky společnosti, jejíž adresa (ID) je d79ch2h; takové oznámení musí rovněž umožňovat posouzení souladu plné moci se zákonnými požadavky a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícímv zájmu bezproblémového zpracování je žádáno, aby v příslušné zprávě byla náležitě identifikována věc (dmAnnotation), a to především ve formě „Plná moc na VH“. Pokud bude zastoupení akcionáře prokázáno některým z uvedených způsobů, nebude společnost při registraci vyžadovat odevzdání písemné plné moci. Akcionáře může na valné hromadě nebo při výkonu jiných práv spojených se zaknihovanými akciemi zastupovat rovněž osoba zapsaná v oblasti informačních zdrojůevidenci investičních nástrojů nebo v evidenci zaknihovaných cenných papírů jako správce anebo jako osoba oprávněná vykonávat práva spojená se zaknihovanou akcií. K 1.1.2014 má vstoupit Oprávnění správce nebo této osoby se při registraci prokazuje výpisem z takové evidence, který zajistí společnost. Pokud bude zastoupení akcionáře prokázáno uvedeným způsobem, nebude společnost při registraci vyžadovat odevzdání písemné plné moci. Pokud bude mít akcionář, podle první věty tohoto odstavce, zájem být na valné hromadě přítomný (ve smyslu bodu b.1.) jiným způsobem než v účinnost nová právní úprava kupní smlouvyzastoupení správcem nebo jinou tam uvedenou osobou oprávněnou vykonávat za akcionáře práva spojená se zaknihovanou akcií, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb.musí při registraci odevzdat výpis ze zákonem stanovené evidence, v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvykde jsou registrovány zaknihované akcie společnosti, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěrudokládající, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatků, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebíbyl akcionářem společnosti k rozhodnému dni.

Závěr. Pro kupní smlouvu Tato bakalářská práce pojednávala o veřejnoprávních smlouvách. Cílem mé práce bylo vypracování přehledu obecné úpravy veřejnoprávních smluv, kde stěžejním zákonem je charakteristická řada atributů: jedná zákon č. 500/2004., správní řád, který obecnou úpravu veřejnorpávních smluv obsahuje. Před přijetím nynějšího správního řádu jsme obecnou úpravu v našem právním řádu nenalezly, proto vítám zavedení této obecné úpravy, která vede k posílení právní jistoty. Druhou částí cíle bylo rozebrání některých veřejnoprávních smluv a zaměření se na to, jaká veřejnoprávní smlouva je nejčastěji uzavírána mezi obcemi. Tuto část jsem dále doplnila o dvoustranný právní úkonvyjádření starostů či tajemníků některých obcí k problematice veřejnoprávních smluv. Můžu konstatovat, z něhož jeden účastník (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právo, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenuže svému cíli jsem dostála. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu O problematice veřejnoprávních smluv jsem nalezla mnoho odborných článků ale i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebiteleknih, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího alespoň kapitol nacházejících se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatkůnich, které se veřejnoprávních smlouvám věnují. Zpracováním bakalářské práce jsem získala mnoho nových a cenných informací. Ráda bych také podotkla, že i když se mi z počátku úprava veřejnoprávních smluv jevila jako skutku jasné téma, tak i v nové této oblasti existuje řada sporných momentů a nejasností. Dodnes neexistují jednotné právní úpravě vyskytujínázory na jednotlivé druhy veřejnoprávních smluv, zejména na veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky. Někteří je řadí mezi subordinační veřejnoprávní smlouvy, jiné z nich dělají samostatný druh veřejnoprávních smluv. Také bych ráda zmínila, ochotu některých zástupců obcí, zejména starostů a tajemníků, kteří mi poskytli řadu potřebných informací a ochotně se mnou spolupracovali. Samotnou práci jsem rozčlenila do deseti kapitol. V první kapitole jsem se zaměřila na charakteristiku veřejnoprávních smluv. Zprvu jsem vymezila legální definici a poté jsem se věnovala další charakteristice těchto smluv. Podstatné je, že na veřejnoprávní smlouvy se hledí v pojetí materiálním. Výhodnější by ale bylo formální pojetí, neboť by nevznikaly pochybnosti, zda některé smlouvy řadíme k veřejnoprávním smlouvám či nikoliv. Zmínila jsem i velmi stručnou historii a rozdíl od smluv soukromoprávních. Druhá kapitola definovala jednotlivé druhy veřejnoprávních smluv. Správní řád upravuje koordinační veřejnoprávní smlouvy, subordinační veřejnoprávní smlouvy a smlouvy mezi účastníky. Dále však nalezneme i zvláštní typy veřejnoprávních smluv, které bez výhrad nelze přiřadit ani k jednomu ze základních druhů, které upravuje obecná úprava nacházející se ve správním řádu. Ve třetí části jsem se zabývala uzavíráním veřejnoprávních smluv. Vysvětlila jsem, co se rozumí návrhem veřejnoprávní smlouvy, co musí obsahovat, od kdy působí, kdy tento návrh zaniká a v neposlední řadě i kdy dojde k uzavření takovéto smlouvy. Dalším tématem, nacházející se v mé bakalářské práci, byla otázka přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy. U veřejnoprávních smluv se neuplatňuje neplatnost. Ale takové nedostatky v případě rozporu s právními předpisy musí dojít k přezkumu, kdy ji v rámci tohoto řízení správní orgán zruší, popřípadě zruší jen její část, pokud je to možné. Následující téma jsem věnovala změně obsahu veřejnoprávní smlouvy, výpovědi a jejím možným zrušením. Šestá kapitola se zabývala souhlasem třetích osob s případnou veřejnoprávní smlouvou, která by se přímo dotýkala na jejich právech či povinnostech. Sedmou kapitolu jsem zaměřila na závazky z veřejnoprávních smluv, tedy na spory z nich a sporné řízení. Vysvětlila jsem, kdo je příslušný řešit tyto případné spory a jak probíhá samotné sporné řízení. Osmá část se týkala obecného ustanovení § 170 správního řádu, který zmiňuje použijí jiných částí správního řádu a občanského zákoníku. V předposlední kapitole jsem se zabývala příklady veřejnoprávních smluv. Jak jsem zmínila hned v úvodu své práce, cílem nebylo charakterizování všech jednotlivých typů veřejnoprávních smluv. Z koordinačních veřejnoprávních smluv jsem charakterizovala veřejnoprávní smlouvu týkající se výkonu přenesené působnosti obcí, veřejnoprávní smlouvu týkající se výkonu působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, veřejnoprávní smlouvu týkající se plnění úkolů obecní policie, veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí strážníků obecní policie a dohodu o sloučení obcí. Dalšími příklady už byly subordinační veřejnoprávní smlouvy, kde jsem se zaměřila na veřejnoprávní smlouvu nahrazující některá územní rozhodnutí a veřejnoprávní smlouvu nahrazující stavební povolení. Ze smluv mezi účastníky jsem vybrala smlouvu o převedení práv a povinností z regulačního plánu vydaného na žádost a ze zvláštních typů veřejnoprávních smluv jsem se charakterizovala zvláštní smluvní ochranu přírody. Závěr mojí bakalářské práce byl spíše praktičtější. Tuto část, jsem věnovala veřejnoprávním smlouvám v praxi. Nalezneme zde dvě tabulky, které reflektují, jaká veřejnoprávní smlouva je mezi obcemi v okrese Domažlice nejčastěji uzavíraná. Pro zajímavost jsem u každé obce doplnila počet obyvatel. Následně jsem vyzpovídala některé starosty a tajemníky obcí k této problematice. V části přílohové pak nalezneme tři přílohy - vzor veřejnoprávní smlouvy na úseku přestupků, veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí dotace a poslední z nich je dodatek k veřejnoprávní smlouvě na výkon přenesené působnosti na úseku přestupků. Veřejnoprávní smlouvy umožňují transfer určitých kompetencí v rámci veřejné správy, tudíž tyto smlouvy mohou sloužit k jistému zefektivnění výkonu veřejné správy. A též slouží i k zapojování adresátů veřejné správy na jejím podílení. Bakalářskou práci zakončím prohlášením, že veřejnoprávní smlouvy jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu určitým moderním fenoménem a teprve praxe ukážejistě mají svoji budoucnost, zda budou opravdu zapotřebíale dodnes byly jevem spíše výjimečným, zejména tehdy, nepočítáme-li koordinační veřejnoprávní smlouvy.

