Změna pracovního poměru. I během trvání pracovního poměru může nastat situace, která si bude vyžadovat určitou změnu v pracovním poměru. K této změně mohou vést například následující skutečnosti: - organizační změna (změna nebo zrušení zaměstnavatele), - změna v obsahové stránce pracovní smlouvy (tj. změna pracovní doby, druhu práce, náplně práce, organizační struktury, trvání pracovního poměru,...), - těhotenství, pracovní neschopnost, atd. Změna může nastat pouze se souhlasem obou stran, v písemné formě a tato změna může být pouze dočasná nebo stálá.
Změna pracovního poměru. 16.1 Jmenování 46
Změna pracovního poměru. 49
5.3.1. Změna subjektu pracovního poměru 50
5.3.2. Změna obsahu pracovního poměru 51 Monografie 55 Periodika 56
Změna pracovního poměru. Existence pracovní smlouvy je bezprostředně spojená s existencí pracovního poměru. Současná i dřívější právní úprava, upravuje pracovní smlouvu pouze v souvislosti se vznikem pracovního poměru, další ustanovení vyplývající se zákona, se již týkají pracovního poměru, jeho změnám či jeho zániku. 84 XXXXXXXX, Xxxx; XXXXXX, Xxxxxxxx. Pracovní právo pro zaměstnavatele. Praha: LINDE PRAHA, a.s., 2010, 36s. ISBN 928-80-7201-795-9. Ustanovení § 310 ZP.
Změna pracovního poměru. Převedení na jinou práci.
Změna pracovního poměru. U pracovního poměru se očekává jeho dlouhodobé trvání. S tím souvisí i možnost změn některých podmínek výkonu v práce v návaznosti na různé okolnosti. Dohodou lze měnit kterékoliv ustanovení pracovní smlouvy, tedy druh práce, místo či místa výkonu práce, pracovní dobu (sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby), pracovní poměr uzavřený na dobu určitou lze změnit v pracovní poměr na dobu neurčitou a naopak, popřípadě měnit ostatní ujednání. (Xxxxxxxxx, 2014, s. 121) Změnu pracovní smlouvy je nutné provést písemně, protože zákoník práce vyžaduje, aby nejen pracovní smlouvy, ale i jejich dodatky a změny byly uzavírány v písemné formě. (Xxxxxxxxx, 2014, s. 121) Zaměstnavatel nemůže po zaměstnanci požadovat výkon práce, který není sjednán jako druh práce v pracovní smlouvě, pokud s tím zaměstnanec nesouhlasí. Jedná se pak o překážku na straně zaměstnavatele. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku podle § 208 zákoníku práce. Jinak přichází v úvahu výpověď pro nadbytečnost zaměstnance. (Xxxxxxxxx, 2014, s. 121) Zákoník práce rozlišuje změny pracovního poměru těmito možnostmi: jmenováním na vedoucí pozici, převedením na jinou práci, přeložením, pracovní cestou a dočasným přidělením. (Xxxxxxxxx, 2014, s. 122)
16.1 Jmenování U změny jmenováním musí nejdříve vzniknout pracovní místo (poměr) a poté je dotyčný jmenován (změnou pracovního poměru) na základě jmenovacího dekretu, který je jednostrannou změnou druhu práce ze strany zaměstnavatele. Nevýhodou je, že po odvolání z pracovního místa se zaměstnanec automaticky ze zákona nenavrací na původně sjednané místo.
16.2 Převedení na jinou práci Převedení na jinou práci lze podle § 41 zákoníku práce ze zdravotních důvodů, tedy pokud zaměstnanec nemůže již dosavadní práci vykonávat s ohledem na svůj zdravotní stav. Pro převedení je nezbytné, aby existoval lékařský posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče, nebo aby bylo vydáno rozhodnutí správního úřadu, které lékařský posudek přezkoumal. To se týká i pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo pro možné ohrožení touto nemocí. Týká se také zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním. K převedení na jinou práci musí dojít i v případě, kdy pracuje těhotná zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně, později matka, vykonává do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí tyto zaměstnankyně vykonávat nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství. ...
Změna pracovního poměru. Účastníci s delegovanou pravomocí pro celkové čerpání rozpočtu