Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Xxxx, 2009, s. 1628).
Komentář. V daném případě se jedná o první rozhodnutí (alespoň dle zna- lostí autora rubriky), které ve svém odůvodnění rekapituluje způsob prodeje nemovitých věcí v rámci další činnosti soudního exekutora. Nejvyšší soud ČR se zde explicitně vyjadřuje k přimě- řenému použití některých pravidel aplikovaných při exekučním prodeji nemovitých věcí v případě, kdy je dražba prováděna na návrh soudního komisaře v rámci likvidace dědictví. Uvedené soud dále rozvádí následujícím způsobem: „Po právní moci usnesení o dědictví tu proto není nikdo, o kom by bylo mož- né mít důvodně za to, že je zůstavitelovým dědicem, i kdyby ně- kterým osobám (jinak) svědčilo dědění ze závěti nebo ze zákona, neboť je vyloučeno, aby kdokoliv z titulu dědického práva nabyl dědictví. Po pravomocném nařízení likvidace dědictví jsou tedy účastníky řízení pouze věřitelé, kteří soudu oznámili své pohle- dávky ve lhůtě určené v usnesení o nařízení likvidace dědictví, popřípadě též další osoby, o jejichž právech a povinnostech má být při likvidaci dědictví jednáno, a již z povahy jejich účasti na řízení vyplývá, že nemohou mít v dražbě prováděné soudním exekutorem podle ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu po- stavení povinného.“ Otázkou tak zůstává, zda těmto osobám – věřitelům přihlá- šeným do likvidace dědictví – doručovat vydanou dražební vyhlášku, tedy zda tyto osoby považovat za „osoby, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky za- jištěné zástavním právem“ ve smyslu ustanovení § 336c odst. 1 občanského soudního řádu. Pokud budeme vycházet z do- slovného textu odůvodnění rozhodnutí, má soudní exekutor doručit dražební vyhlášku „příslušnému katastrálnímu úřadu a do vlastních rukou notáři a osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitým věcem předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo; současně postupuje (může postupovat) po- dle ustanovení § 336c odst. 3 a 4 občanského soudního řádu a § 124 odst. 1 exekučního řádu“. Věřitelé přihlášení do likvida- ce dědictví (byť z titulu zástavního práva váznoucího na ma- jetku zůstavitele) tedy dle publikovaného názoru soudu nejsou adresáty dražební vyhlášky. Z hlediska zmíněné „technologie" prodeje nemovitých věcí se soud zabýval otázkou, zda má soudní exekutor povinnost roz- hodnout o ceně dražených nemovitých věcí. V této věci dospěl k závěru, že usnesení o ceně se nevydává, pokud na nemovi- tých věcech neváznou „práva a závady uvedená v ustanoveních § 336a odst. 1 písm. b) a c) a § 336a odst. 2 občanského soud- Takto vyslovený...