Závěr. Pro kupní smlouvu Metodiku se dosud nepodařilo implementovat ve větším měřítku, protože státem zřízená autorita (Design centrum ČR) byla k 31.12.2007 zrušena a první verze metodiky z roku 2007 se stala už jen její „labutí písní“. Je třeba mít na paměti, že jde o vyjednávací návrhy a skutečné částky budou vždy kompromisem mezi návrhem autora a představou zadavatele. Na rozdíl od ceníků, kde částky nejsou nijak zdůvodňovány, naše metodika odkrývá zadavateli konstrukci honoráře a umožňuje racionální diskusi a dosažení optimálního výsledku pro obě strany. Protože Xxxxx Xxxxxxx v roce 2012 zemřel, jsem jako jediný žijící spoluautor oprávněn podávat výklad nad rámec publikovaného textu, případně provádět jeho doplnění, revizi a aktualizaci. Zásah Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ničemu nepomohl. Občanský zákoník pracuje např. v ustanoveních o licenci s termínem „obvyklá odměna“. Umělé překážky, které úřad vytváří vzhledem k veřejným zakázkám, pod jejichž režim bohužel spadla i autorská tvorba, hrozba pokut a z toho plynoucí (slušně řečeno) předběžná opatrnost dotčených subjektů stanovení všeobecně akceptovatelné obvyklé odměny brání. Zajímavá je charakteristická řada atributů: jedná se o dvoustranný právní úkonz tohoto hlediska otázka, z něhož jeden účastník čeho za těchto podmínek počítat náhradu škody, kterou autorovi přiznává AZ (prodávající) §40, odst. 4), když by ten, kdo neoprávněně nakládá s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, měl uhradit dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem. Jenže – dvojnásobek čeho? Způsob, který jsme s Xxxxxx Xxxxxxxxx rozpracovali, se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě všem úskalím „ceníků“ vyhnul, stanovil zásady výpočtu a převést na něj vlastnické právo, umožňuje to nejdůležitější – orientačně určit výši autorské odměny. Text „Xxxxx Xxxxx: Proč a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit jak stanovit honorář za něj kupní cenu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatků, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebí.dílo výtvarného umění“ podléhá licenci Creative Commons —

Závěr. Pro kupní smlouvu je charakteristická řada atributů: jedná V práci jsem se o dvoustranný právní úkon, z něhož jeden účastník (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právo, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Současnou právní úpravu věnovala úpravě kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy (z. č. 40/1964 Sb., obč. z.). Cílem práce bylo mimo jiné vyvodit určitá pravidla řešení při kupní smlouvě. K tomu bylo zapotřebí zmapovat a uchopit problematiku z pohledu platné právní úpravy ve vztahu k jejím historickým východiskům. Obsáhlejší a podrobnější výklad věnuji problematice prodeje zboží v obchodním zákoníkuobchodě, jednak od jiných smluvních typůanalyzuji jednotlivá ustanovení zákona ve vztahu k častým právně obtížným situacím v praxi. Kupní smlouva je smlouvou synallagmatickou, ze které vyplývají závazky oběma stranám. Jedná se o smlouvu úplatnou, na jejímž základě dochází ke směně věci nebo služeb za peníze. V českém právu není předepsána psaná forma smlouvy, výjimku tvoří smlouva o převodu nemovitosti, u které je písemná forma zákonem vyžadována, dále i pro jiné smlouvy, pokud tak stanoví právní předpis nebo se na tom smluvní strany dohodnou. České občanské právo vychází z historických kořenů navazujících na římské prameny v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravupodobě smlouvy trhové, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě přes středověký rozvoj směny a obchodu včetně tehdejší úpravy kupní smlouvy, zásadní vliv na dnešní úpravu kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele měla úprava smlouvy trhové ve Všeobecném zákoníku občanském z r. 1811 z dob habsburské monarchie. Moderní éra s úpravou již „smlouvy kupní“ se datuje do roku 1950, následně potom v dnes platné normě z roku 1964, vymezenou tehdy šesti paragrafy. Úprava kupní smlouvy byla v průběhu času podle potřeby novelizována zejména v oblastech vedlejších ujednání při kupní smlouvě a prodej zvláštních ustanovení o prodeji zboží v obchodě. Tato V části obecně závazných ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv v kupní smlouvě definuji nezbytné zákonné náležitosti, na kterých se musí smluvní strany dohodnout a ochrany kupujícíhopopisuji povinnosti, které prodávajícímu i kupujícímu ze smlouvy vyplývají. Ochranu kupujícího jako Nezbytnými náležitostmi jsou zejména označení předmětu převodu a ujednání o kupní ceně. Základními povinnostmi plynoucími z kupní smlouvy je u prodávajícího předmět převodu odevzdat kupujícímu a kupující má za povinnost předmět převodu převzít a dohodnutou cenu zaplatit. Smluvní strany se mohou v kupní smlouvě dohodnout na vedlejších ujednáních, kterými mohou být například výhrada vlastnictví či předkupní právo, případně na jiných vedlejších ujednáních – tyto výhrady a podmínky zanikají po jednom roce, pokud je v této lhůtě prodávající neuplatní a nebylo ve smlouvě dohodnuto jinak. Problematiku prodeje zboží v obchodě upravuje občanský zákoník v § 612 – 627 a zvláště potom zákon o ochraně spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem (z. č. 89/2012 634/1992 Sb., o ochr. spotř.). České právo tím přiznává spotřebiteli zvýšenou ochranu ve vztahu s obchodníky vybavenými podrobnější znalostí zákonů. V této kapitole jsem popsala specifika prodeje zboží v platném zněníobchodě, zásadní skutečností je vždy dvoustranný smluvní vztah na jedné straně s fyzickou osobou nepodnikatelem, případně fyzickou či právnickou osobou která nakupuje zboží nesouvisející s její podnikatelskou činností, na druhé straně prodávajícího stojí fyzická nebo právnická osoba u které prodej zboží souvisí s její podnikatelskou činností. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změnDále upozorňuji zejména na skutečnost, že pojem obchod není v zákoně přesně definován. Mezi nejdůležitější Zákonodárce chápe pojem obchod ve smyslu podnikatelské činnosti prodeje zboží nebo služeb, ale běžný občan si může pojem vyložit jako konkrétní prodejnu. Proto se přikláním k doplnění zákona ve smyslu definování pojmu obchod jako podnikatelské činnosti prodeje zboží nebo služeb. Ochrana práv spotřebitele je v českém právu zakotvena nejen v zákoně o ochraně spotřebitele (z. č. 634/1992 Sb., o ochr. spotř.), ale i v dalších právních předpisech veřejnoprávní i soukromoprávní povahy (z. č. 40/1964 Sb., obč. z., z. č. 513/1991 Sb., obch. zák., a další). K zásadním mezinárodním předpisům upravujícím ochranu práv spotřebitele patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvyv obecné rovině například „Římská úmluva o zřízení Evropského hospodářského prostoru“, tznkonkrétní požadavky na obsah právních norem obsahují například směrnice Rady 79/581/EHS o ochraně spotřebitele při uvádění cen potravinářských výrobků, dále směrnice rady 93/13/EHS o nekalých podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, či směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou Právní normy na ochranu práva spotřebitele musí pružně reagovat na situaci při obchodování a předcházet možným nekalým praktikám ze strany obchodníků, dnes zejména u prodeje zboží a služeb s využitím prostředků komunikace na dálku - přes internet či telekomunikační prostředky. Zvláště u takového způsobu prodeje je zapotřebí mezinárodní spolupráce k lepší vynutitelnosti práva, protože obchodníci nezřídka využívají rozdílných, pro ně výhodnějších, právních úprav prodeje zboží v jiných zemích. Podle mého názoru však nalezneme v občanském zákoníku od i takovou ochranu, která zatěžuje prodávajícího nad nutnou mez. Jedná se o ustanovení dle § 616 obč.z., které dává kupující straně možnost volby, při neshodě zboží s kupní smlouvou, zvolit si způsob odstranění vady nebo požadovat i výměnu zboží. Sama se přikláním spíše k navržení změny zákona ve smyslu, aby možnost volby způsobu uvedení do shody s kupní smlouvou byly na prodávajícím, který si zvolí takovou variantu, která je pro něj výhodnější – když náklady na uvedení do shody leží na jeho straně. V tomto bodě se mi zdá právní úprava až přehnaně ochranářská a zbytečně může zatížit prodávajícího nesmyslnými náklady nebo povinnostmi nad nezbytnou mez. V problematice kupní smlouvy a ochraně spotřebitele můžeme nalézat stále nové podněty, plynoucí z každodenních poznatků o třecích plochách v zákoníku obchodnímtakových smluvních vztazích. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěruHledání únosné meze ochrany při zachování určité smluvní volnosti je totiž velmi důležité pro relativně stabilní tržní prostředí s vyváženou pozicí ve vztahu mezi prodávajícím a kupujícím. Domnívám se, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvydůležitější, než další posílení práv spotřebitele, je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatkůposílení právního povědomí spotřebitelů, kteří často nedokáží využít prostředků, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebíjim zákony umožní využít.

