Zvláštní odměna. 1. Zvláštní odměna je určena pro níže uvedený okruh zaměstnanců.
Zvláštní odměna. 4.14.4.1 Zvláštní odměna ve výši 15 000,-Kč se přiznává zaměstnanci, jako ocenění přínosu jeho praktických znalostí a dovedností a odpracované doby pro zaměstnavatele, za podmínky, že jeho pracovní poměr k ČDC (ve skupině ČD, SŽDC) trval před vznikem skutečnosti uvedené pod písmeny a) až c) tohoto bodu nepřetržitě 10 let a více a v předchozích 13 kalendářních měsících odpracoval u ČDC celkem 21 dní v těchto případech:
Zvláštní odměna. Dle Důvodové zprávy byl výraz „právo na odškodnění“, se kterým pracoval obchodní zákoník v § 669, nahrazen výrazem „zvláštní odměna“. K tomu se přikročilo z toho důvodu, že „věcně nešlo o odškodnění (tj. o náhradu škody), ale o zvláštní odměnu za získané zákazníky nebo za rozvinutí obchodu s dosavadními zákazníky. Způsobí-li zastoupený obchodnímu zástupci protiprávně škodu, pak obchodní zástupce přirozeně není práva na náhradu škody zbaven ani tím, že mu byla poskytnuta zvláštní odměna za získané zákazníky nebo za rozvinutí obchodu s dosavadními zákazníky, protože právo na zvláštní odměnu a právo na náhradu škody se liší a uspokojení jednoho nenahrazuje uspokojení druhého“72. „Tradičním právem obchodního zástupce je právo na jakousi výsluhu, která je nazývána různě (úprava před novelou obchodního zákoníku z r. 2000 používala pojem „odměna za získané zákazníky“). Směrnice č. 86/653/EHS vychází z názoru, že ukončením zastoupení vzniká zástupci právo na náhradu ušlé provize, kterou by jinak zastoupený 72 Důvodová zpráva; K § 2483 až 2520, s. 518. měl zástupci vyplatit, kdyby vztah pokračoval. Vychází se z předpokladu, že obchodní zástupce opatřil zastoupenému nové zákazníky, kteří budou i po zániku funkce obchodního zástupce nadále se zastoupeným obchodovat. Má se tím kompenzovat situace, že by zastoupený k vytvoření povědomosti o svém podnikání využil obchodního zástupce a posléze, kdy by byla již jeho kapacita rozjetým obchodem naplněna, by obchodního zástupce propustil.“73 „Zvláštní odměna upravená v ustanoveních § 2514 a násl. občanského zákoníku, na níž vzniká obchodnímu zástupci nárok při skončení obchodního zastoupení z důvodu, které nelze přičítat k tíži obchodního zástupce, představuje přiměřenou náhradu za provizi, již by obchodní zástupce vzhledem k výsledkům své činnosti mohl ještě získat, pokud by obchodní zastoupení neskončilo, a určité vyrovnání přínosu činnosti obchodního zástupce pro postavení zastoupeného na daném trhu a jeho zvýhodnění. Z tohoto hlediska jsou určeny podmínky pro vznik práva na zvláštní odměnu, které musí být splněny současně.“74 Zanikne-li tedy obchodní zastoupení, má obchodní zástupce dle ustanovení § 2514 občanského zákoníku právo na zvláštní odměnu, pokud zastoupenému získal nové zákazníky nebo významně rozvinul obchod s dosavadními zákazníky a zastoupený má dosud z těchto obchodů podstatné výhody a placení zvláštní odměny je s ohledem na všechny okolnosti případu spravedlivé, jsou-li vzaty v úvahu všechny okolnosti, zej...
Zvláštní odměna. 4.14.4.1 Zaměstnanci, jako ocenění přínosu jeho praktických znalostí a dovedností pro zaměstnavatele, se poskytne zvláštní odměna, za podmínky, že jeho pracovní poměr k ČDC (ČD) trval nepřetržitě nejméně: ⮚ 5 let před vznikem skutečnosti uvedené pod písmeny a) až b) tohoto bodu, ve výši ⮚ 10 let a více před vznikem skutečnosti uvedené pod písmeny a) až b) tohoto bodu, ve výši 14 000,- Kč.
Zvláštní odměna. Zanikne-li obchodní zastoupení, vzniká obchodnímu zástupci právo na provizi v případě splnění stanovených podmínek. Zvláštní odměna má za cíl kompenzovat ušlé provize, o které obchodní zástupce přišel a také představuje přínos jeho činnosti, která vedla ke zlepšení postavení zastoupeného na trhu. (Xxxxx, 2019) Dnešní úprava zvláštní odměny je téměř věcně identická s bývalou úpravou v obchodním zákoníku (§ 559 a § 669a), nicméně jsou zde stylistické změny. Dle důvodové zprávy termín odškodnění byl zde použit velmi zmatečně, neboť z věcného pohledu nejde o náhradu škody, nýbrž o zvláštní odměnu v důsledku získání klientů nebo rozvinutí obchodu s dosavadními zákazníky. Beran a kolektiv s touto změnou souhlasí, avšak podotýkají, že určité rysy škody jsou zde vykazovány (Beran, 2019) Důležité je zmínit, že současná úprava dále vychází ze směrnice 86/653 čl. 17. Směrnice zde nabízela členským státům výběr ze dvou vymezených úprav náhrad. Většina členských států implementovala první způsob tzv. zvláštní odměnu. Náhradu škody implementovala pouze Francie a Velká Británie (ustanovení je dispozitivního charakteru). Majoritní rozdíl těchto úprav je v náhledu porozumění předmětu kompenzace. (Beran, 2019) Obchodní zástupce, aby měl právo na zvláštní odměnu, musí splnit základní kumulativně stanovené podmínky, které jsou uvedeny v ustanovení § 2514 OZ. První podmínkou je, aby činnost obchodního zástupce vedla k získání nových zákazníků nebo rozvíjela obchodní vztahy s dosavadními partnery, a zastoupený, díky této činnosti, nabývá podstatné výhody i po zániku obchodního zastoupení. Dále pro vznik práva na zvláštní odměnu musí být splněna podmínka spravedlivosti, což znamená, že musí být vzaty v úvahu všechny okolnosti případu. Především se jedná o provize, o které obchodní zástupce přichází a které vyplývají z obchodů uskutečněných s těmito zákazníky, sjednání konkurenční doložky a další důležité okolnosti. (Hulmák, 2014) V případě, že zanikne obchodní zastoupení a obchodní zástupce nadále uzavírá smlouvy se stejnými zákazníky, jak při trvání smlouvy o obchodním zastoupení pouze je pod záštitou jiného principála, tak nemá právo na zvláštní odměnu, jelikož o žádné provize nepřichází, a tudíž by nebylo spravedlivé poskytnutí zvláštní odměny ze strany principála.12 Jak bylo zmíněno v prvním odstavci, vznik práva na zvláštní odměnu vzniká se zánikem obchodního zastoupení. Ustanovení blíže nespecifikuje, jakým způsobem či z jakých důvodů má k zániku obchodního zastoupení doch...
Zvláštní odměna. 2514 § 2515 § 2516 § 2517
Zvláštní odměna. Zvláštní odměnu je oprávněn při splnění podmínek dle čl. 4.2 navrhnout přímý nadřízený zaměstnanec takovému zaměstnanci, který zastoupí po dobu nemoci nebo dovolené či jiné nepřítomnosti jiného zaměstnance, či zaměstnanci, který se souhlasem přímého nadřízeného zaměstnance vykoná práci nad rámec běžných pracovních povinností. Přiznání speciální odměny a její výši schvaluje Ředitel.
Zvláštní odměna. Institut zvláštní odměny zakládá v určitých případech zástupci právo na úplatu v souvislosti se zánikem zastoupení. Jedná se o problematiku, která je jedním z nečastějších předmětů sporů mezi smluvními stranami. Hlavními příčinami je neshoda stran na samotné existenci nároku na zvláštní odměnu, a především stanovení její výše. Terminací obchodního zastoupení dochází k ekonomickým ztrátám zá- stupce a zastoupenému vznikají nepřiměřené výhody spočívající v možnosti nadále využívat vzniklou zákaznickou základu a současně zániku povinnosti hradit provize zástupci. Jedná se o náhradu za vyloučení zástupce z přijímání výhod, které obchodní zastoupení poskytovalo oběma smluvním stranám.160 Směrnice umožňuje dva způsoby úpravy náhrad. Prvním je tzv. zvláštní od- měna161 kterou uplatňuje naše úprava, či např. Německo. Druhým pak tzv. ná- hrada škody využívaná např. Francií. Hlavním rozdílem mezi těmito způsoby je chápání předmětu kompenzace. Zatímco zvláštní odměna kompenzuje rozvinutí obchodních vtahů, v pří- padě náhrady škody je agentovi nahrazována ztráta očekávaných provizí. To má poměrně významný vliv na výši náhrad. Oproti odškodnění není náhrada škody limitována horní hranicí a více se odvíjí od judikatury daného státu. To ve výsledku způsobuje odlišné úrovně ochrany zástupců v evropských zemích. Jde tak o opačný efekt než je cílem Směrnice.162 Autor této práce považuje čes- kou úpravu zvláštní odměny za vhodnější oproti náhradě škody.