Komentář. 3. vydání. Praha : C. H. Xxxx, 2011, 716 s. ISBN 978-80-7400-401-8
Komentář. Zákoník práce obecně omezuje trvání pracovního poměru na dobu určitou dobou nejvý- še 3 let s tím, že pracovní poměr na dobu určitou může být mezi stejnými stranami opakován nejvýše třikrát. Pokud je pracovní poměr na dobu určitou sjednán v rozporu s těmito pravidly, stanoví zákoník práce fikci, že pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud zaměst- nanec před uplynutím sjednané doby oznámí zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával. Zákoník práce dále uvádí, že návrh na určení, zda byla doba určitá sjednána v souladu, či rozporu se zákonem, mohou k soudu podat obě strany, a to nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Postupně se vyvinula judikatura Nejvyššího soudu, podle níž pokud nebyl návrh k soudu včas podán, skončil pracovní poměr uplynutím doby, a k uvedené fikci tedy nedošlo. S tímto závěrem se však neztotožnil Ústavní soud, a naopak ve svém nálezu dovo- dil, že „není-li ani zaměstnancem, ani zaměstnavatelem podána speciální žaloba ve zmíněné dvouměsíční lhůtě, pak nelze uzavřít jinak, než že se v konkrétním případě jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.“1 Komentovaný rozsudek představuje reakci Nejvyššího soudu na tento nález. Nejvyšší soud názor Ústavního soudu odmítl a rozhodl, že se nadále bude držet dosavadní judikatury (jak byla popsána výše). Rozsudek je podrobně odůvodněn, přičemž pro účely tohoto článku lze vyzdvihnout následující argumenty: ◼ Dvouměsíční lhůta pro podání žaloby byla zákonodárcem zavedena proto, aby se předešlo pozdějšímu přezkoumávání, zda pracovní poměr ještě trvá. Bylo by v rozporu s jejím účelem, pokud by žalobu musel podat zaměstnavatel, a zaměstnanec by se určení, že pracovní poměr trvá, mohl domáhat kdykoliv bez časového omezení. ◼ Názor Ústavního soudu odporuje základním zásadám soukromého (a tedy i pracovního) práva, podle nichž smlouvy mají být plněny, a výklad, podle něhož je právní jednání plat- né, má přednost před výkladem, podle něhož je právní jednání neplatné. Tyto zásady přitom převáží i nad zásadou zvláštní zákonné ochrany zaměstnance, v jejímž rám- ci je totiž třeba zohlednit i oprávněné zájmy zaměstnavatele.
Komentář. Nabízené řešení IS_PO resp. EÚD splňuje požadavky tohoto odstavce bez výhrad ANO / NE …může doplnit Dodavatel… 5.2.2Politiky hesla pro uživatele Portálu občana Nabízené řešení musí umožnit konfiguraci politiky hesel tak, aby byla v souladu s politikou hesel na městě Jirkov. Aktuální politika hesel je: Heslo má minimální délku osm znaků. Password Complexity ve Windows 2012 R2/2016, popř. vyšší: Heslo obsahuje alespoň tři z následujících čtyř požadavků: nejméně jedno velké písmeno (A – Z) nejméně jedno malé písmeno (a – z), nejméně jednu číslici (0 – 9) nebo nejméně jeden nealfanumerický znak (t.j. ~!@#$%^&*_-+=`|\(){}[]:;"'<>,.?/). Heslo nesmí obsahovat řetězec vlastního samAccountName (účtu), je-li jeho délka 3 a více znaků, bez ohledu na velká či malá písmena. Heslo nesmí obsahovat název účtu (displayName, fullName), a to bez ohledu na velká či malá písmena. Všechny části názvu účtu oddělené mezerou nebo oddělovacími znaménky a delší než dva znaky se posuzují zvlášť. Nabízené řešení IS_PO resp. EÚD splňuje požadavky tohoto odstavce bez výhrad ANO / NE …může doplnit Dodavatel… 5.3HW a SW prostředky Objednatel má vybudovánu IT infrastrukturu na bázi fyzických i virtuálních serverů, ve výhledu na rok 2021 je pořízení jednotné virtuální platformy. Tato IT infrastruktura slouží pro provozování komplexního informačního systému města, ukládání dat a zajištění komunikace jak směrem k ostatním složkám státní správy, tak i k uživatelům. 5.3.1Serverová infrastruktura Fyzické servery jsou typu minitower. Spojení serverů je realizováno 1Gb ethernet propojením. 5.3.2Síťová infrastruktura Jednotlivé síťové komponenty IT infrastruktury jsou propojeny do jedné síťové zóny.
Komentář. Pro zamezení případných sporů o platnost příloh je nutno každou z příloh rovněž samostatně podepsat. Podle rozhodnutí Vrchního soudu 7Cmo 694/99musejí být jednající osobou podepsány i všechny přílohy, které tvoří nedílnou součást právního úkonu, v tomto případě smlouvy.
Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Xxxx, 2011, s. 521 - 523. ISBN 978-80-7400-369-1. - denominovanou v jiné měně členského státu (LIBRA) 3, případná směna měn, tedy směna mezi měnou, v níž je platební účet veden a v níž je platební transakce denominována, 4, množství poskytovatelů, kteří se na platební transakci účastní - jeden poskytovatel - dva poskytovatelé 5, druh platební transakce - vložení hotovosti na platební účet - výběr hotovosti z platebního účtu - převod peněžních prostředků 6, právní postavení uživatele - spotřebitel - drobný podnikatel - jiný uživatel než dva výše uvedení. Důležitou okolností je správné počítání běhu lhůt, které se řídí ustanovením § 122 OBC, ze kterého vyplývá, že lhůta určena ve dnech začíná běžet v den, který následuje po rozhodné události pro její počátek, přičemž za rozhodnou událost lze podle konkrétního druhu lhůty označit okamžik přijetí platebního příkazu nebo okamžik přijetí peněžních prostředků nebo okamžik připsání částky platební transakce. Kromě správného určení jejího počátku je rovněž nezbytné znát určení délky lhůty, která je obvykle udávána ve dnech nebo je zkrácena na neprodlené provedení či provedení bez zbytečného odkladu. S včasným provedením platební transakce, dodržením níže uvedených lhůt, souvisí i den valuty245 peněžních prostředků.
Komentář. V tomto rozsudku se Nejvyšší soud vrátil k tradičnímu předmětu pracovněprávních sporů, a to k výpovědi z pracovního poměru pro nadbytečnost zaměstnance. Okolnosti případu byly v tomto případě poměrně specifické. Zaměstnavatel (kterým byla základní umělecká škola) dal výpověď zaměstnanci – učiteli hry na klarinet a saxofon, který se pro něj stal nadbyteč- ným. Nadbytečnost však nebyla dána tím, že by škola učitele již nepotřebovala, ale naopak tím, že učitel pracoval pouze na částečný úvazek a škola nově potřebovala učitele na plný úvazek. Xxxxx se za této situace přiklonily na stranu zaměstnance a jejich názor podpořil i Nej- vyšší soud. Ten konkrétně dovodil, že stav nadbytečnosti se posuzuje ve vztahu k druhu práce zaměstnance a k tomu, zda tento druh práce zaměstnavatel potřebuje, či niko- liv. Ostatní dohodnuté podmínky, jako je například kratší pracovní doba (částečný úvazek) nebo třeba určitý způsob rozvržení pracovní doby, na to, zda je zaměstnanec nadbytečný, naopak vliv nemají. Ještě jinak řečeno: Nemůže být nadbytečným zaměstnanec, jehož práci zaměstnavatel nadále potřebuje, a to dokonce ve vyšším rozsahu než dosud. Tento názor vyjádřený soudy je sice akademicky správný, ale velmi nevhodný pro praxi. Xxxxx totiž při svém posouzení buď nezohlednily, nebo spíše nevyhodnotily jako vý- znamné to, že dohodnuté podmínky, včetně rozsahu úvazku, lze měnit jen po dohodě se zaměstnancem. Doporučení odvolacího soudu, aby zaměstnavatel přijal nového zaměst- nance na částečný úvazek v potřebném rozsahu, působí (s přihlédnutím k situaci na trhu práce) jako skutečná „knížecí rada“. Zákoník práce přitom nikde nestanoví, že nadbytečnost zaměstnance musí nutně souviset jedině s druhem jeho práce. Toto dovozuje pouze doktrína a soudní praxe. Zákoník práce nijak neomezuje, čím je dána nadbytečnost zaměstnance. Pokud zákoník práce umožňuje, aby nad- bytečnost vznikla i tzv. jinou organizační změnou, podle názoru autora to lze vykládat i tak, že organizační změnou je i taková změna, kterou se zruší pracovní místo na částečný úvazek a zřídí se pracovní místo na plný úvazek.
Komentář. 1. vydání. Praha : C.H.Beck, 2008, str. 907 a násl.
Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Xxxx, 2008. s. 141. ISBN 978-80-7179-597-1. • XXXXXXXX, Xxxxxxxx. Proces výběrového řízení ve veřejné správě dle zákona č. 312/2002 Sb. Plzeň, 2016. Bakalářská práce. ZČU Fakulta právnická. Vedoucí práce Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxxx.