Komentář. V daném případě se jedná o první rozhodnutí (alespoň dle zna- lostí autora rubriky), které ve svém odůvodnění rekapituluje způsob prodeje nemovitých věcí v rámci další činnosti soudního exekutora. Nejvyšší soud ČR se zde explicitně vyjadřuje k přimě- řenému použití některých pravidel aplikovaných při exekučním prodeji nemovitých věcí v případě, kdy je dražba prováděna na návrh soudního komisaře v rámci likvidace dědictví. Uvedené soud dále rozvádí následujícím způsobem: „Po právní moci usnesení o dědictví tu proto není nikdo, o kom by bylo mož- né mít důvodně za to, že je zůstavitelovým dědicem, i kdyby ně- kterým osobám (jinak) svědčilo dědění ze závěti nebo ze zákona, neboť je vyloučeno, aby kdokoliv z titulu dědického práva nabyl dědictví. Po pravomocném nařízení likvidace dědictví jsou tedy účastníky řízení pouze věřitelé, kteří soudu oznámili své pohle- dávky ve lhůtě určené v usnesení o nařízení likvidace dědictví, popřípadě též další osoby, o jejichž právech a povinnostech má být při likvidaci dědictví jednáno, a již z povahy jejich účasti na řízení vyplývá, že nemohou mít v dražbě prováděné soudním exekutorem podle ustanovení § 76 odst. 2 exekučního řádu po- stavení povinného.“ Otázkou tak zůstává, zda těmto osobám – věřitelům přihlá- šeným do likvidace dědictví – doručovat vydanou dražební vyhlášku, tedy zda tyto osoby považovat za „osoby, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky za- jištěné zástavním právem“ ve smyslu ustanovení § 336c odst. 1 občanského soudního řádu. Pokud budeme vycházet z do- slovného textu odůvodnění rozhodnutí, má soudní exekutor doručit dražební vyhlášku „příslušnému katastrálnímu úřadu a do vlastních rukou notáři a osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitým věcem předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo; současně postupuje (může postupovat) po- dle ustanovení § 336c odst. 3 a 4 občanského soudního řádu a § 124 odst. 1 exekučního řádu“. Věřitelé přihlášení do likvida- ce dědictví (byť z titulu zástavního práva váznoucího na ma- jetku zůstavitele) tedy dle publikovaného názoru soudu nejsou adresáty dražební vyhlášky. Z hlediska zmíněné „technologie" prodeje nemovitých věcí se soud zabýval otázkou, zda má soudní exekutor povinnost roz- hodnout o ceně dražených nemovitých věcí. V této věci dospěl k závěru, že usnesení o ceně se nevydává, pokud na nemovi- tých věcech neváznou „práva a závady uvedená v ustanoveních § 336a odst. 1 písm. b) a c) a § 336a odst. 2 občanského soud- Takto vyslovený...
Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství X. X. Xxxx, 2017, s. 2631.
Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Xxxx, 2009, s. 1628).
Komentář. Uzavření pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je nejčastějším způsobem založení pracovního poměru. V ustanovení § 34 pro ni ZP předepisuje písemnou formu a vymezuje tři základní (podstatné) náležitosti, na nichž se musejí smluvní strany dohodnout, aby pracovní poměr vůbec vznikl – druh práce, místo (místa) výkonu práce a den nástupu do práce. Zákoník práce ve svém ustanovení § 34 odst. 2 pře- depisuje pro pracovní smlouvu bez výjimky písem- nou formu. Aby byla dodržena písemná forma pra- covní smlouvy, musí být tato podepsána oběma smluvními stranami pracovního poměru nejpozději v den, který byl mezi nimi sjednán jako den nástupu do práce. Nedodržení písemné formy pracovní smlouvy stíhá zákon o inspekci práce pokutou až do výše 10 milió- nů Kč, nemá ale automaticky za následek její neplat- nost. Jak totiž vyplývá z ustanovení § 20 ZP, „nebylo- -li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracov- něprávní vztah“. Pracovní poměr tak vznikne i na Ujednání o druhu práce a místě (místech) výkonu práce je třeba věnovat velkou pozornost. Jejich urči- tost a šíře totiž vymezují, jaké práce a kde je bude moci zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat. ZP nebrání tomu, aby byl druh práce sjednán kumula- tivně (např. řidič - údržbář). Stejně tak je možné, aby bylo v odůvodněných případech vyplývajících z cha- rakteru práce dohodnuto širší místo výkonu práce (např. Česká republika) nebo více míst výkonu práce (např. Brno a Vyškov). Mnozí zaměstnavatelé používají k bližšímu vymezení druhu práce tzv. pracovní náplň. Tento dokument je třeba vnímat jako jednostrannou informaci zaměstna- vatele zaměstnanci, jaké pracovní činnosti po něm bude v rámci sjednaného druhu práce vyžadovat. Po- kud je tato naopak definována jako nedílná součást pracovní smlouvy a stane se předmětem dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, pak jakákoliv její změna podléhá odsouhlasení oběma stranami pracov- ního poměru, nejde již o pracovní náplň, ale o bližší smluvní vymezení sjednaného druhu práce. Pro za- městnavatele je proto jednodušší, jestliže zaměstnance s takovým vymezením pouze seznámí a nezbaví se tak možnosti je do budoucna jednostranně měnit. Je sa- mozřejmostí, že jednotlivé práce obsažené v takovém dokumentu nemohou překročit rámec druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Sjednání dne nástupu do práce má význam zejm...
Komentář. 3. vydání. Praha : C. H. Xxxx, 2011, 716 s. ISBN 978-80-7400-401-8
Komentář. Výpočet úspory v technických jednotkách je proveden podle platné smluvní metodiky. Pro přehlednost jsou elektrická energie a teplo přepočteny na stejné jednotky (MWh).
Komentář. Doplněn text v odst. 1 na základě připomínky, že okresní organizace vlastně nemají členskou základnu a jejich činnost jako pobočného spolku tak může být zpochybněna.
Komentář. Formální úprava – komise se ustavují a členové komise, případně referenti se volí.
Komentář. Je třeba se v rámci stanov vypořádat s tím, aby zapsaní funkcionáři ZO ve spolkovém rejstříku se v případě vyprázdnění organizace – členové vystoupí, postarali o výmaz organizace ze spolkového rejstříku.
Komentář. Je žádoucí vzhledem k požadavkům souvisejících s národní dotací nedělit katastry mezi základní organizace. Snažíme se o to již 4 roky a zatím působnost svých základních organizací v tomto směru splnila čtvrtina okresních organizací. Jestli se těžko s tímto úkolem vypořádají okresní organizace tam, kde historicky dělení katastrů je a nedělá to problémy, je nutné alespoň do budoucna katastry nedělit.