Zvláštní odměna. 1. Zvláštní odměna je určena pro níže uvedený okruh zaměstnanců.
2. Zvláštní odměna ve výši 2 000 Kč měsíčně se poskytuje zaměstnancům v zaměstnání výpravčí (KZAM 316 06) v žst. Praha hl. n., žst. Brno hl.n. a zvláštní odměna ve výši 700 Kč měsíčně se poskytuje držitelům platné licence strojvedoucího a zaměstnancům s činností osoby odpovědné za organizaci výluk s OZ ND-06 a zaměstnancům s činností řízení sledu s OZ D-04.
3. Zvláštní odměna se dále poskytuje k posílení motivace při výkonu pracovní činnosti zaměstnancům odměňovaným tarifní mzdou, a to ve výši procenta dle Přílohy 2.1, bodu 12. z tarifní mzdy dle Přílohy 2.1, bodu 1.
4. Zvláštní odměna náleží zaměstnancům, kteří v zúčtovacím měsíci v pracovní činnosti s využitím platné licence strojvedoucího, resp. v pracovní činnosti výpravčího v určených žst., resp. v pracovní činnosti osoby odpovědné za organizaci výluk s využitím OZ ND-06, resp. v pracovní činnosti řízení sledu s OZ D-04, resp. zaměstnanci odměňovaní tarifní mzdou odpracovali samostatně (tzn. nepracovali pod dohledem) počet hodin, který odpovídá obvyklé délce směny (u zaměstnanců HZS s obvyklou délkou směny 16 hod. polovině této obvyklé délky směny) na příslušném pracovišti.
5. Zvláštní odměna nenáleží zaměstnancům, u nichž v zúčtovacím měsíci došlo: - k hrubému porušení pracovních povinností, - k neomluvené absenci.
6. Příslušný vedoucí zaměstnanec může dále rozhodnout o nepřiznání zvláštní odměny zaměstnanci v zúčtovacím období při zavinění mimořádné události kategorie A, B, C, při zavinění pracovního úrazu, při nedodržování pracovní doby nebo při jiném porušení pracovních povinností, a to podle míry zavinění, resp. porušení zaměstnancem.
7. S nepřiznáním zvláštní odměny podle výše uvedených bodů musí být zaměstnanec prokazatelně seznámen nejpozději v den výplaty.
Zvláštní odměna. 4.14.4.1 Zvláštní odměna ve výši 15 000,-Kč se přiznává zaměstnanci, jako ocenění přínosu jeho praktických znalostí a dovedností a odpracované doby pro zaměstnavatele, za podmínky, že jeho pracovní poměr k ČDC (ve skupině ČD, SŽDC) trval před vznikem skutečnosti uvedené pod písmeny a) až c) tohoto bodu nepřetržitě 10 let a více a v předchozích 13 kalendářních měsících odpracoval u ČDC celkem 21 dní v těchto případech:
a) ke dni životního jubilea 50 let a 60 let věku,
b) ke dni prvního skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní důchod dle ustanovení § 28 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, nebo po předchozím rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu za podmínky, že pracovní poměr bude ukončení dohodou podle ustanovení § 49 ZP; odměna z tohoto důvodu může být vyplacena pouze jednou,
c) při skončení pracovního poměru v souvislosti s odchodem do starobního důchodu před dosažením důchodového věku podle ustanovení § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, za podmínky, že pracovní poměr bude ukončen dohodou podle ustanovení § 49 ZP.