Závěr. Pro kupní smlouvu je charakteristická řada atributů: jedná se o dvoustranný právní úkon, z něhož jeden účastník (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právo, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle S účinností nového občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. dochází zejména v závazkovém právu k mnoha změnám. Zákoník zrušuje dosavadní předpisy, především zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a nahrazuje je jedním komplexním předpisem o několika tisících paragrafech. Odstraňuje se tak dvoukolejnost právní úpravy, neboli rozlišování uzavírání smluv v platném zněnírežimu občanského zákoníku a obchodního zákoníku, což však nemá za následek menší ochranu slabší smluvní strany – nepodnikatele. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změnI citovaný nový předpis obsahuje příslušná ochranářská ustanovení a neruší zvláštní předpisy určené k této ochraně. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou Úprava bankovních smluv v novém občanském zákoníku od smlouvy v však rozsáhle čerpá ze stávající úpravy, což svědčí o její funkčnosti. V platnosti a účinnosti zůstává nadále i po účinnosti nového občanského zákoníku obchodnímzákon č. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy284/2009 Sb., tak jejích jednotlivých pododdílůo platebním styku, docházím k závěrujenž zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a lze konstatovat, že většina úpravy bankovních smluv se soustředí právě v tomto předpise. V tuto chvíli je úprava lehce nepřehledná od okamžiku účinnosti zákona o platebním styku, který přinesl výrazné změny do obchodního zákoníku a jeho úpravy smlouvy o běžném účtu a smlouvy o vkladovém účtu. Je nyní rozlišováno mezi smlouvou o běžném a vkladovém účtu, které jsou smlouvami o platebních službách a které nejsou smlouvami o platebních službách. Také nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvyse drží rozlišení mezi platebním účtem a jiným než platebním účtem. Vzhledem k tomu, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah že však byl koncipován s ohledem na zákon o platebním styku, úprava je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatkůpřehlednější. Zákoník opouští rozdělení na běžný a vkladový účet a úpravu sjednocuje po pojem účet. Nejzajímavější otázky jsou spjaty právě se zákonem o platebním styku, které jenž přináší změny do stávající obecné úpravy uzavírání soukromoprávních smluv, v důsledku požadavků praxe. Jde o popření principu, že mlčení neimplikuje souhlas, nebo o návrh smlouvy, který nezavazuje. Požadavky praxe jsou v tuto chvíli silnější, než stávající principy. Ač se v nové na první pohled může zdát studium právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu úpravy bankovních smluv jako nezáživné téma, opak je pravdou a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebípři důkladnější analýze je možné dobrat se zajímavých problémů.

Závěr. Pro kupní smlouvu Nadační fond proti korupci konstatuje, že postup Českých drah v projektu rozvoje lokality Smíchov vykazuje znaky z možného: ● porušení povinností při správě cizího majetku ● porušení zákona o povinném zveřejňování informací ● porušení zákona o veřejném obstarávaní ● spuštění interního auditu ČD ● vyvození osobní odpovědnosti konkrétních zaměstnanců ČD ● podání trestního oznámení ohledně poškození zájmů ČD ● zveřejnění znaleckých posudků, detailů soutěže o spolupráci při rozvoji lokality Smíchov, kterou údajně vyhrála Sekyra Group ● zastavení dalšího prodeje pozemků ČD až do prošetření, v případě prodeje zveřejnění ceny, časového harmonogramu a důvodu, proč k prodeji dochází Podle mnohých odhadů, prodělala ve smíchovském obchodu s developerskou skupinou Sekyra Group, státní společnost České dráhy zhruba půl miliardy korun. Pokud by za stejných podmínek došlo k prodeji zbylých projektových parcel, škoda by mohla dosáhnout výše dvou miliard korun. Toto alarmující a nezodpovědné hospodaření státního podniku provází řada zvláštních rozhodnutí a nevýhodných smluv. České dráhy je charakteristická řada atributů: jedná se o dvoustranný právní úkon, z něhož jeden účastník (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právo, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícímpodepsaly bez jakékoli snahy dosáhnout výhodného obchodu, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěrunavzdory tomu, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu měly ve vztahu s partnerem jako majitel pozemků, jednoznačně lepší pozici. Mnoho z podepsaných smluv působí dojmem, že je připravil přímo profitující soukromý partner a státní firmě nepřipadá zvláštní ani fakt, že Sekyrova skupina coby kupující sama určila způsob kalkulace kupní smlouvy, než ceny pozemků. Řada faktů je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatkůnavíc skryta pod rouškou tajnůstkářství a ČD odmítají poskytovat informace, které se v nové právní úpravě vyskytujíby státní podnik spravující veřejný majetek zatajovat neměl. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukážeXxxxxxx projektu Smíchov City odborná veřejnost nerozporuje. Postup Českých drah však ideu celého rozvoje dané lokality poškozuje natolik, že je otázkou, zda budou opravdu zapotřebíto stojí za to. Reputačně může stav věci poškodit i developera, i kdy pro Sekyra Group jde nepochybně o výhodný obchod. Nejvíce poškozen je však občan, jako spolumajitel státní firmy, která se vlastními rozhodnutími připravila o stamilionové prostředky.

Závěr. Pro kupní smlouvu je charakteristická řada atributů: Hlavního cíle této práce, tzn. nastínění problematiky vzniku pracovního poměru na základě pracovní smlouvy, výkladu právní úpravy de lege lata a rovněž zohlednění právní úpravy de lege ferenda bylo dosaženo. Poskytla jsem čtenáři komplexní pohled na právní úpravu pracovní smlouvy, jakožto nejvyužívanějšího způsobu vzniku pracovního poměru v České republice, mimo jiné i z důvodu, že se jedná o problematiku, se kterou se téměř každý během svého života setká. Jedná se o dvoustranný právní úkon, z něhož jeden účastník (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právověc mimořádně citlivou, a kupující proto bližší seznámení a porozumění tématu může předejít řadě následně vznikajících problémů jak na straně zaměstnance, tak zaměstnavatele. Pro snadnější pochopení jsem do práce mimo jiné zapracovala i významné judikáty, které zejména s ohledem na jejich praktické zaměření usnadní lepší orientaci v právní úpravě České republiky. Zákoník práce prošel v roce 2012 poměrně rozsáhlou novelizací, jejímž cílem především bylo sladit vnitrostátní pracovní právo s požadavky ze strany unijního práva. Hlavním účelem nové úpravy se zavazuje předmět koupě převzít zejména stalo dosažení vyšší ochrany zaměstnance v pracovněprávních vztazích. Některé části provedené novelizace lze považovat za zdařilé, jiné části ovšem svému účelu zcela nedostály a zaplatit za něj kupní cenuzákonodárce bude v tomto ohledu nucen k provedení určitých změn. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníkuV první kapitole jsem se věnovala definici pracovněprávního vztahu, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele tedy jeho zákonnými a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxeteoretickými východisky. Přitom je kladen důraz jsem krátce popsala jeho podstatné náležitosti, tzn. subjekty, objekt a obsah (když podrobnější výklad následoval v další kapitole této práce) a rovněž základní rozdělení na tzvvztahy individuální a kolektivní, resp. aktivního spotřebitelejejich další, tedy běžně informovanéhodetailnější členění. V kapitole druhé jsem pracovala se základními obecnými zásadami pracovněprávních vztahů. Tyto jsem postupně vyjmenovala a největší prostor poskytla zásadě rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace, nikoli již osobně považuji za velmi 110TURNER, Ch. Employment Law. 2. edition. Oxon: Xxxxxx Xxxxxx, 2005, s. 16. důležitou. Jakkoliv jsem konstatovala, že novelizace provedená zákonodárcem v oblasti zásad pracovně právních vztahů představuje výrazný posun ke zlepšení kodifikace těchto zásad, nepovažuji současný stav za zcela důvěřivého bezchybný. Třetí kapitola pojednala o pracovním poměru, jednom z nejdůležitějších a informace nehledajícíhov praxi také nejpoužívanějších vztahů se řídících se pracovněprávními předpisy vůbec. Hlavním cílem ochrany kupujícího V této kapitole jsem se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím nejprve zabývala závazkovým a prodávajícímosobně právním charakterem pracovního poměru, pak jeho organizační a kolektivní povahou a konečně také jeho úplatností. Poté jsem rozepsala jeho jednotlivé prvky, tj. subjekty, objekt a obsah, přičemž jsem kritizovala (i) zbytečnou rigiditu sjednávání pracovního poměru nezletilých osob, a to především podmínkou ukončení povinné školní docházky, a (ii) možnost stát se zaměstnavatelem i nezletilým osobám bez plné svéprávnosti, což s ohledem na základní princip pracovního práva vůbec, tedy na ochranu zaměstnance, může v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvybudoucnu představovat značné problémy, a naopak ocenila nynější úpravu závislé práce, neboť se mi jeví zdařilejší oproti úpravě předchozí, a to současně s novým občanským zákoníkem čzejména z důvodu, že nesměšuje znaky závislé práce a podmínky jejího výkonu dohromady, nýbrž je odděluje do samostatných odstavců, což tvoří celou úpravu značně přehlednější. 89/2012 Sb., v platném zněníVe čtvrté kapitole jsem z nejrůznějších hledisek nahlédla možnosti kategorizace pracovního poměru a mj. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti shledala nedokonalosti vzbuzující četné nejasnosti u právní úpravy kupní smlouvypracovních poměrů na dobu určitou. V páté kapitole jsem se zabývala, slovy teorie, tzv. předsmluvními vztahy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou vztahy vznikajícími v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodnímrámci výběru budoucích zaměstnanců zaměstnavatelem. Srovnáním V této kapitole jsem rozpracovala téma poskytování informací a údajů, které jsou jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvyzaměstnavatel, tak jejích jednotlivých pododdílůzaměstnanec povinni poskytnout. Popsala jsem také problematiku vedení osobního spisu a její souvislost s ochranou osobních údajů. Kapitolu jsem uzavřela nahlédnutím tématu vstupních lékařských prohlídek, docházím k závěrujejichž význam v praxi stále stoupá. V šesté kapitole jsem rozvinula vymezení pojmu pracovní smlouva obecně, včetně formálních náležitostí tvořících její nezbytné součásti. Zde jsem jednoznačně kladně ohodnotila sjednocení formy uzavření pracovní smlouvy pod sankcí její neplatnosti a apelovala na fakt, že nový občanský zákoník přináší propracovanější z hlediska právní úpravu kupní smlouvyjistoty a prevence případných sporů je výhodnější nespoléhat na možnosti dodatečného zhojení neplatnosti pracovní smlouvy a na počátku vzniku pracovního poměru uzavřít písemnou pracovní smlouvu tak, než jak je ta aktuálnístanoveno dikcí zákona, tedy v písemné formě. V nejrozsáhlejší, tedy sedmé kapitole jsem popsala obsahové náležitosti jednak nezbytné pro platné uzavření pracovní smlouvy jednak představující sice vedlejší náležitosti tohoto právního jednání, nicméně v praxi hojně využívané. V rámci budoucích úvah této kapitoly jsem mj. přes odlišné názory některých odborníků jednoznačně souhlasila s názorem NS, že (i) nové určení pracovní náplně nepředstavuje změnu pracovní smlouvy a druhu práce v ní obsažené, a (ii) zákoník práce upravuje pouze časové určení, v rámci něhož smí zaměstnavatel odstoupit od sjednané konkurenční doložky, nikoliv tedy samotné důvody pro odstoupení od konkurenční doložky, a rozebrala úpravu zkušební doby, již považuji za zdařilou. V poslední části diplomové práce se stručně věnuji vzniku pracovního poměru ve Velké Británii. Takovéto porovnání je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatkůzajímavé především z hlediska naprosté odlišnosti obou právních řádů. Obecně si myslím, které že pro občany České republiky je stávající právní úprava jednoznačně přehlednější a snadnější z hlediska orientace a právní jistoty, než úprava britská. Co ale nelze pominout je propracovanější systém ochrany zaměstnance ve Velké Británii (např. obsah písemného potvrzení, vyšší věková hranice umožňující nezletilým výkon závislé práce), který by pro českou právní úpravu mohl sloužit jako inspirace. Nelze opomenout ani značný vliv nového občanského zákoníku, jakožto předpisu subsidiárního, který se promítá především v nové úpravě neplatnosti, svéprávnosti či právní úpravě vyskytujíosobnosti. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu Hodnotit úspěšné provázání či vzájemnou symbiózu novely zákoníku práce a teprve praxe ukážeobčanského zákoníku není, zda budou opravdu zapotřebís ohledem na „čerstvost“ účinné právní úpravy snadné, avšak dosah všech přijatých změn prozatím vnímám spíše pozitivně. XXXXXX, X. Pracovní právo. 5. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Xxxx, 2013. 599 x. XXXXXX, M., XXXXXX, L. a kol. Zákoník práce: Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Xxxx, 2012. 1087 x. XXXXXXXXX, X. Přehled judikatury ve věcech pracovněprávních. 2., aktualizované vydání. Xxxxxxx Kluwer ČR, a. s., 2010, 356 x. Xxxxxx, M. a kol. Pracovní právo. 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004. XXXXXX, M. a kol. Pracovní právo. 1. vydání. Brno: MuniPRESS, 2012, 752 x. XXXXXXX, X. Xxxxxx práva. 5. upravené vydání, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Xxxx Xxxxx, s.r.o., 2009, 245 x. XXXXXXXXX, A. a kol. Pracovní doba podle zákoníku práce. 1. vydání. Nakladatelství ANAG. 2009, 287 x. XXXXXXXXX, A. a kolektiv. Zákoník práce, komentář s judikaturou, Praha: Leges, 2012, 1087 x.

Závěr. Pro kupní smlouvu Lze jednoznačně říci, že kolektivní smlouva představuje důležitý stabilizační prvek v pracovněprávních vztazích. Právní úpravou je charakteristická řada atributů: jedná dán rámec, ve kterém se o dvoustranný právní úkonmohou strany pohybovat, přičemž je jim zachována dostatečná smluvní volnost. Chráněni jsou především zaměstnanci, jejichž práva nesmí být kolektivní smlouvou zkracována. Právě kolektivní smlouva posiluje jejich postavení, které je vůči zaměstnavateli nerovné. Kolektivní smlouvy tak napomáhají k sociálnímu smíru a ekonomické rovnováze. A stejně tak odborové organizace, jakož to nejsilnější zástupce zaměstnanců, stírají nerovné postavení mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. A to nejen z něhož jeden účastník (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právotoho důvodu, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenuže jsou to pouze ony, které mohou uzavírat kolektivní smlouvy. Současnou Jejich důležitost spočívá i v kontrole, kterou vykonávají nad zaměstnavatelem. Mám-li porovnat německou právní úpravu kupní s českou, je to úkol nelehký. Oba národy prošly jiným historickým vývojem, který se podstatně odrazil i ve vývoji právním. Právě německé kolektivní právo má za sebou dlouhou historii. Jejich kolektivní pracovní právo se vyvíjelo po celá desetiletí, kdežto česká právní úprava kolektivního práva po dlouhá léta stagnovala. Lze tak říci, že německá právní úprava kolektivního práva je o něco více propracována, k čemuž jistě přispěla i judikatura Spolkového soudu. Za zmínku také jistě stojí pracovní soudy, které v Německu fungují k řešení pracovněprávních sporů, včetně těch kolektivních. Zaměstnanci sice mají možnost využít alternativních prostředků, avšak není-li jejich spor vyřešen, mají možnost obrátit se na specializovaný soud. Nabízí se tak úvaha de lege ferenda, zda i u nás by bylo vhodné tyto pracovní soudy zavést. Je nutné zamyslet se nad tím, kolik pracovních sporů ročně, je u nás řešeno. Příkladem budiž statistika: za rok 2018 bylo v České republice okresními a krajskými soudy pravomocně rozhodnuto přes 3200 pracovních sporů. Z toho se jednalo o 17 sporů dle zákona o kolektivním vyjednávání, které se týkaly určení nezákonnosti stávky či výluky. Dále se 312 sporů týkalo neplatnosti rozhodčí smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní či zrušení rozhodčího nálezu.175 V Německu bylo pracovními soudy za rok 2018 řešeno 420 000 pracovních sporů.176 Ačkoli má Německo osminásobně více obyvatel, není u nás v obchodním zákoníkusoučasnosti řešeno takové množství pracovních sporů, jednak od jiných smluvních typůaby byla potřeba tyto specializované soudy zřídit. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální Mám-li zhodnotit současnou právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu zajisté vhodné, i jiné právní předpisy (napřnadále zachovat velkou smluvní volnost co se obsahu kolektivních smluv týče. ZoOS)Je potřeba, aby si odborové organizace se zaměstnavatelem přizpůsobili kolektivní smlouvu dle daného pracovního odvětví a konkrétních možností. Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchoděZa úvahu by také stálo zavést registr kolektivních smluv, což by zvýšilo přehlednost o kolektivních smlouvách. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní Právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah stávky je dle mého názoru potřeba provést opravu nedostatečná. Zákon o kolektivním vyjednávání sice upravuje institut stávky, nicméně pouze drobných nedostatkůve vztahu ke kolektivnímu vyjednávání. Jakékoli jiné stávky pořádané za účelem ochrany hospodářských či sociálních práv jsou právem neupravené. Ve své práci jsem chtěla podat komplexní výklad o kolektivních smlouvách. Ovšem po prostudování dostupných zdrojů, které by bylo k podání uceleného výkladu zapotřebí mnohem více prostoru. Ke kolektivním smlouvám totiž neodmyslitelně patří proces kolektivního vyjednávání a řešení sporů z těchto smluv vzniklých. Snažila jsem se tedy podat takový výklad, který by pojednával o důležitých aspektech kolektivních smluv včetně institutů s nimi spojených. Přínosem bylo poznání německé právní úpravy, se kterou jsem doposud neměla možnost se setkat. Orientace v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebízahraničních zákonech je pro mě jistě cennou zkušeností.

