Komentář Vzorová ustanovení

Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství X. X. Xxxx, 2017, s. 2632.

Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Xxxx, 2009, s. 1628). 43. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006, uveřejněném pod č. 45/2009 Sb. rozh. obč., Nejvyšší soud dovodil, že vůle zákonodárce směřovala a směřuje k tomu, aby institut zajišťovacího převodu práva obsažený v § 553 obč. zák. byl (v souladu s úpravou zakotvenou dříve v zákoníku mezinárodního obchodu, jež byla jeho inspiračním zdrojem) vnímán (i bez výslovného zakotvení rozvazovací podmínky ve smlouvě) jako ujednání s rozvazovací podmínkou, jejímž splněním se vlastníkem věci bez dalšího stává původní majitel (dlužník, který toto zajištění dal). Nic nenasvědčovalo tomu, že zajišťovací převod práva může být sjednán jako fiduciární převod práva, tedy tak, že řádným a včasným splněním zajišťované pohledávky se neobnoví vlastnické právo dlužníka k věci a ten bude mít k dispozici pouze právo dožadovat se zpětného převodu vlastnictví, které není právem věcným a pro třetí osoby rozpoznatelným (toto rozhodnutí je však z hlediska současné právní úpravy nepoužitelné – viz níže). 44. Ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 9. 2013 uzavřené v dané věci mezi obchodní společností E., s. r. o., zastoupenou J. M. (majitelem autobazaru), a klientem V. J. vyplývá, že současně s uzavřením smlouvy o úvěru (ve výši 277 884 Kč, vedle přímé platby ve výši 100 000 Kč) dochází podle § 553 obč. zák. k zajišťovacímu převodu práva, jehož obsahem je převod vlastnického práva svědčícího klientovi k předmětnému motorovému vozidlu ve prospěch úvěrující společnosti. Zajišťovací smlouva se sjednává na dobu od uzavření úvěrové smlouvy do uhrazení všech pohledávek z ní vyplývajících. 45. Z již zmíněných Obchodních podmínek vyplývá uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k úvěrovanému vozidlu současně se smlouvou o úvěru. K obsahu zajištění se mimo jiné uvádí, že dostane-li se klient do prodlení s úhradou měsíční splátky úvěru delšího než 20 dní, je úvěrující společnost oprávněna odebrat předmět úvěrování. Klient je povinen do 30 dnů od uzavření smlouvy zajistit přihlášení vozidla do evidence motorových vozidel, kde bude uveden jako vlastník on, a poté do 10 dnů od přihlášení doručit velký technický průkaz úvěrující společnosti. Klient současně dává plnou moc k převodu vozidla, takže v případě nesplácení úvěru může dojít k převedení vozidla na úvěrující společnost. 46. Z kupní smlouvy ze dne 13. 9. 2013 vyplývá, že byla uzavřena na koupi předmětného motorového vozidla tov. zn. Škoda Octavia za...

Komentář. 1. vydání. Praha: X. X. Xxxx, 2014, 350 s.

Komentář. Změna § 271b odst. 3, která byla přijata poslaneckým návrhem, upřesňuje nárok na rentu a její výši po dobu, kdy je poživatel renty evidován na úřadu práce jako uchazeč o za- městnání. Změna byla reakcí na nejednotný výklad původní úpravy. Platná úprava od 30. července 2020 tak stanoví, že ● nárok na výplatu renty trvá po celou dobu evidence na úřadu práce jako uchazeče o za- městnání, ● pro účely výpočtu renty se po tuto dobu pova- žuje za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, minimální mzda platná v den prvého zařazení do evidence, Tato úprava se tedy týká těch zaměstnanců, kteří pobírají rentu a po vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, se jim podaří nové (druhé, třetí) pracovní uplatnění. V těchto přípa- dech by se nadále nemělo při výpočtu renty vycházet z renty, kterou měl zaměstnanec v posledním zaměstnání, ale mělo by se vychá- zet z výdělku před vznikem škody, tedy „jít zno- vu na začátek“. Ruší se tedy používání „stop výdělku“. Přechodné ustanovení k této úpravě stanoví, že renty přiznané dle dosavadního zákoníku práce náleží ode dne účinnosti ve výši podle nové úpravy. Nelze o případné „doplatky“ žádat zpětně. Nutno zdůraznit, že i tato poslední změ- na se týká pouze rent přiznaných dle stávající- ho zákoníku práce, tedy zákona č. 262/2006 Sb., v kterémkoliv znění od roku 2007, kdy nabyl účinnosti. Rent přiznaných dle předchozí právní úpravy se změna netýká.