4.14.4.2 Zaměstnanci, jehož pracovní poměr k ČDC (ve skupině ČD, SŽDC) trval nepřetržitě 10 a více let se při skončení pracovního poměru (uzavřený na dobu neurčitou) dohodou dle ustanovení § 49 ZP z důvodu odchodu do starobního důchodu, který neobdrží odchodné dle „Koncepce částečného řešení problematiky spojené se změnou zákona o důchodovém pojištění“ nebo odstupné dle zákoníku práce nebo zvýšené odstupné dle této kolektivní smlouvy, se poskytne jako ocenění jeho přínosu pro zaměstnavatele mimořádná odměna ve výši 40 000,- Kč. Mimořádná odměna podle tohoto bodu může být vyplacena pouze jednou. V souběhu s mimořádnou odměnou se zvláštní odměna dle písmena b) bodu 4.14.4.1 se zaměstnanci vyplácí pouze v případě, pokud na žádost zaměstnance dojde k ukončení pracovního poměru, a to nejdříve po 6 měsících od dovršení nároku na starobní důchod.
4.14.4.3 Doba pracovního poměru ve skupině ČD nebo u SŽDC se započte v případě, že zaměstnanec doloží doklad o jejím vykonání.
4.14.4.4 Zvláštní a mimořádná odměna se zaměstnanci vyplatí v nejbližším výplatním termínu po jejím přiznání.
4.14.4.5 Nastoupí-li zaměstnanec, kterému byla zvláštní nebo mimořádná odměna poskytnuta, znovu do pracovního poměru k ČDC, nelze mu poskytnout další zvláštní odměnu podle písmena b) nebo c) bodu 4.14.4.1 a ani mimořádnou odměnu dle bodu 4.14.4.2 tohoto článku.
4.14.4.6 Bližší podmínky přiznání zvláštní a mimořádné odměny...
Zvláštní odměna. 1. Zvláštní odměna je určena pro níže uvedený okruh zaměstnanců.
2. Zvláštní odměna ve výši 500 Kč měsíčně se poskytuje zaměstnancům:
a) kteří vykonávají vedle své pracovní činnosti komerční odbavování cestujících,
Zvláštní odměna. 1. Zvláštní odměna je určena pro níže uvedený okruh zaměstnanců.
2. Zvláštní odměna ve výši 2 000 Kč měsíčně se poskytuje zaměstnancům v zaměstnání výpravčí (KZAM 31606) v žst. Brno hl. n. a zvláštní odměna ve výši 1 000 Kč měsíčně se poskytuje držitelům platné licence strojvedoucího a zaměstnancům s činností osoby odpovědné za organizaci výluk s OZ ND-06 a zaměstnancům s činností řízení sledu s OZ D-04 a zvláštní odměna ve výši 500 Kč měsíčně se poskytuje zaměstnancům s OZ HZS-SDV.
3. Zvláštní odměna se dále poskytuje k posílení motivace při samostatném výkonu pracovní činnosti zaměstnancům odměňovaným tarifní mzdou, a to ve výši procenta dle Přílohy 2.1, bodu
Zvláštní odměna. Zákon dává zástupci právo na odškodnění při skončení smlouvy v případě, že splnil zákonné podmínky, kterými se rozumí získání nových zákazníků a rozvinutí obchodu s dosavadními zákazníky. Dá se tedy říci, že zástupce má právo na odškodnění, pokud zastoupený čerpá výhody i po skončení smlouvy, které vznikly činností zástupce. [6] Toto odškodnění se považuje za spravedlivé, pokud se vzaly v úvahu všechny okolnosti. Těmito okolnostmi se rozumí především provize a použití nebo nepoužití konkurenční doložky. [2] Jak uvádí Xxxxx [6 s. 308]: - „Výše odškodnění nesmí překročit roční provizi vypočítanou z ročního průměru odměn získaných obchodním zástupcem během posledních pěti let. Pokud smlouva trvala po dobu kratší než pět let, vypočítává se odškodnění z průměru odměn z celého smluvního období.“ V paragrafu § 2514 ObčZ se uvádí, že právo na odškodnění vznikne i v případě ukončení smlouvy z důvodu smrti zástupce. [2] Právo na odškodnění musí obchodní zástupce uplatnit nejpozději do jednoho roku po ukončení smlouvy, jinak mu toto právo zanikne. [6] Paragraf § 2517 uvádí tři situace, při kterých obchodnímu zástupci právo na odškodnění nevznikne. První z nich je v případě, kdy došlo k ukončení smlouvy na základě takového porušení smluvního závazku zástupcem, které opravňuje zastoupeného od smlouvy odstoupit. Dále nevznikne zástupci právo na odškodnění, ukončil-li smlouvu bez toho, aniž by to bylo odůvodněno okolnostmi u zastoupeného nebo ukončil-li smlouvu z jiných důvodů než jsou věk, invalidita či nemoc, která by mu znemožňovala plnit závazky vyplývající ze smlouvy. Jako třetí případ, kdy nevznikne zástupci právo na odškodnění, se uvádí převedení práv a povinností ze smlouvy na třetí osobu podle dohody se zastoupeným. [2]
Zvláštní odměna. Bez řádné a se Smlouvou souladné omluvy se Nadstandardní zdravotní péče nebo její část, která měla být provedena v objednaném termínu, považuje za spotřebovanou (řádně provedenou), a Společnosti PMC za její zajištění náleží odměna dle Smlouvy. Opakování Nadstandardní zdravotní péče (její další poskytnutí v jiném náhradním termínu) na žádost Oprávněné osoby bude zpoplatněno samostatně nad rámec odměny, a to dle Ceníku aktuálního ke dni doručení žádosti Oprávněné osoby Společnosti PMC o její zajištění; odměna za zajištění opakování (či zajištění dalšího poskytnutí) Nadstandardní zdravotní péče nebo její části je splatná před rezervací termínu dalšího poskytnutí Nadstandardní zdravotní péče a před zahájením jejího poskytování (poskytování její části). Tedy jak rezervaci termínu pro další poskytnutí, tak i samotné další poskytnutí Nadstandardní zdravotní služby (její části) lze realizovat až po plném uhrazení odměny Společnosti PMC za poskytnutí příslušné konkrétní Privátní péče AGEL+ související s tímto dalším poskytnutím Nadstandardní zdravotní služby; tuto odměnu může také za Oprávněnou osobu (odlišnou od Klienta) uhradit Klient, nebo ji uhradí sama příslušná Oprávněná osoba. Nedostaví-li se Oprávněná osoba na rezervovaný termín dalšího poskytnutí Nadstandardní zdravotní služby (příp. opakovaně na další rezervované termíny), platí pro tyto případy tento odstavec stejně.
Zvláštní odměna. Institut zvláštní odměny zakládá v určitých případech zástupci právo na úplatu v souvislosti se zánikem zastoupení. Jedná se o problematiku, která je jedním z nečastějších předmětů sporů mezi smluvními stranami. Hlavními příčinami je neshoda stran na samotné existenci nároku na zvláštní odměnu, a především stanovení její výše. Terminací obchodního zastoupení dochází k ekonomickým ztrátám zá- stupce a zastoupenému vznikají nepřiměřené výhody spočívající v možnosti nadále využívat vzniklou zákaznickou základu a současně zániku povinnosti hradit provize zástupci. Jedná se o náhradu za vyloučení zástupce z přijímání výhod, které obchodní zastoupení poskytovalo oběma smluvním stranám.160 Směrnice umožňuje dva způsoby úpravy náhrad. Prvním je tzv. zvláštní od- měna161 kterou uplatňuje naše úprava, či např. Německo. Druhým pak tzv. ná- hrada škody využívaná např. Francií. Hlavním rozdílem mezi těmito způsoby je chápání předmětu kompenzace. Zatímco zvláštní odměna kompenzuje rozvinutí obchodních vtahů, v pří- padě náhrady škody je agentovi nahrazována ztráta očekávaných provizí. To má poměrně významný vliv na výši náhrad. Oproti odškodnění není náhrada škody limitována horní hranicí a více se odvíjí od judikatury daného státu. To ve výsledku způsobuje odlišné úrovně ochrany zástupců v evropských zemích. Jde tak o opačný efekt než je cílem Směrnice.162 Autor této práce považuje čes- kou úpravu zvláštní odměny za vhodnější oproti náhradě škody.