Závěr. Pro kupní smlouvu je charakteristická řada atributůVe své práci jsem se zabýval Mediálním obrazem uzavření Opoziční smlouvy ve vybraných českých médiích. V teoretické části jsem pomocí odborné literatury nastínil problematiku mediální teorie a definoval některé relevantní pojmy, jako gatekeeping nebo agenda-setting. Zároveň jsem se věnoval významu médií ve společnosti a jejich vlivu na konstrukci reality. Cílem teoretické části bylo představit rámec, ve kterém se budu pohybovat a význam práce jako takové. sestavení vlády po ukončení voleb? VO2 takto: jedná Jakým způsobem média referovala o Opoziční smlouvě v době kolem jejího podpisu? Poté jsem se o dvoustranný právní úkonvěnoval samotné analýze článků v denících Mladá fronta Dnes, z něhož jeden účastník (prodávající) Právo, Hospodářské noviny a Blesk. Tyto deníky jsem vybral na základě jejich vysoké čtenosti v roce 1998 a rozlišnosti, co se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě týče ideologického ukotvení a převést na něj vlastnické právo, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenuvlastnických struktur. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typůČlánky jsem rozdělil do dvou časových období. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitelePrvní období začínalo druhým dnem voleb, tedy běžně informovaného20. červnem 1998 a končilo 2. červencem 1998, nikoli zcela důvěřivého což je den, kdy došlo ke zveřejnění jednání o dohodě mezi ODS a informace nehledajícíhoČSSD. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní Druhé období začínalo prvním dnem po podepsání Opoziční smlouvy, tedy 10. červencem 1998 a to současně s novým občanským zákoníkem čkončilo 20. 89/2012 Sb.srpnem, v platném zněnícož je den po vyslovení důvěry menšinové vládě Xxxxxx Xxxxxx. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatkůNásledně jsem popsal postup obsahové analýzy a kódování, které se v nové právní úpravě vyskytujíjednotlivých obdobích lišilo. Ale takové nedostatky Další část jsem věnoval prezentaci získaných dat a jejich interpretaci. Zároveň jsem se snažil ověřit hypotézy, které jsem dříve formuloval. H1: V období od 20.6. do 2.7. 1998 není dohoda mezi ODS a ČSSD považována za pravděpodobnou. Hypotézu 1 jsem na základě dat potvrdil. Povolební články považovaly I tuto hypotézu jsem na základě analýzy článků v daném období potvrdil. Spojení jednoho ze zmíněných uskupení tří stran bylo dominantně považováno za nejpravděpodobnější. Hypotéza 3 byla formulována takto: Silným motivem podpisu Xxxxxxx je „překvapení.“ Tuto hypotézu jsem ověřoval na základě článků z druhého časového období. H3 jsem zamítnul, jelikož ve dvou denících se aspekt překvapení neobjevoval vůbec a výraznější byl pouze v deníku Blesk. Hypotéza 4: Opoziční smlouva je deníky považována za důležité téma. Tuto hypotézu jsem zkoumal na základě definovaného indexu důležitosti, který bral v potaz rozmístění zpravodajských článků na stranách a počet slov. H4 jsem na základě dat potvrdil, jelikož se články umisťovaly na předních stranách a obsahovaly vysoký počet slov. H5: Informace o Smlouvě jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu silně personalizovány osobami Xxxxxx Xxxxxx a teprve praxe ukážeXxxxxxx Xxxxxx. Tuto hypotézu jsem potvrdil. V článcích napříč žánry se spojení Smlouvy s těmito dvěma osobami vyskytovalo ve více než 50 % případů. Zároveň byli téměř jediní, zda budou opravdu zapotřebíkteří byli se Smlouvou jmenovitě spojováni. H6: Od KDU-ČSL a Unie svobody je Opoziční smlouva kritizována jako „proti demokracii.“ I tuto hypotézu jsem potvrdil na základě vyznění jednotlivých aspektů Opoziční smlouvy roztříděného podle zdrojů. Zástupci KDU-ČSL a Unie svobody často zdůrazňovali, že uzavření Smlouvy je v rozporu s demokratickými zásadami. H7: Nejkritizovanějším článkem Opoziční smlouvy je článek 6. Tuto hypotézu jsem taktéž potvrdil. K potvrzení mě vedla skutečnost, že článek 6 byl jediným konkrétním článkem, jehož kritika se v médiích objevovala. Tato kritika se navíc objevila ve všech zkoumaných denících. H8: Autoři článků deníku Právo jsou k Opoziční smlouvě nejméně kritičtí. Tuto hypotézu jsem nepotvrdil. Autoři článků v deníku Právo nezmiňovali ve svých textech negativní aspekty Smlouvy v menší míře. Je ovšem potřeba dodat, že v deníku Právo se na rozdíl od jiných deníků jako důvod kritiky objevovalo možné ohrožení a oslabení ČSSD. Zároveň byly články tohoto levicově orientovaného deníku nejsilněji spojeny s osobou Xxxxxxx Xxxxxx. Moje bakalářská práce zachytává atmosféru bezprostředně kolem uzavření Opoziční smlouvy, která bývá označována za jednu z nejkontroverznějších věcí v polistopadové politice (Xxxxxxx, 2015, s. 12). Pracuje se všeobecným očekáváním povolebního uspořádání a nastiňuje aspekty a myšlenky, které doprovázely její podpis. Pomocí analýzy článků taktéž zachytává reflexi Xxxxxxx od tehdejších politických i nepolitických představitelů. Smlouva ihned po přijetí čelila různé kritice od řady různých zdrojů. Často zmiňovaným aspektem ve všech rovinách byla její nestandardnost. Její zastánci, především z řad signatářů Smlouvy, tedy ODS a ČSSD, naopak poukazovali na stabilitu, kterou má dokument poskytnout. Jelikož je práce zaměřená na úzké časové období, zejména bezprostředně po podepsání Opoziční smlouvy, dá se na ni přirozeně navázat zkoumáním mediálního obrazu vlády Xxxxxx Xxxxxx, kterou umožnila právě tato dohoda, případně důsledků jejího uzavření. Taktéž se dá přistoupit ke zkoumání obrazu uzavření Opoziční smlouvy s ohledem na vývoj v čase, jelikož toto téma rezonuje v české společnosti do dnešního dne. V rámci politologie nebo sociologie lze hlouběji zkoumat i události, které uzavření Smlouvy předcházely s ohledem na určitou čerstvost, kterou se demokracie v tehdejší České republice stále vyznačovala. Věřím, že má práce bude cenným zdrojem informací v případných navazujících analýzách.

Závěr. Pro kupní smlouvu je charakteristická řada atributů: jedná se o dvoustranný právní úkonV případě, z něhož jeden účastník kdy český daňový nerezident převádí podíly zmíněné v úvodu tohoto příspěvku (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právotj. cenné papíry, které nepředstavují účast s rozhodujícím nebo podstatným vlivem ve smyslu obchodního zákoníku, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenupřevod nesplňuje podmínky pro osvobození příjmu z převodu podílu dle § 19 ZDP), je souvisejícím daňově uznatelným nákladem nabývací cena převáděných cenných papírů ve smyslu § 24 odst. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím7 ZDP, a to především ve zdaňovacím období, ve kterém příjem dle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 7. a § 22 odst. 1 písm. h) nerezidentovi plyne, tj. na peněžní bázi jak to ukazuje příklad výše; přičemž k potenciálním změnám reálné hodnoty, které nastaly během držby cenného papírů, se nepřihlíží. Při postupných nákupech stejného druhu akcií za různé ceny se při prodeji pro určení nabývací ceny použije metoda FIFO nebo metoda váženého aritmetického průměru (obdobně jako je upraveno v oblasti informačních zdrojů§25 odst. K 1.1.2014 má vstoupit 4 zákona o účetnictví). Tento postup podporuje obchodování s cennými papíry v účinnost nová právní ČR, resp. cennými papíry vydanými českými rezidenty. Navrhujeme potvrdit výše uvedené závěry a příslušným způsobem je publikovat. Dále navrhujeme, aby při nejbližší novele ZDP byla provedena vhodná legislativní úprava kupní smlouvypotvrzující srovnatelný režim pro rezidenty i nerezidenty. Do doby, než bude tato případná novela schválena, doporučujeme v souladu s § 55a zákona o správě daní a to současně s novým občanským zákoníkem čpoplatků prominout daň vyměřenou v případě, že nebylo akceptováno uplatnění nabývací ceny akcií jako daňově uznatelného nákladu při prodeji cenných papírů českým daňovým nerezidentem za výše popsaných okolností. 89/2012 Sb.Navržený závěr, že v případě převodu dotčených cenných papírů - akcií lze jako související daňový náklad uznat jejich nabývací cenu podle § 24 odst. 7 ZDP (bez jakéhokoliv omezení), nemá oporu v zákoně a nelze jej proto přijmout. ZDP upravuje možnost uplatnit si k příjmu z prodeje akcií výdaj pouze v případech vymezených v § 24 odst. 2 písm. r) a w) ZDP. § 24 odst. 7 ZDP vymezuje pouze způsob stanovení nabývací ceny pro účely konkrétních ustanovení zákona, tudíž toto ustanovení nelze aplikovat samostatně, bez dalšího. § 24 odst. 2 písm. r) ZDP je obecným pravidlem aplikovaným v případech, kdy se akcie pravidelně přeceňují na reálnou hodnotu podle zákona o účetnictví a tudíž se případné změny v ocenění akcií objeví v základu daně české účetní jednotky v průběhu držby každoročně. V případech, kdy se akcie nepřeceňují reálnou hodnotou, aplikuje se pravidlo vymezené v § 24 odst. 2 písm. w) ZDP, které je výjimkou z použití ustanovení § 24 odst. 2 písm. r) ZDP a které umožňuje jako daňový náklad uplatnit nabývací cenu akcie pouze do výše příjmů z jejího prodeje. S ohledem na fakt, že zahraniční účetní jednotka pro účely českého základu daně nepřeceňuje akcie na reálnou hodnotu, nelze na ní použít § 24 odst. 2 písm. r) ZDP, ale aplikuje se na něj ustanovení § 24 odst. 2 písm. w) ZDP. Zahraniční účetní jednotka totiž v ČR podává daňové přiznání pouze za zdaňovací období, ve kterém převádí akcie a nikoliv v průběhu držby (i kdyby by tedy zahraniční účetní jednotka podle zahraničních účetních předpisů přeceňovala akcie na reálnou hodnotu, v platném zněníprůběhu držby bude případný rozdíl v přecenění zohledněn pouze v základu daně ve státě rezidence zahraniční účetní jednotky podle zahraničních daňových předpisů a nikoliv v českém základu daně). Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změnStejný postup jako české účetní jednotce podle § 24 odst. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy2 písm. r) ZDP lze umožnit zahraniční účetní jednotce, tznkterá by se nacházela ve srovnatelném postavení se situací české účetní jednotky, tj. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatků, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu pokud by zahraniční účetní jednotka postupovala obdobně jako česká účetní jednotka a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebí.prokázala by českému správci daně následující skutečnosti:

Závěr. Pro kupní smlouvu Ve své bakalářské práci jsem se věnovala institutu veřejnoprávních smluv. Jak již bylo zmíněno v úvodu, je charakteristická řada atributů: jedná to téma velmi obsáhlé a cílem této práce bylo objasnit základní údaje týkající se o problematiky veřejnoprávních smluv. Veřejnoprávní smlouvy definujeme jako dvoustranný či vícestranný právní úkon, jehož úkolem je zakládání, změna nebo rušení práv a povinností ve veřejném právu. Tento fakt byl již několikrát v práci uveden. Díky těmto smlouvám je přenášena působnost státní správy a samosprávy na jiné subjekty. Při psaní práce, jsem vycházela z něhož jeden účastník (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě několika pramenů, jelikož žádný z existujících není plně dostačující. Největším pomocníkem při psaní práce a převést na něj vlastnické nejčastěji používaným zdrojem byl pro mne Správní řád, komentář a Správní právo, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenuobecná část od Xxxxxx Xxxxxxxxx. Současnou Donedávna neexistovala žádná komplexní platná právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak úprava veřejnoprávních smluv, až od smlouvy kupní 1. ledna 2006 vstoupil v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typůúčinnost Správní řád (zákon. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (napřč. ZoOS500/2004 Sb.). Významnou Díky správnímu řádu dostaly veřejnoprávní smlouvy právní rámec. Veřejnoprávní smlouvy se vyznačují různými specifickými znaky, ale v mnoha případech jsou podobné se smlouvami soukromoprávními. U veřejnoprávních smluv jsou k naleznutí i jisté nedostatky, ale celkově je to úprava velmi kvalitní. Důležité je, aby účastníci smluv vycházeli ze stanovených zásad a neporušovali stanovená pravidla a povinnosti. Cílem mé práce bylo obeznámit společnost problematikou při úpravě kupní veřejnoprávních smluv, i ty, kteří se nikdy nevěnovali žádné právní problematice. Veřejnoprávní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je jsou dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatkůvelmi důležité pro naši společnost. Umožňují občanům se zapojit do fungování správy věcí veřejných. Je to institut, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu který za poslední dobu roste a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebípo nějaký čas tomu bude určitě i nadále.

Závěr. Po vyjasnění vztahů mezi obcemi a sta- vebníky existuje v české územně plá- novací praxi ze strany obcí i develope- rů dlouhodobě silná poptávka. Z tohoto pohledu se čekalo od nového stavební- ho zákona mnohem více, než skutečně přinesl. Ze srovnání se zahraniční praxí vyplývá, že funkčnost ekonomických nástrojů v územním plánování, mezi které plánovací smlouvy patří, musí být zajištěna komplexním a domyšle- ným řešením. Polovičatá řešení vnáší do praxe naopak nejistotu a rizika. Identifikovali jsme hned několik zá- sadních rizik spojených s novou práv- ní úpravou. Mezi ta největší z hlediska možnosti využívání plánovacích smluv patří slabá pozice samospráv, kvůli které obce nemohou výstavbu v území uzavřením plánovací smlouvy účinně podmínit. Chybí zároveň provazba in- stitutu plánovacích smluv do katastru nemovitostí, aby byly sjednané závazky vymahatelné i po právních nástupcích. U plánovacích smluv navázaných na zhodnocení pozemku územním plánem vzniká riziko nekoncepčního obcho- dování se změnami územních plánů ze strany obcí. Pro kupní smlouvu je charakteristická řada atributů: jedná všechna tato rizika lze přitom najít řešení v zahraniční praxi. Je tak škoda, že se o dvoustranný právní úkonpři rekodifikaci staveb- ního zákona nenašlo dost času a energie na prostudování zahraničních právních úprav, z něhož jeden účastník (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právoze kterých bychom si vzali po- naučení, a kupující na důsledné prokonzultování nově navrhovaných přístupů se zavazuje předmět koupě převzít zástupci odborné veřejnosti. Jen tak mohl vznik- nout promyšlenější zákon, který by měl šanci být dlouhodobým dokumentem skutečně naplňujícím očekávání obcí, developerů i dalších zájmových skupin. XXXXXX, Xxxx – KORBEL, Xxxxxxxxx. Deset dů- vodů, proč není nový stavební zákon „jen pro- developerský“, Advokátní deník. Online: https:// xxxxxxxxxxxxxx.xx/0000/00/00/xxxxx-xxxxxx- -proc-neni-novy-stavebni-zakon-jen-prodevelo- persky-2/ [naposledy navštíveno 30. 11. 2021]. XXXXXXXXXX, Xxxxx – XXXXXXXXXX, Eliška. Mnichovský model. Nastavení finanční participace investorů na základě zastavitelnosti území. In: Ur- banismus a zaplatit za něj kupní cenuúzemní rozvoj, vol. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku3/2018, jednak od jiných smluvních typůpp. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu22–26. XXXX, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy Xx-Xxxx – XXXXXXX, Xxxxxx (např. ZoOSeds.). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchoděAnalyzing Land Readjustment. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícíhoEconomics, Law, and Collective Action. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historiiLincoln Institute of Land Policy, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb2007., v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatků, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebí.

Závěr. Pro kupní smlouvu Jestliže se nemá rozhodčí řízení v České republice stát méněcenným způsobem řešení sporů v porovnání s řízením soudním, pak je charakteristická řada atributů: jedná potřeba zvýšit jeho celkovou důvěryhodnost. Zatímco Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR disponuje v drtivé většině nestrannými a profesionálními rozhodci, rozhodci ad hoc působící per se o dvoustranný právní úkon, z něhož jeden účastník (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést na něj vlastnické právo, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na nebo pod záštitou tzv. aktivního spotřebitelerozhodčích center nemohou v převažující většině nabídnout ani jednu z výše uvedených kvalit. Rozhodčí řízení musí zůstat doménou obchodních sporů. Spotřebitelské spory mají být řešeny v rámci jiných forem ADR, tedy běžně informovanéhoneboť vyžadují specifický přístup, nikoli zcela důvěřivého který zohledňuje postavení spotřebitele jako slabší strany. Všechny subjekty v České republice jsou povinny dodržovat komunitární právo jako integrální součást českého práva. Rozhodci nejsou výjimkou. Musejí proto při rozhodování sporů komunitární (spotřebitelské) právo aplikovat. V případě neochoty k aplikaci komunitárního práva ze strany rozhodců je na obecných soudech, aby v rámci jejich kontrolní funkce zasáhly a informace nehledajícíhozrušily rozhodčí nález, pokud bylo rozhodčí řízení zahájeno na základě nekalé rozhodčí doložky. Hlavním cílem ochrany kupujícího Toto jim umožňuje výklad čl. 6 Směrnice provedený Soudním dvorem ve věci Claro v Móvil. Spotřebitel se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícímmůže bránit nepříznivým důsledkům nekalé rozhodčí doložky rovněž ve fázi výkonu rozhodčího nálezu. Eurokonformní výklad ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) umožňuje obecnému soudu zastavit výkon rozhodčího nálezu z důvodu, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb.že rozhodčí řízení, v platném zněníněmž byl vydán rozhodčí nález jakožto exekuční titul, bylo zahájeno na základě nekalého smluvního ujednání. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změnEfektivní legislativní úprava řešení spotřebitelských sporů v České republice je naprostou nutností. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvySoučasná dvoustupňová a v principu dobrovolná úprava spotřebitelských sporů pod egidou Ministerstva průmyslu a obchodu není dostačující.49 Nemůže totiž zabránit nepoctivým podnikatelům, tznaby zneužívali nadále obchodní podmínky k jmenování svých rozhodců. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatků, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebíTímto není naplněna ani litera ani účel Směrnice.