Komentář. Uzavření pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je nejčastějším způsobem založení pracovního poměru. V ustanovení § 34 pro ni ZP předepisuje písemnou formu a vymezuje tři základní (podstatné) náležitosti, na nichž se musejí smluvní strany dohodnout, aby pracovní poměr vůbec vznikl – druh práce, místo (místa) výkonu práce a den nástupu do práce. Zákoník práce ve svém ustanovení § 34 odst. 2 pře- depisuje pro pracovní smlouvu bez výjimky písem- nou formu. Aby byla dodržena písemná forma pra- covní smlouvy, musí být tato podepsána oběma smluvními stranami pracovního poměru nejpozději v den, který byl mezi nimi sjednán jako den nástupu do práce. Nedodržení písemné formy pracovní smlouvy stíhá zákon o inspekci práce pokutou až do výše 10 milió- nů Kč, nemá ale automaticky za následek její neplat- nost. Jak totiž vyplývá z ustanovení § 20 ZP, „nebylo- -li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracov- něprávní vztah“. Pracovní poměr tak vznikne i na Ujednání o druhu práce a místě (místech) výkonu práce je třeba věnovat velkou pozornost. Jejich urči- tost a šíře totiž vymezují, jaké práce a kde je bude moci zaměstnavatel zaměstnanci přidělovat. ZP nebrání tomu, aby byl druh práce sjednán kumula- tivně (např. řidič - údržbář). Stejně tak je možné, aby bylo v odůvodněných případech vyplývajících z cha- rakteru práce dohodnuto širší místo výkonu práce (např. Česká republika) nebo více míst výkonu práce (např. Brno a Vyškov). Mnozí zaměstnavatelé používají k bližšímu vymezení druhu práce tzv. pracovní náplň. Tento dokument je třeba vnímat jako jednostrannou informaci zaměstna- vatele zaměstnanci, jaké pracovní činnosti po něm bude v rámci sjednaného druhu práce vyžadovat. Po- kud je tato naopak definována jako nedílná součást pracovní smlouvy a stane se předmětem dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, pak jakákoliv její změna podléhá odsouhlasení oběma stranami pracov- ního poměru, nejde již o pracovní náplň, ale o bližší smluvní vymezení sjednaného druhu práce. Pro za- městnavatele je proto jednodušší, jestliže zaměstnance s takovým vymezením pouze seznámí a nezbaví se tak možnosti je do budoucna jednostranně měnit. Je sa- mozřejmostí, že jednotlivé práce obsažené v takovém dokumentu nemohou překročit rámec druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Sjednání dne nástupu do práce má význam zejm...

Komentář. 3. vydání. Praha : C. H. Xxxx, 2011, 716 s. ISBN 978-80-7400-401-8

Komentář. Navrhuje se článek vypustit. O žádné smlouvy o přistoupení není zájem. Je to nadbytečné, Pokud bude vůle, stačí uzavřít smlouvu o spolupráci.

Komentář. Ve stanovách mají být pouze základní články, podrobnosti bude upravovat statut. Navrhuje se počet členů komise nechat na RV i s ohledem na to, že členů, kteří by měli pro výkon této funkce vzdělání a zkušenosti a ochotu pracovat mnoho není. V tomto volebním období jsme je hledali 2 roky. I proto je upravena možnost komisi ustavit, nikoli povinnost.

Komentář. Jen se upřesňuje, že KKV si mohou okresní organizace ustavit, nemají však povinnost. Některé zvláště malé kraje KKV nemají. K odst. 3 – doplňuje se slovo zpravidla, protože forma jednání a spolupráce nemusí být na základě smlouvy. Je to opět srovnání s praxí. Někde žádnou smlouvu nemají a přesto dobře funguje spolupráce mezi okresy i s krajským úřadem. V odst. 4 je vypuštěno, že svaz financuje KKV. KKV slouží svým okresním organizacím, není proto důvod přispívat z rozpočtu svazu. Proto není třeba ani dělat pravidla financování. Je to věcí okresních organizací.

Komentář. Je žádoucí vzhledem k požadavkům souvisejících s národní dotací nedělit katastry mezi základní organizace. Snažíme se o to již 4 roky a zatím působnost svých základních organizací v tomto směru splnila čtvrtina okresních organizací. Jestli se těžko s tímto úkolem vypořádají okresní organizace tam, kde historicky dělení katastrů je a nedělá to problémy, je nutné alespoň do budoucna katastry nedělit.