Zvláštní odměna. Zvláštní odměnu je oprávněn při splnění podmínek dle čl. 4.2 navrhnout přímý nadřízený zaměstnanec takovému zaměstnanci, který zastoupí po dobu nemoci nebo dovolené či jiné nepřítomnosti jiného zaměstnance, či zaměstnanci, který se souhlasem přímého nadřízeného zaměstnance vykoná práci nad rámec běžných pracovních povinností. Přiznání speciální odměny a její výši schvaluje Ředitel.
Zvláštní odměna. Vedle výše jmenovaných pravidelných prvků může plat obsahovat další komponenty (např. za organizační, pedagogickou aj. činnost v oblasti liturgické hudby nebo mimořádnou odměnu za vedení archivu, rozpis notového materiálu).
Zvláštní odměna. Zanikne-li obchodní zastoupení, vzniká obchodnímu zástupci právo na provizi v případě splnění stanovených podmínek. Zvláštní odměna má za cíl kompenzovat ušlé provize, o které obchodní zástupce přišel a také představuje přínos jeho činnosti, která vedla ke zlepšení postavení zastoupeného na trhu. (Xxxxx, 2019) Dnešní úprava zvláštní odměny je téměř věcně identická s bývalou úpravou v obchodním zákoníku (§ 559 a § 669a), nicméně jsou zde stylistické změny. Dle důvodové zprávy termín odškodnění byl zde použit velmi zmatečně, neboť z věcného pohledu nejde o náhradu škody, nýbrž o zvláštní odměnu v důsledku získání klientů nebo rozvinutí obchodu s dosavadními zákazníky. Beran a kolektiv s touto změnou souhlasí, avšak podotýkají, že určité rysy škody jsou zde vykazovány (Beran, 2019) Důležité je zmínit, že současná úprava dále vychází ze směrnice 86/653 čl. 17. Směrnice zde nabízela členským státům výběr ze dvou vymezených úprav náhrad. Většina členských států implementovala první způsob tzv. zvláštní odměnu. Náhradu škody implementovala pouze Francie a Velká Británie (ustanovení je dispozitivního charakteru). Majoritní rozdíl těchto úprav je v náhledu porozumění předmětu kompenzace. (Beran, 2019) Obchodní zástupce, aby měl právo na zvláštní odměnu, musí splnit základní kumulativně stanovené podmínky, které jsou uvedeny v ustanovení § 2514 OZ. První podmínkou je, aby činnost obchodního zástupce vedla k získání nových zákazníků nebo rozvíjela obchodní vztahy s dosavadními partnery, a zastoupený, díky této činnosti, nabývá podstatné výhody i po zániku obchodního zastoupení. Dále pro vznik práva na zvláštní odměnu musí být splněna podmínka spravedlivosti, což znamená, že musí být vzaty v úvahu všechny okolnosti případu. Především se jedná o provize, o které obchodní zástupce přichází a které vyplývají z obchodů uskutečněných s těmito zákazníky, sjednání konkurenční doložky a další důležité okolnosti. (Hulmák, 2014) V případě, že zanikne obchodní zastoupení a obchodní zástupce nadále uzavírá smlouvy se stejnými zákazníky, jak při trvání smlouvy o obchodním zastoupení pouze je pod záštitou jiného principála, tak nemá právo na zvláštní odměnu, jelikož o žádné provize nepřichází, a tudíž by nebylo spravedlivé poskytnutí zvláštní odměny ze strany principála.12 Jak bylo zmíněno v prvním odstavci, vznik práva na zvláštní odměnu vzniká se zánikem obchodního zastoupení. Ustanovení blíže nespecifikuje, jakým způsobem či z jakých důvodů má k zániku obchodního zastoupení doch...