Závěr. Pro kupní smlouvu Informace o právech akcionářů souvisejících s účastí na valné hromadě a popis postupu při účasti na valné hromadě Akcionář společnosti je charakteristická řada atributů: jedná v souladu se o dvoustranný právní úkonstanovami společnosti a právním řádem České republiky oprávněn účastnit se valné hromady a hlasovat na ní, z něhož jeden účastník (prodávající) má právo požadovat a obdržet na ní vysvětlení záležitostí týkajících se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě a převést společnosti, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na něj vlastnické právovalnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní, a kupující uplatňovat návrhy a protinávrhy. Rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je 10. červen 2015. Význam rozhodného dne spočívá v tom, že určuje, kdo je oprávněn účastnit se zavazuje předmět koupě převzít valné hromady a zaplatit za něj kupní cenuvykonávat na ní akcionářská práva, včetně práva hlasovat. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku Valné hromady je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní tedy oprávněna účastnit se a vykonávat na ní svá akcionářská práva každá osoba, která bude vedena jako akcionář společnosti k rozhodnému dni. Prezence akcionářů bude zahájena v 10:00 hodin v den a v místě konání valné hromady. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Při prezenci akcionářů se prokáže akcionář – fyzická osoba platným průkazem totožnosti. Je-li akcionářem právnická osoba zapsaná v obchodním zákoníkuči jiném obdobném rejstříku, jednak od jiných smluvních typůpředkládá osoba zastupující akcionáře originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z obchodního či jiného obdobného rejstříku nikoli staršího než 30 dnů, ze kterého vyplývá oprávnění příslušné osoby jednat v zastoupení akcionáře; tato osoba se prokáže platným průkazem totožnosti. Kupní smlouvu Zmocněnec akcionáře předkládá písemnou plnou moc, která musí obsahovat úředně ověřený podpis Je-li akcionářem zastoupeným na základě plné moci právnická osoba zapsaná v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravuobchodním či jiném obdobném rejstříku, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (napřpředkládá zmocněnec originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu zastoupeného akcionáře z obchodního či jiného obdobného rejstříku nikoli staršího než 30 dnů, ze kterého vyplývá oprávnění příslušné osoby udělit zmocněnci plnou moc. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historiiJe-li zmocněncem právnická osoba, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitelepředkládá osoba jednající za zmocněnce originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu této právnické osoby z obchodního či jiného obdobného rejstříku nikoli staršího než 30 dnů, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sbze kterého vyplývá oprávnění příslušné osoby jednat za zmocněnce., v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatků, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebí.

Závěr. Pro kupní smlouvu Při zpracování tématu naší práce j sme se rozhodli stěžejní kapitol y pojednávaj í c í o procesu reklamace a náhradě škody uvést kapitolou o právní odpovědnosti. Považoval i j s me za vhodné nejprve obecně pojednat o právní odpovědnosti j akožto nadřazeném pojmu k pojmů m odpovědnosti za vady a odpovědnosti za škodu, jež by l y základem pro výklad o procesu reklamace a náhradě škody. Při zpracování dané problematiky vyvstala potřeba věnovat podstatně větší část, než j sme zam ý š l e l i , rozhodnutím soudních a rozhodčích orgánů. Vídeňská úm l uva je charakteristická řada atributů: jedná mj. t ím, že je j í text obsahuje mnoho obecných formulací, které mohou být předměte m různých výkladů a zdrojem nejistoty při rozhodování smluvních stran, zda podřídit sm louvu režimu Úm l uvy. Soudní rozhodnutí j sou významn ý m vodítkem při i nterpretaci právní normy a v případě Vídeňské úmluvy j e j i ch význam značně narůstá. Oficiáln í komentáře UNCITRAL k textu Úmluvy i komentáře význ amných představitelů odborné veřejnosti mezinárodního obchodního práva vycházej í předevší m ze soudních a rozhodčích rozhodnutí. Cestou rozboru rozhodnutí soudních a rozhodčích orgánů j sme se o dvoustranný právní úkonrozhodli j í t i m y a skrze konkrétn í rozhodnutí, z něhož jeden účastník (prodávající) n i chž ta nejdůležitější představujeme pří mo v textu a na j i ná odkazujeme v poznámce pod čarou, se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě pokusil i dát obecný m pojmům v Úmluvě konkrétnější obsah. Při analýze velkého množstv í rozhodnutí nás vel m i pří j emně překvapila skutečnost, že soudy často v odůvodnění zm i ňuj í j i né případy a převést na něj vlastnické právoto i takové, které rozhodovaly soud y v j i né zem i , a kupující se zavazuje předmět koupě převzít poukazují na podobnosti, nebo naopak zdůrazňuj í rozdíl y s j i m i posuzovaný m případem. Dle našeho názoru je tato soudní praxe obrovským pozitivem posi l u j í c ím mezinárodní význam Vídeňské úm l u v y a zaplatit za něj zvyšuj í c í m povědomí o je j í existenci j ako kval i tn í právní úpravě mezinárodní kupní cenu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuálnísm louvy. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatkůzávěru naší práce považujeme za užitečné předložit doporučen í pro smluvní praxi. Z pohledu nejčastějších problémů, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukážekterým i se musely soudy při řešení sporů vypořádat, zda budou opravdu zapotřebí.se jeví vhodné pro reklamačn í režim následuj í c í sm l uvní u j ednání:

Závěr. Pro kupní smlouvu Dne 1. 1. 2014 nastala účinnost nového občanského zákoníku, který poměrně rozsáhle mění dosavadní pojetí českého soukromého práva. Nejzásadnější změnou je charakteristická řada atributů: jedná se o dvoustranný právní úkon, z něhož jeden účastník (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě odstranění dosavadního dualismu neobchodní a převést na něj vlastnické právo, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od obchodní smlouvy kupní a smlouvy o dílo. Nadále tedy nebude záležet, zda je smlouva uzavřena mezi podnikate- li či nepodnikateli – vše bude upraveno v obchodním zákoníkurámci jednoho zákona. Základní vymezení smlouvy o dílo se v podstatě nemění. Změna nastala v otázce ceny díla. Nově je upraveno, jednak od jiných smluvních typůže nárok na zaplacení ceny díla vzniká až provedením díla. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravuPokud se dílo provádí postupně, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno jednotlivé stupně odlišit, může být předáno nebo i splaceno po částech. Dosavadní právní úprava umožňovala stanovit cenu i rozpočtem, to se promítlo i do nové právní úpravy. Změna nastala v historiitom, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost že nová právní úprava kupní smlouvyzavádí možnost zvýšení i zaruče- ného rozpočtu, který je ve smlouvě sjednán jako pevná částka, pokud nastala nějaká nepřed- vídatelná událost. Zhotovitel se může obrátit i na soud, který o zvýšení ceny rozhodne. Xxxxxxxx je právo svémocného prodeje, který NOZ připisuje zhotoviteli. Znamená to, že po- kud si objednatel věc nepřevezme bez zbytečného odkladu po dokončení díla nebo po vyro- zumění o pozdějším dokončení díla, upozorní zhotovitel objednatele, že má v úmyslu věc prodat a stanoví mu lhůtu k jejímu převzetí. Po uplynutí této lhůty může věc prodat. Změna nastala také v úpravě stavby jakožto předmětu díla. Objednatel má například nově právo žádat po zhotoviteli vyúčtování dosavadního postupu prací a vynaložených nákladů, pokud byla cena určena s odkazem na jejich skutečný rozsah. Výslovně se upravuje možnost kontroly díla objednatelem na určitém stupni jeho provádění, pokud si to současně s novým občanským zákoníkem čstrany dohodnou ve smlouvě. 89/2012 Sb.Většina ustanovení nového občanského zákoníku jsou dispozitivní, v platném zněnícož znamená, že se od nich mohou strany odchýlit. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy Celkově lze říci, že smlouva o dílo je teď komplexnější a obsahu- je řadu nových ustanovení a změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním Zároveň poskytuje lepší ochranu jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvypro zhotovitele, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatků, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebípro objednatele.

Závěr. Pro kupní smlouvu Je zřejmé, že všem výše uvedeným obtížím souvisejícím s námitkou, že směnka byla zapla- cena, lze snadno předejít tak, že směnka bude proti úhradě vyžádána zpět. Je jistě žádoucí, aby byla přitom kvitována nebo při placení postižním provázená návratním účtem. Není to však nej- podstatnější, protože práva ze směnky, kterou drží v rukou ten, kdo ji uhradil, nelze proti tomuto plátci nikdy řádně uplatnit. Netýká se to jen ne- možnosti získat bez originálu směnečné listiny směnečný platební rozkaz. I v případě, že směnka bude vymáhána běžnou žalobou bez ná- vrhu na vydání směnečného platebního rozkazu, stejně bude nutno dříve nebo později opět origi- nál směnečné listiny soudu předložit k důkazu. Bez předložení dokonalého cenného papíru ni- kdy nelze práva z takového cenného papíru při- znat, což platí pro směnku beze zbytku také. Jis- těže není povinností plátce směnky tuto listinu si vyžádat. Nečiní-li tak, sám sebe poškozuje. To se odráží i v případném řízení umořovacím. Směneční dlužníci jsou vždy účastníky řízení o umoření směnky ve smyslu § 185k o. s. ř. a edikt (§ 185m odst. 2 o. s. ř.) xxx tedy musí být doručen přímo nejen vyvěšením na úřední desce soudu. Pak je charakteristická řada atributů: jedná pro ně snadné dosáhnout zamít- nutí návrhu na umoření prostým předložením směnečné listiny. Xxxxx se snad snažil navrho- vatel to obejít tím, že určitou osobu jako dlužníka neuvede v návrhu na umoření, pak sice je možné, že takový dlužník se o dvoustranný právní úkonumořovacím řízení ani nedozví. To však nevadí, protože pak soud v usnesení, kterým prohlásí směnku za umoře- nou (§ 185r o. s. ř.), takového dlužníka neuvede, protože výrok musí vyplývat z něhož jeden účastník (prodávající) se zavazuje odevzdat druhému účastníku (kupujícímu) předmět koupě návrhu na umoření. Není-li dlužník uveden v návrhu na umoření, ne- může být ani v tomto usnesení. Pak ovšem nelze ani s pomocí usnesení o umoření účinným způ- sobem vymáhat nároky ze směnky proti tako- vému nezmíněnému dlužníku. Právo na vydání směnečné listiny není uve- deno v zákoně směnečném a převést šekovém náho- dou, ale odráží přesně zvláštní povahu nároků z dokonalých cenných papírů. Je proto velmi na něj vlastnické právopováženou, a kupující se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku kolik směnek je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěruvymáhání napa- deno námitkou, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvyjde o směnku již zaplacenou. Vysvětlit to lze jen dvojím způsobem. Buď dluž- níci ve velkém rozsahu používají smyšlenou ná- mitku zaplacení směnky k poškození majitele směnky anebo stejně masově dlužníci skutečně platí na směnku, než je ta aktuálníaniž by si ji vyžádali zpět. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatkůAni jedna, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukážeani druhá varianta neslouží dlužníkům ke cti, zda budou opravdu zapotřebíať jde na jejich straně o prohnanost anebo naopak o neznalost, neodpovědnost, či přímo hloupost.

Závěr. Pro kupní smlouvu je charakteristická řada atributů: jedná se Rozsudek MSD ve sporu Německa a Itálie auto- ritativně objasnil problematiku vzájemného vztahu kogentních norem mezinárodního práva a pravidel jurisdikčních imunit státu. Soud kon- statoval, že současné platné mezinárodní právo nepotvrzuje italskou argumentaci a odmítl dát zelenou decentralizovanému (vnitrostátnímu) a individualizovanému rozhodování o dvoustranný právní úkonodpo- vědnosti státu v pfiípadech závažného poru‰ení mezinárodního humanitárního práva/práva lidsk˘ch práv. Závěry MSD lze shrnout následovně. Juris- dikční imunity mají procesní povahu, z něhož jeden účastník čehož plyne, že jsou posuzovány dle práva platného v okamžiku rozhodování soudu. Doktrína in- tertemporálního práva se v pfiípadě jurisdikč- ních imunit neuplatní, což umožňuje aplikaci současného platného mezinárodního práva. De- liktní v˘jimka, stanovící nepoužitelnost imunit v pfiípadě ‰kod spáchan˘ch alespoň zčásti na území státu soudu, se neuplatní v pfiípadě ‰kod zpÛsoben˘ch ozbrojen˘mi silami. Objevuje se zde normativní rozpor mezi textem Úmluvy OSN (prodávajícíčl. 12) a závěrem MSD, dle kterého oby- čejové mezinárodní právo nepotvrzuje irelevan- ci dělení na acta iure gestionis a acta iure imperii stanovenou na partikulární úrovni. Konečně, současné mezinárodní právo doposud neabsor- bovalo pravidlo stanovící, že v pfiípadě závaž- ného poru‰ení lidsk˘ch práv či mezinárodního humanitárního práva mají vnitrostátní soudy pravomoc projednat a rozhodnout spor, v němž se zavazuje odevzdat druhému účastníku jednotlivci dovolávají odpovědnosti cizího státu. Nejpfiesvědčivěj‰í argumenty Soudu od- kazují na odli‰n˘ charakter jurisdikčních imunit a kogentních pravidel (kupujícímuproces a hmota nemo- hou b˘t v konfliktu) předmět koupě a převést na něj vlastnické nedostatek státní praxe v oblasti. Autor článku se plně ztotožňuje se závěry MSD, současně v‰ak projevuje sympatie vÛči italské argumentaci. Rozhodnutí MSD vykládá existující obyčejové mezinárodní právo, které mÛže b˘t pod vlivem odli‰né státní praxe v bu- doucnu změněno. Prostor pro tvorbu nového obyčejového pravidla, dle kterého by v pfiípadě závažného poru‰ení lidsk˘ch práv státy ne- mohly pfied cizími vnitrostátními soudy těžit z jurisdikčních imunit, se vytváfií v situacích á la Al-Adsani. Jestliže k poru‰ení lidsk˘ch práv do- chází izolovaně a kupující nikoliv v dÛsledku chování ozbrojen˘ch sil státu, setrvání na jurisdikčních imunitách se zavazuje předmět koupě převzít a zaplatit za něj kupní cenu. Současnou právní úpravu kupní smlouvy podle občanského zákoníku je nutno odlišovat jednak od smlouvy kupní z dlouhodobého hlediska v obchodním zákoníku, jednak od jiných smluvních typů. Kupní smlouvu v občanském zákoníku lze chápat sou- časném humanisticky orientovaném meziná- rodním právu jeví jako generální právní úpravu, ovšem je třeba ve specifických případech dodržovat při sjednávání tohoto smluvního typu i jiné právní předpisy (např. ZoOS). Významnou problematikou při úpravě kupní smlouvy je právě ochrana spotřebitele a prodej zboží v obchodě. Tato ustanovení s sebou přináší značné rozšíření práv a ochrany kupujícího. Ochranu kupujícího jako spotřebitele je možné zaznamenat již dávno v historii, ovšem teprve od vstupu České republiky do EU se stává ochrana spotřebitele neodmyslitelnou součástí naší právní úpravy i praxe. Přitom je kladen důraz na tzv. aktivního spotřebitele, tedy běžně informovaného, nikoli zcela důvěřivého a informace nehledajícího. Hlavním cílem ochrany kupujícího se rozumí vyrovnat faktickou nerovnost mezi kupujícím a prodávajícím, a to především v oblasti informačních zdrojů. K 1.1.2014 má vstoupit v účinnost nová právní úprava kupní smlouvy, a to současně s novým občanským zákoníkem č. 89/2012 Sbneudržitelné., v platném znění. Tento zákoník přináší do úpravy kupní smlouvy řadu změn. Mezi nejdůležitější patří odstranění dvojkolejnosti právní úpravy kupní smlouvy, tzn. napříště již nebude nutné odlišovat kupní smlouvu upravenou v občanském zákoníku od smlouvy v zákoníku obchodním. Srovnáním jak obecných znaků právní úpravy kupní smlouvy, tak jejích jednotlivých pododdílů, docházím k závěru, že nový občanský zákoník přináší propracovanější právní úpravu kupní smlouvy, než je ta aktuální. V rámci budoucích úvah je dle mého názoru potřeba provést opravu pouze drobných nedostatků, které se v nové právní úpravě vyskytují. Ale takové nedostatky jsou neodmyslitelnou součástí každého předpisu a teprve praxe ukáže, zda budou opravdu zapotřebí.